Pozn. red.: Na jaře 2022 se objevilo video s názvem „Watch the Water“ prezentující teorii dr. Bryana Ardise, podle které je příčinou COVID-19 hadí jed. V níže uvedeném článku jeho autor, Mike Stone, tuto nesmyslnou teorii vyvrací. Naštěstí tuto teorii snad už nikdo nebere vážně, a není proto třeba se jí dále věnovat, ale přesto jsme se rozhodli tento článek publikovat, protože kromě toho obsahuje také velmi zajímavé informace o protilátkách, o protijedech proti hadímu uštknutí, o hadím uštknutí atd. Jedná se o další případ, kdy je toxická „léčba“ horší než nemoc a kdy „léčba“ vyvolává příznaky nemoci, které měla předcházet.
„Mým záměrem nikdy nebylo vyvolávat úzkost, paniku ani strach z vody.“ Dr. Bryan Ardis řekl Petersovi (producentovi dokumentu „Watch the Water” – pozn. překl.): „Věřím, že ve skutečnosti existuje spojení mezi hadím jedem a COVID-19 a myslím si, že to je ta zbraň.“
https://www.thedailybeast.com/covid-conspiracy-theorists-are-at-war-over-snake-venom
„Dr. Ardis shrnuje svou teorii takto: ‚Používají jed hadů z rodu Bungarus a jed kobry a nazývají to COVID-19. A vy to pijete, dostává se to do vašeho mozkového kmene a paralyzuje to schopnost vaší bránice dýchat.‘ “
Tento článek se mi opravdu nechtělo psát. Doufal jsem, že lidé snadno prohlédnou nepodložená tvrzení dr. Bryana Ardise, že příčinou „COVIDu“ je hadí jed. Doufal jsem, že si lidé najdou čas a prozkoumají informace prezentované na podporu teorie hadího jedu, aby zjistili, zda je vůbec nějak opodstatněná? Myslel jsem, že exkurze do oblasti, kdo je v alternativních médiích pochybným zdrojem informací (včetně takových jako Stew Peters, Mike Adams a Infowars), přiměje lidi, aby se zeptali, proč bylo dovoleno, aby byla tato teorie tak rychle propagována? Myslel jsem si, že fakt, že muž, který vytvořil teorii hadího jedu „COVID“ a který ve skutečnosti prodává svou vlastní řadu doplňků proti jedu, by byl dostatečným důvodem ke skepticismu vůči jeho motivu a jeho tvrzením.
Hadí olej?
Zdá se, že jsem se mýlil. Stejně jako neopodstatněná tvrzení o vylučování vakcíny z těla očkovaných a o výzkumu zisku funkce (gain of function)/biologických zbraních, tak i tato nová teorie hadího jedu se bohužel rozšířila komunitou „hledačů pravdy“ jako požár, přičemž mnozí, kteří oprávněně zpochybňují existenci „virů“, lpí na myšlence nového neviditelného nepřítele, kterého je potřeba porazit. Věří, že musí jít o nový toxin. Že nemůže jít o stejné faktory, které jsme viděli každý rok a které vedly k onemocnění. Tento toxin se musí skrývat ve vakcínách, lécích a/nebo dokonce ve vodě, kterou pijeme. Co si tito „hledači pravdy“ neuvědomují, je, že právě tento směr myšlení dává věrohodnost myšlence nové nemoci, která vyžaduje nové způsoby léčby, aby se proti ní dalo bojovat. To je přesně to, čemu farmaceutické společnosti chtějí, abyste věřili.
ŽÁDNÁ NOVÁ NEMOC tady však NENÍ. Žádné nové nebo již existující farmaceutické intervence k léčbě stejných příznaků detoxikace, kterými lidé procházejí každý rok, nejsou potřeba. Ve skutečnosti lze snadno prokázat, že současná léčba vedla k mnoha zbytečným úmrtím. Žádná nová hrozba známá jako „COVID-19“, která by byla způsobena jedním faktorem, neexistuje. Faktory vedoucí k příznakům onemocnění, které lidé zažívají, mají jako každý rok více příčin.
To však neznamená, že vakcíny, léky nebo dokonce zásobování vodou neobsahují toxiny. Všechno to jsou zdroje toxicity a měly by být prozkoumány, pokud jde o jejich složení a vliv na naše zdraví. Teorie, že ve všech těchto zdrojích je jeden faktor, tj. hadí jed, a tento jeden faktor vede k příznakům onemocnění, které lidé zažívají, je v současnosti zcela nepodložená. A základem všeho je podvodný genom.
Podvodný genom
Dr. Ardis: „Vezmete toho hada a vymyslíte, jak jeho geny izolovat a vložit do vaší Bohem stvořené DNA. Myslím, že celou dobu bylo plánem dostat DNA toho zlého, hada, do vaší Bohem stvořené DNA.“
https://www.thedailybeast.com/covid-conspiracy-theorists-are-at-war-over-snake-venom
„Řekl také, že testování genetických sekvencí provedené u nemocných pacientů ve Wu-chanu zjistilo, že jejich genetické sekvence se shodovaly se sekvencemi dvou hadů, a to hada Bungarus multicinctus a kobry královské, nikoli netopýrů.“
V rozhovoru dr. Ardise s Mikem Adamsem uvedl článek „Hadi mohou být zdrojem epidemie koronaviru ve Wu-chanu“ od CNN jako výchozí bod pro spojitost mezi „COVIDem“ a hadem. V článku můžete vidět, že toto tvrzení vychází z podvodných genomů:
„Výzkumníci použili analýzu proteinových kódů preferovaných novým koronavirem a porovnali je s proteinovými kódy z koronavirů nalezených v různých zvířecích hostitelích, jako jsou ptáci, hadi, svišti, ježci, luskouni, netopýři a lidé. Překvapivě zjistili, že proteinové kódy nového koronaviru jsou nejpodobnější těm, které se objevují u hadů.“
Každému, kdo skutečně zkoumal vytvoření původního genomu „SARS-CoV-2“, je hned zřejmé, že jde o podvodný výtvor sestavený počítačem pocházející z nepurifikované plicní tekutiny jediného pacienta. Sekvenovaný materiál mohl pocházet z více zdrojů, včetně hostitelské DNA/RNA, bakterií a mikrobů/mikroorganismů. Mohl dokonce pocházet z vnější kontaminace. Neexistuje způsob, jak zjistit původ RNA, nebo dokonce, zda se jednalo o jediný zdroj, protože žádné částice, o nichž se předpokládá, že jsou „SARS-CoV-2“, nebyly nikdy řádně purifikovány a izolovány přímo z tekutin nemocného pacienta před tím, než byly sekvenovány. Jakákoli spojitost této uměle vykonstruované sekvence k jakékoli jiné sekvenci je tedy neplatná, protože její zdroj nebyl nikdy identifikován jako reálná fyzická entita. Vzhledem k tomu, že sekvence „koronavirů“ netopýrů a hadů, se kterými byla sekvence „SARS-CoV-2“ poté srovnávána, také pocházejí z nepurifikovaných zdrojů, je evidentní, že jakákoli tvrzení o původu sekvenovaného materiálu jsou hrozným základem pro teorii původu neexistujícího „viru“ a/nebo nemoci.
I kdyby bylo toto spojení s hadím jedem opodstatněné, tak enzym fosfolipáza A2 skupiny IIA neboli sPLA2-IIA, na kterém dr. Ardis zakládá většinu svých tvrzení, má pouze podobnost s jedem chřestýše. Tyto peptidy jsou „téměř identické“ s jedy zvířat, a přesto se pravidelně vyskytují u zdravých lidí a jiných savců. Z jeho vlastního zdroje:
Jako jed procházející tělem: Výzkumníci identifikují mechanismus mající vliv na úmrtnost na COVID-19
„Výzkumní pracovníci z University of Arizona ve spolupráci se Stony Brook University a Wake Forest School of Medicine analyzovali krevní vzorky dvou kohort pacientů s COVID-19 a zjistili, že cirkulace enzymu – sekreční fosfolipázy A2 skupiny IIA neboli sPLA2-IIA – může být nejdůležitějším faktorem při předvídání, kteří pacienti s těžkým průběhem COVID-19 nakonec viru podlehnou.
