Rok se s rokem sešel a máme tu další diskuzi s odborníky a fanoušky sdružení SMIS-lab, tentokrát pod 3 jejich příspěvky (první část diskuze z loňského roku si můžete přečíst zde):
Resetheus: Díky těm latinským názvům a barevným ilustracím jste nás konečně přesvědčili, že viry jako patogenní biologické entity skutečně existují. 
Elena Streitová → Resetheus: každá bytost je na jiné úrovni vědomí. Tudíž je to tady ztráta energie. Není možné přesvědčit, třeba i s důkazy, lidi, co žijí pouze v hmotném světě. To by se pak mohlo začít mluvit o tématech jako např. epigenetika, energie, vibrace, frekvence, rezonance aj., avšak kvantová fyzika není žádoucí téma ani ve školních osnovách. Zato s eugenikou to je hold jiná. A byznys je byznys.
Eva Mertlíková → SMIS-lab: Prosím vás, ty viry jsou takhle barevné i ve skutečnosti? A znamená to tedy, že např. Křemílek a Vochomůrka jsou skuteční, protože máme jejich obrázky?
Dalibor Stys → Resetheus: No, nejlepší bude, když si sednete k elektronovému mikroskopu, pořádně se seznámíte s jeho funkcí, podíváte se na pár obrázků standardních struktur a pak se podíváte i na obrázek virové částice. Vedle toho musíte zajít do „mokré“ virologické laboratoře, naučit se kultivoval viry, izolovat je. Bude vám to, pokud máte technické vzdělání, trvat tak pět let full time. Pokud technické vzdělání nemáte, musíte si ho napřed doplnit.
Tomas Svoboda → Dalibor Stys: Takze k posouzeni, zda virus existuje, je nutne pet let studovat, naucit se ovladat elektronovy mikroskop a pracovat ve virologicke laboratori? Domnival jsem se, ze prave k tomu slouzi vedecke prace – aby kdokoliv, kdo rozumi vedecke metode, mohl z jejich zneni overit, jake experimenty byly provedeny, co se merilo, co se pozorovalo a co z toho skutecne vyplyva.
Pokud virus existuje jako nezavisla, izolovana entita zpusobujici onemocneni, musi existovat i jednoznacny, kontrolovany a opakovatelny pokus, ktery to prokazuje. Tim, co pisete, vlastne neprimo potvrzujete, ze zadny takovy metodologicky obhajitelny experiment neni ve vedecke literature k dispozici.
Michal Mokry → Tomas Svoboda: tieto pokusy, ktore opisujete boli vykonane nespocetne krat. Uz niekolko dekad. Pozname presne mechanizmy alo k tomu dokaza, dokazeme ich manipulovat. Dokonca ich vuyzivame v molekularnej biologii ako nastroj ak chceme skumat funkcie ludskych genov. 5 rokov minimalne je treba na to aby clovek zacal chapat ako tieto metody funguju.
Elena Streitová → Dalibor Stys: pokud by byl zájem, dr. Waksmundská-patoložka, co se s mikroskopem „narodila“ Vám to ráda vysvětlí, co je vidět v mikroskopu Dalibore
…potažmo dají se najít s ní rozhovory a videa
Dalibor Stys → Elena Streitová: Ja mikroskopy stavim.Takze….
Elena Streitová → Dalibor Stys: takže jste videl barevné ježky
Dalibor Stys → Elena Streitová: Coze? To vam povidala pani patolozka.
Tomas Svoboda → Michal Mokry: Tvrdite, ze takove experimenty byly provedeny nescetnekrat. V tom pripade prosim nejaky uvedte – staci jeden jediny, radne zdokumentovany pokus, ktery v souladu s vedeckou metodou (zejmena s adekvatnimi kontrolami) prokazuje existenci a/nebo patogenitu konkretniho viru. K tomu, aby clovek posoudil, zda nejaky postup splnuje kriteria vedecke metody, skutecne neni nutne studovat dany obor pet let. Staci rozumet vedecke metode jako takove.
Michal Mokry → Tomas Svoboda: napriklad tu. https://pubmed.ncbi.nlm.nih.gov/22723413/
Dalibor Stys → Tomas Svoboda: Nevzdělanost je (jistě) síla… Pravil klasik. Sladké (spíš kyselé) tajemství je, že ve vědě je vždycky někdo, kdo o té věci ví nejvíc. A ten má fakt těžký život, nejvíc šikany zažívá od osob, které pochopily, na co ten člověk nebo malý tým přišel a měly přitom ambici přijít na totéž. Nakonec není lepší příklad než to, že si píšeme. To nám umožňuje střídavý proud, který vymyslel Nikola Tesla, který nic nedostudoval a má jen pár semestrů univerzit ve Štýrském Hradci a v Praze. Zemřel v chudobě. Chcete říci, že neexistuje střídavý proud? Existence jevu se ověřuje opakovanou praxí, tam je konsenzus, ne vědecký ale technický.
Ano, je pravda, že spousta lidi, naprostá většina těch, kteří si říkají virologové, virus nikdy neviděla a studuje jej ze sekundárních jevů jako jsou genové sekvence, imunologické testy a podobně. Virus existuje jako virová částice a lze ji pozorovat i uvnitř infikované buňky. Také lze sekvenovat genom infikované buňky s virem a bez viru. A podobně. Pokud jde o infekci samotnou, existuji skutečně miliardy případů, kdy choroba s určitými příznaky korelovala s masivní přítomností jen určitého viru. Atd. Spousta lidí, kteří s Vámi tady autoritativně diskutují, by při dotazu na technický základ (natož detailní konstrukci) elektronového mikroskopu nebo i PCR termocykleru. Přitom to může být relevantní pro konkrétní výsledek.
Viry jsou, dají se vidět, dají se identifikovat geneticky. Jak přesně se množí a jak přesně funguje imunita je jiná věc. Tam je ještě spousta věcí neznámých a možná navždy zůstane neznámých, protože stanovit (například) strukturu celé NK buňky navázané na antigen na úrovni jednotlivých atomů zřejmě není experimentálně možné.
Tomas Svoboda → Michal Mokry: Poskytnuta studie nepopisuje izolaci konkretniho viru z pacienta, ale pracuje od zacatku s materialem, ktery je jako „virus“ oznacen pouze na zaklade predchozich predpokladu. Tento material je dale geneticky upravovan a pasazovan, ale nikdy z nej neni primo izolovana virova castice, ktere by slo pripsat pozorovane jevy. Nakazeni se hodnoti jen pomoci neprimych ukazatelu (PCR, protilatky), a nikoliv na zaklade priznaku. Co je nejdulezitejsi, chybi jakekoliv kontrolni pokusy, bez nich nelze cinit zadny zaver. Takova studie jako vedecky dukaz existence a patogenity konkretniho viru prece nemuze obstat. Nebo Vy myslite, ze ano?
Michal Mokry → Tomas Svoboda: ok, necham to tak. Budem hadat, zem je plocha, a praskuju nas z lietadiel, ze?
Tomas Svoboda → Michal Mokry: Misto reakce na nejaky z bodu, ktere jsem uvedl, jste se uchylil k vysmechu a ironii. No jak myslite, je to Vase vizitka. Mejte se hezky.
Dalibor Stys → Tomas Svoboda: Kolega Mokrý je možná jeden z těch, kdo virus nikdy neviděl a nevěděl by jak si připravit vzorek pro elektronový mikroskop. Kdoví, jestli někdy stál u přístroje PCR a jestli ví, jak se syntetizuje primer. Ale kdo si tím prošel, ten ví, jak se viry identifikují a že se takový postup opakoval ve světě jistě miliardkrát. Viry existují a jejich přítomnost koreluje s konkrétními diagnózami. Někdo má schopnosti si to experimentálně ověřit, jiný ne.
Odvozené metody, jako antigenní testy, mají definovanou vypovídací schopnost o přítomnosti a identitě viru.
Ani žádné technické měření neměří všechny parametry měřeného systému a nemá nulovou chybovost. Kdo tohle všechno v biologických a medicínských experimentech ignoruje, dostává se občas do argumentačních problémů a občas nadělá víc škody než užitku. Přesně to se stalo v situaci, kdy se antigenní testování nevyužívalo k zpřesnění medicínské diagnózy ale k řízení epidemických opatření. Kvůli vysoké chybovosti testů pak byli nemocní posíláni do MHD a do práce. Podobně pokud očkování prokazatelně nechránilo proti onemocnění, neměli očkovaní dostávat žádné úlevy a nikdo neměl být k očkování nucen. Je důležité se zasadit, aby se to již nikdy nestalo! A lidé, kteří se hodiny hádají o existenci virů, zabírají čas, který by bylo třeba věnovat spíš teorii experimentu a zlepšování technologie.
Eva Mertlíková → Dalibor Stys: Píšete, že přítomnost virů koreluje s konkrétními diagnózami.
Ale např. ve studii, kterou uvedl Michal Mokry, virus chřipky A/Indonesia/5/2005 (A/H5N1) podaný fretkám žádné příznaky chřipky nevyvolal. Pouze letargii, ztrátu chuti k příjmu potravy, zježenou srst a v jednom případě úhyn. Ve studii není ani jedna zmínka o kontrolním experimentu (na který se výslovně ptal Tomáš Svoboda), který by vyloučil možnost, že příčinou uvedených nespecifických příznaků byl způsob, jakým byl experiment proveden (tzn. heterogenní vzorek podaný nepřirozenou cestou, životní podmínky fretek apod.), a ne virus.
Takovýto způsob provedení experimentu a výsledek studie není žádnou výjimkou, ale naopak pravidlem. Což je u virů, jakožto infekčních částic údajně vyvolávajících konkrétní onemocnění, dost zvláštní nemyslíte?
Tomas Svoboda → Dalibor Stys: Pisete, ze naprosta vetsina virologu virus nikdy primo nevidela a studuje jej pouze pomoci sekundarnich jevu. To je presne ten problem. Vetsina spoleha na neprime metody a domniva se, ze jejich spolehlivost byla davno overena. Casto se pritom za overeni povazuje pouhe opakovane pouziti. Jenze i astrologie taky „funguje“ – a vedeckeho na ni neni nic. Pouze zasazuje pozorovani do ramce, ktery si sama predem urcila. Veda musi hypotezy overovat pomoci kontrol, ne je potvrzovat dojmem.
To, ze elektronovy mikroskop zachyti castici vstupujici nebo opoustejici bunku, neni dukaz, ze jde o patogen, obzvlast pokud takova castice nebyla nejprve izolovana jako samostatna entita. Stejne tak pritomnost urcite sekvence ve vzorku neni dukazem existence konkretniho viru, ale pouze vystupem algoritmu aplikovaneho na smesny material. Korelace priznaku a pritomnosti nejake molekuly jakozto dukaz je kruhove uvazovani.
Kritika nerika, ze viry jiste neexistuji. Jen poukazuje na to, ze dukazni bremeno nelze postavit na tom, co „dava smysl“, ale jen na kontrolovanych pokusech, a ty ve vedecke literature proste chybi.
Kdyz napr. uvadite, ze „lze sekvenovat genom infikovane bunky s virem a bez viru“ – existuje podle Vas prace, kde by byl genom sekvenovany z nakazene bunecne kultury porovnan se sekvenovanim z kultury „nakazene“ vzorkem od zdraveho cloveka nebo cloveka se stejnými priznaky jine, zname priciny? Bez takoveho porovnani nelze zadny genom spojit se stavem pacienta. Respektive tvrzeni samo o sobe muze byt pravdive, ale bez kontroly nelze rict, ze je vedecky prokazane.
Tvrzeni, ze diskuse o existenci viru zabiji cas, vychazi z vaseho presvedceni, ze tato existence je hotova vec. Ja tento vychozi bod nesdilim, z meho pohledu je tedy prave naopak ztratou casu resit testovani, rousky, ockovani ci protilatky, pokud nejsou vubec splneny zakladni predpoklady o existenci a patogenite viru. Temito tematy se zabyva SMIS, ale pokud vychazi z neoverenych vychodisek, pak jejich prace neni uzitecna, nybrz zavadejici.
Priklad za vsechny. Genom SARS-CoV-2 byl sekvenovan primo ze vzorku plicni tekutiny jedineho pacienta, bez jakehokoli kontrolniho experimentu a bez dukazu, ze takovy genom skutecne nalezi existujici castici. To je naprosty vysmech vedecke metode. Pro me je zacatek a vlastne i konec diskuse o covid-19 prave tato studie. Stacilo by, aby se vsichni odbornici prestali navzajem ubezpecovat o platnosti sveho ramce a misto toho se podivali, jak byl ziskan genom SARS-CoV-2. Pokud by k tomu pristoupili poctive, cele divadlo kolem viru, testovani a ockovani by muselo skoncit driv, nez by zacalo. To ja povazuju za obrovskou usporu casu.
Dalibor Stys → Tomas Svoboda: Já se zabývám pouze pozorovatelnými jevy a jejich matematickým popisem. Takže pro esoterické diskuse jsem nevhodný partner. Esoterickými diskusemi pro mne jsou jak popíraní možnosti biologické podstaty poklesu porodnosti po očkování, tak popírání existence viru.
99,99, jistě i daleko víc, procent lidí nikdy nesedělo u elektronového mikroskopu ani nevidělo termocykler, ještě méně z nich ví, jaký je u těchto přístrojů primární signál a jak se zpracovává, dále bych uvedl kalibrace, syntézy nukleotidů, mohl bych pokračovat. Takže velmi mnozí nejsou partneři k diskusi. Máme i vlastní imunologické experimenty, které jsme udělali na světelném mikroskopu vlastní konstrukce a s vlastní technckou koncepcí pozorování buněk. To nikdo jiný nemá a v tom máme i unikátní znalosti.
Co píšu, píšu kvůli svému svědomí. Abych si byl jist, že společnost ode mne dostala všechny informace. Jak si je lidé vyhodnotí je jejich věc. Já také musím strpět jejich volební preference.
Dalibor Stys → Eva Mertlíková: Co píše Michal Mokrý je mi jedno.
A že ve vědecké literatuře je spousta nesmyslů je samozřejmé. V době, kdy nejprestižnější granty Evropské výzkumné rady (ERC) se udělují za počet publikací a ani když se prokáže, že z nich je minimálně 12 podvodných, ERC grant neukončí.
Jak jsem psal, konsenzuální fakta vznikají cestou opakovaného technického ověřování, a ne vědeckého výzkumu. Role vědy je (spíše bývala) analyzovat, co se stalo v případech, kdy technicky ověřený konsenzus systematicky přestává platit. To je ale v přímém rozporu s požadavkem popularity – popularita je založena na všeobecně akceptovaných banalitách. Jakmile se věda začala posuzovat podle citovanosti, stala se cestou, jak peníze daňových poplatníků převést výrobcům přístrojů. Čest výjimkám, u biologického a medicínského výzkumu to platí ale velmi významně.
Tomas Svoboda → Dalibor Stys: Nezlobte se, ale oznacovat kriticke prezkoumavani primarnich studii za „popirani“ nebo „ezoteriku“ je opravdu nefer. Infekcni teorie je verejne prezentovana jako jedna z nejlepe prokazaných vedeckych teorii, zalozena na presne metodologii a dukazech, jak ostatne tvrdi i pan Mokry. Pokud to tak skutecne je, melo by byt naprosto samozrejme, ze kdokoli ma pravo si tyto dukazy vyzadat a zhodnotit, zda odpovidaji standardum vedecke metody. To neni zadne popirani vedy, prave naopak je to jeden z nejvedectejsich postoju, jaky lze zaujmout. Pokud ale misto konkretnich experimentu slysime, ze si to clovek musi sam roky studovat a overit v laboratori, tak proste nejde o vedeckou argumentaci ale o vyzvu ke slepe vire.
Eva Mertlíková → Dalibor Stys: Můj komentář byl reakcí na vaše tvrzení, že „Viry existují a jejich přítomnost koreluje s konkrétními diagnózami.“ To, co jste napsal, prostě není pravda.
A jako příklad jsem uvedla studii, kterou argumentoval Michal Mokrý, s tím, že studie, které postrádají kontrolní experimenty a které roli virů jakožto infekčních částic schopných vyvolat konkrétní onemocnění vyvrátily, jsou ve vědecké literatuře pravidlem, nikoli výjimkou. Je to problém, který se táhne už od objevu prvních „virů“. Kdokoli si je přečte s alespoň trochu kritickým pohledem, musí dojít k závěru, že virologie a na ni navazující metody zobrazovací, diagnostické apod. nemají naprosto žádný vědecký základ. Stejně tak nesmyslná je pak i argumentace elektronovou mikroskopií, sekvenací genomu, PCR, přesností testování apod.
Dalibor Stys → Tomas Svoboda: Opakuji své tvrzení: Konsenzus není záležitost vědy ale techniky!!! Úkolem vědy je zkoumat tam, kde technika – opakování – systematicky selhávají. Technika je záležitost korelace, při konstrukci automobilu nemusíte používat teorii relativity, stačí Newtonova mechanika, a přesto auta jezdí. Přesto platí, že Newtonova teorie není vědecky úplná – a asi ani ta teorie relativity.
V buňkách pacientů s příznaky Covid19 byla v elektronovém mikroskopu opakovaně nalezena částice příslušného viru a sekvenováním genu byla stanovena přítomnost tohoto viru. Proč se mnozí nenakazili a u jiných zase smrt korelovala s přítomností velkého množství viru Covid19 je záležitost ke vědeckému zkoumání. Protože konsenzus byl, že virus SARS-CoV-2 je smrtelný.
Spousta lidí včetně mne a mé manželky a syna byla opakovaně exponována viru SARS-CoV-2 aniž by nejen onemocněla, ale aniž by se kterýmkoliv z testů – PCR, přítomnost protilátek, buněčná imunita nebo antigenní test – prokázala interakce našeho imunitního aparátu s virem. Jiní se ve stejném prostředí nakazili, ba i poměrně těžce onemocněli, měli detekovatelné protilátky a pozitivní PCR. Totéž bylo zaznamenáno ve studii Gymnázium Havlíčkův Brod. Není to tím, že virus SARS-CoV-2 by nezpůsoboval u některých lidí nemoc s příznaky Covid19, ale tím, že o imunitě víme velmi málo. Přesto si ji troufáme ovlivňovat genetickými vakcínami, které jsou založeny na experimentech, které často vycházejí v buněčných kulturách. Dokonce ani tam ne vždycky. Ani tam neexistuje ten technický konsenzus.
Viry existují a u mnohých lidí vyvolávají reakci organismu, která nakonec vede ke smrti. Zato o lidské imunitě víme velmi málo a troufáme si ji stimulovat metodami daleko nad rámec toho, co o ní víme. Také o epidemiologii, jak se šíří nákaza, víme hodně. A to jsme při akci Covid19 totálně a nejspíš i záměrně ignorovali. Tam je problém do budoucna a vina jednotlivců.
Dalibor Stys → Eva Mertlíková: Pletete si vědu a technologii/techniku. Viz moje odpověď Tomáši Svobodovi.
Nemá smysl zpochybňovat, že s určitými příznaky nemoci koreluje masívní přítomnost určitých virových částic v organismu nemocného. To se prokázalo miliardkrát. Má smysl zkoumat, jak funguje imunitní aparát, pokud chceme vyvinout TECHNOLOGII, která by imunitní aparát stimulovala cíleněji, než samotná infekce oslabeným patogenem nebo podobným patogenem pocházejícím z přírody. Budeme se muset dostat na úroveň matematického popisu, možná to nikdy nezvládneme, protože je to nepřístupné experimentu. Imunita nemá žádnou jednoduchou akci proti jednomu konkrétnímu enzymu, jako některé malé lékové molekuly. Ale ty se zas sotvakdy obejdou bez vedlejších účinků.
Také má smysl si modelovat šíření infekční nemoci, protože tam existují dobré, přes 50 let staré a ověřené, modely bez nutnosti znát přesný mechanismus vstupu infekce do organismu. V průběhu akce Covid19 nebyly použity především z důvodů ješitnosti soudobých matematiků. Nejsou to vědci, také oni jsou technici uplatňující svou metodu a ignorující fakta.
Proč měla akce Covid19 tak fatální průběh? Vzpomeňte si, jak třeba Honza Konvalinka otočil v krátké době z tvrzení „je to běžná respirační choroba“ na tvrzení „je to smrtelně nebezpečná infekce“. Někdo v jejich kruzích zřejmě rozšířil, že SARS-CoV-2 (možná, nejspíš, třeba) pochází z vojenského výzkumu s cílem vývoje chorob fatálně nebezpečných člověku. A lidé, kteří se cítí jako bohové zodpovídající za osud celých národů, najednou pocítili svou šanci. A vedle nich cynici, kteří se nestydí na tom všem vydělat. Vědci byli v minoritě, protože v biologii a medicíně prostě jsou proti technikům/technologům v minoritě. A v demokracii se hlasuje.
Resetheus → Dalibor Stys: mě by jenom zajímalo, jak tu vaší skvělou technologii validujete, když nemáte k dispozici referenční jednotku pro validaci (čisté virové částice). Je to spíše řečnická otázka, my to bohužel víme.
Díky několikaletému soudnímu sporu, který financujeme, jsme byli schopni získat hodnocení funkční způsobilosti jednoho z běžně používaných RT-PCR kitů na detekci SARS-CoV-2 jednoho velkého českého výrobce. Analytickou a diagnostickou specificitu a senzitivitu si podvodně vyfabulovali. Statisíce či možná milióny výsledků těchto testů tak byly zcela falešné.
1) Validace charakteristik testu in silico nebo porovnáním s výsledky jiných chybně validovaných testů (tedy postup v rozporu se zákonem), je bohužel běžná praxe výrobců testů, o které neví ani SUKL, ani laboratoře, ani pacienti.
2) Laboratoře pak ještě navíc provádějí RT-PCR testy na termocyklerech, které nemají CE-IVD.
3) Dále máme znalecký posudek, ve kterém znalec (v oboru genetika, molekulární biologie, diagnostika, epidemiologie, biotechnologie, genové inženýrství) konstatuje, že se mu nepodařilo dohledat vědeckou práci, která by izolovala celou neporušenou makromolekulu genomu SARS-CoV-2 a proto je potřeba zpětně validovat všechny detekční metody na tento virus, až tak bude učiněno.
