Jak argumentuje „statečný rebel“ Roman Kovařík?
Jakými odbornými argumenty vyvrací kritiku virologie Roman Kovařík?
Jakými odbornými argumenty vyvrací kritiku virologie Roman Kovařík?
Virologii není možné experimentálně zpochybnit, protože existuje řada nefalzifikovatelných konceptů, které jsou k dispozici jako únikové skuliny, jež mohou virologové použít k odmítnutí protichůdných zjištění, která by měla hypotézu falzifikovat. Virologie je tedy pseudověda.
Pokoušejí se vnutit veřejnosti očkování, aniž by existovaly důkazy o jeho prospěšnosti, přestože ani zdaleka nevědí, jak nemocem skutečně předcházet.
Teorie choroboplodných zárodků a virologie jsou kruhovým systémem postrádajícím logiku a rozum, který klame lidstvo již dvě století.
Desetidenní podzimní nebo zimní dovolená zdarma: Nobelovu cenu možná nevyhrajete, ale můžete pomoci najít lék na nachlazení.
Pokud je k vyvolání infekce a onemocnění teoreticky nutná pouze jedna „virová“ částice, pak není důvod, proč by virologové nemohli použít purifikovaný vzorek k prokázání patogenity přirozenou cestou za dodržení vědecké metody.
Podle Světové zdravotnické organizace je se špatně definovaným fenoménem známým jako „dlouhý covid“ nyní spojeno více než 200 příznaků.
CDC může vytvořit a řídit ohniska spalniček tak, aby to vypadalo, že spalničky byly do USA zavlečeny ze zahraničí a rozšířily se prostřednictvím neočkovaných.
Pro ty, kteří se už nemohou dočkat, až nás nemoc X konečně poctí svou přítomností, se vydejme na cestu zpět v čase a uvidíme, jestli se o budoucí, vznikající legendě můžeme dozvědět něco víc.
Souboj o choroboplodné zárodky – osoba s pozitivním tvrzením o existenci tzv. smrtelně patogenních mikrobů chce, aby ten, kdo toto přesvědčení zpochybňuje, dokázal jeho nesprávnost experimentováním přímo na sobě.
Ti, kteří věří v pohádku o „SARS-CoV-2“, samozřejmě považují tuto studii za definitivní důkaz, že agens identifikované jako „SARS-CoV-2“ může u lidí vyvolat onemocnění.
Dětská obrna nebyla poražena. Stejně jako u mnoha nemocí před ní i po ní byly příznaky onemocnění překlasifikovány pod nové názvy a kritéria pro stanovení diagnózy byla změněna.
Kdyby byla teorie choroboplodných zárodků pravdivá, nikdo by nebyl naživu, aby jí uvěřil.
John D. Rockefeller byl největším obchodníkem s hadím olejem ze všech, který se v zákulisí zcela jistě smál tomu, že jeho lektvary dokážou zázračně „vyléčit“ každého, kdo je ochoten dát mu peníze, stejně jako to před ním dělal jeho otec.
Koncept neviditelného „viru“ byl použit k vysvětlení jakýchkoli důkazů, které byly v rozporu s myšlenkou, že mikrobi jsou příčinou nemocí, jakmile se zjistilo, že Kochovy logické požadavky nemohou být splněny.
„Infekční“ příčina obrny nebyla nikdy prokázána a schopnost přenosu nemoci z jednoho člověka na druhého je smyšlený příběh, který slouží k podpoře toxické očkovací kampaně a k zakrytí zločinů otravy zemědělským průmyslem.
Někdy v průběhu času se nespecifické příznaky označované jako spalničky změnily z neškodného dětského onemocnění na vysoce nakažlivého zabijáka dětí.
Koch se vydal po falešné stopě. Svých vyznamenání se však nebyl ochoten vzdát. Kvůli Kochovu jednání on a jemu podobní od té doby klamou lidstvo s katastrofálními následky.
Mělo by být naprosto jasné, proč virologové nemohou najít svůj „virus“ přímo v tělních tekutinách. I když nám říkají, že jsme až po okraj naplněni „viry“, částice vybrané jako představitelé fiktivní hrozby v nás ve skutečnosti neexistují a musí být vytvořeny pomocí velmi specifických receptů v laboratoři.
Existuje mnoho onemocnění, která se projevují naprosto stejnými příznaky a která je třeba vyloučit, aby bylo možné diagnózu malárie potvrdit.
Rakovina související s HPV se odhaduje na základě zkoumání rakoviny v částech těla a typů rakovinných buněk, které jsou s větší pravděpodobností způsobeny HPV.
Charakterizace typů „papilomavirů“ byla založena výhradně na analýze DNA po molekulárním klonování. Nález DNA údajně spojené s HPV nedokazuje, že HPV způsobuje rakovinu, s níž je spojován.
Ve všech ohledech jsou syfilis a AIDS naprosto stejné monstrum, které bylo podvodně označeno různými názvy. Jediným rozdílem mezi nimi jsou, kromě změny názvu, neprokázaná etiologická agens, přičemž jedním je bakterie a druhým „virus“.