Enzym sPLA2-IIA, který je podobný aktivnímu enzymu v jedu chřestýše, se vyskytuje v nízkých koncentracích u zdravých jedinců a je již dlouho známo, že hraje klíčovou roli v obraně proti bakteriálním infekcím, kde ničí buněčné membrány mikrobů.“
Hadí enzymy jsou tedy ve skutečnosti normální lidské enzymy, které se pravidelně vyskytují u zdravých jedinců. Není žádnou záhadou, proč by tyto enzymy nemohly být ve vzorku přítomny? Tento nesmysl s hadím jedem a „COVIDem“ už bychom mohli hodit za hlavu. Nicméně pojďme se podívat, co dalšího můžeme odhalit?
Protijed = monoklonální protilátky
Jedna věc, kterou musím na dr. Ardisovi ocenit, je to, že poukázal na souvislost mezi tvorbou protijedů a tvorbou monoklonálních protilátek. Oba procesy jsou velmi podobné a požadovaný výsledek je naprosto stejný: vytvoření teoretických protilátek. V případě hadího protijedu se obvykle vytváří sérií injekcí hadího jedu zvířatům a následným odběrem krve po určité době. K tomu se obvykle používají koně, ale jako hostitele lze použít i jiná zvířata. Protijedem používaným pro oběti hadího uštknutí je tedy typicky injekce koňské krve.
Monoklonální protilátky se vytvářejí injekčním podáním antigenu myším, extrakcí výsledné krve, která obsahuje teoretické protilátky, a její kultivací v myelomových (tj. rakovinných) buňkách. V případě terapie „SARS-CoV-2“ se uvádí, že jsou typicky vytvářeny buď z B-lymfocytů uzdravených „COVID“ pacientů nebo imunizací myší geneticky modifikovaných tak, aby měly humanizovaný imunitní systém, ze kterých se potom získávají „účinné“ protilátky.
Obě tyto terapie mají svůj základ ve zvířecí krvi a tvorbě teoretických protilátek. Obě jsou spojeny s toxickými vedlejšími účinky. I když měl dr. Ardis původně pravdu v tom, že monoklonální protilátky jsou toxické a neměly by se používat k léčbě příznaků nyní kolektivně známých jako „COVID“, dr. Ardis bohužel změnil názor, když mu jiný lékař napsal SMS s dotazem, zda by po hadím uštknutí použil protijed?:
„Loni v prosinci dr. Bryan Ardis obdržel textovou zprávu od svého přítele lékaře pracujícího na pohotovosti, která ho zavedla do nečekané a bizarní králičí nory, která může vysvětlit nežádoucí účinky vakcín, které jsme zaznamenali. Text zněl: ‚Zdravím, dr. Ardisi… kdyby Vás uštkl chřestýš, šel byste do nemocnice a nechal si aplikovat protijed?‘ “
„Dr. Ardis říká: ‚Najednou jsem si uvědomil, že monoklonální protilátky JSOU protijed. Federální vláda nechce, abychom protijed používali. Proč proti protijedu bojují a proč zjišťujeme, že protijed působí proti COVID? Není to virus? Je to jed? To je to, co chci vědět: Je COVID jed, a proto nechtějí, abyste používali monoklonální protilátky?‘ “
Vidíte ten trik? Chtějí, abyste ztotožňovali monoklonální protilátky s protijedem. Má to být „aha“ moment, kdy si uvědomíte, že byste v žádném případě neodmítli do sebe nechat vstříknout protijed (tedy koňskou krev), když vás uštkne had. To je jasná věc, ne? Všichni jsme viděli filmy, kde člověka uštkne jedovatý had a pokud nedostane protijed, tak rychle zemře.
Kill Bill: Volume 2: The Black Mamba deadly bites – YouTube
Pokud jste ochotni přijmout injekci koňské krve do svého těla, abyste přežili hadí uštknutí, proč byste si také nenechali dát injekci krve geneticky upravených myší kultivovanou na rakovinných buňkách, abyste bojovali proti „COVIDu“?
Dr. Ardis poukazuje na to, že monoklonální protilátky jsou v podstatě protijed. Nesprávně však uvádí, že monoklonální protilátky jsou účinnou terapií. Organizace Cochrane v září 2021 vyhodnotila dostupné studie a pro tvrzení, že monoklonální protilátky jsou účinnou léčbou „SARS-CoV-2“, nenašla dostatečné důkazy:
Jsou laboratorně vyrobené monoklonální protilátky specifické pro COVID-19 účinnou léčbou COVID-19?
„Důkazy pro každé srovnání jsou založeny na jednotlivých studiích. Nic z toho neměřilo kvalitu života. Naše jistota ohledně důkazů u všech nehospitalizovaných jedinců je nízká a u hospitalizovaných jedinců velmi nízká až střední. Současné důkazy považujeme za nedostatečné k vyvození smysluplných závěrů ohledně léčby neutralizujícími monoklonálními protilátkami proti SARS-CoV-2.“
Jinými slovy, důkazy pro užitečnost monoklonálních protilátek neexistují. Hodnocení Cochrane bohužel opomnělo upozornit na to, že s jejich použitím jsou spojena různá rizika a nežádoucí účinky:
Jsou monoklonální protilátky rizikové?
„Terapeutické monoklonální protilátky, typicky podávané intravenózní infuzí, byly po mnoho let cennou a obecně bezpečnou možností léčby různých onemocnění. Je však také známo, že způsobují řadu vedlejších účinků a reakcí, které mohou být okamžité nebo opožděné. Mezi závažné nežádoucí příhody spojené s monoklonálními protilátkami patří infuzní reakce, akutní anafylaxe a sérová nemoc, stejně jako dlouhodobější komplikace, jako jsou infekce, rakovina, autoimunitní onemocnění a kardiotoxicita.“
https://www.ecri.org/components/PPRM/Pages/QAMonoclonalAntibodyCOVID19.aspx?PF=1&source=print
V lednu 2022 FDA (americký Úřad pro kontrolu potravin a léčiv) omezil používání některých monoklonálních terapií (bamlanivimabu a etesevimabu), které jsou povoleny proti „COVID-19“, protože se ukázalo, že jsou neúčinné:
Aktualizace koronaviru (COVID-19): FDA omezuje použití určitých monoklonálních protilátek k léčbě COVID-19 kvůli variantě omikron
„Ve světle nejnovějších dostupných informací a údajů dnes FDA revidoval povolení pro dvě terapie monoklonálními protilátkami, a to bamlanivimab a etesevimab (podávané společně) a REGEN-COV (casirivimab a imdevimab), s cílem omezit jejich použití pouze na případy, kdy byl pacient pravděpodobně infikován nebo vystaven variantě, proti které jsou tyto terapie účinné.
Vzhledem k tomu, že údaje ukazují, že je vysoce nepravděpodobné, že by tyto způsoby léčby byly účinné proti variantě omikron, která cirkuluje s velkou frekvencí po celých Spojených státech, v současné době není tato léčba povolena pro použití v žádném státě, území ani jurisdikci USA. Pokud bude v budoucnu pravděpodobné, že pacienti v určitých geografických oblastech budou infikováni nebo vystaveni variantě, proti které jsou tyto léčebné prostředky účinné, pak může být jejich použití v těchto oblastech povoleno.