4) Takže když tu chcete machrovat technologií, měla by být nejprve alespoň řádně validována, aby se o ní vůbec mělo smysl bavit.
5) K tomu ale potřebujete disponovat čistými virovými částicemi. Ty podle vás ale nejsou potřeba, protože stačí nepřímé metody jejich detekce …. validované jinými nepřímými metodami. Fascinující iracionální smyčka. Je to jako kdybyste validoval těhotenský test v počítači nebo oproti jinému testu, jen ne vůči těhotenství (dítěti v děloze) a považoval to za skvělý technologický nástroj.
K elektronové mikroskopii, kultivaci, ani sekvenaci se tu vyjadřovat nehodlám. Problémy s těmito metodami detailně rozebíráme v mnoha našich článcích na webu resetheus.org
Dalibor Stys → Resetheus: V situaci, kdy není teorie úplná, žádná definitivní validace technologie není možná. To, co požadujete, dokonce není možné u většiny virů a do značné míry ani u většiny mikrobiálních chorob. Medicína je technologie možného. Nechte si od staršího praktického lékaře (60+) vyprávět, co bylo na začátku jeho kariéry považováno za lege artis a co se musí dělat dnes. Přesto jsme tehdy nevymírali, dnes ano.
Testy, o nichž mluvíte, jsou vhodné k upřesnění diagnózy. Nakonec úspěch léčení je úspěch vlastní imunity k čemuž jsme schopni přispět podáním vhodného léku nebo naopak podáním nevhodného léku uškodit. Použití těchto testů k epidemiologickým rozhodnutím vedlo k akceleraci šíření choroby.
Očkování mRNA vakcínou vedlo u mnoha lidí k poškození zdraví. Nikdo to nevidí lépe než komentátoři sportovních přenosů a aktivní sportovci sami. Naprostá masa lidí ale neví, že mRNA vakcína je něco jiného než běžné vakcíny, jimiž byli sami očkováni. A že očkování mnoha vakcínami najednou může vést k nějakým problémům, vždyť to tak krásně šetří čas. A už vůbec málokdo zkoumá motivace lékařů, kteří se bojí soudu kde by jako odborníci vystupovali členové předsednictva vakcinologické společnosti.
To je v zásadě vše, co se za daného stavu poznání dá říci. O sociálním chování Homo sapiens nemluvě.
Resetheus → Dalibor Stys: super, takže jsme se oklikou – skrze vaše informačně rozbředlé a machrující komentáře – dostali k tomu, že technologie, na kterou se pro dokazování existence virů virologové spoléhají, jsou nespolehlivé. Nevím však, zda to ví také opěvovaná paní doktorka Zelená. Když jsem s ní naposledy mluvila, vypadalo to, že je o spolehlivosti používaných technologií přesvědčena.
Dalibor Stys → Resetheus: Nejednalo se o žádné rozbředlé a machrující komentáře, snažil jsem se Vám vysvětlit co je věda a co je technologie. V současné běžné diskusi se bez rozpaků říká: „Američtí vědci vyrobili raketu a poslali ji do vesmíru.“ Nebyli to vědci, ale inženýři. Vědci by si tam zcela jistě chtěli něco nového vyzkoušet a raketa by spadla. O tomto rozdílu byl článek v Nature někdy před 25 lety. Pokud si chcete přečíst něco ode mne, tak z nedávna třeba tady https://www.ohk-most.cz/wp-content/uploads/2025/06/TEMA_2025_2.pdf .
To, že Vám nikdo nedodá čistou kulturu virů, ale jen buňky infikované nějakým virem, je inženýrský problém. Viry prostě nejsou baktérie, bez buněk, které infikují, se nemnoží. Mimochodem, mnohé bakterie také přežívají jen v konsorciích. Už je to nějakých 15 let co kolegové z Fachhochschule v Kremsu „vyčistili“ jednu naší termofilní sinici od všech bakteriích žijících ve slizu, který produkovala. A ta sinice se přestávala množit a kultura zahynula. Rozhodně se taková čistá kultura nedala nikomu poslat. Znamená to, že ta sinice neexistuje?
Ano, fakt, že test je jen odrazem primárního děje v organismu je problém, pokud test používáme k jinému cíli než upřesnění diagnózy. Virusneutralizační test, který používá doktorka Zelená, je nejblíže skutečné funkci protilátek v séru, a proto téměř přesně odráží stav této funkce imunitního aparátu organismu. Mimochodem, chtěli jsme tento test pomocí naší mikroskopie urychlit a zpřesnit a grant na to nám zařízl prof. Grubhoffer, který ho také dělá, s tvrzením „my máme potíže se specificitou“. Jinými slovy, i protilátky proti jiným virům (nebo něčem jinému) v organismy také způsobovaly růst opičích buněk v testu. To bychom v mikroskopu mohli rozlišit a zjistit proč. Ovšem prof. Grubhoffer by pak třeba přišel o přivýdělek a musel ve svých přednáškách vyprávět něco jiného.
Tak jako tak, všechny testy na přítomnost nemoci, pokud jsou používané v epidemiologii, vytvářejí problém v tom, že přesně nesledují všechny projevy interakce viru s imunitním aparátem. Měli jsme o tom tady opakovanou diskusi s Dr. Jiřincovou. Zkráceně, každý test je pozitivní až při určité hladině sledovaného jevu (množství viru na sliznici, množství protilátek atd.) a to nastává až několikátý den po infekci. V případě Covid19 nastávala zcela jistě i situace, kdy se virus na sliznici usadil ale vůbec se nezačal detekovatelně množit ani jeho přítomnost nevedla k produkci protilátek detekovaných testy. Jedině tak lze totiž vysvětlit případy, kdy se v uzavřené skupině, která se vzájemně běžně potkávala, někteří lidé nakazili a jiní ne. Myslím si že takoví lidé – byli jsme to my, já, manželka a náš syn – jsme klidně infekci chvilku přenášet mohli, ale nebyli jsme žádnými metodami identifikovatelní. A že jsme se snažili, co jsme mohli, získat zelenou tečku bez očkování. Příznaky nachlazení jsme za dobu Covid19 měli několikrát, pozitivní jsme byli až v době Omicronu (manželka nikdy). To ovšem neznamená, že virové choroby neexistují. Znamená to ale, že nerozumíme slizniční imunitě a neumíme ji testovat.
Testování tak, jak bylo prováděno a využíváno epidemiologicky, vedlo k akceleraci šíření choroby. Není divu, že JIP nestíhaly. Lze to pěkně popsat pomocí epidemiologického modelu z roku 1979, ten ukazuje jak oscilace v čase, tak v prostoru, což jsme u nás pozorovali. Ta choroba byla skutečná a způsobena virem SARS-CoV-2.
Eva Mertlíková → Dalibor Stys: Tvrdíte, že virové částice se dají poznat podle jejich morfologie a že „Nemá smysl zpochybňovat, že s určitými příznaky nemoci koreluje masívní přítomnost určitých virových částic v organismu nemocného. To se prokázalo miliardkrát.“
Mohl byste tedy uvést nějaké studie z těch miliard příkladů, které prokázaly, že u skupiny lidí nebo zvířat s příznaky nějakého onemocnění se vyskytovaly určité virové částice v masivním množství, u nichž bylo prokázáno, že jsou skutečně virovými částicemi, a nikoli např. částicemi podobnými virům (virus-like particles), artefakty apod. a že tyto částice jsou příčinou tohoto onemocnění? A že u kontrolní skupiny lidí nebo zvířat s onemocněním s obdobnými příznaky, které však nejsou způsobeny daným virem (případně u zdravých lidí nebo zvířat), se žádné takové částice nenacházely?
Předem děkuji za odkazy na konkrétní studie, s vynecháním vašich obvyklých obsáhlých komentářů mimo téma.
V době, kdy se takové kontrolní experimenty ještě prováděly, se totiž opakovaně ukazovalo, že „virové“ částice se běžně nacházejí i u vzorků, které by je obsahovat neměly. Níže uvedu několik příkladů takových studií. A obdobná studie byla provedena i v nedávné době v případě „SARS-CoV-2“:
„Od objevení původce nové pandemie syndromu pneumonie podobné onemocnění SARS, která začala v Číně v roce 2019, koronaviru pojmenovaného SARS-CoV-2, se v lékařské literatuře i v médiích objevují snímky z elektronového mikroskopu zobrazující charakteristické kulaté částice o velikosti 60–140 nm obklopené ‚korónou‘ tvořenou charakteristickými hroty o velikosti 9–12 nm. I když mnohé z těchto snímků byly získány po ‚in vitro‘ infekci kultivovaných buněk virem SARS-CoV-2, a představují tak pravděpodobně skutečné zobrazení virových částic, pozorovali jsme morfologicky nerozlišitelné inkluze v podocytech a tubulárních epiteliálních buňkách jak u pacientů negativních na koronavirové onemocnění z roku 2019 (covid-19), tak i u vzorků renálních biopsií z doby před covidem-19.“
Studie zmiňuje i to, že na problém záměny částic koronaviru s normálními buněčnými strukturami upozorňovalo CDC již v roce 2003 v případě SARS:
„Možnost záměny částic koronaviru s normálními buněčnými strukturami byla ve skutečnosti zdůrazněna v podrobné ultrastrukturální studii Centra pro kontrolu a prevenci nemocí (CDC) v případě SARS-CoV odpovědného za epidemii SARS v roce 2003.“
„Kromě toho jsme ve 13 z 15 reaktivních lymfatických uzlin, které nesouvisely s HIV, nalezli virové částice, jež byly morfologicky neodlišitelné od částic pozorovaných v lymfatických uzlinách pacientů se syndromem perzistující generalizované lymfadenopatie souvisejícím s AIDS.“
„… částice, jež jsou morfologicky podobné [částicím viru HIV] lze pozorovat i u jiných reaktivních stavů, a proto přítomnost takových částic sama o sobě neznamená infekci virem HIV.“
https://pubmed.ncbi.nlm.nih.gov/3371979
„Zatímco určité vlastnosti viru chřipky byly vyvozeny z četných imunologických a epidemiologických studií publikovaných v posledních letech, o jeho fyzické povaze bylo získáno jen málo konkrétních informací.“
„Nepodařilo se prokázat žádné rozdíly mezi infekčními a neinfekčními preparáty.“
„Vzhledem k tomu, že jediným zdrojem aktivního viru chřipky byly donedávna pouze infikované tkáně, byla identifikace, izolace a chemická charakterizace aktivního agens komplikována přítomností zbytků odumřelých buněk a neporušených cytologických struktur. S obtížemi, které přináší přítomnost těchto náhodných prvků v těsném spojení s infekčním materiálem, se do značné míry setkáváme i při studiu většiny dalších virových onemocnění, zejména těch, která postihují zvířata. Několik výzkumů v posledních 2 nebo 3 letech upozornilo na přítomnost částic v normálních buňkách, jež lze oddělit od tkáňových emulzí stejnými postupy, jaké se používají pro izolaci infekčních agens.“
https://pmc.ncbi.nlm.nih.gov/articles/PMC2135337
„Viry bylo obzvláště snadné rozpoznat díky nemocem, které způsobují, ale nyní se dozvídáme, že existují i jiné látky s podobnou velikostí částic. Tyto látky často komplikují, a dokonce znemožňují purifikaci virů.“
„Objevují se případy, kdy viry mají v podstatě stejnou velikost a stabilitu jako složky příslušných zdravých tkání. Příkladem jsou plíce myší infikované chřipkou. Ultrafiltrací nebo centrifugací normálních plic se získá suspenze částic o průměru asi 100 mµ. Jestliže se podobným způsobem zpracují infikované plíce, zjistí se, že infekčnost je spojena s částicemi této velikosti.“
https://www.science.org/doi/abs/10.1126/science.101.2615.129
„Izolace některých živočišných virů je komplikována přítomností normálních látek, které jsou chemicky a fyzikálně nerozlišitelné od látek infekčních.“
https://pmc.ncbi.nlm.nih.gov/articles/PMC2135571
„Na pozadí několika polí byly zaznamenány kulaté a podlouhlé částice připomínající mnohé virové částice, jež jsou vyobrazeny v literatuře.“
„V několika polích byly pozorovány částice připomínající částice virů chřipky, dětské obrny a virů neštovic. Byly předloženy důkazy, že mnohé z těchto nálezů jsou artefakty pocházející ze stromatolýzy erytrocytů, zatímco jiné jsou buď krystaly se zaoblenými rohy, nebo by mohlo jít o proteinové částice.“
„Rhian a kol. (1949) dospěli k závěru, že žádný z do té doby publikovaných elektronmikroskopických snímků preparátů viru dětské obrny nepředstavuje přesvědčivý důkaz, že se skutečně jedná o virus dětské obrny. Tito autoři získali částice v podstatě stejné velikosti, tvaru a obsahu dusíku jak z normální tkáně, tak z tkáně infikované virem dětské obrny kmene Lansing.“
https://pmc.ncbi.nlm.nih.gov/articles/PMC385855
„Naše znalosti o fyzických a chemických vlastnostech viru poliomyelitidy se vyznačují značnou mírou nejistoty a rozporů, a to navzdory velkému množství práce, která byla vykonána za účelem přesného popisu těchto vlastností. Ultrafiltrační studie ukázaly, že viry skupiny poliomyelitidy mají velikost mezi 8 a 17 mµ. Několik pracovníků v oblasti elektronové mikroskopie popsalo to, co považují za virus poliomyelitidy, ale podle našeho názoru dosud neexistuje žádný přesvědčivý důkaz, že by tento virus byl identifikován na elektronových mikrofotografiích. Cílem této práce je předložit důkazy, které ukáží, proč existují důvodné pochybnosti o tom, že virus poliomyelitidy byl identifikován pomocí elektronové mikroskopie.“
„Během posledních tří let jsme zkoumali pomocí elektronového mikroskopu suspenze materiálu získaného diferenciální centrifugací z tkání centrálního nervového systému myší a křečků bavlníkových. Plně srovnatelný materiál z normálních (neinfikovaných) i poliomyelitických zvířat byl po celou dobu této práce podroben stejnému zpracování a zkoumán ve stejnou dobu. Suspenze získané z 22 nezávislých souborů zdrojového materiálu z normální i infikované tkáně, jež prošly purifikačními postupy, byly testovány na biologickou aktivitu a zkoumány pod elektronovým mikroskopem.“
„Elektronmikroskopické zkoumání purifikovaných preparátů, jež byly získány diferenciální centrifugací z tkáně centrálního nervového systému myší a křečků bavlníkových, ukázalo, že částice podobné velikosti a tvaru byly získány jak z normální, tak z poliomyelitické tkáně. Celkový výtěžek dusíkatého materiálu byl v podstatě stejný jak u normálních, tak u infikovaných tkání.“
https://archive.org/details/rhian_202411
„Navzdory mnoha pokusům dosud neexistuje žádný jasný důkaz, že by se virus [dětské obrny] podařilo získat v čisté formě nebo že by byl zobrazen pomocí elektronového mikroskopu. Pokud byly provedeny dostatečné kontrolní experimenty, při nichž byly normální tkáně podrobeny stejným postupům diferenciální sedimentace nebo frakční precipitace, pak byl získán podobný ‚purifikovaný‘ materiál.“
https://pubmed.ncbi.nlm.nih.gov/12977139
„Elektronová mikroskopie je někdy nazývána vědou artefaktů. I když jde o mírnou nadsázku, produkce artefaktů je jedním z velkých problémů, kterým student tohoto oboru čelí. Pro ilustraci snad postačí uvést, že virus newcastleské choroby nabývá na obrazovce elektronového mikroskopu tvaru koulí, činek, ocasatých pulců nebo krátkých tyčinek v závislosti na koncentraci soli v médiu, z něhož je vzorek připraven k mikroskopování. Zdá se, že virus je v nepřítomnosti elektrolytů nerozpustný a flokuluje ve tvaru kulovitých částic, zatímco v přítomnosti solí je rozpustný a nabývá tvaru tyčinek.“
https://drive.google.com/file/d/1Q8fy-reeyyisEbsSo0zEWejaN0MNzFYq/view?usp=sharing
„Při elektronové mikroskopii buněk infikovaných virem… nelze testovat infekčnost částic vizualizovaných v buňkách.“
„Vzhledem k absenci přímých testů infekčnosti se při pokusech o vizualizaci virových částic v buňkách využívalo srovnání infikovaných a neinfikovaných buněk. Za těchto podmínek je však možné, že se v důsledku působení viru objeví i jiné částice než částice viru, které mohou být za virové částice zaměněny. Z těchto důvodů raději hovoříme o částicích podobných virům, i když se v některých případech zdá být poměrně jisté, že virové částice byly v buňkách identifikovány.“
„Současné metody neumožňují přímé testy infekčnosti částic na řezech buněk, takže skutečnou virovou povahu intracelulárních částic nelze testovat.“
https://pubmed.ncbi.nlm.nih.gov/14399791
„Několik studií však také odhalilo, že částice podobné těm, které jsou spojovány s nádory, lze nalézt v poměrně vysokém procentu tkání získaných z ‚normální‘ drůbeže, kuřat a kuřecích embryí. Dospělo se k závěru, že se jedná o viry neznámého typu, ale s největší pravděpodobností o nádorové viry, které byly přítomny ve tkáních zjevně ‚normálních‘ ptáků. Biologický význam těchto virových částic nalezených v ‚normálních‘ tkáních je zatím nedostatečně objasněn. Tato zpráva se zabývá těmito virovými částicemi v ‚normálních‘ tkáních kuřat. Částice, které jsou morfologicky nerozlišitelné od virů vyvolávajících nádory u kuřat, byly nalezeny náhodně při cytologických studiích aorty a jater kuřecích embryí.“
„Práce skupiny pařížských výzkumníků ukázala, že částice podobné virům, které jsou morfologicky nerozlišitelné od známých virů vyvolávajících nádory u kuřat, lze nalézt také v tenkých řezech tkání získaných z ‚normálních‘ kuřat, mláďat ptáků nebo kuřecích embryí. Podobné částice byly pozorovány v řezech tkáňových kultur pocházejících z ‚normálních‘ tkání kuřat. Tato zpráva tyto předchozí informace potvrzuje.“
„Za velmi zajímavou považujeme skutečnost, že buňky ‚infikovaných‘ tkání, jak jsou zde popsány, vypadaly zcela ‚normálně‘.“
https://www.sciencedirect.com/science/article/abs/pii/S0022532060800287
Dalibor Stys → Eva Mertlíková: Stejně tak se najde spousta studií, kde přítomnost viru s nemocí koreluje. A třeba lékové molekuly prof. Holého, které léčí díky tomu, že inhibují konkrétní virový protein. To poslední se dá prokázat na té fundamentální úrovni jak chemické reakce, tak chemické struktury. Samozřejmě co se přesně děje v organismu s „chemickou přesností“, nevíme. Třeba je veškeré léčení jen placebo efekt a Václav Hořejší si může oddechnout, že nevěří zbytečně. Jen je trochu problém, že když jsem se ho ptal na biochemické účinky placeba, odkázal mne na článek, jehož závěrem bylo, že biochemické odlišnosti mezi zaklínanou a nezaklínanou skupinou nebyly statisticky významné.
Zmíněná Hana Zelená má k virologické laboratoři i elektronový mikroskop, když něco dělá v testu, může se i podívat, zda má ve vzorku virové částice.
Cizí vědecké práce povětšinou čtu až při přípravě vlastní publikace. Vím, co jsem viděl. K naší vlastní práci: aktivační peptidový fragment z S-proteinu SARS-CoV-2 jsem si osobně nesekvenoval, jinak ale celou cestu od odběru krve, přes izolaci leukocytů, aktivaci peptidem, izolaci a kultivaci kmenových buněk z lidské placenty a mikroskopický experiment mám pod kontrolou. Spoustu negativních kontrol nejsme schopni udělat, protože nemáme matku, která by nebyla očkovaná ani s jistotou neprodělala SARS-CoV-2. A už vůbec nemáme statisticky významný soubor matek, které by nám darovaly svou placentu, problém je na naší straně, nestíháme izolovat a kultivovat kmenové buňky.
Problém akce Covid spočíval v tom, že testy vysokou chybovostí byly využívány jako podklad k epidemiologickým opatřením.
Tím s dovolením diskusi skončím se závěrem: buňky, viry a proteiny existují. Zbytek je záležitost konkrétního technického provedení. Věřím jen těm experimentům, které jsem sám udělal, a to technikami, které jsou pro mne důvěryhodné.
Eva Mertlíková → Dalibor Stys: Ale vždyť nález nějakých částic vůbec neprokazuje, že jde o viry a že jsou příčinou daného onemocnění. Mluvit o nějaké korelaci přítomnosti viru s nemocí je tedy jen iluze, kterou jste důkazně nijak neobhájil.
Zmíněná Hana Zelená nám osobně v SZÚ v Ostravě ukazovala „hezké obrázky SARS-CoV-2“, které tam pořídili. Na dotaz, jak ví, že jde skutečně o SARS-CoV-2, nám odpověděla, že to „mají nakoukané“. Jsme tedy zase u problému, že druh ani biologickou funkci částic pod elektronovým mikroskopem prostě nelze podle morfologie určit. Přesto se zdejší experti ze SMIS na Hanu Zelenou opakovaně odvolávají jako na nějakou záruku existence virů, protože podle SMIS „Viry jsou ve zkumavce u Hanky v laboratoři.“
O vašem experimentu nic bližšího, kromě toho, co jste napsal, nevím. Kontrolní experiment jste však nedělali. Ostatní si, na rozdíl od vás, v obdobných případech tu práci dali a sehnali si i vzorky, které by žádný SARS-CoV-2 obsahovat neměly – např. z doby před covidem. A kupodivu zjistili, že v řadě případů reagovaly pozitivně na SARS-CoV-2 jak T-lymfocyty, tak protilátky. Ty protilátky zmiňuji proto, že se spolu se SMIS při svých závěrech odkazujete na virus neutralizační test, který by měl fungovat právě na základě údajné specificity protilátek proti SARS-CoV-2. Specificita protilátek je ale další iluzí, na což upozorňují i mainstreamoví vědci.
