info@resetheus.org (+420) 222 745 574

Žádost o poskytnutí informací potvrzujících asymptomatickou infekci a přenos

Žádost o poskytnutí informací na základě zákona č. 106/1999 Sb. o svobodném přístupu k informacím

Obracíme se na Vás s žádostí o poskytnutí relevantní vědecké informace, která by ověřitelným způsobem dokládala, že:

1) tzv. asymptomatické případy COVID-19 (lidé bez příznaků COVID-19, jejichž „pozitivita“ byla stanovena jen na základě pozitivního výsledku testu) mohou údajným původcem tohoto onemocnění, virem SARS-CoV-2, infikovat ostatní jedince.

2) člověk může být virem SARS-CoV-2 infikován natolik, že je infekční pro své okolí, aniž by vykazoval jakékoli příznaky COVID-19, které virus SARS-CoV-2 údajně způsobuje.

3) přítomnost cílových sekvencí RNA, detekovaných testy RT-PCR, lze interpretovat jako důkaz přítomnosti celého neporušeného genomu infekceschopného SARS-CoV-2.

4) přítomnost antigenu, detekovaného antigenními testy, lze interpretovat jako důkaz přítomnosti celého infekceschopného SARS-CoV-2.

Odůvodnění:

I.

Asymptomatický průběh a asymptomatický přenos COVID-19 se berou jako fakt. Ministerstvo zdravotnictví např. ve svém mimořádném opatření uvádí:

„U pacientů s COVID-19 je podle publikovaných prací průběh nemoci v 80 % asymptomatický, pouze 15 % má příznaky onemocnění a u 5 % případů může mít onemocnění závažný průběh. Na celém světě existují jasné důkazy o přenosu SARS-CoV-2 z asymptomatických nosičů.

V případě použití roušky se pravděpodobnost přenosu nákazy snižuje. Vzhledem k tomu, že ani ve venkovním prostředí se ne vždy podaří dodržovat odstup 2 metrů (převážně v obydlených částech), rouška snižuje riziko nákazy, ať od osob s příznaky onemocnění nebo od asymptomatických osob.

Viz studie:

  • –  Furukawa W. Nathan, Brooks T. John, Sobel Jeremy. Evidence Supporting Transmission of Severe Acute Respiratory Syndrome Coronavirus 2 While Presymptomatic or Asymptomatic.EID https://wwwnc.cdc.aov/eid/article/26/7/20-1595 article
  • –  Pan X, Chen D, Xia Y, et al. Asymptomatic cases in a family cluster with SARS-CoV-2 infection. The Lancet Infectious diseases. 2020.
  • –  Bai Y, Yao L, Wei T, et al. Presumed Asymptomatic Carrier Transmission of COVID-19. Jama. 2020.
  • –  Wei WE LZ, Chiew CJ, Yong SE, Toh MP, Lee VJ. Presymptomatic Transmission of SARS-CoV-2 —Singapore, January 23-March 16, 2020. MMWR Morbidity and mortality weekly report. 2020; ePub: 1 April 2020.
  • – Arons MM, Hatfield KM, Reddy SC, et al. Presymptomatic SARS-CoV-2 infections and transmission in a skilled nursing facility. N Engl J Med. 2020. DOI: 10.1056/NEJMoa2008457.“

II.

Pokud si uvedené odkazy, týkající se asymptomatického přenosu, rozebereme, tak zjistíme:

Furukawa W. Nathan, Brooks T. John, Sobel Jeremy. Evidence Supporting Transmission of Severe Acute Respiratory Syndrome Coronavirus 2 While Presymptomatic or Asymptomatic. EID https://wwwnc.cdc.aov/eid/article/26/7/20-1595 article

Článek CDC hned na začátku uvádí, že detekce RNA SARS-CoV-2 u presymptomatických nebo asymptomatických osob neprokazuje, že mohou přenášet virus na ostatní. Článek se odkazuje na tyto studie, uvádějící asymptomatický přenos:

Bai Y, Yao L, Wei T, Tian F, Jin DY, Chen L, et al. Presumed asymptomatic carrier transmission of COVID-19. JAMA. 2020;323:1406.

Této práci se věnujeme níže, protože MZ ji uvedlo také jako samostatný odkaz.