Monoklonální protilátky jsou laboratorně vyrobené proteiny, které napodobují schopnost imunitního systému bojovat proti škodlivým patogenům, jako jsou viry, jako např. SARS-CoV-2. A stejně jako jiné infekční organismy, SARS-CoV-2 může v průběhu času mutovat, což vede k tomu, že určitá léčba nefunguje proti určitým variantám, jako je omikron. To je případ těchto dvou léčebných postupů, u kterých dnes provádíme změny.“
16. dubna 2022 FDA odvolal používání samotného bamlanivimabu, protože se ukázalo, že jeho přínosy nepřevažují nad jeho riziky. Navzdory těmto důkazům FDA stále umožňuje jeho použití v kombinaci s etesevimabem, i když dříve v lednu 2022 jejich společné používání ukončil:
Aktualizace koronaviru (COVID-19): FDA ruší povolení k nouzovému použití monoklonální protilátky bamlanivimab
„Úřad pro kontrolu potravin a léčiv (FDA) dnes zrušil povolení k nouzovému použití (EUA), které umožňovalo použití zkoumané terapie monoklonální protilátkou bamlanivimab, pokud je podáván samostatně, k léčbě mírného až středně těžkého průběhu onemocnění COVID-19 u dospělých a některých dětských pacientů. Na základě své pokračující analýzy nových vědeckých údajů, konkrétně trvalého nárůstu variant viru SARS-CoV-2, které jsou rezistentní vůči samotnému bamlanivimabu, což vede ke zvýšenému riziku selhání léčby, FDA stanovil, že známé a potenciální přínosy bamlanivimabu při samostatném podávání již nepřeváží známá a možná rizika pro jeho povolené použití. Agentura proto rozhodla, že kritéria pro vydání povolení již nejsou plněna a povolení k nouzovému použití (EUA) zrušila.
Dne 9. listopadu 2020 vydal FDA na základě všech tehdy dostupných vědeckých důkazů povolení k nouzovému použití (EUA) společnosti Eli Lilly and Co. povolující nouzové použití samotného bamlanivimabu k léčbě mírného až středně těžkého průběhu onemocnění COVID-19 u dospělých a pediatrických pacientů (ve věku 12 let a starších s hmotností alespoň 40 kg) s pozitivními výsledky přímého testování viru SARS-CoV-2, u kterých je vysoké riziko vývoje do těžkého průběhu onemocnění COVID-19 a/nebo hospitalizace. Důležité je, že ačkoli FDA toto EUA nyní ruší, v rámci EUA zůstávají dostupné alternativní terapie monoklonálními protilátkami, včetně REGEN-COV (casirivimab a imdevimab, podávané společně) a bamlanivimab a etesevimab, podávané společně, pro stejná použití, jaká byla dříve schválena pro bamlanivimab samotný. FDA se domnívá, že tyto alternativní terapie monoklonálními protilátkami jsou i nadále vhodné k léčbě pacientů s COVID-19, pokud se používají v souladu s autorizovaným značením na základě informací, které jsou v současnosti k dispozici.“
Pokud vás matoucí zrušení povolení k nouzovému použití (EUA) těchto monoklonálních protilátek ze strany FDA znepokojuje, protože je už nebudete moci proti imaginárnímu „viru“ použít, tak nemějte obavy. 11. února 2022 FDA povolil použití nové monoklonální protilátky „specifické pro omikron“ zvané bebtelovimab. Pravdou je, že s sebou stále nese stejná rizika, nepříznivé vedlejší účinky a nejistotu ohledně klinického zhoršení uvedené u dříve neúčinných protilátkových terapií. Z informačního listu FDA:
Aktualizace koronaviru (COVID-19): FDA povoluje novou monoklonální protilátku pro léčbu COVID-19, která si zachovává aktivitu proti variantě omikron
„Možné vedlejší účinky bebtelovimabu zahrnují svědění, vyrážku, reakce související s infuzí, nevolnost a zvracení.
Závažné a neočekávané nežádoucí příhody včetně hypersenzitivity, anafylaxe a reakcí souvisejících s infuzí byly pozorovány u jiných monoklonálních protilátek proti SARS-CoV-2 a mohly by se vyskytnout i u bebtelovimabu. Kromě toho bylo hlášeno klinické zhoršení po podání jiné monoklonální protilátky proti SARS-CoV-2, a proto je možné i u bebtelovimabu. Není známo, zda tyto příhody souvisely s použitím monoklonálních protilátek proti SARS-CoV-2, nebo byly způsobeny progresí COVID-19.“
- „Hypersenzitivita včetně anafylaxe a reakcí souvisejících s infuzí: Závažné hypersenzitivní reakce, včetně anafylaxe, byly pozorovány při podávání jiných monoklonálních protilátek proti SARS-CoV-2 a mohly by se objevit i při podávání bebtelovimabu. Pokud se objeví klinicky významné hypersenzitivní reakce, přerušte léčbu a zahajte vhodnou podpůrnou péči. Reakce související s infuzí se mohou objevit až 24 hodin po injekci. Tyto reakce mohou být závažné nebo život ohrožující.
- Klinické zhoršení po podání monoklonální protilátky proti SARS-CoV-2: Po podání monoklonální protilátky proti SARS-CoV-2 bylo hlášeno klinické zhoršení COVID-19, které může zahrnovat známky nebo příznaky horečky, hypoxie nebo zhoršené dýchací potíže, arytmii (např. fibrilaci síní, sinusovou tachykardii, bradykardii), únavu a změněný psychický stav. Některé z těchto událostí si vyžádaly hospitalizaci. Není známo, zda tyto příhody souvisely s užíváním monoklonálních protilátek proti SARS-CoV-2, nebo byly způsobeny progresí COVID-19.