Zde je několik příkladů:
Např. podle článku „Covid-19: Do many people have pre-existing immunity?“ (https://www.bmj.com/content/370/bmj.m3563) uvádí reaktivitu T-lymfocytů proti SARS-CoV-2 u 20 % až 50 % lidí bez známé expozice viru minimálně šest studií [5, 6, 7, 8, 9, 10].
Různé formy reaktivity T-lymfocytů na SARS-CoV-2 vykazovalo 50 % vzorků od dárců krve, získaných v USA v letech 2015 až 2018 [5, 11]. Podobná studie, která použila vzorky z Nizozemí, uvedla reaktivitu T-lymfocytů u 2 z 10 lidí, kteří nebyli viru vystaveni [7].
V Německu byly T-lymfocyty reaktivní na SARS-CoV-2 detekovány u třetiny séronegativních zdravých dárců (23 ze 68). V Singapuru tým analyzoval vzorky odebrané od lidí bez kontaktu nebo osobní historie SARS nebo COVID-19; 12 ze 26 vzorků odebraných do července 2019 vykázalo reaktivitu na SARS-CoV-2, stejně jako 7 z 11 lidí, kteří byli proti viru séronegativní [8]. Reaktivita byla zjištěna také ve Velké Británii a Švédsku [6, 9, 10].
[5] https://pubmed.ncbi.nlm.nih.gov/32473127/
[8] https://pubmed.ncbi.nlm.nih.gov/32668444/
[9] https://pubmed.ncbi.nlm.nih.gov/32587963/
[10] https://www.biorxiv.org/content/10.1101/2020.06.29.174888v1
[11] https://www.nature.com/articles/s41577-020-0389-z
Autoři studie testovali vzorky krevní plazmy a séra na přítomnost protilátek proti SARS-CoV-2 od dárců krve v Nizozemí. Měli k dispozici také archivované vzorky z předchozích odběrů z doby před začátkem covid-19. U 218 zkoumaných vzorků odebraných v březnu a dubnu 2018 zjistili reaktivitu na protilátky proti SARS-CoV-2 u 30 (tedy 14 %) vzorků.
https://www.researchsquare.com/article/rs-25862/v1
Autoři studie zkoumali přítomnost protilátek proti SARS-CoV-2 ve vzorcích krve od 959 jedinců bez příznaků v období od září 2019 do března 2020. Protilátky proti SARS-CoV-2 byly detekovány u 11,6 % lidí. V září 2019 bylo pozitivních 14 % vzorků.
https://journals.sagepub.com/doi/10.1177/0300891620974755
V Centru pro kontrolu a prevenci nemocí (CDC) v USA bylo vyšetřeno 7389 archivovaných vzorků krve odebraných americkým Červeným křížem od 13. prosince 2019 do 17. ledna 2020, od dárců krve žijících v 9 státech USA (Kalifornie, Connecticut, Iowa, Massachusetts, Michigan, Oregon, Rhode Island, Washington a Wisconsin). Z nich byly u 106 (1,4 %) vzorků zjištěny protilátky reaktivní na SARS-CoV-2. První případ covid-19 byl v USA zaznamenán 19. ledna 2020.
https://academic.oup.com/cid/article/72/12/e1004/6012472
Atd.
Resetheus → Dalibor Stys: utekl jste od tématu. Technologie, na které se spoléháte, nejsou řádně vědecky validované. Sám jste to uznal. Zde vás zase já odkážu na obor analytické chemie. Technologii detekující biochemické vlastnosti částic nelze validovat bez použití těchto částic. Validace takové technologie oproti čemukoli jinému (např. heterogenní směsi z buněčné kultivace, in silico apod.) je nevědecký postup, taková technologie je podvodná a v rozporu se zákonem o IVD prostředcích. Výsledky, které taková technologie generuje, jsou z vědeckého hlediska bezcenné. Možná byste to měli lidem říkat. Podvod je trestný čin.
Lenka Tarabová: Jednorožce nazveme Matubukovalepicode, namalujeme ho s větším rohem a delším ocasem a existence je potvrzena. Tak jo, už vám věřím. 
Mezitím se hrou na infekce dennodenně bodá do dětí i dospělých další zbytečné a nebezpečné látky, které ohrožují zdraví, doživotní postižení a v některých případech smrt. Očividně máme vůči vědeckému svědomí úplně jiné priority.
He Lena: Zatím to v publikacích vůbec není požadováno, jedná se o snahu skloubit systém virů se systémem klasický Linnéovský taxonomický systém, planým pro vyšší organismy eukaryontní. což nevzchází a nebude vycházet, neboť viry se systematicky/taxonomicky dělí nejvíce na úrovni nižší než species, a dokonce i subspecies Máme genotypy – víceméně ekvivalentní serotypům) klády, subklády, varianty …., u chřipky je do rodu změna prakticky nula, systém se nemá šanci široce ujmout, protože nepřináší utřídění, ale spíše deklasifikaci. Nicméně, se vždy můžeme podívat, do jaké čeledi, nadčeledí a říše nás charakterizovaný virus na úroveň subvarianty…., subsclade patří. Občas přináší sekvenace reklasiifikaci, například enteroviry D68 jsou nyní rhinoviry. Je tedy velký rozdíl, přecházet od taxonomie vycházející z názvů zebrfish (ryba – Danio pruhované), jellyfish (medůza), blue fish (sladkovodní ryba z velkých jezer Severní Ameriky, catfish (sumec, nebo podvodník na internetu) k Linnéovskému systému, a uměle dodaným Linnéovským názvům , které systéma evolučníé blézkost nepomohou utřídit)
Pepa Ctvrty: Já už dávám kolikrát palec hore automaticky, aniž bych zjišťoval. Zítra prozkoumám . Kdo ze 99,9 procent je pravdiví toho nechcete kontrolovat.
SMIS-lab → Pepa Ctvrty: tak to nám tady nezavadejte. Nejdřív přečíst, pochopit, zkritizovat, pak palec nahoru.
Nebo dolů…
Michaela Takamine → Pepa Ctvrty: Pravdivý nebo pravdiví, to je otázka. Pak nekontrolujte nic a zanedlouho zase žijte v nějaké lži jako je lež cholesterolová, nebo covidová, která zasahovala do lidských práv.
Osobně bych dala více na účinky frekvencí a elektromagnetických polí, které jsou pro nás stejně neviditelné jako viry, a za posledních 100 let se jejich působení řádově 10000x až milionkrát znásobilo, což se tají.
Pravda bude někde mezi nebo možná na mezi.
Nic osobního proti SMIS nebo virologii.
Počkáme, co se vyzkoumá v oblasti působení EMF, EMP na organismy od lidského těla po viry.
Být výzkumník, brala bych toto jako námět:
https://www.youtube.com/watch?v=UA6XyyGdLYE
SMIS-lab → Michaela Takamine: A vlastně máte pravdu. Sledujte jiné teorie, jiná témata. Pokud to lidi zaujme, začnou k vám chodit a články přebírat. Mám kamarády, co to čtou a sledují a až budu potřebovat, můžeme se na ně obrátit. V tuto chvíli nemám kapacitu zvládat víc než zvládám.
Jitkanitka Svadlenka → SMIS-lab: můžete citovat článek s izolací viru a ne jen infikované buněčné kultury. Existuje sbírka bakterií, ale čistý virus koupit nejde a sbirka neexistuje. Maximálně enhancovana buněčná kultura. Naivně jsem chtěla koupit virus čistý, přece bakterie jdou a byla jsem překvapená, že virus nekoupíte. Tak co vlastně charakterizujeme? CPE pokud pravidelně 2-3dny nepasazujete vyvolate i na čisté kultuře, ale titrace se provádějí 5-7 dní bez pasáže, zatímco kultivace max 5 dní u pomalu rostoucích viru, ale většinou do 3 – 4 dnu. Možná něco takového existuje, ale zatím to nikdo opravdu neprokázal jen na základě sekvenci, kde je mix buněk a něčeho co nám nesedí do našich schémat a tak je to virus.
SMIS-lab → Jitkanitka Svadlenka: pořád dokola stejná písnička
Jitkanitka Svadlenka → SMIS-lab: a co odpověď.
Ajsa Nova → Jitkanitka Svadlenka: když viry neexistuji, kdo je původcem spalniček, obrny, chřipky, klíšťové encefalitidy, AIDS, eboly, mononukleózy, SARS, neštovic, hepatitidy a dalších virových onemocněních?
Jitkanitka Svadlenka → Ajsa Nova: jak mohla moje dcera dostat neštovice když je nikdo kolem neměl před ani potom a proč je nedostala, když všichni ve školce je měli? Co ovlivňuje infekčnost? Měli by se zpochybňovat vše a hledat i jiné cesty vysvětlení. Možná víry jsou, ale rozhodně je nikdo neviděl a nakazit a vyvolat umele na zvířatech v chalengech onemocnění je fakt problem. Infekční agens je modla současné medicíny, ale nebere v potaz stav organismu, stres a vše co ovlivní správnou funkci. Já nevím co je pravda, ale rozhodně to tak jednoduché není a je třeba brát v potaz i jiné faktory
Argument to je blbost je za mě stejný jako nesouvisí. Věda je o hledání a zpochybňování.
Ajsa Nova → Jitkanitka Svadlenka: zřejmě se setkala nevědomky s někým, kdo je měl.Neštovice se přenáší kapénkami (vzduchem), ale také kontaminovanými předměty nebo tekutinou uvnitř puchýřků. Inkubační doba, mezi tím, kdy byl člověk v kontaktu s nakaženým a kdy se u něj projevily první příznaky, je u planých neštovic velmi dlouhá, 2–3 týdny. Určitě víte, že v boji proti infekcím je nejdůležitější zdravý imunitní systém. Průběh a závažnost infekce ovlivňuje patogenita, virulence, infekční dávka. Genetické faktory (odolnost populace), specifická imunita, věk, výživa, sekundární reakce a další.
Neodpověděla jste mě na otázku, kdo je původcem virových onemocnění?
Jitkanitka Svadlenka → Ajsa Nova: zřejmě? To je dukaz
Ajsa Nova → Jitkanitka Svadlenka: a jak se tedy vysvětlujete vy, že vaše dcera měla neštovice, vysoce infekční, kapénkami se šířící onemocnění, tak jako tisíce dalších dětí a dospělých před ní i po ní?
Jitkanitka Svadlenka: Co když je to jen stav organismu s viry jsou u toho jako signál toto je špatně. I pro mě je to těžké pochopit, ale sám virus infekci nezpůsobí pokud nejsou další faktory a chtělo by to pořádně zkoumat . Všichni jenom papouskujeme co mám kdo řekl ,ale nikdo nic nedokazuje. Já vše léčím homeopaticky i záněty mocoveho měchýře a druhý den žádná infekce moc čísta, přestože lékař napsal antibiotika. Tak jak se zničily ty bakterie. Já nevím, ale funguje to? Proč a přitom na jiné onemocnění je to třeba složité. Individuální faktory,? Fakt nevím já vidím empirii a mě je to stres a přetažení. Nemělo by se toto zkoumat, ale to bychom musely zpochybnit vše. Já se ještě učila, že nádory nejsou imunogenni a ejhle teď už jsou. Takže žijeme ve virtuální realitě?
Ajsa Nova → Jitkanitka Svadlenka: Plané neštovice patří mezi nejčastější dětská infekční exantémová onemocnění. Způsobuje je varicella-zoster virus (VZV) z čeledi herpesvirů. Jedná se o vysoce nakažlivé onemocnění, které se přenáší především přímým kontaktem. To jsou fakta. A samozřejmě velký vliv na průběh a závažnost infekce mají faktory, viz můj předešlý příspěvek a samozřejmě a s tím souhlasím i stres snižuje imunitu a celkovou odolnost organismu.
Matička Em → Jitkanitka Svadlenka: Ono „něco“ existuje. Jen je důležité, zda je to příčina nebo následek „nemoci!. A zda to může někoho nakazit. 
Matička Em → Ajsa Nova: Jj. Nejlépe bezpříznakový nemocný. 
Matička Em → Ajsa Nova: Jj. Papouškujete dobře. Kde zůstal Váš vlastní rozum ?
SMIS-lab → Jitkanitka Svadlenka: nebude. Já tento pohled na virologii s vámi prostě nesdilim. Smůla.
SMIS-lab → Matička Em: prosím, Adam Svoboda se s vámi do diskuse třeba pustí, zde máte ( pokolikáté už) smůlu.
Ajsa Nova → Matička Em: a jak to souvisí se spalničkami, obrnou, chřipkou, klíšťovou encefalitidou, AIDS, ebolou, mononukleózou, SARS, neštovicemi, hepatitidou a dalšíími virovými onemocněními? Jak to souvisí s onemocněními, které způsobují viry?
Ajsa Nova → Matička Em: koukám, že používáte stejně agresivní argumentaci jako spolek Resetheus, v mém světě viry existují, dokonce způsobují i vážné zdravotní komplikace. Zůstaňte si ve svém nevirovém světě, já zůstávám v tom svém, virovém. Pěkný den.
Matička Em → Ajsa Nova: Jak víte, že to „viry“ způsobily ? Tzv. nakažení nefunguje. Kdyby ty nemoci byly tak hodně nakažlivé, jak se nám snaží tvrdit, tak už jsme všichni všemi nemocemi nemocní.
Matička Em → SMIS-lab: To jsou ale argumenty. 
Matička Em → Ajsa Nova: Rozhodně nejsem agresivní. Ve svém světě si klidně zůstaňte, když je Vám tam dobře. Ale zvažte, prosím, tahání jiných lidí do Vašeho světa. Můžete jim ublížit.
Ajsa Nova → Matička Em: když tu probíráme zrovna neštovice, běžné, vysoce infekční virové onemocnění, původcem je varicella- zoster výhradním hostitelem člověk, přenášející se kapénkami při přímém kontaktu s nemocným, nebo i nepřímým přenosem z předmětů kontaminovanými sekrety z dýchacího traktu, nebo z kožních lézí nemocných s inkubační dobu až tři týdny, tak průběhem prošlo většinu z nás, právě proto, že jsou tak vysoce infekční a infekce pochazí z latinského infectio od slovesa inficere = nakazit, napustit. Infekcí je proniknutí choroboplodných zárodků do organismu, v případě neštovic varicella- zoster. Závažnosti infekce je dána patogenitou a virulencí. Ta závisí na vlastnostech parazita, v tomto případě viru, mezi něž patří délka inkubační doby, produkce toxinů apod, a i obranyschopností hostitele, tedy jeho imunitou.
Ajsa Nova → Matička Em: „Můžete jim ublížit“, můžete to upřesnit? Díky.
Roman Novák: Mám řešení, které by mohlo uspokojit všechny. 
A nejen to! Všichni se shodneme, že můžeme vidět (na papíře, pod různými -skopy) malinkatá kolečka, ocásky, kolečka s bodátky a různé jiné tvary všeličeho. Dokonce je můžeme i obarvit. Já myslím, že na tom se určitě shodnou všichni. Pojďme dál – když jsme u změn názvosloví, tak bych se vykašlal na cizojazyčné jazykolamy. Zaveďme naše hezké názvy, např. pro kolečka cumprdlíček a podobně. 
Takže – cumprdlíky bychom měli. A to, jestli cumprdlíčci něco způsobují, tak toto by se mělo opravdu vyšetřit!
Roman Kovařík → Jitkanitka Svadlenka: Píšete, že nejde koupit čistý virus. A jde někde koupit čistý stres nebo čisté přetažení? Pokud ano, dejte sem odkaz, prosím. Děkuji.
Alan Maria Uhura → Ajsa Nova: otazka intacelul a extracelul tekutin, predavani frekvenci aj…nizke vibrace, potravni fekalie, nizke pH, slova kolem nas, zareni, karma aj…ovlivnuje, co z nas bude. Clovek byl stvoren zdravy a s imunitou…V prizode je vzdy lek na vse…jen to ta mafie taji…Vcelkami se rozjizdi autoim choroby, rakoviny a sebedestrukce, nahoda, ne!
Vojenske projekty a ksefty, Mengele ma radost.
Uz v jeslich, skolce vidite devastaci tela i ducha, vysokou nemocnost, nenormální prostredi, kolonii na vyrobu zlomenych dusi a tela, jakakoliv zmena spusti reakci, stes, a mane tu nejakou chorobu a bolistku….dite patří domu a vzdelavani take…ne novodobe koncentraky…
Dagmar Kubinová → Ajsa Nova: A co když neexistuje „původce“ tak jak jsme učeni (vir, bakterie) a jde o soubor nového poznání v jakém prostředí ve skutečnosti žijeme a jak ve skutečnosti funguje život (úroveň fyzická, duševní, duchovní v jednom). Současné teorie nepracují s prostředím, vibrace, frekvence, světelná energie, s faktem, že například každá buňka je zdroj energie atd…a při maximálním zvětšení třeba člověka můžeme vidět pouze shluk atomů, pak buněk atd, nic není srostlé, vše je v rovnovážném propojení (přitahováno/odpuzováno), neznáme alchymii a další vědy. Život je dokonalý. To, že je například rozmnožená bakterie je příčina v momentálním stavu organismu (celostní soubor). Každá bakterie má své místo, my jsme doslova složeni z bakterií, jsme organičtí. Cílem dosáhnout zdraví je vytvářet rovnováhu, tak to náš organismus (živoucí bytost) dělá, jenom my mu do toho házíme vidle tím, jak se k sobě chováme (toxické mezilidské vztahy, toxické jídlo, léky, kosmetika a další). Díky širokému poznání již nic „chytit“ nemůžu, není to z principu chápaní fungování organismu a okolního prostředí možné, je třeba pochopit skutečné příčiny nerovnováhy. Okolí na nás působí a my na něho 
Ajsa Nova → Dagmar Kubinová: že naše duševní i fyzické zdraví ovlivňuje mnoho faktorů je věc známá. Chovejme se k sobě, ostatním i k přírodě tak, abychom co nejméně ubližovali. Pokud možno buďme v rovnováze. Nicméně můj svět se skládá i z virů a bakterií, které způsobují i vážně zdravotní problémy.
Tomas Svoboda → Roman Kovařík: Takova otazka jen odvadi pozornost od podstaty. Stres neni hmotny objekt s konkretni genetickou sekvenci a strukturou, o kterem by se tvrdilo, ze jej lze izolovat, zobrazit, zmerit a popsat. Pokud virus jako fyzicka entita skutecne existuje, mel by byt dostupny v ciste podobe, stejne jako bakterie – zvlast kdyz se tvrdi, ze s nim laboratore takto bezne pracuji. Pozadavek na dolozeni takoveho tvrzeni neni zadna filozoficka uvaha, na niz by slo odpovedet prirovnanim ke stresu a pretazeni, ale zcela konkretni metodologicka vyhrada, ktera by mela byt vzata vazne.
Roman Kovařík → Tomas Svoboda: No ne. Tady je tvrzeno, že viry nejsou původcem onemocnění, protože neexistují, protože je nelze v čistém stavu sehnat. Tak se ptám, zda máme stejně zpochybňovat něco jako je stres nebo přetažení, když to nelze nejen sehnat v čisté podobě podobně jako bakterie, ale ani to nemá hmotnou podobu s konkrétní genetickou sekvencí a strukturou. Pak teorie stresu a přetažení jako důvod nemoci je ještě více diskutabilní. Nemyslíte? S bakteriemi se dá pracovat jedině tak, že je v laboratořích množí na kultivačních půdách nebo v kultivačních médiích stejně jako viry. To doufám víte, ne? A neznám nikoho, kdo by stres nebo nadměrnou fyzickou zátěž nevnímal jako faktor, který může vést ke snížení obranyschopnosti organismu, které povede ke klinickému průběhu nakažlivého onemocnění.
Tomas Svoboda → Roman Kovařík: Bohuzel neznam zadnou konkretni „teorii stresu a pretizeni jako duvodu nemoci“. Pokud ale takova teorie existuje, jiste je na miste se ptat, jak sva tvrzeni doklada a zda odpovidaji vedecke metode. V tomto pripade je to ovsem slozite, stres nelze presne definovat, izolovat ani testovat jako nezavislou promennou v experimentu.
O to jednodussi by mela byt situace ve virologii. Pokud je virus konkretni fyzicka entita s presne danou strukturou a funkci, mela by byt primo detekovatelna, izolovatelna a testovatelna jako nezavisla promenna v experimentu, ktery jednoznacne prokaze jeji patogenitu.
Je proto prekvapive, ze takovy dukaz v odborne literature chybi. Nejde o filozofickou spekulaci, ale o konkretni, opakovane formulovane namitky ke stavajicim metodam, ktere odborna verejnost dlouhodobe odmitla vecne adresovat. Kdyz napr. pisete, ze viry lze kultivovat – podle ceho presne urcite, ze se v bunecne kulture s pridanym vzorkem skutecne mnozi konkretni infekcni agens zodpovedny za priznaky pacienta? A ze nejde pouze o nespecifickou reakci kultury na pridanou biologickou smes?
Ani takto zakladni otazka nema uspokojivou a empiricky udrzitelnou odpoved. Mela by plynout z radne provedenych kontrolnich experimentu, ty vsak v literature systematicky chybeji a kritika na tuto skutecnost upozornuje desitky let.
Roman Kovařík → Tomas Svoboda: Nejdříve se vyrovnejme s tím, že existují entity, které nevidíme. Když bude stát za panelákem náklaďák, a my ho nevidíme, znamená to, že se špatně díváme nebo nemáme schopnost takový náklaďák vidět ( i slepí mezi námi jsou). To k procesu poznávání obecně. Než byly vyvinuty elektronové mikroskopy, nikdo nevěděl, že existují menší struktury než ty, co jsou vidět prostou soustavou čoček. Dnes můžeme vidět, že žena je těhotná mnohem dříve, než to byli schopni vidět lidé, kteří se orientovali podle toho, jak se jí zvětšuje břicho. Takže já bych rád viděl důkazy tvrzení, že částice, kterým se vžilo říkat viry jsou důsledkem nemoci a ne její příčinou. Existují takové přesvědčivé důkazy? Pokud ano, rád se s nimi u sebe na profilu budu zaobírat. Poctivě. Možná, pokud budou přesvědčivé, změním svůj pohled na svět. Máte jedinečnou šanci získat dalšího zastánce takové teorie. Tak s chutí do toho. jediné, co odmítám je sledovat videa. Ta nepovažuji za přesvědčivé důkazy. Rád bych četl studie.
