Žadatel neklade povinnému subjektu za povinnost odpovědět formou, která by splňovala kritéria, jež si v odůvodnění stanovuje povinný subjekt sobě sám. Žadatel požaduje pouze, aby informace poskytnuté povinným subjektem byly vědecky verifikovatelné a verifikované.
Veškeré mutace údajného SARS-CoV-2 jsou chybné výstupy sekvenovacícho softwaru při pokusech o sestavení jeho genomu. To, že používají drahé moderní přístroje, ještě neznamená, že jimi neprodukují fantasmagorie, naprosto odtržené od reality.
S českými a slovenskými advokáty spolupracujeme na několika kauzách, které napadají smysluplnost testování a funkční způsobilost testovacích souprav. Vypracované odborné stanovisko slouží jako jejich stěžejní argumentace. Dokument je volně k použití, pokud nebude uživatelem nijak upravován. DOKUMENT UPDATUJEME, MOMENTÁLNĚ NEDOSTUPNÝ. DĚKUJEME ZA STRPENÍ.
„Protože prostě nevíme, jestli většina obětí zemřela přesně ze stejného důvodu. Stejně tak nevíme, zda virus může být odpovědný za veškerá úmrtí, protože viry, jak je lze v dnešní době popsat, nebyly v té době známy.
Spory o tom, zda byl virus SARS-CoV-2 někdy izolován nebo purifikován, pokračují. S použitím výše uvedené definice, zdravého rozumu, zákonů logiky a vědeckého přístupu však musí každý nezaujatý člověk dojít k závěru, že virus SARS- CoV-2 nebyl nikdy izolován ani purifikován.
Na závěr pouze žádám všechny čtenáře, aby si sami informace prověřovali. V dnešní době je přístup k informacím skutečně takřka neomezený. Je až neuvěřitelné, kolik vědeckých publikací je bez omezení přístupných. Pro nás, kteří jsme studovali v době knihoven bez internetu, to zní jako pohádka. Teď už je na každém z nás, aby se v tomto nepřehledném množství informací zorientoval.
Institut Roberta Kocha ani další zdravotnické úřady nemohou předložit přesvědčivý důkaz o tom, že nás pronásleduje nový virus s názvem SARS-CoV-2. To samo o sobě znamená, že výroky o nebezpečných virových mutacích jsou nezodpovědným strašením a takzvané PCR testy na SARS-CoV-2 definitivně bezcennou akcí.
Dosud totiž nikdy ke stanovení diagnózy nestačil jeden jediný test, ale vždy bylo nutné přihlížet ke klinickému stavu pacienta, případně bylo nutné provést další vyšetření. Závěr si každý jistě udělá sám, těžko však věřit tomu, že by odborníci odpovědní za přijímání protiepidemických opatření a příslušní politici nevěděli, o jaké „nafukování“ čísel se jednalo …
Představa toho, co je virus, se změnila přes noc: už to nebyl toxin, ale nebezpečná genetická sekvence, dědičný materiál, nebezpečný řetězec virového genetického materiálu. Byli to mladí chemici, kteří založili novou genovou virologii. Tito chemici neměli ponětí o biologii nebo medicíně, ale měli neomezené zdroje na výzkum. Ani si nebyli vědomi toho, že stará virologie už to vzdala.
Mnozí teď chtějí vědět, kolik lidí v běžné populaci bylo latentně nakaženo, kolik jich je imunních a jaký vliv to má na úmrtnost. To vyžaduje testování protilátek a nyní je o to přinejmenším stejný zájem, jaký byl o testování RNA COVID-19 pomocí metody RT-PCR, která se používá k prohlášení někoho za nakaženého.
Účelem spolku je obnova základního vědeckého étosu,
transparentnosti a svobody v akademickém výzkumu
ve prospěch všech živých bytostí.
Copyright © 2021 - RESETHEUS Z.S.