- Omezení přínosu a potenciální riziko u pacientů se závažným průběhem COVID-19: Léčba bebtelovimabem nebyla studována u pacientů hospitalizovaných kvůli COVID-19. Monoklonální protilátky, jako je bebtelovimab, mohou být spojeny s horšími klinickými výsledky, pokud jsou podávány hospitalizovaným pacientům s COVID-19 vyžadujícím vysoký přísun kyslíku nebo mechanickou ventilaci.“
http://www.fda.gov/media/156152/download
Mělo by být docela jasné, že na rozdíl od tvrzení dr. Ardise nejsou monoklonální protilátky účinné, nesou s sebou řadu rizikových vedlejších účinků a ve skutečnosti mohou zhoršit onemocnění, které mají léčit. Je zajímavé, že stejné riziko nebezpečných vedlejších účinků a zhoršení výsledků onemocnění je spojeno také s hadím jedem. Z přehledu informací o běžně používaném protijedu proti uštknutí chřestýšem najdeme tyto přiznané vedlejší účinky:
Vedlejší účinky protijedu proti uštknutí chřestýšem
„Protijed proti uštknutí chřestýšem (polyvalentní protijed proti jedu chřestýšovitých hadů) je přípravek obsahující protijed, který se používá pouze k léčbě otravy způsobené uštknutím chřestýšovitými hady, včetně chřestýšů, ploskolebců amerických, ploskolebců vodních a dalších. Běžné vedlejší účinky protijedu proti uštknutí chřestýšem zahrnují alergické reakce, jako je zarudnutí, svědění, kopřivka, otok obličeje/jazyka/krku, kašel, dušnost, namodralé zbarvení kůže, zvracení a anafylaxe (závažná alergická reakce).“
„Při každém podání přípravku obsahujícího koňské sérum se mohou objevit okamžité systémové reakce (alergické reakce nebo anafylaxe). Okamžitá reakce (např. šok, anafylaxe) se obvykle objeví do 30 minut. Symptomy se mohou rozvinout před vytažením jehly a mohou zahrnovat úzkostlivost, zarudnutí, svědění, kopřivku, edém obličeje, jazyka a hrdla, kašel, dušnost, cyanózu, zvracení a kolaps. Objevily se ojedinělé zprávy o srdeční zástavě a smrti spojené s použitím polyvalentního protijedu (koňského původu) proti jedu chřestýšovitých hadů.“
„Sérová nemoc se obvykle objevuje 5 až 24 dní po podání a její frekvence může souviset s počtem podaných lahviček s protijedem. Inkubační doba může být kratší než 5 dní, zvláště u těch, kteří v minulosti dostali přípravky obsahující koňské sérum. Obvyklými symptomy jsou malátnost, horečka, kopřivka, lymfadenopatie, edém, artralgie, nauzea a zvracení. Občas se rozvinou neurologické projevy, jako je meningismus nebo periferní neuritida. Periferní neuritida obvykle postihuje ramena a paže. Bolest a svalová slabost jsou často přítomny a může se rozvinout trvalá atrofie.“
https://www.rxlist.com/rattlesnake-antivenin-side-effects-drug-center.htm
Použití protijedu k léčbě hadího uštknutí možná není až takový super lék, za jaký je považován. Je možné, že stejně jako u mnoha farmaceutických produktů a intervencí vytváří samotný protijed právě ty symptomy, které údajně léčí? Pro větší pochopení se podívejme na několik důležitých informací z dokumentu ze září 2019, těsně před touto „krizí“, který přezkoumal používání protijedů a obsahuje několik odhalujících tvrzení o „anti“ toxinu. Znovu se dozvíte, že injekce protijedu vytvořeného buď z koně, ovce, kozy a/nebo králíka může způsobit okamžitou hypersenzitivitu a anafylaxi nebo opožděnou „sérovou nemoc“, která se může objevit týdny po léčbě. Uvádí se, že protijed má omezenou účinnost a v závislosti na geografické poloze může být zcela neúčinný. Nesprávné použití protijedu přispívá ke zhoršení závažných následků a tvorba protilátek u zvířat vede k velkému množství (70 %) imunoglobulinů, které na hadí jed nereagují:
Pohled na terapii hadím protijedem
Aktuální informace o přípravě nových protijedů
V současnosti jediná akceptovaná léčba při otravě hadím uštknutím zahrnuje intravenózní podávání konvenčních protijedů obsahujících protilátky nebo fragmenty protilátek pocházející z plazmy velkých savců (obvykle koní, ale také ovcí, koz nebo králíků), kteří byli předtím imunizováni dávkami jedu, které nejsou smrtelné. Hyperimunizovaná zvířata produkují protilátky proti proteinům jedu a z jejich krve je extrahováno sérum pro léčbu otravy. Konvenční sérová terapie se zaměřuje na vazbu a neutralizaci proteinů hadího jedu. Faktem je, že protijed umožňuje tělu pokusit se zvrátit škody způsobené jedem. Je však známo, že taková terapie může způsobit problémy související s různými vlastnostmi protijedu, jako jsou:
- Okamžitá hypersenzitivní reakce na cizí imunoglobuliny, včetně anafylaktických a pyrogenních reakcí, jako je zimnice, ztuhlost, bolest hlavy a tachykardie. Opožděné reakce na protijed nebo sérová nemoc jsou pozorovány po 8 až 12 dnech léčby. Jsou mimo jiné charakterizovány kožními vyrážkami, horečkou a alergiemi.
- Omezená účinnost terapie použitím protijedu k ochraně postiženého/ých orgánu/ů před okamžitým lokálním poškozením tkáně a nízká stabilita.
- Neúčinnost protijedu kvůli významným geografickým rozdílům ve složení jedu.
- Antigenní reaktivita kvůli taxonomické rozmanitosti hadů.
- Nesprávné použití protijedu v důsledku nesprávné lékařské péče, která přispívá k vysokému výskytu nežádoucích reakcí, nízké účinnosti neutralizace toxinů nebo obojímu.“
„Současná produkce protilátek čelí výzvám během imunizace zvířat (koní nebo ovcí), což vede k produkci velkého množství protilátek, které nesouvisejí s hadím jedem. Přibližně 70 % získaných imunoglobulinů nepůsobí přímo proti toxinům jedu. Navzdory výše uvedeným skutečnostem se jedná o jedinou terapii schválenou FDA k léčbě otravy hadím jedem.“
https://www.ncbi.nlm.nih.gov/pmc/articles/PMC6767026/
Několik dalších studií také poukazuje na závažné reakce, které se pravidelně připisují použití protijedů. První je studie z roku 2016, která poukazuje na to, že nežádoucí účinky jsou nejen běžné, ale vyskytují se také ve vysoké míře. Uvádí se, že je to způsobeno špatnou kontrolou kvality a výrobními problémy:
Nežádoucí reakce na hadí protijed a jejich prevence a léčba
„Protijed je základem léčby otravy při hadím uštknutí. Nežádoucí reakce na dostupný hadí protijed jsou však běžné v mnoha částech světa, kde je hadí uštknutí časté. Vyskytují se jak akutní (anafylaktické nebo pyrogenní), tak opožděné reakce (typu sérové nemoci). Akutní reakce jsou obvykle mírné, ale může se rozvinout závažná systémová anafylaxe, často do hodiny po expozici protijedu. Sérová nemoc má opožděný nástup mezi 5 a 14 dny po podání protijedu. V konečném důsledku budou preventivní reakce záviset hlavně na zlepšení kvality protijedu.“
„Vysoká míra akutních nežádoucích reakcí na protijed je příkladem toho, jak špatná výroba a kontrola kvality ze strany výrobců protijedů působí problémy pacientům a jejich lékařům. To zdůrazňuje důležitost řešení problémů souvisejících s nízkou kvalitou a potenciálně nebezpečným protijedem. V konečném důsledku bude prevence reakcí záviset hlavně na zlepšení kvality protijedu. Dokud nedojde k těmto zlepšením, budou se lékaři muset spoléhat na farmakologickou profylaxi a také na pečlivé sledování pacientů, kteří protijed dostávají, v rámci přípravy na rychlé zvládnutí akutních i opožděných reakcí, pokud se vyskytnou.“
https://www.ncbi.nlm.nih.gov/pmc/articles/PMC4767202/
Tento další zdroj je z roku 2018 a poukazuje na to, že na začátku používané protijedy nebyly bezpečné a způsobovaly vážné život ohrožující události. Zatímco nyní mají „přijatelné“ bezpečnostní profily, protijedy mají stále různou kvalitu a nežádoucí reakce na ně se pohybují v rozmezí od 10 % po více než 50 %. Stejné rozdíly v kvalitě lze pozorovat při produkci monoklonálních protilátek:
Terapie protijedem: účinnost premedikace pro prevenci nežádoucích účinků
„Nicméně při jejich počátečním použití protijedy nevykazovaly dobré bezpečnostní výsledky, a mohly dokonce způsobit život ohrožující vedlejší účinky. Hlavním důvodem bylo, že první protijedy byly špatně purifikované přípravky nebo surová séra. V průběhu let byla heterologní séra u mnoha původních aplikací nahrazena jinými léky s lepším bezpečnostním profilem, jako jsou antibiotika, vakcíny a homologní séra. V případech otravy hady, štíry nebo pavoukovci však zůstávají jedinou účinnou léčbou protijedy. V současné době, po mnoha vylepšeních, protijedy vykazují přijatelné bezpečnostní profily, nicméně kvalita protijedů se stále velmi liší v závislosti na výrobci. Některé protijedy vykazují míru nežádoucích reakcí nižší než 10 %, zatímco jiné mají hodnoty vyšší než 50 %.“
https://jvat.biomedcentral.com/articles/10.1186/s40409-018-0144-0
Je zajímavé poznamenat, že existuje mnoho faktorů, které údajně ovlivňují závažnost uštknutí jedovatým hadem, včetně věku, pohlaví a zdraví uštknuté osoby, stejně jako typu hada, zeměpisné polohy výskytu hada, ročního období, kdy k uštknutí došlo, toho, co had pozřel a jak dlouho předtím had svůj jed vypustil. Ukázalo se, že samotné protijedy mají různou kvalitu v důsledku geografické polohy výskytu hada, což v různých zemích a kontinentech činí protijed nějakým způsobem neúčinným, a dokonce nebezpečným, a to i proti stejnému typu hada. Říká se, že to bránilo místním obyvatelům vyhledávat lékařskou péči a místo toho se drželi tradičních léčitelů:
„Hadí jedy jsou velmi komplikované. Bylo identifikováno nejméně 26 samostatných enzymů, přičemž 10 z těchto enzymů je společných pro všechny hadí jedy (třebaže v různých koncentracích). Všechna hadí uštknutí nejsou stejná. Kvalita jedu nezávisí pouze na typu hada, ale také na ročním období, geografické oblasti, věku hada a na tom, jak nedávno předtím jed vypustil.“
https://www.vin.com/apputil/content/defaultadv1.aspx?pId=17256&id=4952088
Fatální následky protijedů
„Studie vedená dr. Fryem zjistila, že protijedy vyrobené z hadů z jedné oblasti mohou fungovat špatně nebo úplně selhat proti stejným druhům hadů z jiných oblastí.