Tomas Svoboda → Roman Kovařík: Diky za odpoved. Podle me lehce predbihate. Naznacujete, ze mame jasne identifikovane castice, u kterych je znama souvislost s nemoci, a ze spor se tyka jen jejich funkce – pricina, nebo dusledek. Problem je ale hlubsi: samotna existence takovych vyznacnych castic nebyla nikdy prokazana standardnim vedeckym postupem.
Clovek by cekal, ze se nejprve pozoruje konkretni struktura u nemocnych pacientu, ta se izoluje, charakterizuje a otestuje jeji ucinek v kontrolovanem experimentu. Misto toho virologie zacina s predpokladem, ze agens existuje, a jeho pritomnost se zpetne dolozi, napr. cytopatickym efektem nebo obrazem castice, jejiz puvod neni overen. Uz historicky byl „filtrovatelny virus“ jen placeholder pro neznameho vinika, ktereho se nepodarilo najit, tak se proste predpokladalo, ze tam musi byt.
Zasadni problem tedy je, ze virus nikdy nevystupuje jako nezavisla promenna, ktere by slo jednoznacne pripsat pozorovany efekt, napr. rozpad bunek. Naopak pozorovany efekt se bere jako dukaz nezavisle promenne, coz je kruhove uvazovani. Tohle je zakladni bod kritiky.
Chtit po mne dukazy alternativni teorie miji podstatu. Neni moji roli vysvetlit, co to tedy zpusobuje, prestoze me to samozrejme zajima. Jde o to zjistit, jestli stavajici teorie vubec drzi pohromade. Pokud ano, budu prvni, kdo to prizna. Pokud ne, hledejme alternativu spolecne. Studie, ktere bychom meli cist, nejsou alternativni teorie, ale prave ty zakladni virologicke prace. Melo by se dukladne overit, co vlastne skutecne prokazuji.
Prikladem je studie Propagation in tissue cultures of cytopathogenic agents from patients with measles z roku 1954 (10.3181/00379727-86-21073); jde o jednu z praci, ktere zpopularizovaly pestovani viru na bunecne kulture, a je v ni udajne popsana izolace viru spalnicek pomoci teto metody. Ve skutecnosti prace jen ukazala, ze kdyz se bunecna kultura smicha se vzorkem vykloktaneho mleka a vyhladovi, dojde k vyraznejsimu rozpadu bunek nez pri samotnem vyhladoveni. Nic dalsiho z ni neplyne. Autori sami v zaveru neprimo priznavaji, ze vlastne nic neprokazali a dalsi overeni je nezbytne. Postup byl pak nekolikrat jinymi autory vyvracen. Presto z toho vznikl „dukaz“ a nikdo se nepozastavuje nad tim, zda je vubec postup smysluplny. Mimochodem, jde o jednu z praci, ktere byly predmetem spalnickoveho soudniho sporu Stefana Lanky, o kterem jste pravdepodobne jiz nekdy slysel.
He Lena → Jitkanitka Svadlenka: čistý virus koupit můžete, např na ATCCm nebo EVAg.
Jitkanitka Svadlenka → He Lena: čistý virus ne mix a bez specifikace na jakých buňkách byl kultivován.
Resetheus → SMIS-lab: Tak „a fundamental error [which] undermines a substantial part of an article or a major conclusion“ je principiálně to, že ani jedna virologická práce nepracuje s nezávislou proměnnou (virovými částicemi) a v důsledku toho neprovádí ani řádné kontrolní experimenty. Taková chyba pak nutně zpochybňuje závěry těchto prací. To by měl Tomáš Fürst jako matematik chápat (když už to nechápou samotní virologové a mikrobiologové). Proč tedy aplikovat toto retrakční pravidlo jen na práci z dílny arci-covidisty Jana Kulveita a nikoli na veškeré virologické práce? Jaký alibismus vymyslíte tentokrát?
SMIS-lab → Resetheus: dobrý den, až vytvoříte nový biologický obor, který nahradí virologii, a bude obecně akceptován, dejte vědět. Zatím má virologie pevné místo v biologii i medicíně.
Resetheus → SMIS-lab: a proč bychom měli vytvářet náhradu oboru, kterému chybí vědecký základ? K čemu by to bylo dobré? 
SMIS-lab → Resetheus: protože vy jste si stvořili svět, ve kterém jste něco vyškrtli a nedokázali jste to nahradit ničím novým. A protože to torzo není uchopitelné, není životaschopné.
Resetheus → SMIS-lab: ve skutečnosti je to tak, že „vy“ jste vytvořili svět jednorožců a mořských panen, přičemž nám kladete za úkol je něčím nahradit, protože bez nich neumíte žít. My fakt nemáme povinnost nahrazovat pohádkový svět něčím jiným a že po něm zbyde neuchopitelné „torzo“ je jenom dobře.
SMIS-lab → Resetheus: rozdíl je v tom, že o tom našem světě se učí děti ve škole a běžně ho lidé znají. Váš je torzem. A je na vašich vědcích, aby ho představili tak, aby ho svět přijal. Možná jde o převratný objev, ale o tom musí vaše kapacity svět přesvědčit. A omlouvám se, na to Resetheus nestačí.
Nwoo Newworldorderopposition → SMIS-lab: Tady se stovky let učili děti ve škole o Ježíšovi, jinde o Alláhovi a podobných nesmyslech. A lidi to znali nesrovnatelně líp, než současnou virologii. Že se něco učí ve školách, není argument k tomu že je to pravdivé. Obzvlášť, když věda ani školy nejsou svobodné, ale centrálně řízené s předepsanými osnovami
Resetheus → SMIS-lab: Je snazší lidi oklamat, než je přesvědčit, že byli oklamáni.
SMIS-lab → Nwoo Newworldorderopposition: žijte si svou realitu bez virů, ale jak říkám opakovaně, Smis vaší teorii nesdílí
Michaela Malíšková → SMIS-lab: jako děti jsme se učily nesmysly a lži o spoustě věcích,historii lži,Egypt a Mezopotámie nejstarší kultůry,Slované a jiné kultůry byli nejstarší o těch jsme se tohle neučili,chemie ,fyzika,biologie Darvinova teorie padla,genetika funguje zcela jinak než bylo a stale je tvrzeno,stromy,rostliny jsou živé bytosti,přírodní léčba a psychosomatická léčba je nejlepší lèčba,také se to neučí,vesmír se neskládá jen z jedné galaxie,proč od r.1968 už nikdo s těmi super moderními raketami nepřistál na měsíci atd.atd.atd.
Ani dnes se neučí co věda už dávno vyvrátila,změnila jen hlavně lži pro zisk,určité firmy ,které záměrně platí granty,uplácejí vědce,aby vědomě lhali,falšovali studie,které se nekontrolují,psali a vykládali lži,lidi ovládali,manipulovali,podváděli pro zisky soukromých firem,aby to platili jen ti „obyčejní“ lidé přes statní zakázky za peníze všech a vydělávali jen největší lidské zrůdy bez soucitu a srdce na podvodech a lžích ve vědě i lživé,záměrně zmanipulované historii a jejich zrůdní podporovatelé jim v tom jen pomahají
SMIS-lab → Michaela Malíšková: pláčete na špatném hrobě a chcete po nás, abychom za vás dělali práci, které věříte vy. My vás nenutime, abyste se mučili čtenim našich článků, abyste nutně přebírali naše poznatky. Dokonce si velmi vážíme urputnosti pana Šubíka ve věci např Konvalinkova šíleného PCR kitu. Nevím, zda už jste k té „verifikaci“ něco publikovali.Klobouk dolů. Ale my holt viry považujeme za součást světa a síly a čas věnujeme jiným tématům.
Dalibor Stys → Michaela Malíšková: Už jsem vám tu radil abyste se vydali do laboratoří, vybrali si pár klíčových experimentů a ty zopakovali až na úroveň pozorování jednotlivých struktur a molekul. Já na všech těch úrovních pracoval, dělal jsem peptidy včetně syntéz, struktury proteinů, exprese, pozorování membrán v elektronovém mikroskopu, chromatografie a různé purifikace a teď dělám optickou mikroskopii buněk. Taky jsem dělal teorii experimentu a přírodovědné modely. Tak vím, čemu mohu věřit a čemu ne.
Až si tím projdete, můžeme si popovídat. Můžu klidně souhlasit, že 90% vědeckých článků je nedodělaných a že jeden cílený experiment by je rozbil – nebo potvrdil. Sladké tajemství totiž je, že experimenty děláte tak dlouho dokud neodejde příslušný doktorand nebo postdok. Protože pak už nikdo neví, jak to bylo, ale opublikovat se to musí, slíbili jste to v grantu. O interpretaci dat vůbec nemluvě.
Ale taky se dá říci, že z tohoto hlediska byla akce Covid vědecky zajímavá, protože se na neuvěřitelně velikých počtech pacientů testovalo neuvěřitelné množství různých testů zaměřených na jeden target. Škoda, že to nikdo nechce vyhodnotit z tohoto pohledu. Není to tím, že by se báli odhalení chyb. Oni vesměs nemají na to, aby vůbec pochopili, co ty chyby jsou a že jsou zcela nezávislé na jejich vůli. Jsou tak zbožštělí, že si vůbec nechtějí připustit, že experiment neřídí oni, ale že experiment řídí je.
Michaela Malíšková → Dalibor Stys: hlavně by se potvrdil ten velký hoax, buologickè zbraně v podporované politiky ve svych státech za úplatu proti svým vlastním občanům,kteří je zvolili!
Vše bylo „geniálně“ sice lidskými zrůdami,naplánované ix let na ,,dobrovolnou,svobodnou“ zmanipulovanou genocidu lidí v době míru,kteří si ji rádi zúčastnili ze strachu o život
,jakà ironie ,když místo záchrany životů byl záměrně naplánovaný opak!
Ale to většině lidí nedošlo,tak,jak o tom mluví tato doktorka u soudu:
https://youtu.be/p9ZaF620qcw?si=B6jjV9w6YYTqMqcd
Resetheus → SMIS-lab: a detekční metody, které používáte vy, nejsou šílené jako PCR kit z firmy pana Konvalinky? V čem se ty vámi používané kity na detekci virů liší? Co kdybyste publikovali vaše verifikační protokoly těchto kitů, abychom všichni viděli, jak ověřujete jejich funkční parametry před tím, než je začnete používat? Už jste natrefili na nějaký, který by byl validován vůči referenčnímu standardu (virovým částicím)? Vážili byste si urputnosti pana Šubíka i pokud by ukázal, že také vy používáte chybně validované kity (na což byste dle zákona měli jako laboratoř přijít sami a nahlásit to SÚKLu)?
SMIS-lab → Resetheus: víte milé dámy, vy v tom, co kdo dělá nebo nedělá, máte takový maglajs, že je mi vás vlastně líto. Takže na vaše výhrůžky opravdu nejsme zvědaví. Žijte si ve svém bezvirovém světě a ať je vám v něm dobře.
Resetheus → SMIS-lab: paní Zelená nepracuje ve virologické laboratoři?
Mohli byste tedy zveřejnit nějaké vaše verifikační protokoly protilátkových testů, které používáte (+ hodnocení jejich funkční způsobilosti od výrobce), aby se vaše tvrzení o tom, že verifikaci provádíte, dalo ověřit? Stačí tři protokoly, nemusíte všechny. Pan Šubík a náš znalec se na to rádi podívají.
Jaký referenční standard se používá k validaci protilátkových testů? Např. na SARS-CoV-2 nebo HIV. Děkuji předem.
Resetheus → SMIS-lab: kde konkrétně vám vyhrožuji? Kamala
SMIS-lab → Resetheus: najděte si publikace, které vznikly v době covidu, když ve Zdravotním ústavu testovali diagnostické soupravy. Vím minimálně o dvou článcích. Ale točíme se pořád dokola na tomtéž, že náš a váš pohled na virologii je nekompatibilní. A pokud vás naše vidění světa rozčiluje, tak máte smůlu.
Dalibor Stys → Michaela Malíšková: Já jen, že z toho co jsem dělal a čemu rozumím, neexistence virů nevyplývá. Doktoři toho napovídají hodně. Soudy o biologii nerozhodují, byť to teď často vypadá, že soud je poslední místo kde dnes smějí zaznít některé vědecké názory. Bez ohledu na to všechno, přiroda je k lidskému utrpení lhostejná… I k tomu duševnímu. Příroda se řídí svými matematickými zákonitostmi, které ovšem neznáme. A možná ani nemůžeme nikdy poznat, protože jsme součástí té přírody.
SMIS-lab → Dalibor Stys: ono je to hlavně o definicích. Za pravdu musím Resetheu dát, že čistě izolované viry samy o sobě nemáme, vždy jsou kultivované v nějakých jiných buňkách. Ale když budeme sledovat vývoj housenky v motýla, tak stadium kukly také bereme jako poněkud tajemné přeskupení jednoho organismu v druhý, kuklu nerozriznem, abychom ji blíže popsali, ale počkáme, až motýl vyletí. Zde nejednoznacnost Resetheu nevadí. Mně jako biologovi stačí, pokud se vědci shodnou na tom, že nějaká buněčná linie nakažená virovou nákazou bude povazovana za „standard“ a bude prokázáno, že dokáže vyvolat danou nemoc. A porovnáním s timto standardem budou hodnoceny různé PCR testy. A budou prováděny mezilaboratorní zkoušky.
Resetheus → SMIS-lab: Zdravotní ústav testoval diagnostické soupravy porovnáním s výsledky jiných souprav. To není verifikace, ale porovnání. Každá se bavíme o něčem jiném. Bohužel to laboratoře takto dělají a vydávají to za verifikaci. To se vyjevilo právě v kauze, kterou již 4 roky řešíme (za nemalé peníze) u soudu. Proto mne zajímá, jak protilátkové testy verifikujete vy. Nebo je to tajemství?
Vaše soukromé vidění světa je mi šumák. Ale když už to zmiňujete, tak by bylo dobré si uvědomit, že zdravotní politika státu, která ovlivňuje život (nejen) mé rodiny a která pokutuje odlišný názor a postihuje neposlušnost, se zakládá právě na infekčním „vidění světa“ systémových odborníků placených z veřejných financí, kam zrovna vy patříte.
Dalibor Stys → SMIS-lab: Úkolem fyzikálního chemika je postavit přístroj, který ukáže, že dosavadní měření byla špatně, proč a v čem. V elektronovem mikroskopu virus vidíme a to dokonce uvnitř buňky. To je experiment,. který sotva zpochybim. Je spousta nástrojů, které mají dnes biologové k dispozici,.ale spokojí se většinou s konsenzem vědecké komunity. Ale ten vzniká všelijak.
Resetheus → SMIS-lab: z pohledu analytické chemie je validace testu na virus oproti heterogenní směsi z kultivace na buněčné kultuře (nebo in silico, což se také bohužel provádí) nevědecký nesmysl. Podobně jako validace protilátkového testu. Možná tato iracionální logika biologovi stačí, protože není vědec a nechápe postupy analytické chemie. Analytické parametry testu, který je založen na detekci konkrétních chemických vlastností nějaké molekuly / částice / látky, lze řádně validovat jen vůči této konkrétní molekule / částici / látce, logicky.
Nebo myslíte, že lze vyrobit detektor mého otisku palce založený na detekci jeho specifického fragmentu a nikdy ho neporovnat s mým skutečným otiskem palce, nýbrž s otisky všeho možného a tvrdit, že detekuje otisk mého palce?
Resetheus → Dalibor Stys: elektronový mikroskop umí ukázat jen tvar a velikost částic ve vyšetřovaném vzorku. Neumí prokázat, co je to za částice, zda byly ve vzorku již před jeho přípravou k elektronové mikroskopii, nebo vznikly až poté jako artefakty, z čeho se skládají a co dělají. Že se jedná o virové částice, jsou ničím nepodložená tvrzení virologů. Vzhledem k tomu, že neexistuje přímá metoda pozorování takto malých částic, nelze elektronovou mikroskopii jako metodu pozorování virových částic nijak validovat. Dr. Harold Hillman se důkladně věnoval problematice elektronové mikroskopie a jiných zobrazovacích metod. Doporučuji.
Dalibor Stys → Resetheus: Analytická chemie je jen zjednodušení fyzikální chemie. Jedna z mých kvalifikací je také analytická chemie. To, co říkáte, je sice pěkné, ale v podstatě nikdy to nelze plně aplikovat. Možná při analýze rozumně těkavých esterů a etherů na plynovém chromatografu s hmotovou detekci s vysokým rozlišením. Všechno ostatní je kompromis a obsahuje složku víry.
Doplňuji, co tím mám na mysli: Pokud jste někdy vůbec takovou validaci dělal/dělala, odpovězte mi prosím na otázku, zda jste identitu kontrolního vzorku posuzoval/a (1) podle deklarace výrobce (na lahvičce byl vzorec látky a seznam vybraných kontaminantů a jejich zastoupení !) nebo zda jste si (2) (u organické molekuly) udělala MS s ionizací EI, NMR 1H a u 13C alespoň DEPT, off-resonance a broadband, případně ještě infračervená spektra v rozsahu 4000-500 cm-1.
Nejsem žádným fanouškem plošného PCR testování, ale nikoliv proto, že bych se domníval, že při dobrém provedení vlastní reakce nastávaly významné chyby falešné negativity nebo pozitivity nebo že by se detekovalo něco jiného, než byla sekvence na primeru. To lze nakonec odvodit i ze zcela veřejných dat ÚZIS. Problém byl ve vzorkování (paní HeLena se vždycky naštětí, když jí to připomenu) a zejména ve využití takto získaných údajů pro řízení protiepidemických opatření.
Pokud jde o nevaliditu elektronové mikroskopie – nebuďte směšný/á. To není nějaká experimentální zábava ale metoda dnes a denně opakovaně ověřená průmyslovým použitím a miliónkrát krosvalidovaná mechanickým měřením mikroskopií se skenující sondou. Vzorky pro mikroskopii se skenovací sondou vznikají tak, že se (například) vezme kapalný vzorek buněčné kultury a ten se přímo skenuje.
Jiří Kosina → Dalibor Stys: Dobrý den, pane profesore. Něco mi říká, že již Vám neodpoví. Chtěl bych Vám poděkovat za toto vaše vyjádření v předchozím příspěvku: „Jsou tak zbožštělí, že si vůbec nechtějí připustit, že experiment neřídí oni, ale že experiment řídí je.“ Přeji Vám krásný a pohodový den. Jiří Kosina
Dalibor Stys → Jiří Kosina: Díky. Více na toto téma zde https://www.ohk-most.cz/wp-content/uploads/2025/06/TEMA_2025_2.pdf str. 16. A volte SPD/Svobodné, udělají mne ministrem školství.
Gero Nimo → Resetheus: Co je to protilátkový test?
Resetheus → Gero Nimo: google 
test na protilátky.
Resetheus → Dalibor Stys: každá nepřímá metoda detekce musí být validována vůči metodě přímé, jinak nelze stanovit její specificitu a senzitivitu. Pokud tak není učiněno, jsou generované výsledky vědecky bezcenné – falešné (nejsou ani falešně pozitivní nebo falešně negativní, protože detekční kit nemá apriori řádně validované funkční parametry). Jakékoli okecávání tohoto problému je jen odvádění pozornosti od tohoto problému.
Vědecký postup má jasně definovaná pravidla a pokud jej nelze v jakékoli sféře přírodních věd dodržet, je klamáním lidí, pokud jim jsou takové výstupy prezentovány jako vědecká fakta a nikoli jako „kompromis obsahující složku víry“.
Kdo chce věřit „miliónkrát krosvalidované elektronové mikroskopii“ v mikrobiologii a virologii, ať si tomu klidně věří. Kdo se chce přesvědčit, začne četbou Harolda Hillmana.
Ne, sama jsem validaci testů neprováděla. Není to nutné k tomu, abych byla schopna rozlišit, zda byla výrobcem provedena správně či nikoli. Pan Šubík testy také nikdy sám nevalidoval a přitom SÚKLu doložil konkrétní pochybení jednoho českého výrobce při validaci jeho testu. Nemusím v ateliéru konstruovat střihy, abych byla schopná rozlišit, zda byla konstrukce vypočítána správně či nikoli. Dokáži kontrolovat dceru, která je konstruuje, zda postupuje správně, přičemž jsem sama nezkonstruovala ani jeden.
Viry jsou dle virologie hmotné částice konkrétních velikostí, nejsou to ani plyny, ani kapaliny. Měly by být tedy izolovatelné přímo z infikovaných vzorků a použitelné pro validaci jakékoli nepřímé metody jejich detekce jako referenční standard. Pokud byste přišel s nápadem výroby testu na trpaslíky na základě detekce konkrétních chlupů z jejich vousů, neměl byste si nejprve zajistit tyto trpaslíky jako referenční standard? Nebo budete test validovat oproti kopici listí, mechu a pavučin z lesa (kde trpaslíci údajně bydlí)?
Dalibor Stys → Resetheus: Vaše argumentace předpokládá, že někde existuje nějaká „ultimátní“ metoda pomocí níž lze všechny ostatní validovat. Tou metodou by v analytické chemii bylo mechanické počítání všech molekul určité látky ve vzorku. Jistě jste slyšela o Avogadrově čísle, takže chápete, že stavět analytickou chemii jako konečný vzor elegance provedení experimentu je poněkud zpozdilé….
V biologii ale, pozor !!!, lze jednu buňku izolovat – s využitím „obyčejného“ optického mikroskopu – a osekvenovat. Jistě lze izolovat a osekvenovat jednu buňku infikovanou virem. Jestli je buňka infikována virem se pozná pod elektronovým mikroskopem.