Hu Z, Song C, Xu C, Jin G, Chen Y, Xu X, et al. Clinical characteristics of 24 asymptomatic infections with COVID-19 screened among close contacts in Nanjing, China. Sci China Life Sci. 2020;63:706–11.

Studie popisuje 24 údajně asymptomatických případů COVID-19. V práci se však dozvídáme, že u 5 případů se rozvinuly příznaky během hospitalizace, 5 případů mělo atypický nález na CT plic a 12 případů typické příznaky virové infekce na CT plic. Autoři to sami komentují: 

„Zjistili jsme, že 7 (29,2%) případů mělo normální CT snímky a žádné příznaky během hospitalizace.“ 

Z nich měly 2 případy všechny testy PCR negativní, a lze je proto považovat za zdravé lidi. 3 další případy měly abnormální krevní testy. Zbývající 2 případy (případy č. 16 a 23), u kterých je domnělý asymptomatický přenos založen jen na základě pozitivního testu PCR, byly bez příznaků. Výsledky PCR testů u případu č. 16 byly: + + + – + – + a u případu č. 23: + + + – + + + Podobně nekonzistentní výsledky testů měl např. případ č. 8: + + – + – – , případ č. 13: + + + – + – + + , č. 15: + – + + + – – , č. 16: + + + – + – +, č. 18: + + – – + – – č. 19: + + + + – + + a č. 23: + + + – + + +. Autoři práce se bohužel k těmto výsledkům nevyjádřili.

K testování byl použit qRT-PCR test (BGI Genomics, Beijing, China). K němu Global Times dne 26.8.2020 v článku „Different standards lead to Sweden’s false positive COVID-19 results: Chinese biotech firm“ uvedl: 

„Společnost se dostala do potíží poté, co média uvedla, že 3 700 lidí ve Švédsku, kteří podstoupili testování, obdrželo pozitivní výsledek kvůli závadě v testovací soupravě COVID-19 od čínské firmy BGI Genomics. Souprava nedokázala rozlišit mezi velmi nízkými hladinami viru a negativním výsledkem, uvedla v úterý švédská Public Health Agency. BGI Genomics pro Global Times uvedlo: U asymptomatických infekcí… testy nukleových kyselin s vysoce citlivými činidly by generovaly pozitivní výsledek testu.“ 

Z toho vyplývá, že je velká pravděpodobnost, že test vykazuje falešně pozitivní výsledky, tedy že nesprávně označí zdravé lidi jako pozitivní.

Autoři studie na konci uvádějí: 

„Tato studie je omezena malou velikostí vzorku a nedostatkem údajů o testech na nukleové kyseliny před datem diagnózy.“

Zhang J, Tian S, Lou J, Chen Y. Familial cluster of COVID-19 infection from an asymptomatic. Crit Care. 2020;24:119.

Tato případová studie se zabývá rodinným klastrem pouhých 5 případů. Pacient nula (index patient) se po návratu z Wu-chanu setkal se 4 dalšími příbuznými. Příbuzná, která byla s pacientem nula v kontaktu nejdelší dobu, neonemocněla a byla také po celou dobu asymptomatická. Příznaky příbuzné č. 3 byly vysoká horečka a únava. Příbuzná č. 1 měla zvýšenou teplotu a nález na RTG plic (ground glass opacities). Příbuzná č. 4 měla zvýšenou teplotu a svalovou bolest. Příznaky všech 3 příbuzných se symptomy byly nespecifické a mohly být způsobeny celou řadou jiných příčin. COVID-19 byl diagnostikován jen na základě pozitivních testů PCR. Druh použitého testu nebyl uveden.

Pan X, Chen D, Xia Y, Wu X, Li T, Ou X, et al. Asymptomatic cases in a family cluster with SARS- CoV-2 infection. Lancet Infect Dis.2020;20:410–1.

Případová studie 3 rodinných příslušníků, kteří se vrátili z návštěvy Wu-chanu. Příbuzný č. 1 měl později zvýšenou teplotu, bolest v krku, bolest kloubů a svalů, bolest hlavy a pozitivní nález na CT plic. Příbuzní č. 2 a 3 zůstali bez příznaků. Všichni 3 členové rodiny měli pozitivní test PCR. Studie se opět opírá jen o pozitivní výsledky testu PCR. Žádný přenos onemocnění z asymptomatických jedinců na další lidi nebyl prokázán.