Vědci testovali účinnost dvou protijedů zmije paví z Afriky a dvou protijedů zmije paví z Indie proti zmijím pavím z 10 oblastí.
Výsledky ukázaly, že dva protijedy z Afriky byly účinné pouze proti hadům z omezených oblastí.
Jeden protijed fungoval dobře proti zmijím pavím ze západu Afriky a druhý protijed nejlépe proti zmijím pavím z východu Afriky.
Protijed z Indie fungoval pouze proti zmijím pavím z oblasti, kde se protijed vyráběl, a selhal proti toxinům z jiných oblastí Indie. Proti zmijím pavím z Afriky selhal úplně.
‚Tyto protijedy se prodávají a používají zaměnitelně k léčbě všech uštknutí zmijí paví a v mnoha případech nefungují,‘ říká dr. Fry.
‚V Keni se počet úmrtí způsobených hadím uštknutím dramaticky zvýšil poté, co nemocnice vyměnily dodávky velmi účinného afrického protijedu za levnější indickou variantu.‘
‚To v těchto komunitách vytváří dominový efekt. Je dost těžké přesvědčit lidi žijící v těchto regionech, aby kvůli léčbě hadího uštknutí nechodili k tradičním léčitelům. A pokud někdo vyhledá řádnou lékařskou péči, ale zemře kvůli neúčinnému protijedu, bude ještě těžší přesvědčit další oběť, aby léčbu protijedem vyhledala.‘ “
Smrtící evoluce jedu zmije
„Rozmanitost kořisti zmije paví, od hlodavců po hmyz, by podle vědců mohla být důvodem, proč protijed z jedné oblasti nemusí fungovat v oblasti jiné.
‚Protijed je účinný a spolehlivý, když se složení jedu mezi jednotlivými hady příliš neliší,‘ v článku pro The Conversation uvedla Bianca op den Brouw, studentka PhD z toxikologie University of Queensland.
‚Bohužel složení jedu zmijí pavích se mezi populacemi liší a předpokládá se, že je to částečně způsobeno evoluční adaptací spojenou s jejich potravou.‘
‚Různé populace zmije paví se živí různou kořistí. Fyziologie těchto kořistí se liší, a to určuje účinnost toxinu.‘
‚Z lékařského hlediska to znamená, že protilátky v protijedu nemusí být schopny adekvátně rozpoznat a bojovat proti všem škodlivým toxinům v jedu.‘ “
http://uq.edu.au/research/impact/stories/antivenoms-fatal-flaw/
Možná další informace o tom, jak se protijedy proti hadímu uštknutí vyrábí, stejně jako vysoká míra nežádoucích příhod způsobených protilátkami používanými v protijedu, u vás teď vyvolávají pochybnosti o „naprosto jasné“ reakci dr. Ardise na začátku: „Samozřejmě, že bych použil protijed, kdyby mě uštkl had.“ Pokud ano, pak jste na správné cestě, protože na základě informací z African Snakebite Institute se ve většině případů hadího uštknutí protijed nepoužívá a mnoho hadích uštknutí je často ponecháno bez dozoru a/nebo nenahlášeno. Ve skutečnosti je zřejmě dobře známým „mýtem“ (tj. pravdou v tomto případě), že protijed zabíjí více lidí než samotný hadí jed. Většina lidí (přes 80 %) nikdy protijed nedostane, protože, jak uvedly předchozí zdroje, může mít katastrofální vedlejší účinky. Většina hadích uštknutí nezpůsobuje příznaky vyžadující použití něčeho tak toxického. Oběti hadího uštknutí ve skutečnosti nedostávají okamžitě injekci protijedu a obvykle jsou po pozorování poslány domů:
„Přesto lidé často špatně chápou, jak to funguje a existuje nekonečné množství mýtů o tom, že protijed zabíjí více lidí než samotný hadí jed.“
„Protijedem je léčeno jen málo obětí hadího uštknutí (méně než 20 % z těch, kteří byli po hadím uštknutí hospitalizováni), protože většina obětí není vážně otrávena nebo uštknutí může pocházet od hada, který není považován za potenciálně smrtícího nebo se protijed nepoužívá (pazmije vejcorodá, zmije skalní a zemězmij Bibronův). Protijed je relativně vzácný, drahý a může mít katastrofální vedlejší účinky. Největším nebezpečím je akutní alergická reakce (anafylaxe) nebo v menší míře sérová nemoc, která může ovlivnit imunitní systém několik dní po léčbě.“
„Obětem hadího uštknutí není automaticky aplikován protijed, protože většina z nich nikdy nezažije příznaky natolik závažné, aby ospravedlnily jeho použití. Většina hadů má nad svými jedovými žlázami kontrolu a docela neradi svým jedem na lidi plýtvají. Velmi často uštknou „na sucho“ bez následných příznaků otravy nebo had může vstříknout trochu jedu, což způsobí nepohodlí nebo nějaké příznaky, ale nic vážného. Takoví pacienti jsou obvykle jeden den hospitalizováni, pečlivě sledováni a poté posláni domů.“
„Jak již bylo zmíněno, některé oběti hadího uštknutí mají rychlou alergickou reakci na protijed, což se stává ve více než 40 % všech případů, kdy je protijed použit. Některé z těchto obětí upadají do anafylaktického šoku, což je život ohrožující zdravotní stav, který musí být léčen adrenalinem. Souvisí to s tím, že náš protijed je vyroben z koňské krve a alergie je v podstatě alergií na koňské bílkoviny.“
Everything you need to know about antivenom – African Snakebite Institute
Bill Haast – oběť opakovaného hadího uštknutí od nejsmrtelnějších hadů na světě zemřel přirozenou smrtí ve věku 100 let.