Jestli výrobci primerů pro PCR testy takto postupovali, nevím, už se v tom oboru nějaký čas nepohybuji. Ale každopádně platí, že pokud už máme syntetický primer určité sekvence, lze s jeho využitím amplifikovat s vysokou pravděpodobností pouze geny obsahující komplementární sekvenci. Proč? Protože biologie/biochemie je mnohem přesnější než organická nebo anorganická chemie. Není to žádná vis vitalis ale důsledek toho, že na rozdíl od několika málo nepřesně definovaných nevazebných interakcí při plynové chromatografii se v biologii/biochemii uplatňuje celá řada konkrétních a přesně definovaných nevazebných interakcí.
Tolik k tématu, další diskuse nebude. Protože jak známo pokud se začněte hádat s někým, ehm, intelektuálně zpozdilým, za chvíli se hádají dva intelektuálně zpozdilí.
Gero Nimo: A co je s ním za problém? Protilátky neexistují?
Dalibor Stys → Gero Nimo: Resentheu(i) jde o to, aby se všechny testy porovnaly s nějakým zlatým standardem. A zároveň neuznáva(jí) mikroskopii, optickou ani elektronovou ani se skenující sondou jako nástroj k vývoji takového zlatého standardu. Touto cestou se dostala(i) do pozice kdy zpochybní cokoliv.
Vím, že nic nevím, řekl Sokrates. Ten ale měl minimum experimentálních poznatků. My jich máme více, než jsme schopni dobře vyhodnotit. A proto jim radím, že jestli experimentu nevěří, ať si ho vlastní prací zkontrolují a naučí se vyhodnotit. Oni ale postupují tak, že si najdou nějaký kritický článek a opájejí se svou intelektuální nadřazeností nad zbytkem světa. Ok, Sokrates to, jak se dočítáme u Platona, dělal taky. Dostal za to číši bolehlavu.
Resetheus → Dalibor Stys: Pokud tvrdíte, že „buňka infikovaná virem se pozná pod elektronovým mikroskopem“, tak postrádáte základy vědeckého myšlení a pak diskuze opravdu nikdy nebude. Dále proto, že obyčejnou logiku nazýváte „intelektuální nadřazeností“, abyste mohl ponižovat oponenta namísto věcné argumentace.
Sókrata jste si vypůjčil správně, protože věda je založena právě na neustálém zpochybňování a ověřování, nikoli na zaseknutí se v dogmatech a odmítání přezkumu. To, co z vědy mikrobiologové a virologivé dělají, a co otevřeně sám obhajujete, je její degradace a fraška.
Experimenty falzifikující virologické metody samozřejmě jako skupina vědeckého disentu provádíme. Virologické metody jsou jimi již vyvráceny. Nevíte o tom, protože se nezajímáte a protože skutečné vědecké experimenty v podstatě odmítáte. Tak až budete zase Gero Nimo, nebo někomu jinému psát, co děláme, nebo neděláme, mohl byste se nejprve ujistit, že to skutečně víte a zbytečně se takto neztrapňovat.
A pokud jde o požadavek validace testů oproti zlatému standardu (virovým částicím), tak ten vyjádřil i soudní znalec v oboru mikrobiologie a molekulární genetika. Podle vašich kritérií je zřejmě také intelektuálně zpozdilý.
Je velmi smutné, jak se odborníci přírodních a medicínských oborů vydávají za vědce a přitom se vědě vysmívají do tváře.
Dalibor Stys → Resetheus: Myslím, že vůbec neznáte principy měření na jednotlivých přístrojích. Nikdy jste s nimi nepracovala, žádný přístroj jste v životě nevyvinula. Nikdy jste nedělala korelační měření stejných vzorků mezi jednotlivými přístroji. Přiznejte to. A z toho vyplyne/vyplývá, že nemá smysl se s Vámi bavit. Soudní znalec a odborník? Nenechte se vysmát Tedy vlastně, necháváte se vysmát.
Resetheus → Dalibor Stys: Myslím, že vůbec neznáte principy vědeckého experimentu. Nikdy jste neizoloval žádný virus a neprokázal, že něco způsobuje. Přiznejte to. Z toho vyplývá, že nemá smysl se s vámi bavit.
I přesto si čtenář tohoto vlákna lehce povšimne, že „intelektuálně nezpozdilý“ odborník v oblasti mikrobiologie a virologie jste hlavně vy sám 
, to je jasné.
Dalibor Stys → Resetheus: Proč si myslíte, že vy znáte principy vědeckého experimentu? Uvedl bych například tuto nedávnou přehlednou práci zpracovanou mojí manželkou https://www.uschovna.cz/zasilka/THPCEFF74N7ZAJ4S-JFP/. Ano, žádný virus jsem neizoloval, zato jsem viděl experimenty, v nichž byly virové částice pozorovány. A jsem schopen posoudit, zda je takové pozorování artefakt nebo ne. Dále bych zmínil naše matematické práce o teorii experimentu v biologii, jsou uvedeny.
Živý virus izolovat nelze neboť se množí jen s využitím hostitelské buňky. Ale sladké tajemství je, že i mnohé bakterie přežívají jen v konsorciích.
A už mi nepište. Vzdělání a experimentální zkušenost, kterou jste v životě nestihla, neokecáte.
SMIS-lab → Resetheus: dokázat, že viry nejsou a že virová onemocnění způsobuje něco jiného, je váš boj.
Dalibor Stys → SMIS-lab: Píšu ne pro Resentheus ale pro ostatní čtenáře. Resentheus je jen tenisová stěna o níž odrážím míčky…
Resetheus → SMIS-lab: neexistence se ve vědě neprokazuje, ani to nejde. Prokazují se pozitivní tvrzení, jako např. ty vaše o existenci patogenních virů způsobujících onemocnění. Náš „boj“ je pouze ukázat lidem, jak je pod rouškou vědy vodíte za nos a jak na tom máte založené kariéry a živobytí, což se nám pomalu, ale jistě daří.
SMIS-lab → Dalibor Stys: prehedla jsem, že tu bylo napsáno spoustu nového a mně se zobrazil jen fragment. Děkuji za vaši výdrž. A znovu zopakují – mně (ZK) vadí to, že kolegové z Resethea chtějí svůj pohled vnucovat nám jako jediný správný. Takto to nefunguje. 
Zdravotníci mají vědět, jak přesné přibližně jsou jejich testy používané jako „měřáky skutečnosti“, a mají o tom informovat lékaře. Případně to vysvětlit pacientovi, pokud chce znát detaily. V případě Diany byl problém v tom, že dostala stempl na vyšší kvalitu, než jakou si zasloužila. Nebyl to dostatečně validovaný test. A já děkuji panu Šubikovi, že donutil státní orgány udělat kontrolu a potrestat to, byť směšnou částkou.
Resetheus → Dalibor Stys: racionálně uvažujícího člověka, který vaše hlášky dočetl až sem, ihned napadne – jak víte, že se virus množí v hostitelské buňce, když ho nelze izolovat a tedy ani samostatně zkoumat. Jak víte, že v mechu žijí trpaslíci a něco lesu způsobují, když z toho mechu ani nejdou vyndat …
Principy vědeckého experimentu znám, protože jsou veřejně publikované a vyučují se na střední i vysoké škole. Udivuje mne spíš, že vy je neznáte.
Myslela jsem, že jste mi chtěl přestat psát sám už tři komentáře dříve, nějak vám to nejde.
Gero Nimo → Resetheus: Smazali jste svůj komentář, kde jste zmiňovali „protilátkový test“?
Resetheus → Gero Nimo: ne, nic jsme nemazali.
Dalibor Stys → Resetheus: No,. ve vědě se především testují hypotézy. A ty,.jak dobře známo, je možné pouze vyvrátit experimentem. Takže celá vaše argumentace je úplně chybná. Vedle vědy samozřejmě existují techniky,. které v rámci limitů v nichž hypotézy dobře předpovídají výsledek k něčemu praktickému slouží. Například a 95% pravděpodobnosti napoví lékaři,.že na pacientově sliznici se nachází DNA komplementární k té na použitém primeru. (Záměrně nepíšu o Covid 19). A ten primer byl připraven aby odpovídal DNA určitého patogenu, který byl pozorován paralelně s určitými příznaky a ty zas vymizely po určité léčbě. Všechno to jsou korelace…. Úplné detaily všech zúčastněných molekulových interakcí, jak by si přálo srdce fyzikálního chemika,. nikdy znát nebudeme. Chápete co tím myslím,.že jo? Ještě na zavér shrnutí: Ve vědě se nedokazuje ale vyvrací. U technik můžeme posuzovat shodu výsledků. Ale z této shody nic vědeckého nevyplývá.
Resetheus → SMIS-lab: píšete hlouposti. Test od DB nedostal žádný štempl kvality, byl pouze notifikován. Nebyl validovaný vůbec, validace in silico není žádná validace testu, ale podvod. Asi jste ten podnět pana Šubíka, nález a zprávu SUKLu pořádně nečetla, nebo jí nepochopila. Vaše představa, že nějaké RT-PCR testy na viry, nebo snad protilátkové testy jsou validovány řádně a jsou „kvalitní“, je směšná a směje se tomu i pan Šubík, který vaše postupy považuje za pseudovědecký podvod.
SMIS-lab → Resetheus: milá Kamalo, přečtěte si to pořádně u nás i u Dalibora. Etalonů je jak šafránu, takže ano, mnoho metod je založeno na konsenzu a zlatém standardu. A chápu, že pro vás je to málo přesné. Takže klidně se smějte nám, my se budeme smát vám a svět bude aspoň veselejší.
Resetheus → SMIS-lab: rozdíl je v tom, že my se nevydáváme za vědce a neprodukujeme lékařům podklady pro chybnou diagnostiku. Nebo vy lidem otevřeně říkáte, že výsledky vaší laboratorní práce jsou nejisté a obsahují prvek víry (tak nějak to psal Dalibor)? Kolik lidí by asi pak na základě takových nejistých laboratorních testů odsouhlasilo předepsanou léčbu …? Lidé věří, že ty vámi produkované výsledky jsou přesné, že v mechu ten trpaslík skutečně je, způsobuje problém a je nutné ho zničit.
Dalibor Stys → Resetheus: Za prvé: Vždy existují informační limity daného experimentu. Když se omezím na to, co dobře znám, tak třeba u optické mikroskopie je to difrakční limit. To, co vás učili ve škole, je samozřejmě hrubé zjednodušení, ale v každém reálném experimentu (mapě intenzit) najdete oblasti, kde je více rovin zaostření s různými intenzitami světla. Protože to, co pozorujete, je difrakční objekt projektovaný čočkou, a ne původní vzorek. A jsou tam oblasti konstruktivních a destruktivních interferencí. Povrch reálného vzorku můžete pozorovat pouze tak, že jej skenujete mikroskopií se skenovací sondou, například AFM. Elektronová mikroskopie, kvůli velmi malé vlnové délce elektronu, a tudíž absenci difrakčních jevů, může pozorovat objekty velikosti atomů. Takže výsledky AFM a elektronové mikroskopie se málokdy rozcházejí, určitě nebude problém s pozorováním a počítáním virových částic.
Pokud konstruujete ELISA test, pak si typicky vyberete kousky nějakého proteinu vašeho patogenu a zkoušíte, zda se na něj vážou protilátky tohoto patogenu. Může být, že najdete dobrou korelaci s přítomností tohoto patogenu, ale to pořád neznamená, že detekujete imunitní reakci organismu takovou, že vede k eliminaci patogenu. Já tuhle práci dělal před 37 lety při přípravě ELISA testu na důkaz přítomnosti viru HIV a zjistil jsem, že detekujeme protilátky proti fragmentům povrchových proteinů viru HIV. Což prokázalo, že virus HIV s velkou pravděpodobností (byl to panel peptidů) v organismu je, ale neprokázalo, že organismus se proti viru účinně brání – typicky se v té době neubránil. S pozorováním virových částic pod elektronovým mikroskopem i s „makroskopickými“ pozorováními příznaků nemoci tento test koreloval skutečně velmi dobře. Mezitím ÚSOL zrušili a bylo po testech, nakupovaly se napřed z Německa, pak z Číny. Cílem těchto experimentů nebylo prokázat existenci viru HIV a nemoci AIDS, ale dát lékařům co nejdříve a za dostupnou cenu vodítko, jak zmírnit utrpení pacienta. Jsou to ale metody nepřímé detekce do nějaké míry korelující se „zlatým standardem“ mikroskopie.
Za druhé: Experiment musí být statisticky průkazný. Abyste mohla cosi tvrdit o složení povrchu daného vzorku, musíte mít více stejných měření. Zase ta mikroskopie nám typicky umožňuje mít mnoho bodů stejných spekter, u elektronové mikroskopie například metodou EDS získat mapu složení jednotlivých kovů v materiálu. Optická mikroskopie vidí mapu molekul nebo krystalových struktur ale s difrakčním limitem. U AFM si dokonce můžete na špičku hrotu (cantilever) pověsit peptid a zkoumat kde se na povrchu váže. Tam je ale rozumná statistika dostupná jen teoreticky, na to je experiment moc nákladný.
U našich ELISA testů jsme jednoduše provedli celý panel experimentů najednou – neboli dostali jsme více informací o přítomnosti protilátek. Kvůli různým vazebným konstantám jsme dostávali nějaké rozložení vazby a pokud bylo typické, mohli jsme si být jisti. Pokud by nebylo typické, mohli bychom zkoumat proč – a tam by se už dala vyslovit vědecká hypotéza o funkcí imunitního aparátu a tu dalšími experimenty vyvracet.
Souhrn: Lékař se musí tvářit vážně a mluvit autoritativně. Je omezen dostupnými diagnostickými metodami, má před sebou pacienta, který potřebuje v reálném čase pomoci. Navíc v dnešní sudičské době může být lékař kdykoliv pohnán k soudu a tam nastoupí (!!!) soudní znalec, například předseda Vakcinologické společnosti, a ten bude autoritativně tvrdit, že přirozené protilátky prodělání nemoci neprokazují a o tom, že by daný člověk měl imunitu proti danému patogenu, nic nevypovídají. A soud samozřejmě jeho autoritu uzná.
Lékař se tudíž musí minimálně tvářit, že výsledkům diagnostických metod věří. A aby se z toho nezbláznil, nesmí se pochybnostmi zatěžovat.
Ve věci testů na Covid19: Nevěřím, že by v laboratoři Hany Zelené nastala situace, kdy by virusneutralizační test vycházel kdykoliv pro všechny vzorky negativně pokud pod mikroskopem sledovala jak testované buňky, tak virové částice. Jaké protilátky v séru byly by se dalo částečně vidět nějakou formou detekce protilátek. Každý protilátkový test by se měl validovat proti virusneutralizačnímu testu, to je jistě pravda. O antigenních lízátkách vůbec nemluvě, to byla hračka pro malé děti, u které i učitelky v mateřské škole měly co dělat, aby se dokázaly tvářit vážně. Ty nemohl zvalidovat nikdo příčetný.
A abych si přihřál vlastní polívčičku, daly se vyvinout testy kde by se nejen dala rychle a přímo pod mikroskopem pozorovat změna dynamiky infikovaných buněk po přidání séra tak vazba aktivovaných lymfocytů na infikované buňky. Tedy téměř na úrovni zlatého standardu. Vše do dvou hodin, bez potřeby barvení a složitých výrob. Jenže virolog prof. Grubhoffer řekl, že oni mají problémy se specificitou, a tak grant zamítli. Proč mají problémy se specificitou? Protože používají metody NEPŘÍMÉ DETEKCE vazby aktivovaných lymfocytů na infikované buňky. Ale bavte se s ním…
Myslím, že jsme téma dost vyčerpali.
Eva Mertlíková → SMIS-lab: Vrátím se k vašemu komentáři o přeměně housenky v motýla:
„Za pravdu musím Resetheu dát, že čistě izolované viry samy o sobě nemáme, vždy jsou kultivované v nějakých jiných buňkách. Ale když budeme sledovat vývoj housenky v motýla, tak stadium kukly také bereme jako poněkud tajemné přeskupení jednoho organismu v druhý, kuklu nerozriznem, abychom ji blíže popsali, ale počkáme, až motýl vyletí. Zde nejednoznacnost Resetheu nevadí. Mně jako biologovi stačí, pokud se vědci shodnou na tom, že nějaká buněčná linie nakažená virovou nákazou bude povazovana za „standard“ a bude prokázáno, že dokáže vyvolat danou nemoc. A porovnáním s timto standardem budou hodnoceny různé PCR testy. A budou prováděny mezilaboratorní zkoušky.“
Opravdu vám přijde adekvátní přirovnávat různá stadia JEDNOHO JEDINÉHO organismu (tedy housenky, kukly a motýla), která můžeme bez problémů samostatně zkoumat (i tu kuklu už určitě někdo někdy předtím rozřízl, aby ji blíže popsal, takže vy už ji znovu řezat nemusíte, abyste zjistila, co je uvnitř), s kultivací HETEROGENNÍHO VZORKU (např. z výtěru nebo bronchoalveolární laváže, který obsahuje kromě údajného viru i různé další mikroorganismy a buňky a výměšky hostitele, ke kterým se přidají antibiotika, antimykotika, fetální bovinní sérum, transportní a kultivační médium apod.) na buněčné/tkáňové kultuře JINÉHO organismu? Vždyť to jsou dvě naprosto odlišné věci.
Mimochodem, jde o další argumentační faul z vaší strany, tentokrát „straw man“ – vymyslela jste si hodně nepovedenou analogii přeměny housenky v motýla a následně vyčetla protistraně (která ničím takovým neargumentovala), že jí nejednoznačnost v takovém případě nevadí.
Jak můžete tvrdit, že nějakou buněčnou linii nakaženou virovou nákazou (tzn. buněčnou linii, ke které byl přidán heterogenní vzorek s řadou dalších látek a cizorodým biologickým materiálem, takže každý takový vzorek je pak v podstatě odlišný) lze považovat za nějaký „standard“? A jak poznáte, že danou nemoc vyvolal konkrétní virus, a ne nějaká jiná z mnoha dalších látek přítomných ve vzorku?
Dalibor Stys → Eva Mertlíková: Pro mne nejde o argumentaci. Resentheus odmítá některé experimenty a považuje je za artefakty. Jejich opakování také odmítáte. Provozujete čistou víru. Ano, i já souhlasím, že léčení v současné medicíně je založeno na intuici a tudíž víře. Biologie nebude analytická chemie dokud nepřijdeme na to jak matematiku v pozadí výrazně zjednodušit.
Eva Mertlíková → Dalibor Stys: Nevím, proč mi to píšete a na co konkrétně narážíte?
Opakovaní kterých experimentů Resetheus odmítá?
Resetheus → Dalibor Stys: napsal jste: „ve vědě se především testují hypotézy. A ty,.jak dobře známo, je možné pouze vyvrátit experimentem. Takže celá vaše argumentace je úplně chybná.“
Samozřejmě, že se ve vědě testují hypotézy experimentem. Nikdy jsme nic jiného netvrdili a apelujeme důrazně na to, aby se hypotézy, které doposud nebyly prokázané řádným vědeckým experimentem, nazývaly pouze hypotézy a neprezentovaly se veřejnosti jako fakta a nestavěla se na nich zdravotní politika státu. Vedle toho apelujeme důrazně na to, aby hypotézy, které nejsou vyvratitelné (falzifikovatelné) – nemohou být tedy testovány provedením vědeckého experimentu – byly zcela opuštěny. Sem spadá samozřejmě virologie, imunologie s genomika. Ale zůstaňme klidně jen u virologie, protože právě kvůli virologům a jejich neprokázaným hypotézám se zavřel v roce 2020 celý svět a kvůli nim je také každoročně poškozeno mnoho lidí vakcínami.
Pokud nesouhlasíte s takto základním srozumitelným vymezením toho, že nefalzifikovatelná hypotéza je nevědecká a trváte nadále na tom, že lze validovat testovací metody nefalzifikovatelné hypotézy, tak postrádáte vědecké myšlení. To je celé. Hypotéza je buď falzifikovatelná, nebo není. Pokud není, je nevědecká. Hypotézy virologie nelze falzifikovat, jsou tedy nevědecké. Při absenci zkoumaného fenoménu (viru) nelze provézt řádné kontroly, když samotné virové částice žádná laboratoř nemá. To ostatně potvrdil i SMIS-lab v tomto vlákně.
Takže namísto odvádění pozornosti od tématu vypisováním vašich myšlenek o peptidech, ELISA apod., by stačilo lidem jednoduchou řečí vysvětlit, jak vytvoříte a validujete test na chlup z vousu trpaslíka (krátkou sekvenci údajného genomu viru), když toho trpaslíka nikdo reálně nemá, nejde oddělit od mechu a kapradí a jediné, jak byl údajně potvrzen, je fotografie, na níž je vidět jeho stín. Gero Nimo by určitě také zajímalo, jak validujete protilátkový test na trpaslíka, když ho reálně nemáte k dispozici.
Resetheus → Dalibor Stys: stále dokola o nás píšete, co není pravda:
„Pro mne nejde o argumentaci. Resentheus odmítá některé experimenty a považuje je za artefakty. Jejich opakování také odmítáte. Provozujete čistou víru. Ano, i já souhlasím, že léčení v současné medicíně je založeno na intuici a tudíž víře. Biologie nebude analytická chemie dokud nepřijdeme na to jak matematiku v pozadí výrazně zjednodušit.“
1) Na poli vědy založené na důkazech odmítáme nevědecké experimenty. Nechápu, co je na tom špatně.
2) Za artefakty lze zcela právem považovat struktury z elektronové mikroskopie, jež nelze zobrazit jinými metodami. Jako např. ribozomy. To ostatně skvěle analyzuje Dr. Harold Hillman ve své literatuře. Zvídavý čtenář si jeho práci jistě našel, vy však evidentně nikoli.
3) Opakování nevědeckých experimentů s podobným (nikoli totožným = reprodukovatelným) výsledkem ukazuje pouze na to, že lze mnohokrát zopakovat tu samou chybu a dojít k podobným výstupům. Více jak polovina experimentálních prací z oblasti mikrobiologie není reprodukovatelná (oficiální údaj).