Další klíčovou informací, kterou nám zapomněli sdělit, bylo, že penicilinové injekce používané k léčbě jsou vysoce toxické a mohou způsobit přesně stejné příznaky jako syfilis a další nemoci, a ještě něco navíc:
Kolik životů bylo zmařeno kvůli podvodnému tvrzení, že příznaky detoxikace házené do jednoho pytle jako syfilis jsou způsobeny bakterií, u níž nikdy nebylo vědecky prokázáno, že by způsobovala jakoukoli nemoc?
Koch nemohl splnit svůj první postulát, protože bakterie tuberkulózy se pravidelně vyskytují u osob, které nemocí netrpí.
Použití podvodných molekulárních testů k „nalezení“ „viru“ v populaci ptáků velmi připomíná to, čeho jsme byli svědky u lidí v éře „COVID-19“.
„I když byly původně exozomy ignorovány a uvažovalo se o nich jako o zbytcích buněk, je stále zřejmější, že jejich uvolňování z buněk je regulováno a probíhá způsobem závislým na energii. Předpokládá se, že exozomy transportují proteiny, mRNA a miRNA krevním řečištěm a dalšími tělními tekutinami a chrání je před … Celý článek
„Většina známých virových onemocnění byla vyloučena a ukázalo se, že původcem infekce je dosud neznámý virus s mnoha zvláštními vlastnostmi: infikuje morčata, ale ne dospělé myši a je větší než známé viry a má jiný tvar.“ (Předmluva ke knize Marburg Virus Disease od G. A. Martiniho a R. Siegerta) Pokud … Celý článek
Doufejme, že kouzelnické triky používané k vytvoření zdání účinnosti vakcín jsou nyní jasnější a kohokoli, kdo byl dosud na pochybách, již neoklamou.
Časopisy, vydavatelé, sponzoři a výzkumné instituce mají malou motivaci kontrolovat, zda nedochází k podvodům, a velkou neochotu poškozovat si vlastní pověst stažením studií.
Všimněte si, že nejvyšší výskyt příznaků onemocnění označovaného jako ebola byl u těhotných žen.
Tento rozbor podvodu s ebolou bude předložen ve dvou částech. První část je zaměřena na „izolaci“ „viru“ ebola třemi jednotlivými skupinami výzkumníků v roce 1976.
Problémem imunologie a „protilátek“ je, že stejně jako v případě virologie a „virů“ se spoléhají především na korelaci rovnající se příčině.
Nedostatek reprodukovatelnosti byl zjištěn v mnoha oblastech souvisejících s virologií, včetně buněčných kultur, genomiky a PCR.
Jaké vlastně jsou částice, které byly vybrány z miliard podobných částic a použity jako reprezentace „SARS-CoV-2“?
Jedním z hlavních argumentů pro použití protilátek je jejich předpokládaná (domnělá) specificita. Již desítky let je však známo, že protilátky ve skutečnosti nejsou tak specifické, jak se tvrdí.
Dokonce i podle standardů cytopatického efektu, který virologové používají jako důkaz úspěšné izolace „viru“, se jim ve vzorcích na kultuře „virus“ vztekliny „izolovat“ nepodařilo.
Vzteklina je jednou z nemocí, kterou lidé, kteří lpí na narativu o „virech“, rádi vytahují, jako by to byl svatý grál důkazu, že „viry“ skutečně existují.
Bill Haast – oběť opakovaného hadího uštknutí od nejsmrtelnějších hadů na světě zemřel přirozenou smrtí ve věku 100 let.
Doufejme, že je nyní jasné, že se virologie neřídí vědeckou metodou. Nemá žádnou platnou nezávislou proměnnou pro kterou by bylo možné experimentálně stanovit příčinu a následek.
Byly pravé neštovice skutečně vymýceny, jak tvrdila Světová zdravotnická organizace již v roce 1980? To záleží na tom, co znamená definice výrazu „vymýtit“.
Je to jen další trik, který použili ve snaze vás oklamat. Jakmile si to uvědomíte, uvidíte, že všechny příznaky onemocnění, od alergií po chřipku až po zápal plic, nejsou ničím jiným než progresivním, zhoršujícím se stavem vysoce toxického prostředí v těle.
„Viry“ nejsou nic víc než exozomy. Jsou to jenom dvě konkurenční teorie o identických částicích vytvořených v umělých podmínkách laboratoře. Podle jedné teorie jde o vetřelce zvenčí, zatímco druhá teorie si je představuje jako prospěšné posly pocházející zevnitř. Pravdou je, že tyto částice nejsou patogenní, pocházejí z materiálu v lidském těle a byly jim připisovány různé neověřené teoretické funkce. Dokonce je na místě se zeptat, zda tyto částice skutečně v těle existují v takové podobě, v jaké jsou prezentovány, nebo se jedná spíše jen o vedlejší produkty metod, které se k jejich vytvoření používají a při kterých dochází k poškození buněk? Jedinou jistotou je, že „viry“ a exozomy jsou částicemi identickými.
Každému, kdo je intelektuálně upřímný, by mělo být jasné, že purifikace a izolace částice, která je považována za „virus“, jsou zásadní kroky a nelze je přeskočit. Bez oddělení částice od všeho ostatního je evidentní, že virologové při pohledu na mnoho podobných částic je mylně pokládají za předem vytvořenou představu, kterou hledají od začátku.