Pokud hadí uštknutí pravidelně nezpůsobuje příznaky a nevyžaduje použití protijedu, je potom hadí uštknutí skutečně tak toxické a škodlivé, jak jsme si dříve mysleli? Jsou nebezpečné vedlejší účinky spojené s hadím uštknutím skutečně jen reakcemi na injekce koňské krve podané do těla jako léčba? Je to další případ, kdy léčba vyvolává příznaky nemoci, které měla předcházet? Vezmeme-li v úvahu příklady těchto několika dalších jedinců, pak je zcela věrohodné dojít k závěru, že jsme byli uvedeni v omyl ohledně nebezpečí plynoucích z hadího uštknutí, aby byly zakryty toxické účinky léčby:
Opakované hadí uštknutí pro rekreaci: mechanismy a důsledky
„Probíhá debata o úmrtnosti/imunitě v důsledku opakovaných hadích uštknutí u lidí, ať už náhodných nebo z důvodu neopatrnosti. Haast a Winer uvádějí úplné uzdravení pacienta bez jakékoli specifické terapie i po uštknutí smrtícím hadem Bangarus caeruleus a autoři to připisují zkřížené ochraně existujících protilátek mezi druhy Bangarus a indickými, africkými a egyptskými kobrami, protože pacient byl v minulosti těmito hady uštknut.“
https://www.ncbi.nlm.nih.gov/pmc/articles/PMC3883202/
Tento hadí muž se nechal uštknout více než 200krát, aby se stal vůči jedu imunním
„Bill Haast, vědec, který se stal hadím mužem z Ameriky, byl za svůj život do poloviny roku 2008 uštknut jedovatými hady nejméně 173krát, z toho asi 20krát byl zraněn smrtelně.“
„V 50. letech měl jen málo negativních následků a nepotřeboval žádný protijed, přestože byl asi 20krát uštknut kobrami, jak uvádí zpráva zveřejněná v Today I Found Out.“
Muž se při honbě za lidským protijedem nechal 160krát uštknout smrtícími hady
„Amatérský vědec se nechal úmyslně více než 160krát uštknout hady ve snaze stát se vůči jedu imunním.
Tim Friede je posedlý hledáním protijedu na jedovaté hadí uštknutí, které ročně zabije odhadem 100 000 lidí.
Pan Friede byl nedávno uštknut taipanem a černou mambou, dvěma smrtelně jedovatými hady, které chová ve svém domě ve Wisconsinu v USA, kromě svých dvou chřestýšů a vodní kobry.
Řekl, že zažil ‚opravdový pulzující pocit‘, ale po uštknutí se ‚cítil skvěle‘.
‚Opravdu to bolí a otéká, ale to je vše,‘ řekl.“
Muž, který se stal imunním vůči hadímu jedu
„O Stevu Ludwinovi, všeobecně známém jako muži, který si injekčně aplikuje hadí jed, toho bylo napsáno hodně a v poslední době se jeho život proměnil v nepřetržitou mánii mezinárodních novinářů a filmových štábů libujících si ve zřejmém naprostém šílenství toho všeho.“
„Už 30 let si injekčně aplikuje, polyká a škrábe a vtírá do kůže jed z nejsmrtelnějších hadů na světě. ‚Hadi jsou zatraceně všude. Symbolem medicíny jsou dva hadi. Jsou hluboce zakořeněné v našem mozku a DNA,‘ říká mi a hrdě si stojí za tím, že nebyl nemocný po celá desetiletí a vyvinul si ‚nadlidský imunitní systém‘. A je lákavé mu uvěřit, protože vypadá nesporně fit.“
Fotograf, kterého uštkla černá mamba
„Uběhlo několik minut a poté hodin a Laita se stále cítil dobře (mimochodem odborníci doporučují zamířit přímo do nemocnice) a štáb dospěl k závěru, že Laita nemá ve svém systému žádný jed. Fotograf se domnívá, že šlo buď o „suché uštknutí“, kdy had nevypustí žádný jed, nebo že jeho silný proud krve jed vytlačil.“
The Photographer Who Was Bitten By A Black Mamba… And Got The Shot
Jak je vidět, existuje mnoho příkladů lidí, kteří byli úmyslně nebo náhodně uštknuti nejsmrtelnějšími hady na světě, kteří jsou zcela v pořádku a nevyžadují žádnou léčbu protijedem. Máme dojít k závěru, že tito lidé jsou těmi pár šťastlivci, kteří mají nějakým způsobem úžasné nadlidské „imunitní“ systémy, díky nimž je hadí jed neúčinný? Nebo jsou hadí uštknutí a související příznaky toxicity jedu naprosto zveličené? Mohlo by jít o případy, kdy někteří měli špatné reakce na hadí uštknutí, stejně jako ti, kteří mají těžké alergické reakce na včelí bodnutí, zatímco většina obětí hadího uštknutí a včelího bodnutí vyvázne bez újmy? Mohlo by to být podobné jako u údajných případů vztekliny, kdy většina těch, kteří byli pokousáni „vzteklými“ zvířaty, byla ve skutečnosti v pořádku, aniž by byla proti vzteklině očkována?
Léčba je horší než nemoc
Je evidentní, že v případě monoklonálních protilátek a protijedu jsou nežádoucí účinky léků ve skutečnosti horší než domnělé nemoci, které mají léčit. Mohlo by to být způsobeno skutečností, že takzvané protilátky nebyly, stejně jako „viry“, nikdy řádně purifikovány, izolovány a nebyla prokázána jejich existence? Výsledky studií používajících protilátky jsou pravidelně nereprodukovatelné a neopakovatelné. Je dobře známo, že protilátky ve skutečnosti nejsou tak specifické, jak se o nich tvrdí, a že se pravidelně vážou na nesprávné proteiny. Možná je obtížné vyrábět bezpečné a účinné produkty, když entity, které se mají vytvářet a dodávat ve zvířecí krvi, jsou čistě teoretické? Možná by se směšná teorie hadího jedu měla chápat v kontextu toho, že je špatný nápad píchnout si do těla cokoli, natož zvířecí krev, ve snaze cítit se lépe, když důvěřovat svému tělu a dovolit mu, aby se uzdravilo, je mnohdy nejlepší postup, jaký můžeme podniknout.
SHRNUTÍ:
- Dr. Bryan Ardis předložil teorii, podle které je hadí jed příčinou „COVID-19“, primárně na základě podvodných genomických dat.
- Spojitost s hadím jedem pramení z výzkumu spojujícího proteiny z uměle vytvořeného genomu „SARS-CoV-2“ s proteiny „koronavirů“ netopýrů a hadů.
- Enzym fosfolipáza A2 skupiny IIA neboli sPLA2-IIA, na kterém dr. Ardis zakládá většinu svých tvrzení, má pouze podobnost s jedem chřestýše.
- Tyto peptidy jsou „téměř identické“ s jedy zvířat a pravidelně se vyskytují u zdravých lidí a jiných savců.
- Dr. Ardis poukázal na to, že na základě SMS zprávy odhalil souvislost mezi protijedem a monoklonálními protilátkami a uvedl, že jde o totéž.
- Vyvodil nesprávný závěr, že monoklonální protilátky jsou účinnou léčbou proti hadímu jedu, který by mohl být ve vakcínách, remdesiviru a vodě.
- Podle Cochrane Review ze září 2021 byla jejich jistota ohledně důkazů o použití monoklonálních protilátek při léčbě „COVID“ u všech nehospitalizovaných jedinců nízká a u hospitalizovaných jedinců byla velmi nízká až střední.
- Považovali současné důkazy za nedostatečné k vyvození smysluplných závěrů ohledně léčby „neutralizujícími monoklonálními protilátkami proti SARS-CoV-2“.
- Je známo, že monoklonální protilátky způsobují řadu vedlejších účinků a reakcí, které mohou být okamžité nebo opožděné.
- Mezi závažné nežádoucí příhody spojené s monoklonálními protilátkami patří reakce na infuzi, akutní anafylaxe a sérová nemoc, stejně jako dlouhodobější komplikace, jako jsou infekce, rakovina, autoimunitní onemocnění a kardiotoxicita.