4) Provozujeme revizi nevědeckých postupů. Víru provozuje ten, kdo se spoléhá na výstupy technologií zkonstruovaných na základě nefalzifikovatelných hypotéz.
5) Biologie nemusí být analytická chemie, stačilo by, pokud by svá omezení nepřekračovala pochybnými technologiemi a nevydávala jejich výsledky za vědecká fakta.
Dalibor Stys → Resetheus: Tak ty artefakty výlučte. Expeimentalne.
Michaela Takamine: Nebudu zasahovat do diskuse (to, že s přítomností HIV se může nebo nemusí vyvinout AIDS, mluví za vše
– a co další viry, tam záleží na virové náloži, nebo je to ještě jinak?), jen poznamenám, že tu může být externí – neviditelný – faktor, kterým je rezonance a aplikace rezonanční frekvence, která umocní působení patogenu.
Pro vysvětlení si dovolím odkázat na dvouminutový klip
https://www.youtube.com/watch?v=UA6XyyGdLYE
Vladimír Bartoš: A přitom místo neustálého řešení toxických adjuvans ve vakcínách by úplně stačilo pochopit, že virologie je pseudověda.
https://resetheus.org/virologove-se-dopousteji-vedeckeho-podvodu/
Ajsa Nova → Vladimír Bartoš: a co tedy, když ne viry způsobují onemocnění jako: chřipka,
rýma, katar, zánět horních cest dýchacích
opary (herpes virus)
zarděnky
spalničky
obrnu
příušnice
virový zánět jater, hepatitida
papilomaviry, způsobující bradavice a rakovinu děložního čípku,
vzteklinu
HIV (může, a nemusí vést k AIDS)
pravé neštovice
plané neštovice
pásový opar
infekční mononukleózu,
EB viróza (virus Epsteina-Barrové),
klíšťová encefalitida
SARS
gastroenteritidu
Vladimír Bartoš → Ajsa Nova: Tak kromě toho, že existence údajných „virů“ nebyla nikdy vědecky prokázána, tak už jen ten váš výčet „nemocí“ a symptomů, které jsou naprosto rozdílné, na různých orgánech a tkáních, by vás měl vést k zamyšlení, jak velká hloupost to je myslet si, že to způsobuje údajná neživá nanočástice pouhým množení v buňkách. Jsou to čisté pseudovědecké pohádky..
Vysvětlení příčin nemocí poskytuje objev 5 přírodních biologických zákonů Dr. Hamera:
https://www.symbiozazivota.cz/germanska-nova-medicina-gnm/
Ajsa Nova → Vladimír Bartoš: to není odpověď na mou otázku. Berte onemocnění jedno po druhém a zkuste vlastními slovy vysvětlit, na co se vás ptám. Děkuji.
Vladimír Bartoš → Ajsa Nova: Je to odpověď na vaši otázku Jste to vy, kdo tvrdí, že tyto různorodé symptomy a „nemoci“ jsou způsobené údajnými neexistujícími částicemi. Pro toto tvrzení nemáte žádné vědecké důkazy. „Viry“ neexistují. Vysvětlení příčin všech „nemocí“ a symptomů, které uvádíte, vysvětluje, jak už jsem napsal, objev 5 přírodních biologických zákonů. Dal jsem vám odkaz na jeden z textů, který principy tohoto objevu stručně vysvětluje.
Dalibor Stys → Vladimír Bartoš: Měli jsme na toto téma velkou diskusi o dva příspěvky níže. Ano prosím, máme klinické příznaky a s nimi korelující přítomnost některého viru. Detailní mechanismus působení viru a detailní mechanismu imunitní odezvy organismu in vivo na úrovni jendotlivých molekul a nevazebných interakcí neznáme a nikdy znát nebudeme. Protože takové měření není možné udělat, v tom je „boží moudrost skutečně nevyzpytatelná“. Ale ty korelace mezi příznaky a přítomností určitých virových částic v organismu, navíc korelující s určitými způsoby úspěšné léčby, jsou pozorované opakovaně. Říkejte si co chcete, ale na úrovni na níž může sestoupit lidské poznání, viry existují a způsobují některé nemoci.
Vladimír Bartoš → Dalibor Stys: Tak já si „neříkám, co chci“, ale konstatuji realitu: existence „virů“, údajných neživých nanočástic, které mají způsobovat nemoci, nebyla nikdy prokázána vědeckou metodou. Takže jakékoli vaše úvahy o nich jsou pouhé fantazírování. Pokud nahradíte ve svých úvahách slovo „virus“ slovy jako skřítek nebo jednorožec, vyjde to nastejno. Stejná pseudovědecká úvaha. Konenckonců není to tak dávno – 2017 – kdy i nejvyšší německý soud musel konstatovat, že nebyla předložena žádná vědecká práce, která by prokazovala existenci „viru“ spalniček. https://www.symbiozazivota.cz/den-kdy-zemrela-virologie-autor-jamie-andrews/
Ajsa Nova → Vladimír Bartoš: ne není, zkuste si obhájit tu vaši nevirologii a rozebrat, co, když ne viry způsobují jednotlivá onemocnění a co se týká psychosomatiky, tak duševní nepohoda může vyvolat a způsobit i různé zdravotní potíže, pokud si myslíte, že i výše jmenovaná virová onemocnění, tak nebude problém je rozebrat. Děkuji.
Vladimír Bartoš → Ajsa Nova: Dokazovat neexistenci něčeho nelze, to snad chápete. Vždy je nutné prokázat existenci nějakého jevu nebo entity. Takže je to na vás. Já jsem vědecké práce, které se zabývaly údajnou existencí „virů“ zkoumal dostatečně a žádná z nich existenci virů vědeckou metodou neprokazuje. Mimo jiné jsem výše sdílel odkaz na článek S. Lanky Ph.D., který pseudovědeckou povahu virologie vysvětluje, takže si to můžete přečíst. A dále – nevím, proč zmiňujete psychosomatiku, o té jsem já vůbec nepsal. Nastudujte si systém 5 biologických přírodních zákonů, který je pevně ukotven v embryologii. To je odpověď na vaši otázku, co způsobuje nemoci. Já to za vás studovat nebudu.
Ajsa Nova → Vladimír Bartoš: takže nevíte, přesto díky za odpověď. Myslím, že ne naším, ale vašim úkolem, co by popíračů virů, bude a mělo by být na profesionální a vysoce odborné úrovni dokázat neexistenci virů, jako původců nemocí, některých i velmi vážných.
Vladimír Bartoš → Ajsa Nova: To, že jste líná si něco přečíst, je váš problém. Celý můj web www.symbiozazivota.cz je plný mých překladů a článků, které vysvětlují příčiny všech nemocí a také konkrétních „nemocí“, které zmiňujete výše. Tomu já jsem věnoval velké množství času, energie a zkoumání. Na rozdíl od vás. Takže váš postoj jen ukazuje na vaši neochotu něco zkoumat. A o vaší víře v neexistující viry ani asi nemusím mluvit
Ajsa Nova → Vladimír Bartoš: díky za potvrzení mě předešlé odpovědi. Pěkný den.
Vladimír Bartoš → Ajsa Nova: Takže vás vlastně odpovědi a vysvětlení vůbec nezajímají. Ok, rozumím. Pěkný den.
Dalibor Stys → Vladimír Bartoš: Pořád se odvoláváte na nějaké autority. Autoritou je třeba i předseda Vakcinologické společnosti, že? Já vím jak funguje elektronová mikroskopie a viděl jsem virové částice. Víc k tomu nemohu říci a ani nikdo jiný k tomu nemůže nic říci.
Vladimír Bartoš → Dalibor Stys: To říkáte vy, že jste viděl „virové částice“. Ve skutečnosti jste viděl jen nanočástice mrtvé rozpadlé tkáně (v mnoha případech opičích ledvin), které vznikly nepřirozeným zacházením s buněčnou kulturou a následným CPE. Takové částice se běžně vyskytují i v experimentech, které nepoužívají žádné údajné „infikované vzorky“ a také jsou k vidění, pokud provedete řádný vědecký kontrolní experiment. Takže to, že si myslíte, že vidíte „viry“, je jen ve vaší hlavě. https://x.com/BartosVl/status/1905884349146206400 Virologie nepoužívá vědeckou metodu a je pseudovědecká. Následná sekvenace nesekvenuje izolované a purifikované nanočástice, ale vytváří předem dané in silico konstrukty z nehomogenní směsi.
Dalibor Stys → Vladimír Bartoš: Inu jistě jste byl u toho, když se ty ledviny rozpadaly a sledoval to v celé dynamice. A zároveň se v těch tkáních vytvořily genové sekvence původním tkáním cizí. Inu soudní znalec, autorita…
Roman Kovařík → Vladimír Bartoš: Existuje experimentální důkaz některého z těch 5 biologických zákonů? Musí mi umřít syn, abych mě stihla rakovina varlat nebo stačí, když mi umře dcera?
Ajsa Nova → Vladimír Bartoš: a existuje nejaký experiment, který by prokázal, nebo potvrdil, že těch pět biologických zákonů způsobuje onemocnění, či smrt , které ve světě virů způsobují viry?
Vladimír Bartoš → Ajsa Nova: Germanische Heilkunde je přírodní věda, neobsahuje žádné hypotézy. Měl jsem za to, že jste už naši debatu ukončila. Nejsem ani váš rodič, ani učitel, pokud vás tedy něco dalšího zajímá, věřím, že si to dohledáte. Takže ještě jednou a snad i naposled: pěkný den.
Vladimír Bartoš → Roman Kovařík: Germanische Heilkunde je přírodní věda úzce provázaná s embryologií. https://lenkabednarova.cz/blog/2024/04/13/germanska-nova-medicina-100-reprodukovatelna-prirodni-veda-jejiz-platnost-si-muze-overit-kazdy-sam-na-sobe/
SMIS-lab → Vladimír Bartoš: pane kolego, myslím si, že nevirologie nás neoslovila a nebaví mne kopírování vašich tezí pod naše příspěvky. Jen mne stejně jako Ajsu zajímá, co tedy způsobuje virová onemocnění a jak jim můžeme podle vás zabránit v přenosu mezi jedinci. Podle nás jde o infekční částici, které říkáme virus.
Ajsa Nova → Vladimír Bartoš: vy jste řekl, že jsem líná, tak prosím o odpověď. To, že si to každý může ověřit sám na sobě, a viry neexistuji, tudíž nezpůsobují virová onemocnění a jsou pouze psychosomatické původu, bez jakéhokoli důkazů je laciné a nedůvěryhodné, stejně tak říkat, že nemoci, jako takové neexistují.
Vladimír Bartoš → SMIS-lab: Mě zase neoslovuje vaše víra ve „viry“ a podpora zjevné pseudovědy. V tom se lišíme Nic nekopíruji, nechápu, co to blábolíte. Na dotaz o původu nemocí jsem odpověděl. Já na rozdíl od vás jsem „váš“ obor zájmu a vaší víry – tedy virologii – studoval a rozumím jí a přesně rozumím i tomu, proč je pseudovědecká. Vy nejste schopni si něco nového sami nastudovat. To ale není můj problém. Jinak: žádná „virová onemocnění“ neexistují, protože neexistují „viry“. Existují různé symptomy na různých orgánech a tkáních. Jejich příčinu, proč a kdy se objevují, vysvětluje 5 biologických přírodních zákonů.
Ajsa Nova → Vladimír Bartoš: to je pořád dokola, ani jednou jste neřekl, co přesně způsobují, když ne viry, virová, vysoce nakažlivá onemocnění. Jak je možné, že se úplně banálními neštovicemi, nakazí najednou celý kolektiv dětí, jak je možné, že člověk onemocní žloutenkou a tak dále, můžete si vybrat jakékoliv virové onemocnění a rozebrat je.
Vladimír Bartoš → Ajsa Nova: Tak nebuďte líná a nastudujte si to sama Největší váš problém je, že věříte ve „viry“. Na to se zaměřte nejdřív. Virologie je pseudověda. Už jste si nastudovala ten článek Dr. Lanky, který jsem sdílel?
Ajsa Nova → Vladimír Bartoš: pořád jen samé výmluvy, nechte Lanku, Lankou a raději mě odpovězte na otázky, odpovědi z vás taham už půl dne a výsledek je jedna výmluva za druhou. A ještě dvě otázky, co imunita a protilátky a virová onemocnění, ty taky neexistují? To je také pseudověda?Je to velká bída.
SMIS-lab → Vladimír Bartoš: nikoliv pane kolego, čekáme na vysvětlení od vás. A zde máte poslední prostor, protože pokud toto nedokážete vysvětlit a ostatní osocujete z lenosti, tak není důvod vás tady nechávat toto téma diskutovat dál. Jak se šíří infekční onemocnění virového původu , když ne viry? A jak se tvoří imunita proti nim?
Vladimír Bartoš → Ajsa Nova: Studujte Já se „virologii“ věnuji několik let, přečetl jsem stovky vědeckých prací a článků a rozumím jí. Vy se GHk věnujete pár minut a nevíte nic. Nicméně můj původní komentář pod příspěvkem se týkal toho, že virologie je pseudověda a „viry“ neexistují. To lze lehce ověřit i bez toho, že by člověk zkoumal jiné vysvětlení příčin nemocí. Takže znovu: není nutné zkoumat adjuvansy ve vakcínách, stačí z vědeckých prací pochopit, že virologie je pseudověda. Tak je to snadné.
SMIS-lab → Vladimír Bartoš: rozdíl mezi námi dvěma je v tom, že vy jste u nás na návštěvě, označujete nás za pseudovedce a stavíte se do role „majitele jediné pravdy“. A já vám dokola říkám, že mne vaše teorie začne zajímat, až bude logicky nahrazovat tu obecnou ve všech aspektech. A máte na to dnešek. Zítra už trpělivost mít nebudu. Pište o tom u sebe, ale Smis není vaše nástěnka
Ajsa Nova → Vladimír Bartoš: pokud jste studoval, tak by vás jistě mé otázky neměly nikterak překvapit a víte přesně, co způsobují virová vysoce infekční onemocnění. A jak je to s protilátkami a imunitou. A samozřejmě je nutné zkoumat adjuvans ve vakcínách a možný negativní vliv na zdraví dětí.
Vladimír Bartoš → SMIS-lab: Mně je vaše legrační „vyhrožování“ úplně jedno. Sami se odhalujete, že vás skutečná věda a vědecká metoda nezajímá. Nevím, jestli jsem u vás na vašem tak „vzácném“ profilu někdy byl, nevzpomínám si, ale nebojte, už sem nepřijdu a nebudu vás „trápit“ nepříjemnými otázkami a náměty k zamyšlení. Já svůj čas věnuji důležitějším věcem a lidem. Takže loučím se s vámi citací z mého původního komentáře: „Přitom místo neustálého řešení toxických adjuvans ve vakcínách by úplně stačilo pochopit, že virologie je pseudověda.“ Mějte se.
Vladimír Bartoš → Dalibor Stys: Vy ale přece taky nemůžete sledovat, co se děje s buněčnou kulturou pod EM. Co můžete maximálně vidět je to, že když např s tou tkání z opičích ledvin zacházíte nepřirozeně, tj přidáváte antibiotika, FBS, trypsin, atd, pak ubíráte FBS,… tak dojde k CPE, a to můžete vidět. Žádné nanočástice. Ty vidíte až po dalších nepřirozených přípravách v mrtvé rozpadlé tkáni pod EM.
Ale jak jsem psal, takové nanočástice je možné vidět kdykoli, i když na začátku experimentu nejsou přidávané žádné údajné „infekční“ vzorky. A v takových „NEINFEKČNÍCH“ kontrolních experimentech lze následně sekvenovat jakékoli sekvence (konstrukce) in silico údajných „virů“.
Virologie je pseudověda. Nepoužívá vědeckou metodu ani kontrolní experimenty.
To je moje poslední reakce v tomto vláknu i na tomto „vzácném“ profilu, viz má poslední reakce ve vláknu na SMIS-lab.
Dalibor Stys → Vladimír Bartoš: Primární buněčné kultury ze savčích tkámí jsme připravovali naposled před rokem. Také pracujeme s primárními kuturami buněk z mezenchymu lidské placenty. Sledovali jsme jejich interakce s aktivovanými lymfocyty očkované matky, to jsem dělal osobně. Takže dobře vím, co vidíme. Není jistě možné sledovat tyto děje pod elektronovým mikroskopem, jen pod optickým, ale je možné v časových intervalech odebírat vzorky a ty pozorovat pod elektronovým mikroskopem. Vy v takové laboratoři pracujete, že jste tak odvážný ve svých tvrzeních?
Vladimír Bartoš → Dalibor Stys: Dobře utíkáte od nevědeckých „virologických“ experimentů, které jsem přesně popsal . Btw od toho jsou zveřejněné vědecké práce. Nemusím být fyzicky u každého experimentu. Každý si může ověřit, jestli používají vědeckou metodu nebo ne.
Další debata musí proběhnout jinde. Jak jsem psal, SMIS – lab mi tady vyhrožoval a nechce zde mé názory. Ok. To respektuji.
Dalibor Stys → Vladimír Bartoš: Zveřejněné vědecké práce mají dnes především cenu elektronického šumu. Pokud seženete potřebné materiály, můžeme je zkusit zopakovat. Cenu naopak má to, co se opakuje v dobrých praktických laboratořích. Protože to bylo opakováno v dostatečném počtu opakování.
Eva Mertlíková → Vladimír Bartoš: Pan Dalibor Stys je především mistrem v posouvání branky. Ohledně prokazování existence virů ještě před rokem tvrdil:
„Může si to zjistit každý experimentálně. Normálně se naučit práci ve virologické laboratoři, nakultivovat si viry, obarvit si vzorek uranylacetátem, připravit si preparát pro elektronovou mikroskopii a ten strčit do přístroje a udělat si obrázek. Kdo to nehodlá udělat, může a) buď znát všechny tyto postupy natolik, že dovede podle experimentálního popisu posoudit zda byl experiment proveden dobře nebo b) držet ústa.“
Pak se ukázalo, že pan Štys nic z toho sám nedělal, ale pouze „seděl u elektronového mikroskopu“ a „viděl obrázek Covid19 uvnitř lidské buňky“. To, že obrázek virů není žádným důkazem, že jde o infekční částice schopné vyvolat onemocnění, a že takové částice byly opakovaně nalezeny i u „neinfekčních“ vzorků a u vzorků, které žádné viry obsahovat nemohly, jsme se mu opakovaně snažili vysvětlit, včetně předložení konkrétních studií. Bohužel marně.
Prováděním kontrolních experimentů se pan Štys nezatěžuje a ani se tím nijak netají. U jeho experimentu s lymfocyty aktivovanými peptidem ze SARS-CoV-2, kterým opakovaně argumentuje, žádnou negativní kontrolu neprovedl, protože si žádné kontrolní vzorky nesehnal, a evidentně mu to jako problém nepřijde.
Vědecké práce údajně prokazující existenci a patogenitu virů na rozdíl od nás nečetl a nic si v tomto ohledu neověřoval. Požadavek na znalost „postupů natolik, že dovede podle experimentálního popisu posoudit zda byl experiment proveden dobře“ už proto neuvádí, protože se mu to najednou nehodí. Žádný konkrétní důkaz v podobě vědecké práce, který bychom si mohli ověřit, dosud nepředložil. Jeho reakcí na námi uvedené vědecké práce, které jeho tvrzení vyvracejí, bylo ukončení diskuse z jeho strany. A nově také osočení z „intelektuální zpozdilosti“.
Takže mu nezbývá, než argumentovat tím, že má technické vzdělání, je fyzikální chemik, že „dělal peptidy včetně syntéz, struktury proteinů, exprese, pozorování membrán v elektronovém mikroskopu, chromatografie a různé purifikace a teď dělá optickou mikroskopii buněk“, že „dělal teorii experimentu a přírodovědné modely“ a nově tím, že osobně sledoval interakce primárních kultur buněk z mezenchymu lidské placenty s aktivovanými lymfocyty očkované matky. Samozřejmě aniž by provedl jakýkoli kontrolní experiment.
Nic z toho existenci virů coby infekčních částic schopných vyvolat dané onemocnění sice neprokazuje, ale to mu evidentně nevadí.
Vždycky s napětím čekám, kam posune branku tentokrát…
Dalibor Stys → Eva Mertlíková: Žádné posunování branky se nekoná. To vy se nechcete smířit s tím, co lidské poznání je. Určitě jsem toho rukama na různých přístrojích a při vývoji testů udělal víc než kdokoliv z místních diskutujících. Říkat že je rozpor v tom, že jsem kultivoval buňky a že jsem seděl u elektronového mikroskopu je čiré argumentační zoufalství. Samozřejmě jedno nasledovalo po druhem. Jsem také velký kritik stavu světové vědy ale také jsem zoufalý z toho, že jsem zastánci současného vědeckého systému strkán do jednoho pytle s plochozemci jako jste vy. A když se pak proti mně začnete ohánět vědeckými publikacemi, to už je úplné zoufalství. Holt Homo sapiens. I vy máte volební právo.
Eva Mertlíková → Dalibor Stys: Mě opravdu nezajímá, s jakými přístroji jste pracoval nebo jaké testy jste vyvinul. Ani další spousta vašich komentářů v podstatě o ničem. Pokud toho víc k důkazům existence virů coby infekčních částic vyvolávajících onemocnění nemáte, tak se rozloučíme.
Dalibor Stys → Eva Mertlíková: Klaním se před Vaším majestátním plurálem, veličenstvo. Mne tedy opravdu zajímá na základě čeho jste schopna usoudit, že zrovna vámi vybraná sada článků je pravdivá a ta druhá nikoliv. Když nabízím experiment, začnete argumentovat ad hominem. P.t. čtenář si z toho možná už obrázek udělal..
Vladimír Bartoš → Eva Mertlíková: Paní Mertlíková, děkuji za vaše doplňující informace. Moje náhodná návštěva na profilu SMIS-lab s celkem jednoduchým komentářem mě utvrdila v tom, že očekávat tady jakoukoli poctivou diskusi je marné, marné, marné.. Vás obdivuji za vaši trpělivost 
A pan Dalibor Stys je dokonalým příkladem jednání a uvažování této partičky. On přece dělá ty „experimenty“ v laboratoři, takže to musí být věda a kdo je víc A s takovými „marginalitami“, jako je třeba dělání kontrolních experimentů nebo používání vědecké metody, se přece nebude zatěžovat…
Pro lidi s kritickým uvažováním je pak ukázkovým naplněním definice pseudovědy:
„Pseudověda (též pavěda) je označení pro takové druhy znalostí či postupů, které jejich vykonavatelé považují či prohlašují za vědecké a používají k jejich prezentaci vědecký nebo vědecky vypadající jazyk, ale nedodržují přitom základní pravidla vědy (například nemají povahu ověřitelné vědecké metody, teze či teorie, nenacházejí potvrzení ve vědeckých výzkumech, vykazují nespolehlivost nebo jsou dokonce v rozporu s pozorováními apod.). Zvlášť problematická je: nepřítomnost kontrolních skupin při experimentech, opomíjení slepých či dvojitě slepých metod (např. u testování léčiv nebo účinků), neprovedení opakovatelných kontrolních experimentů, které by umožnily odhalit placebo efekt, systematické chyby nebo předsudky výzkumníka.“
Dalibor Stys → Vladimír Bartoš: Pokud nerozhoduje experiment jsou všechna tvrzení libovolná..A některé experimenty uvnitř lidského organismu udělat nelze. Takže konečný zlatý standard nikdy nebude. Nicméně vyvrátit tvrzení na nichž stojí vaše hypotézy je experimentálně snadné. Vy se tomu bráníte. Ano, řada experimentů ve světové literatuře je špatně, na tom se shodném.
Eva Mertlíková → Dalibor Stys: Který experiment jste mi nabídl?
Vy se snad argumentace ad hominem a argumentačních faulů nedopouštíte?
Pokud se budeme bavit konkrétně třeba o obrázcích virů, což je váš oblíbený argument, tak by mě určitě zajímalo, jestli autoři dané studie provedli kontrolní experiment. Definici pseudovědy (tedy nepřítomnost kontrolních skupin při experimentech apod.) vám sem do jednoho z předchozích komentářů dával Vladimír Bartoš, takže už to nebudu opakovat.
Velmi zjednodušeně řečeno: pokud někdo tvrdí, že příčinou onemocnění je konkrétní virus, který se dá vizualizovat pomocí elektronové mikroskopie, pak by takové částice viru měly být přítomny pouze ve tkáni virem „infikované“. A logicky bychom měli vyšetřit i vzorek kontrolní, tedy tkáň „neinfikovanou“ nebo takovou, která daný virus zcela jistě neobsahuje. Na elektronmikroskopických snímcích kontrolní tkáně by částice viru určitě být neměly. Na tom se, doufám, shodneme.
Pokud takový kontrolní vzorek částice viru obsahuje, pak to je problém. No, a takových případů byla popsána řada. Už jsem vám je uváděla v jedné z předchozích diskusí, ale možná jste je přehlédl. Proto je pro jistotu uvedu ještě jednou, i pro ostatní čtenáře této diskuse.
Takže pokud studie neobsahuje ani tento základní požadavek (nutnost provádění kontrolních experimentů uvádí i mainstream, nejenom popírači virů), tak je pro mě důkazně bezcenná. Takovým příkladem je třeba ten váš experiment s lymfocyty aktivovanými peptidem ze SARS-CoV-2. Sám jste uvedl, že jste žádný kontrolní experiment neprovedl, protože jste žádné kontrolní vzorky nesehnal.
A tady jsou ty slíbené studie s citacemi:
„Od objevení původce nové pandemie syndromu pneumonie podobné onemocnění SARS, která začala v Číně v roce 2019, koronaviru pojmenovaného SARS-CoV-2, se v lékařské literatuře i v médiích objevují snímky z elektronového mikroskopu zobrazující charakteristické kulaté částice o velikosti 60–140 nm obklopené ‚korónou‘ tvořenou charakteristickými hroty o velikosti 9–12 nm. I když mnohé z těchto snímků byly získány po ‚in vitro‘ infekci kultivovaných buněk virem SARS-CoV-2, a představují tak pravděpodobně skutečné zobrazení virových částic, pozorovali jsme morfologicky nerozlišitelné inkluze v podocytech a tubulárních epiteliálních buňkách jak u pacientů negativních na koronavirové onemocnění z roku 2019 (covid-19), tak i u vzorků renálních biopsií z doby před covidem-19.“
Studie zmiňuje i to, že na problém záměny částic koronaviru s normálními buněčnými strukturami upozorňovalo CDC již v roce 2003 v případě SARS:
„Možnost záměny částic koronaviru s normálními buněčnými strukturami byla ve skutečnosti zdůrazněna v podrobné ultrastrukturální studii Centra pro kontrolu a prevenci nemocí (CDC) v případě SARS-CoV odpovědného za epidemii SARS v roce 2003.“
„Kromě toho jsme ve 13 z 15 reaktivních lymfatických uzlin, které nesouvisely s HIV, nalezli virové částice, jež byly morfologicky neodlišitelné od částic pozorovaných v lymfatických uzlinách pacientů se syndromem perzistující generalizované lymfadenopatie souvisejícím s AIDS.“
„… částice, jež jsou morfologicky podobné [částicím viru HIV] lze pozorovat i u jiných reaktivních stavů, a proto přítomnost takových částic sama o sobě neznamená infekci virem HIV.“
https://pubmed.ncbi.nlm.nih.gov/3371979
„Zatímco určité vlastnosti viru chřipky byly vyvozeny z četných imunologických a epidemiologických studií publikovaných v posledních letech, o jeho fyzické povaze bylo získáno jen málo konkrétních informací.“
„Nepodařilo se prokázat žádné rozdíly mezi infekčními a neinfekčními preparáty.“
„Vzhledem k tomu, že jediným zdrojem aktivního viru chřipky byly donedávna pouze infikované tkáně, byla identifikace, izolace a chemická charakterizace aktivního agens komplikována přítomností zbytků odumřelých buněk a neporušených cytologických struktur. S obtížemi, které přináší přítomnost těchto náhodných prvků v těsném spojení s infekčním materiálem, se do značné míry setkáváme i při studiu většiny dalších virových onemocnění, zejména těch, která postihují zvířata. Několik výzkumů v posledních 2 nebo 3 letech upozornilo na přítomnost částic v normálních buňkách, jež lze oddělit od tkáňových emulzí stejnými postupy, jaké se používají pro izolaci infekčních agens.“
https://pmc.ncbi.nlm.nih.gov/articles/PMC2135337
„Viry bylo obzvláště snadné rozpoznat díky nemocem, které způsobují, ale nyní se dozvídáme, že existují i jiné látky s podobnou velikostí částic. Tyto látky často komplikují, a dokonce znemožňují purifikaci virů.“
„Objevují se případy, kdy viry mají v podstatě stejnou velikost a stabilitu jako složky příslušných zdravých tkání. Příkladem jsou plíce myší infikované chřipkou. Ultrafiltrací nebo centrifugací normálních plic se získá suspenze částic o průměru asi 100 mµ. Jestliže se podobným způsobem zpracují infikované plíce, zjistí se, že infekčnost je spojena s částicemi této velikosti.“
https://www.science.org/doi/abs/10.1126/science.101.2615.129
„Izolace některých živočišných virů je komplikována přítomností normálních látek, které jsou chemicky a fyzikálně nerozlišitelné od látek infekčních.“
https://pmc.ncbi.nlm.nih.gov/articles/PMC2135571
„Na pozadí několika polí byly zaznamenány kulaté a podlouhlé částice připomínající mnohé virové částice, jež jsou vyobrazeny v literatuře.“
„V několika polích byly pozorovány částice připomínající částice virů chřipky, dětské obrny a virů neštovic. Byly předloženy důkazy, že mnohé z těchto nálezů jsou artefakty pocházející ze stromatolýzy erytrocytů, zatímco jiné jsou buď krystaly se zaoblenými rohy, nebo by mohlo jít o proteinové částice.“
„Rhian a kol. (1949) dospěli k závěru, že žádný z do té doby publikovaných elektronmikroskopických snímků preparátů viru dětské obrny nepředstavuje přesvědčivý důkaz, že se skutečně jedná o virus dětské obrny. Tito autoři získali částice v podstatě stejné velikosti, tvaru a obsahu dusíku jak z normální tkáně, tak z tkáně infikované virem dětské obrny kmene Lansing.“
https://pmc.ncbi.nlm.nih.gov/articles/PMC385855
„Naše znalosti o fyzických a chemických vlastnostech viru poliomyelitidy se vyznačují značnou mírou nejistoty a rozporů, a to navzdory velkému množství práce, která byla vykonána za účelem přesného popisu těchto vlastností. Ultrafiltrační studie ukázaly, že viry skupiny poliomyelitidy mají velikost mezi 8 a 17 mµ. Několik pracovníků v oblasti elektronové mikroskopie popsalo to, co považují za virus poliomyelitidy, ale podle našeho názoru dosud neexistuje žádný přesvědčivý důkaz, že by tento virus byl identifikován na elektronových mikrofotografiích. Cílem této práce je předložit důkazy, které ukáží, proč existují důvodné pochybnosti o tom, že virus poliomyelitidy byl identifikován pomocí elektronové mikroskopie.“
„Během posledních tří let jsme zkoumali pomocí elektronového mikroskopu suspenze materiálu získaného diferenciální centrifugací z tkání centrálního nervového systému myší a křečků bavlníkových. Plně srovnatelný materiál z normálních (neinfikovaných) i poliomyelitických zvířat byl po celou dobu této práce podroben stejnému zpracování a zkoumán ve stejnou dobu. Suspenze získané z 22 nezávislých souborů zdrojového materiálu z normální i infikované tkáně, jež prošly purifikačními postupy, byly testovány na biologickou aktivitu a zkoumány pod elektronovým mikroskopem.“
„Elektronmikroskopické zkoumání purifikovaných preparátů, jež byly získány diferenciální centrifugací z tkáně centrálního nervového systému myší a křečků bavlníkových, ukázalo, že částice podobné velikosti a tvaru byly získány jak z normální, tak z poliomyelitické tkáně. Celkový výtěžek dusíkatého materiálu byl v podstatě stejný jak u normálních, tak u infikovaných tkání.“
https://archive.org/details/rhian_202411
„Navzdory mnoha pokusům dosud neexistuje žádný jasný důkaz, že by se virus [dětské obrny] podařilo získat v čisté formě nebo že by byl zobrazen pomocí elektronového mikroskopu. Pokud byly provedeny dostatečné kontrolní experimenty, při nichž byly normální tkáně podrobeny stejným postupům diferenciální sedimentace nebo frakční precipitace, pak byl získán podobný ‚purifikovaný‘ materiál.“
https://pubmed.ncbi.nlm.nih.gov/12977139
„Elektronová mikroskopie je někdy nazývána vědou artefaktů. I když jde o mírnou nadsázku, produkce artefaktů je jedním z velkých problémů, kterým student tohoto oboru čelí. Pro ilustraci snad postačí uvést, že virus newcastleské choroby nabývá na obrazovce elektronového mikroskopu tvaru koulí, činek, ocasatých pulců nebo krátkých tyčinek v závislosti na koncentraci soli v médiu, z něhož je vzorek připraven k mikroskopování. Zdá se, že virus je v nepřítomnosti elektrolytů nerozpustný a flokuluje ve tvaru kulovitých částic, zatímco v přítomnosti solí je rozpustný a nabývá tvaru tyčinek.“
https://drive.google.com/file/d/1Q8fy-reeyyisEbsSo0zEWejaN0MNzFYq/view?usp=sharing
„Při elektronové mikroskopii buněk infikovaných virem… nelze testovat infekčnost částic vizualizovaných v buňkách.“
„Vzhledem k absenci přímých testů infekčnosti se při pokusech o vizualizaci virových částic v buňkách využívalo srovnání infikovaných a neinfikovaných buněk. Za těchto podmínek je však možné, že se v důsledku působení viru objeví i jiné částice než částice viru, které mohou být za virové částice zaměněny. Z těchto důvodů raději hovoříme o částicích podobných virům, i když se v některých případech zdá být poměrně jisté, že virové částice byly v buňkách identifikovány.“
„Současné metody neumožňují přímé testy infekčnosti částic na řezech buněk, takže skutečnou virovou povahu intracelulárních částic nelze testovat.“
https://pubmed.ncbi.nlm.nih.gov/14399791
„Několik studií však také odhalilo, že částice podobné těm, které jsou spojovány s nádory, lze nalézt v poměrně vysokém procentu tkání získaných z ‚normální‘ drůbeže, kuřat a kuřecích embryí. Dospělo se k závěru, že se jedná o viry neznámého typu, ale s největší pravděpodobností o nádorové viry, které byly přítomny ve tkáních zjevně ‚normálních‘ ptáků. Biologický význam těchto virových částic nalezených v ‚normálních‘ tkáních je zatím nedostatečně objasněn. Tato zpráva se zabývá těmito virovými částicemi v ‚normálních‘ tkáních kuřat. Částice, které jsou morfologicky nerozlišitelné od virů vyvolávajících nádory u kuřat, byly nalezeny náhodně při cytologických studiích aorty a jater kuřecích embryí.“
„Práce skupiny pařížských výzkumníků ukázala, že částice podobné virům, které jsou morfologicky nerozlišitelné od známých virů vyvolávajících nádory u kuřat, lze nalézt také v tenkých řezech tkání získaných z ‚normálních‘ kuřat, mláďat ptáků nebo kuřecích embryí. Podobné částice byly pozorovány v řezech tkáňových kultur pocházejících z ‚normálních‘ tkání kuřat. Tato zpráva tyto předchozí informace potvrzuje.“
„Za velmi zajímavou považujeme skutečnost, že buňky ‚infikovaných‘ tkání, jak jsou zde popsány, vypadaly zcela ‚normálně‘.“
https://www.sciencedirect.com/science/article/abs/pii/S0022532060800287
Dalibor Stys → Eva Mertlíková: Proti tomu lze samozřejmě postavit naprostou většinu článků, kdy si lidé nemysleli, že se jedná o artefakty. Tak se sejděme v laboratoři a alespoň pro sebe si v tom udělejme jasno. Jako si ho udělala Hana Zelená. Ujišťuji Vás, že já bych si artefakty s virovou částicí nespletl.
Já fakt vědecké články moc nečtu. Pro mne je důležitý primární signál z kamerového senzoru mikroskopu. O tom Vámi citovaní autoři neměli podle mne zádné ponětí. Obrázky, které publikují, vznikly komplikovanou přípravou vzorku, barvením, snímáním fluorescence stínítka kamerou, thresholidngem atd.
Eva Mertlíková → Dalibor Stys: Artefakty vznikají zákonitě při každé přípravě biologického vzorku pro elektronovou mikroskopii. Záleží jen na tom, nakolik je člověk intelektuálně poctivý, aby byl schopen si to přiznat.
Vy sám jste uvedl, že publikované obrázky „vznikly komplikovanou přípravou vzorku, barvením,…“ Komukoli, kdo tyto komplikované a poměrně drastické postupy při přípravě biologických vzorků zná, musí být jasné, že výsledné snímky nějakou realitu nezobrazují ani zdaleka. Ani při použití sebelepší zobrazovací techniky.
Navíc existují částice, jako jsou exosomy, vezikuly potažené klathrinem, COPI nebo COPII potažené vezikuly, multivezikulární tělíska apod., jež jsou od virových částic morfologicky neodlišitelné (proto se nazývají „virus-like particles“) a jsou s nimi často zaměňovány, na což upozorňují i vědci mainstreamu.
Každopádně, výše uvedené studie, které provedly kontrolní experimenty, opakovaně zjistily, že „virové částice“ byly nalezeny nejen ve tkáních „infekčních“, ale i ve tkáních, které by je za žádných okolností obsahovat neměly. Tím jsou všechna tvrzení o prokázání existence virů (coby infekčních částic schopných vyvolat onemocnění) pomocí elektronové mikroskopie vyvrácena.
Znovu vás a čtenáře diskuse odkáži na práci dr. Harolda Hillmana a dalších:
https://resetheus.org/jakou-cenu-ma-intelektualni-poctivost-pta-se-neurobiolog/
https://resetheus.org/nemuzeme-verit-vlastnim-ocim-rozhovor-s-dr-haroldem-hillmanem/
https://resetheus.org/snimky-sars-cov-2-z-transmisniho-elektronoveho-mikroskopu-hra-skoncila/
https://resetheus.org/chybna-interpretace-snimku-z-elektronoveho-mikroskopu/
https://resetheus.org/koncept-exozomu/
Pokud se sejdeme v laboratoři, jak konkrétně si v tom podle vás uděláme jasno?
S Hanou Zelenou jsme se sešly ve Zdravotním ústavu se sídlem v Ostravě již na začátku „kovidu“ a celou dobu jsme řešily virologii. Můžu vás ujistit, že jasno v tom nemá. Proto by bylo dobré, aby se na ni obhájci virologie už konečně přestali odkazovat jako na nějaký zdroj pravdy. Navíc jde o apel na autoritu, který vy sám odsuzujete.
Vzhledem k tomu, že jste si, podle vašich vyjádření, problém záměny virových částic s artefakty dosud ani nepřipouštěl, a že jste u elektronového mikroskopu jenom „seděl“ (z toho usuzuji, že žádné velké zkušenosti s přípravou vzorků pro elektronovou mikroskopii nemáte), tak o vašem ujištění, že byste si artefakty s virovou částicí nespletl, velmi silně pochybuji a přijde mi z vaší strany až neuvěřitelně sebevědomé vzhledem k tomu, že se záměny virových částic s artefakty dopouštění i velmi zkušení pracovníci elektronové mikroskopie. To není můj výmysl, ale konstatování jich samotných.
Dalibor Stys → Eva Mertlíková: Obrázky virových částic, které publikovala Hana Zelená, artefakty nejsou. A to nemá žádný supermikroskop.
Viděl jsem i obrázky virů Covid19 uvnitř buněk přímo od výrobce mikroskopů Thermo Fisher. Pokud se pamatuji, vycházeli z dat z přímé detekce elektronů, takže řada chyb se nevyskytovala. Pokud je vzorek špatně připraven nebo se z obrázku nedá nic usoudit, nemá se s ním dále pracovat.
Samozřejmě vím až moc dobře jak publikace vznikají. Doktorand nebo potdoktorand je pověřen udělat experiment, nikdo to nekontroluje, on to nějak stvoří, odnese do ELM laboratoře, odtamtud získá nějaký snímek a než se publikace sepíše, doktorand i personál ELM laboratoře už jsou nedostižní. Takové publikace se pak snadno kritizují.
Opakuji ještě jednou: Smysl má diskutovat výsledky z komerčních laboratoří z praxe. Jedině tam nastává potřebný počet opakování, tam jsou pod jistou, byť mnohdy formální, a ne zcela odbornou, kontrolou akreditačních orgánů. Nebo přímo od výrobce přístrojů, tam jsou, dost možná jedině tam, jsou lidé, kteří skutečně vědí co se v přístroji děje.
Eva Mertlíková → Dalibor Stys: Hana Zelená nám ty obrázky „SARS-CoV-2“ osobně ukazovala. Na dotaz, jak ví, že jde zrovna o částice viru SARS-CoV-2, a ne něco jiného, odpověděla, že to „mají nakoukané“. Tedy absolutně žádný důkaz, žádné ověřování, žádný kontrolní experiment. Prostě nic. Ale oceňuji, že nám to řekla takhle na rovinu a nesnažila se hrát nějaké divadlo.
A vy mi teď v podstatě tvrdíte, že na rozdíl od ní víte s jistotou, že o artefakty rozhodně nešlo. Uvědomujete si tu absurditu? Vy snad víte o jejím vzorku něco víc než samotná Hana Zelená? Vy jste u přípravy jejích vzorků byl? Nebo jste je dokonce připravoval vy sám?
My si asi pořád ještě nerozumíme. Tady nejde o špatnou přípravu vzorku nebo špatnou kvalitu obrázku nebo o to, zda byl použit „supermikroskop“, nebo ne. Problémem je, že ze samotné podstaty přípravy biologického vzorku pro EM vznikají artefakty a výsledný snímek má od reality hodně daleko. Zdůrazňuji, že se tady bavíme o biologických vzorcích, ne o použití EM např. v průmyslu. Tam přínos EM samozřejmě nezpochybňuji.
A pak jde hlavně o to, že virové částice se od virům podobných částic („virus-like particles“) podle morfologie nedají odlišit. Prostě nedají, tečka. To tvrdí samotný mainstream. A pokud někdo tvrdí, že to dokáže, tak prostě lže.
To, že jste viděl „obrázky virů Covid19 uvnitř buněk přímo od výrobce mikroskopů Thermo Fisher“ jste mi psal už před rokem. Platí pro ně to samé, co už jsem uvedla. Takže se znovu zeptám, jaké vzorky jste použili, jak jste je připravili, jak jste si ověřili, že šlo právě o SARS-CoV-2 a co jste použili jako kontrolní vzorky? Bez těchto informací má vaše tvrzení nulovou výpovědní hodnotu a ztrácíme tím jenom čas. S tím jako vědec, doufám, souhlasíte.
Dalibor Stys → Eva Mertlíková: Ale vždyť já také tvrdím, že při přípravě biologického materiálu vznikají artefakty. A také tvrdím, že konečný důkaz na úrovni pozorování jednotlivých vazeb virové částice na buněčnou stěnu in vivo nikdy neuvidíme. To experimentálně nejde.
Hana Zelená neodpověděla správně. Správná odpověď zní, že (a) pokud ve vzorku opakovaně vidím částice správné velikosti a tvaru mimo buněčný materiál a (b) pokud zároveň ve vzorku není přítomen jiný genetický materiál než z genomu hostitelských buněk a genomu zkoumaného viru, pak jev, který pozorujeme, nazýváme buňky infikované daným virem. Od toho jsou odvozeny různé metody pro praxi (kity), které na vždy obsahují všechny kontroly. Kity používá většina vědců a ano, mnohdy diskuse mezi vědci je diskuse o nesprávných použití kitů.