- V únoru 2022 americký Úřad pro kontrolu potravin a léčiv (FDA) revidoval povolení pro dvě terapie monoklonálními protilátkami, a to bamlanivimab a etesevimab (podávané společně) a REGEN-COV (casirivimab a imdevimab), s cílem omezit jejich použití pouze na případy, kdy je pravděpodobné, že byl pacient infikován nebo vystaven variantě, proti které jsou tyto terapie účinné.
- Údaje ukázaly, že je vysoce nepravděpodobné, že by tyto způsoby léčby byly účinné proti variantě omikron, která cirkuluje s velkou frekvencí po celých Spojených státech.
- Tato léčba není v současné době povolena pro použití v žádných státech, územích ani jurisdikcích USA.
- Monoklonální protilátky jsou laboratorně vyrobené proteiny, které napodobují schopnost imunitního systému bojovat proti škodlivým patogenům.
- V dubnu 2022 FDA zrušil povolení k nouzovému použití (EUA), které umožňovalo použití zkoumané terapie monoklonální protilátkou bamlanivimab, pokud je podáván samostatně, k léčbě mírného až středně těžkého průběhu „COVID-19“ u dospělých a některých dětských pacientů.
- Na základě své pokračující analýzy nově se objevujících vědeckých údajů, konkrétně trvalého nárůstu variant „viru SARS-CoV-2“, které jsou rezistentní vůči samotnému bamlanivomabu, což vede ke zvýšenému riziku selhání léčby, FDA stanovil, že známé a potenciální přínosy bamlanivamabu při samostatném podávání již nepřeváží známá a potenciální rizika pro jeho povolené použití.
- Důležité je, že ačkoli FDA toto povolení k nouzovému použití (EUA) zrušil, v rámci EUA zůstávají dostupné alternativní terapie monoklonálními protilátkami, včetně REGEN-COV (casirivimab a imdevimab, podávané společně) a bamlanivimabu a etesevimabu (podávané společně) pro stejná použití, jaká byla dříve povolena pro bamlanivimab samotný.
- Jinými slovy, použití bamlanivimabu a etesevimabu bylo zrušeno, stejně jako používání bamlanivimabu, ale stále mohou být používány společně jako alternativa k bamlanivimabu samotnému…
- U bebtelovimabu, specifického pro variantu omikron, schváleného FDA v únoru 2022, možné vedlejší účinky zahrnují:
- svědění
- vyrážku
- reakce související s infuzí
- nevolnost
- zvracení
- U jiných monoklonálních protilátek proti „SARS-CoV-2“ byly pozorovány závažné a neočekávané nežádoucí příhody včetně hypersenzitivity, anafylaxe a reakcí souvisejících s infuzí a mohly by se objevit u i bebtelovimabu.
- Kromě toho bylo hlášeno klinické zhoršení po podání jiné monoklonální protilátky proti „SARS-CoV-2“, a proto je možné i u bebtelovimabu.
- FDA tvrdí, že není známo, zda tyto události souvisely s použitím monoklonálních protilátek proti „SARS-CoV-2“, nebo byly způsobeny progresí „COVID-19“.
- Příznaky zhoršení zdravotního stavu zahrnují:
- horečku
- hypoxii nebo zhoršení dýchacích potíží
- arytmii (např. fibrilaci síní, sinusovou tachykardii, bradykardii)
- únavu
- změněný psychický stav
- Léčba bebtelovimabem nebyla studována u pacientů hospitalizovaných kvůli „COVID-19“.
- Monoklonální protilátky, jako je bebtelovimab, mohou být spojeny s horšími klinickými výsledky, pokud jsou podávány hospitalizovaným pacientům s „COVID-19“ vyžadujícím vysoký přísun kyslíku nebo mechanickou ventilaci.
- Protijed s sebou nese stejná rizika závažných vedlejších účinků a zhoršení zdravotního stavu jako monoklonální protilátky.
- Seznam častých vedlejších účinků protijedu proti uštknutí chřestýšem zahrnuje alergické reakce, jako jsou:
- zarudnutí
- svědění
- kopřivka
- otok obličeje/jazyka/krku
- kašel
- dušnost
- namodralé zbarvení kůže
- zvracení a anafylaxe (těžká alergická reakce)
- Při každém podání přípravku obsahujícího koňské sérum se mohou objevit okamžité systémové reakce (alergické reakce nebo anafylaxe).
- Objevily se ojedinělé zprávy o srdeční zástavě a smrti spojené s použitím polyvalentního protijedu (koňského původu) proti jedu chřestýšovitých hadů.
- Sérová nemoc se obvykle objevuje 5 až 24 dní po podání a její frekvence může souviset s počtem podaných lahviček s protijedem.
- Obvyklé příznaky jsou:
- malátnost
- horečka
- kopřivka
- lymfadenopatie
- otok
- artralgie
- nevolnost
- zvracení
- Občas se rozvinou neurologické projevy, jako je meningismus nebo periferní neuritida.
- Periferní neuritida obvykle postihuje ramena a paže. Často se vyskytuje bolest a svalová slabost a může se rozvinout trvalá atrofie.
- V souhrnu informací o protijedu z roku 2019 se uvádí, že v současnosti jediná akceptovaná léčba při otravě hadím uštknutím zahrnuje intravenózní podávání konvenčních protijedů obsahujících protilátky nebo fragmenty protilátek pocházející z plazmy velkých savců (obvykle koní, ale také ovcí, koz nebo králíků), kteří byli předtím imunizováni dávkami jedu, které nejsou smrtelné.
- Je známo, že taková terapie může způsobit problémy související s různými vlastnostmi protijedu, jako jsou:
- Okamžitá hypersenzitivní reakce na cizí imunoglobuliny, včetně anafylaktických a pyrogenních reakcí, jako je zimnice, ztuhlost, bolest hlavy a tachykardie.
- Opožděné reakce na protijed nebo sérová nemoc jsou pozorovány po 8 až 12 dnech léčby. Jsou mimo jiné charakterizovány kožními vyrážkami, horečkou a alergiemi.
- Omezená účinnost terapie použitím protijedu k ochraně postiženého/ých orgánu/ů před okamžitým lokálním poškozením tkáně a nízká stabilita.
- Neúčinnost protijedu kvůli významným geografickým rozdílům ve složení jedu.
- Antigenní reaktivita kvůli taxonomické rozmanitosti hadů.
- Nesprávné použití protijedu v důsledku nesprávné lékařské péče, která přispívá k vysokému výskytu nežádoucích reakcí, nízké účinnosti neutralizace toxinů nebo obojímu.
- Současná produkce protilátek čelí výzvám během imunizace zvířat (koní nebo ovcí), což vede k produkci velkého množství protilátek, které s hadím jedem nesouvisí.
- Přibližně 70 % získaných imunoglobulinů nepůsobí přímo proti toxinům jedu.
- Podle studie z roku 2016 jsou nežádoucí reakce na dostupný hadí protijed běžné v mnoha částech světa, kde je hadí uštknutí časté.
- Vysoká míra akutních nežádoucích reakcí na protijed je příkladem toho, jak špatná výroba a kontrola kvality ze strany výrobců protijedů působí problémy pacientům a jejich lékařům.
- Prevence reakcí bude záviset především na zlepšení kvality protijedu.
- Při jejich počátečním použití protijedy nevykazovaly dobré bezpečnostní výsledky, a mohly dokonce způsobit život ohrožující vedlejší účinky.
- V současné době, po mnoha vylepšeních, protijedy vykazují „přijatelné“ bezpečnostní profily, ale kvalita protijedů se stále velmi liší v závislosti na výrobci. Některé protijedy vykazují míru nežádoucích reakcí nižší než 10 %, zatímco jiné mají hodnoty vyšší než 50 %.