Nicméně: při použití RT-PCR u správně vybraných primerů je předpoklad, že detekujeme cizí RNA, při rozumně malém počtu cyklů, někde na úrovni 10^-5 . Podobně při pozorování virů z kultury, která tento požadavek na RT-PCR splňuje máme malou šanci, že nám výrobce dodal něco jiného. Zvláště když třeba výsledky RT-PCR korelují s pozorováním pod mikroskopem.
Přestože na mikroskopické úrovni konečný důkaz mít nikdy nebudeme, makroskopické jevy existují. Vy jste vy a já jsem já, oddělené biologické entity. Podobně je to s viry. Kdybyste šla na dřeň objektivních důkazů a různých abstrakcí tvrzení že já jsem já a vy jste vy, mohli bychom se dobrat zajímavých konců. Například jako u sportovců, kde mnohé sportovkyně se ukázaly být muži Něco takového se ale při detekci virů v praxi nestane.
Ano, je to tak, že po světě běhá spousta špatně provedených experimentů. Pokud se budeme navzájem nutit provádět experimenty správně a tvrzení dokazovat více nezávislými experimenty, svět bude lepší. Pokud se bude hádat jedna skupina s jednostranným pohledem na věc s jinou skupinou s jednostranným pohledem na věc, nepohneme se. Praxe, ty miliony experimentů na odvozených technikách, nám dává dobré vodítko, kde jsou chyby. Ale je to prostě tak, tam, kde byla u pacienta dobrá odezva na primer při RT-PCR, pokud tam byla i odezva ve virusneutralizačním testu, pozitivní protilátkový test a, pokud ho někdo dělal, i pozitivní test na buněčnou imunitu u buněk aktivovaných peptidovým fragmentem S-proteinu a při přípravě tohoto konkétního virusneutralizačního testu byly v kultuře pozorovány virové částice správné velikosti, jedná se o infekci virem SARS-CoV2. Všechno to do sebe zapadá. Opakovalo se to milionkrát po celém světě.
Eva Mertlíková → Dalibor Stys: Napsal jste: „Vy jste vy a já jsem já, oddělené biologické entity. Podobně je to s viry.“
Ale vždyť viry nejsou oddělené biologické entity, alespoň virologové s nimi jako s oddělenými biologickými entitami nezacházejí. Tohle je snad ta nejzásadnější věc, na kterou se tady celou dobu snažíme upozornit. Právě proto poukazujeme na nutnost izolace a purifikace virových částic. Není to náš výmysl z dlouhé chvíle, ale nutný logický požadavek, se kterým souhlasí i samotní virologové. Bez tohoto kroku totiž není možné viry skutečně zkoumat.
Virologové např. tvrdí, že v 1 ml slin infikovaného člověka je 10^3 až 10^9 (medián 10^6) částic SARS-CoV-2. Obdobná tvrzení uvádějí i u dalších virů a dalších tělních tekutin. Jak je možné, že nikdo z nich ještě nikdy neudělal jednoduchou věc, že by např. shromáždil 1 ml slin, ze kterých by ty miliony virových částic přímo izoloval, purifikoval a následně zkoumal pod elektronovým mikroskopem? Virologové místo toho tvrdí, že virových částic je v takovém vzorku málo. Proto se prý musí pomnožit na buněčné/tkáňové kultuře. Takže ke vzorku přidají antibiotika, antimykotika, fetální bovinní sérum, kultivační média,… a to celé kultivují na buňkách cizího organismu (většinou ani ne na buňkách hostitele nebo na tkáních, ke kterým mají dané viry afinitu). Ke vzorku tedy přidávají řadu dalších látek a zdrojů genetického materiálu a tento postup nazývají „izolací virů na buněčných/tkáňových kulturách“, přestože je pravým opakem skutečné izolace virových částic. Teprve až když se jim ty výchozí miliony až miliardy virových částic ještě více namnoží, tak se je pokusí částečně izolovat (a to ještě ne vždy) a na výsledných snímcích z EM pak většinou najdou pouhých pár zdeformovaných mrzáčků, často různého tvaru a velikosti, a ty považují za částice viru SARS-CoV-2.
Problém je v tom, že tyto částice „virů“ jsou vzhledem a velikostně neodlišitelné od běžně se vyskytujících částic jako např. exozomů a dalších extracelulárních vezikulů, od kterých je ani nelze zcela oddělit např. odstředěním apod. Prostě to není možné (kvůli jejich podobné hustotě) a mainstream to otevřeně přiznává. Dále se uvádí, že „běžné fetální bovinní sérum obsahuje velké množství extracelulárních vezikulů, z nichž některé jsou exozomy.“ (https://www.labome.com/method/Fetal-Bovine-Serum.html) Virologové tedy pomocí EM nacházejí částice neodlišitelné od virů, které předtím do vzorku přidali ve formě fetálního bovinního séra. Dalším problémem je to, že po zafixování a obarvení vzorku pro EM už nelze zjistit biologickou funkci, genom ani složení nalezených částic (maximálně tak antigenní vlastnosti, a to pomocí nepřesných a nespecifických testů na bázi protilátek – to, že něco jako specifické protilátky ve skutečnosti neexistuje, tvrdí samotní mainstreamoví odborníci na protilátky). Virologové mohou tyto vlastnosti dovozovat pouze zpětně, z vyšetření provedených před zpracování vzorku pro EM. Bohužel však nelze zjistit, zda jde o vlastnosti právě těchto nalezených částic, nebo o vlastnosti jiných složek vzorku.
Opakovaný nález „částic správné velikosti a tvaru“ (viz vaše tvrzení: (a) pokud ve vzorku opakovaně vidím částice správné velikosti a tvaru mimo buněčný materiál“) proto nepředstavuje ani částečný důkaz, že by šlo o částice virů.
Tím se dostáváme k bodu b) – viz vaše tvrzení: „a (b) pokud zároveň ve vzorku není přítomen jiný genetický materiál než z genomu hostitelských buněk a genomu zkoumaného viru, pak jev, který pozorujeme, nazýváme buňky infikované daným virem.“
Teorie je to sice hezká, ale praxe je něco jiného. Běžně se sekvenují vzorky z bronchoalveolární laváže nebo nasofaryngeálního výtěru apod. Takové vzorky obsahují nejen genetický materiál hostitelských buněk a zkoumaného viru, ale i genetický materiál dalších mikroorganismů v té době přítomných např. na sliznici. Nikdy však nemůžete vědět, co všechno bylo na sliznici v době odběru vzorku přítomno. Můžete maximálně vyloučit některé mikroorganismy. Nikdo však v praxi neprověřuje všechny, které přicházejí v úvahu. Mainstream navíc tvrdí, že velké množství virů nebylo dosud objeveno, takže pak už vůbec nemáte možnost zjistit, co všechno bylo součástí výchozího vzorku.
Např. autoři prvního publikovaného genomu SARS-CoV-2 odebrali vzorek bronchoalveolární laváže od jednoho jediného pacienta s nespecifickými respiračními příznaky, provedli bakteriální kultivaci a pomocí PCR a antigeního testu vyloučili přítomnost virů chřipky, lidských adenovirů, přítomnost Chlamydia pneumoniae a Mycoplasma pneumoniae. Žádné další mikroorganismy ani jiné možné příčiny klinických příznaků nezkoumali. Přesto usoudili, že příčinou do té doby běžných klinických příznaků musí být nový virus.
Nejdelší kontig, který se jim podařilo nalézt pomocí assembleru Trinity, byl pouhých 11 760 nukleotidů. Nejdelší kontig v případě assembleru Megahit, který „pokrýval téměř celý genom viru“, byl dlouhý 30 474 nukleotidů. Na základě podobnosti s genomem jiného koronaviru usoudili, že genom nového viru má zřejmě tuto délku. Výslednou sekvencí coby genomem SARS-CoV-2, který odeslali do GenBank, byla nakonec sekvence s délkou 29 903 nukleotidů. Jejich studie (ani studie jiných autorů) ve skutečnosti neprokázala, pokud jde o existenci údajně nového viru, vůbec nic.
Představa, že se v praxi standardně zkoumají vzorky, v nichž „není přítomen jiný genetický materiál než z genomu hostitelských buněk a genomu zkoumaného viru“, prostě neodpovídá realitě.
Pokud se provádí kultivace na buněčné/tkáňové kultuře a sekvenuje se až vzorek supernatantu, pak takový vzorek obsahuje navíc i genetický materiál z fetálního bovinního séra a genetický materiál z buněčné/tkáňové kultury.
Celou situaci navíc komplikují odlišnosti genomů mezi jednotlivci v rámci jednoho druhu (i když jde údajně o rozdíly např. pouhých desetin procent); fakt, že celý lidský genom (pokud se bavíme o člověku jako hostiteli virů) nebyl dosud celý zmapován; údajná existence provirů; změny genomu, ke kterým dochází při pasážování vzorků atd.
Hlavně bychom však neměli zapomínat na to, že viry nejsou jen částicemi s nějakými vlastnostmi ani nejsou pozitivním výsledkem různých testů, ale že jde údajně o infekční částice schopné vyvolat velmi závažná onemocnění až smrt. A je neuvěřitelné, že ani důkazy pro toto tvrzení nikdo z obhájců virologie dosud nebyl schopen předložit.
Ještě poznámka k vašemu tvrzení „Od toho jsou odvozeny různé metody pro praxi (kity), které na vždy obsahují všechny kontroly.“ – Tyto „kontroly“ slouží pouze jako kontrola, že daná reakce (např. u PCR) proběhla v pořádku. Nejde však o kontroly ve smyslu provádění kontrolních experimentů, které by např. ověřily, že „viry“ se nenacházejí ve tkáních, ke kterým nebyl přidán žádný „infekční“ vzorek apod.
Dalibor Stys → Eva Mertlíková: Už fakt nevíte, co byste vymyslela.
Smiřte se s tím, že na úrovni chemických vazeb a nevazebných interakcí nic in vivo neuvidíte. Takže nikdy nedostanete úplnou odpověď na otázku jak přesně probíhá infekce virovou částicí. A dokud takovou odpověď nemáme, vždycky se najde možnot něco na nějakém experimentu můžete zpochybňovat. V praxi diagnostiky a léčení fungují tak, jak jsem popsal ve svém příspěvku. Opakováno miliardkrát.
Pro lékaře a jiné praktiky jsou tyto přístupy zjednodušené do barevných obrázků které vy kritizujete. Naše opakovaná zkušenost je, že když takové obrázky nevyrobíte a trváte na tom, že čtenář se má zabývat primárními daty, nikdo článek nečte. Ani vy byste je nečetla. To je holt problém vnímání a komunkace v druhu Homo sapiens. Zjednodušit se to dá do tvrzení, že když se člověk baví s blbcem, zas chvíli se baví dva blbci.
Eva Mertlíková → Dalibor Stys: Někomu prostě stačí barevné obrázky, no…
Tím tedy můžeme diskuzi ukončit.
Pro doplnění ještě uvádíme část diskuze s Ajsa Nova (pod příspěvkem Romana Kovaříka) názorně ukazující, jak vypadá v praxi taková zvědavost, zkoumání a bádání v podání fanouška sdružení SMIS-lab podle motta:
Ajsa Nova → Eva Mertlíková: A ano přiznávám, jsem jedna z těch, kteří žijí ve světě, kde jsou viry jeho součástí. Nikdo z vás, zastánců nevirové teorie nikdy neodpověděl na otázku, co způsobuje, když ne viry všechna virová onemocnění, včetně těch vysoce nakažlivýchm včetně těch, které mohou způsobit a způsobují vážné zdravotní následky i smrt. Jak je to s protilátkami po onemocnění, jak jim můžeme podle vás zabránit v přenosu mezi jedinci. Místo přnosné diskuze jedete tu agresivní, která nepřipustí žádný jiný názor. Mě váš nevirový svět nevadí, mě vadí vaše agresivita při diskuzi nad otázkou virů, či nevirů. Dokázali jste to i na semináři v poslanecké sněmovně, který díky vám, příznivcům nevirů byl označen jako sněm dezinformátorů. Pro vás byla hlavní propagace Resethea, ne diskuze nad dobou covidovou, nad bezpečností očkování, nad odškodněním lidí s následky po očkování.
Eva Mertlíková → Ajsa Nova: K semináři v PS, komentářům pana Kovaříka, „nevirové teorii“ apod. už se vracet nebudu.
Pokud jde o zbytek – to už jste řešili včera s panem Bartošem, když vás odkázal na svoje stránky s informacemi. Kdyby vás to téma opravdu zajímalo, tak si ho nastudujete. Evidentně nemáte zájem. Nebo vážně čekáte, že někdo, kdo s překlady a psaním článků zadarmo stráví neskutečné množství svého volného času, má za povinnost z nich ještě dělat výtahy informací někomu, kdo je líný si cokoli sám přečíst?
Pan Bartoš, Resetheus a další tohle všechno dělají právě proto, aby pak nemuseli každému individuálně odpovídat. Doteď to všichni, až na vás, respektovali a chápali.
Ajsa Nova → Eva Mertlíková: ano, pan Bartoš je zastáncem GNM, která tvrdí, že všechny nemoce, včetně rakoviny způsobují konfliktníi šoky, když se jich zbavíme, zmizí dokonce i rakovina, viry neexistují a ani nejsou původcem virových onemocnění. Ani jednou nebyl schopen odpovědet na mé otázky na SMISu. Stejně, jako teď vy…
Eva Mertlíková → Ajsa Nova: Proč mi to píšete? Tohle všechno já vím.
Vy jste prostě natolik líná, že než abyste si sama něco nastudovala, tak budete raději dokola otravovat ostatní. Tím naši diskusi končím.
Ajsa Nova → Eva Mertlíková: a zase ta arogance, líná rozhodně nejsem a nastudovala jsem si to, bohužel, odpověď na mé otázky jsem nenašla. Beru to tak, že nevíte a raději ukončujete diskuzi.
Eva Mertlíková → Ajsa Nova: Takže jste tomu studiu dala už jeden celý den (včetně noci)?
Ajsa Nova → Eva Mertlíková: místo odpovědi znovu arogance, bravo, beru to tak, že nevíte, jediné s čím jste si jistá je to, ze virologie je podvod, to je trochu málo ne? Jediné co vám nejde jako Resetheu upřít, je parazitování a propagace na cizích akcích, protože se pravděpodobně na své vlastní semináře v Poslanecké sněmovně, kde byste ostaní přesvědčovali na základě jasných důkazů o tom, že viry neexistují, nezpůsobují onemocnění a virilogie je podovod netroufáte.
Eva Mertlíková → Ajsa Nova: K akci v PS ještě jednou a naposledy: Nemám s ní nic společného, už vám to bylo vysvětleno před rokem jinými a nebudu se k tomu vyjadřovat.
Co je na mém dotazu „Takže jste tomu studiu dala už jeden celý den (včetně noci)?“ arogantního?
Prostě mě zajímá, kolik času jste studiu věnovala a jak moc vážně vás to zajímá?
Můžu se zeptat, kolik a případně které články na webu Resethea týkající se vašeho dotazu (cituji: „Nikdo z vás, zastánců nevirové teorie nikdy neodpověděl na otázku, co způsobuje, když ne viry všechna virová onemocnění, včetně těch vysoce nakažlivýchm včetně těch, které mohou způsobit a způsobují vážné zdravotní následky i smrt.“) jste si dosud nastudovala?
Ajsa Nova → Eva Mertlíková: odpovidare stále mimo mé otazky, odpovědi na ně od vás, ani od vašeho kolegy, doposud nemám. K PS naposledy, Resetheus si tam šel pouze zviditelnit, tím celou dlouhodobě a pečlivě odborníky připravovanou akci zdiskreditoval, na otázku stalkingu, jste si odpověděla v předešlých komentářích sama. Už k tomu nemám co dodat. Pěkný večer.
Eva Mertlíková → Ajsa Nova: Dobře, vaši odpověď beru tak, že jste si nic nestudovala. Místo toho raději dokola řešíte PS.
Dobře, navrhuji následující: Vybereme si jednu nemoc z vašeho seznamu a tu důkladně prozkoumáme. Navrhuji třeba vzteklinu, se kterou sám začal pan Kovařík. Tvrdí totiž: „A právě vzteklinu odmítači virů nemají rádi. Je jednoduché na ní totiž dokázat, že je jejich učení pokrytecké.“
Nevím sice, jak na to, že vzteklinu nemáme rádi, přišel, ale to teď není důležité. Každopádně by pro vás mělo být jednoduché ukázat, jak se mýlíme.
Navíc je to prý vysoce nakažlivé onemocnění, které způsobuje vážné zdravotní následky až smrt. To byl váš požadavek. Lepší příklad bychom tedy asi nenašli.
Vy mi uvedete konkrétní primární vědecké práce, které vědeckou metodou prokázaly, že příčinou vztekliny je virus, který je přenosný na člověka a zvířata kousnutím, slinami apod., a že toto onemocnění je bez očkování 100% smrtelné. To je tvrzení mainstreamu, které vy, předpokládám, rovněž zastáváte. A já vám na oplátku prozradím, co podle mě způsobuje příznaky vztekliny, pokud to není virus.
To mi přijde férové pro obě strany. Souhlasíte?
Ajsa Nova → Eva Mertlíková: otázky a seznam virových onemocnění dostal váš kolega na SMISu. Najdete si je a bod po bodu, rozeberte. Díky.
Vladimír Bartoš → Ajsa Nova: Proč dezinformujete? Já nejsem žádný „kolega“ nikoho z Resethea. Jen se na mě vymlouváte, protože nemáte v debatě s paní Mertlíkovou argumenty a problematiku „vztekliny“ dobře neznáte.
Ode mě odpověď už máte. Příčiny a průběh všech nemocí (mimo otravu, zranění a těžkou podvýživu) vysvětluje přírodní věda Germanische Heilkunde, která obsahuje 5 přírodních biologických zákonů a další biologické zákonitosti. Vaše neschopnost nastudovat si a pochopit tuto přírodní vědu, která je úzce provázaná s embryologií, už ale není můj problém.
Ajsa Nova → Vladimír Bartoš: vy nejste kolega na jedné lodi v otazce nevirů? O Rosatheu nepadlo ani slovo. Myslim, ze pani Mertliková vše zvladne a vy ji v tom můžete kolegialně pomoci. Díky.
Vladimír Bartoš → Ajsa Nova: Seberte se, Ajso, či jak se vlastně jmenujete. Vždyť vy o té vzteklině aspoň něco musíte vědět. To dáte! V nejhorším se v debatě s paní Mertlíkovou jen zesměšníte. To není konec světa 
Eva Mertlíková → Ajsa Nova: Takže vy vážně čekáte, že já strávím spoustu času odpovídáním na váš „seznam virových onemocnění“, a vy přitom neprojevíte sebemenší aktivitu, a to jen proto, že jste tak neskutečně líná a ještě k tomu neschopná?
Tak to je asi vše, že? Pěkný večer.
Ajsa Nova → Eva Mertlíková: ptala jsem se první, pokud nevíte, nevadí, výmluvy a agresivní chování jsou nedůstojné, nemíním v nich pokračovat. Už nejde o slušnou, přínosnou diskuzi. Je nejvyšší čas vše ukončit. Pěkný večer.
kazda tzv. choroba ma svoju presnu pričinu, ale ziaden virus to nebude, virus je dogma, nikdy nepotvrdena hypoteza
mate v Resetheus obdivuhodnu trpezlivost komunikovať s tymito virologickymi pomätencami , nešťastie je že maju na svedomi miliony zbytočnych ludskych obeti
Podle toho, jaké pravomoci si nechala a teprve nechá schválit zločinecká WHO a podle různých „nácviků“ nás v dohledné době čeká další falešná pandémie. A záminkou bude s největší pravděpodobností nějaký „nový smrtící virus“ který jako unikne z laboratoře. Nakolik se podaří společnosti znovu vnutit „protivirovou“ buzeraci a hlavně další očkování, bude také hodně záviset na tom, kolik lidí jim na ten špek znovu skočí. A tady jim udělají skvělou službu ti „covidoví polodisidenti“ kteří na ty viry z laboratoře věří. V čele s takovými vědeckými kapacitami jako je doktorka, Peková, profesor Beránek, profesor Turánek a další. Ti tuhle viru v lidech podporují a věří jim i lidé, kteří jsou jinak k těmto věcem skeptičtí. Tihle lidé udělají mnohem víc škody než covidoví fanatici.
uplne s Vami suhlasim, Pekova, Lakota, Bukovsky, Kotlar…..to su zločinci obzvlašť nebezpeční, lebo pod rúškom alternativy širia virusové lži
Tentokrát mě nejvíc dostala hláška „co způsobuje virová onemocnění, kdy než viry?“ Svatá prostoto.
To jsou pekni popletove ti virologove. Ale vlastne ne, oni se tim dobre zivi.
Nemsyly o tom, ze EM nam umoznuji videt viry se stale opakuji. MIstri, co maji v laboratori EM jsou jako cvicene opice, prposte jej zapnou, strileji do vselijak upraveneho biologickeho vzorku mekolika destikami az stovkami keV. Takze „nakrajeny“ vzorek, upraveny formaldegydem, dehydratovany, ostrelovany elektrony, s pridanymi kontrastnimi latkami….Tak to je rpesne to, co mame u nas v bunkach:-)))))
Hahaha, uz jenom toto by melo ty psudovedce trknout, co ze je to za pitomost. Ale ne, oni veri tomu, co vidi.
A pry s evirus mnozi jen v bunkach? A mnozi se take ten hodny virus?
Jak říká Jan Tománek,
skutečná změna společnosti začíná u jednotlivce – u způsobu myšlení, komunikace i každodenních rozhodnutí.
Čekat na „někoho jiného“, třeba na skupinu lidí ze SMIS, že něco změní či přehodnotí, je marná cesta a čekání bez konce.
To je opravdu legrace. Podle vírologů prý máme v těle přes sto tisíc druhů virů v celkovém počtu desetinásobku všech buněk našeho organismu a přesto žijeme….