- Všechna hadí uštknutí nejsou stejná. Kvalita jedu nezávisí pouze na typu hada, ale také na ročním období, geografické oblasti, věku hada a na tom, jak nedávno předtím jed vypustil.
- Studie vedená dr. Fryem zjistila, že protijedy vyrobené z hadů z jedné oblasti mohou fungovat špatně nebo úplně selhat proti stejným druhům hadů z jiných oblastí.
- Výsledky ukázaly, že dva protijedy z Afriky byly účinné pouze proti hadům z omezených oblastí.
- Jeden protijed fungoval dobře proti zmijím pavím ze západu Afriky a druhý protijed nejlépe proti zmijím pavím z východu Afriky.
- Protijed z Indie fungoval pouze proti zmijím pavím z oblasti, kde se protijed vyráběl, a selhal proti toxinům z jiných oblastí Indie. Proti zmijím pavím z Afriky selhal úplně.
- „Tyto protijedy se prodávají a používají zaměnitelně k léčbě všech uštknutí zmijí paví a v mnoha případech nefungují,“ říká dr. Fry.
- Pokud někdo vyhledá řádnou lékařskou péči, ale zemře kvůli neúčinnému protijedu, bude ještě těžší přesvědčit další oběť, aby léčbu protijedem vyhledala.
- Protijed je účinný a spolehlivý, když se složení jedu mezi jednotlivými hady příliš neliší.
- Složení jedu zmijí pavích se mezi populacemi bohužel liší a předpokládá se, že je to částečně způsobeno evoluční adaptací spojenou s jejich potravou.
- Z lékařského hlediska to znamená, že protilátky v protijedu nemusí být schopny adekvátně rozpoznat a bojovat proti všem škodlivým toxinům v jedu.
- Existuje nekonečné množství mýtů o tom, že protijed zabíjí více lidí než samotný hadí jed.
- Protijedem je léčeno jen málo obětí hadího uštknutí (méně než 20 % z těch, kteří byli po hadím uštknutí hospitalizováni).
- Protijed je relativně vzácný, drahý a může mít katastrofální vedlejší účinky.
- Obětem hadího uštknutí není automaticky aplikován protijed, protože většina z nich nikdy nezažije příznaky natolik závažné, aby ospravedlnily jeho použití.
- Hadi velmi často uštknou „na sucho“ bez následných příznaků otravy nebo had může vstříknout trochu jedu, což způsobí nepohodlí nebo nějaké příznaky, ale nic vážného.
- Takoví pacienti jsou obvykle jeden den hospitalizováni, pečlivě sledováni a poté posláni domů.
- Některé oběti hadího uštknutí mají rychlou alergickou reakci na protijed, což se stává ve více než 40 % všech případů, kdy je protijed použit.
- Souvisí to s tím, že protijed je vyroben z koňské krve a alergie je v podstatě alergií na koňské bílkoviny.
- Haast a Winer uvádějí úplné uzdravení pacienta bez jakékoli specifické terapie dokonce i po uštknutí smrtícím hadem Bangarus caeruleus a autoři to připisují zkřížené ochraně existujících protilátek mezi druhy Bangarus a indickými, africkými a egyptskými kobrami, protože pacient byl v minulosti těmito hady uštknut.
- Bill Haast, vědec, který se stal hadím mužem z Ameriky, byl za svůj život do poloviny roku 2008 uštknut jedovatými hady nejméně 173krát, z toho asi 20krát byl zraněn smrtelně.
- V 50. letech měl jen málo negativních následků a nepotřeboval žádný protijed, přestože byl asi 20krát uštknut kobrami.
- Amatérský vědec jménem Tim Friede se nechal úmyslně více než 160krát uštknout hady ve snaze stát se vůči jedu imunním.
- Pan Friede byl nedávno uštknut taipanem a černou mambou, dvěma smrtelně jedovatými hady, které chová ve svém domě ve Wisconsinu v USA, kromě svých dvou chřestýšů a vodní kobry.
- Řekl, že zažil „opravdový pulzující pocit“, ale po uštknutí se „cítil skvěle“.
- Steve Ludwin si už 30 let injekčně aplikuje, polyká a škrábe a vtírá do kůže jed z nejsmrtelnějších hadů na světě.
- Nebyl nemocný po celá desetiletí a vyvinul si „nadlidský imunitní systém“.
- Fotograf byl uštknut jedním z nejsmrtelnějších hadů, černou mambou, a po několika hodinách se cítil stále dobře a nepotřeboval žádnou léčbu.
Teorie hadího jedu dr. Bryana Ardise je postavena na interpretaci nepurifikovaného podvodného genomu „SARS-CoV-2“, který je sám o sobě postaven na odkazech na další podvodné genomy lidských a zvířecích „koronavirů“ vytvořené stejným způsobem. Snaha hledat jakékoli spojení mezi náhodnými nukleotidy A,C,T,G v počítačové databázi je zbytečná a nesmyslná, protože RNA, ze které byl uměle sestaven genom „viru“, nebyla v prvé řadě nikdy purifikována, izolována a její fyzická existence nebyla prokázána. Jakákoli spojení mezi proteinovými kódy, o kterých se říká, že patří „viru“, které jsou údajně úzce spjaty s údajnými hadími „koronaviry“, jsou proto neplatná.
Použití tohoto neplatného předpokladu k tvrzení, že lidé byli otráveni hadím jedem ve vakcínách, lécích a zásobování vodou, není nic jiného než nepodložená sci-fi, která se zdá být navržena tak, aby měla několik účelů:
- Aby se lidé zabývali lží, že existuje nová nemoc známá jako „COVID-19“ a že existuje jediná její příčina.
- Obnovit víru v monoklonální protilátky a další toxické alternativní léčby.
- Používat tuto teorii k propagaci a prodeji doplňků obsahujících protijed.
- Rozdělit a odvést pozornost těch, kdo zpochybňují oficiální narativ.
- Aby komunita „hledačů pravdy“ vypadala hloupě, protože uvěřila volně pospojovaným nepřímým důkazům, které lze snadno vyvrátit.
Máme-li brát vážně tvrzení dr. Ardise, že symptomy spojené s hadím jedem jsou pravou příčinou onemocnění známého jako „COVID-19“, jak potom jeho teorie vysvětluje skutečnost, že léčba protijedem a monoklonálními protilátkami způsobuje přesně ty stejné příznaky nemoci, kterou mají léčit? Jak by se určilo, že zhoršující se klinické příznaky po injekci jsou způsobeny hadím uštknutím/jedem spíše než protijedem/monoklonálními protilátkami podávanými jako léčba? Jak jeho teorie vysvětluje četné případy, kdy se lidé nechali úmyslně uštknout hady, nechali si hadí jed injekčně aplikovat nebo ho vypili, aniž by zaznamenali nepatrné nebo vůbec nějaké škodlivé účinky? Jak jeho teorie vysvětluje skutečnost, že naprostá většina případů „COVID“ je asymptomatická a drtivá většina případů hadího uštknutí nepotřebuje vůbec žádnou léčbu? V této teorii je mnoho děr, které lze snadno odhalit, takže ti, kdo ji následují, budou nakonec vypadat hloupě.
Neexistuje žádný „SARS-CoV-2“. Neexistuje žádný „COVID-19“. Neexistuje žádné nové onemocnění ani žádné nové příznaky onemocnění vyžadující léčbu vakcínami, monoklonálními protilátkami, remdesivirem, hydroxychlorochinem, ivermektinem, N-acetylcysteinem ani jinou léčbou. Žádné doplňky obsahující protijed nejsou potřeba.
Dejte si pozor na ty, kteří vám nabízejí příčinu nemoci a její řešení.
First Pictures And Videos Of Snake Venom Peptides In Bioweapon Shots (redvoicemedia.com)