Qian G, Yang N, Ma AHY, Wang L, Li G, Chen X, et al. A COVID-19 Transmission within a family cluster by presymptomatic infectors in China. Clin Infect Dis. 2020;ciaa316; Epub ahead of print.

Případová studie 9 členů rodiny vykazuje řadu rozporuplných výsledků. Index pacient č. 1 byl bez příznaků a diagnostikován jen na základě pozitivního testu PCR. Podobné to bylo u případu č. 4. Případ č. 3 zůstal bez příznaků a všechny 4 testy PCR byly negativní. Zbytek případů vykazoval nespecifické příznaky a pozitivní testy PCR. Závěrem studie je zcela nepodložené tvrzení, že se všichni příbuzní nakazili od index pacienta č. 1 a 2 (který zůstal bez příznaků).

Další odkazy, které MZ uvádí jako důkaz asymptomatického přenosu:

Pan X, Chen D, Xia Y, et al. Asymptomatic cases in a family cluster with SARS-CoV-2 infection. The Lancet Infectious diseases. 2020.

Tato práce byla uvedena výše, v odkazu CDC, a asymptomatický přenos neprokazuje.

Bai Y, Yao L, Wei T, et al. Presumed Asymptomatic Carrier Transmission of COVID-19. Jama. 2020.

Jedná se o případovou studii 6 rodinných příslušníků. Žena (pacient 1), žijící ve Wu-chanu, odcestovala do Anyangu, kde se setkala s 5 příbuznými, u kterých se později objevila horečka a respirační příznaky, byli přijati do nemocnice, kde byly všem provedeny RT-PCR testy s pozitivním výsledkem. U ženy (pacient 1) se žádné příznaky nerozvinuly. Ze 4 provedených testů PCR měla pozitivní jen jeden test, a to druhý test v pořadí: – + – – Na konci práce autoři uvádí: 

„Sled událostí naznačuje, že koronavirus mohl být přenesen asymptomatickým nosičem.“ 

Opět se jedná o případovou studii malého počtu jedinců, ve které byla diagnóza COVID-19 stanovena na základě nespecifických příznaků a pozitivních výsledků testů PCR, které vykazovaly, podobně jako i v jiných studiích, nekonzistentní výsledky.

III.

Rozborem studií, údajně prokazujících asymptomatický přenos, se zabývali i Dr Clare Craig FRCPath a Jonathan Engler MBChB LLB v článku Jsou důkazy o asymptomatickém šíření COVID-19 významně zveličené? Zde jsou některé pasáže z jejich článku:

Abstrakt

Důkazy o přenosu SARS-CoV-2 od pacientů, kteří zůstali asymptomatičtí, lze nalézt jako součást mnoha metaanalýz. Takové důkazy o asymptomatickém přenosu jsou založeny jen na několika málo případech, které jsou samy o sobě sporné. Existence přenosu SARS-CoV-2 od asymptomatických jedinců se stala obecně přijímanou pravdou, ale důkazy pro to, že tento fenomén není ničím jiným než chybnou interpretací falešně pozitivních výsledků testů, jsou nedostatečné. Prozkoumání podkladových údajů z nejčastěji citovaných metaanalýz odhaluje, že závěry vycházejí z překvapivě malého počtu případů (celkem šesti případů globálně) a navíc nelze vyloučit možnost, že se ve všech případech jedná o náhodné kontakty s lidmi s falešně pozitivními výsledky.

Výsledky

Ve všech přezkoumaných studiích bylo identifikováno celkem sedm případů, naznačujících asymptomatický přenos, a to:

  • V Itálii dva asymptomatické případy údajného přenosu viru na další dva lidi. 
  • V Bruneji dva asymptomatické případy údajného přenosu viru na další tři lidi.
  • V Číně dva asymptomatické případy údajného přenosu viru na další dva lidi 

Nálezy z každé ze čtyř zkoumaných prací:

1Yanes-Lane M, Winters N, Fregonese F et al. Proportion of asymptomatic infection among COVID-19 positive persons and their transmission potential: A systematic review and meta- analysisPLoS One 2020;15:e0241536.

Yanes-Lane a kol. nalezli 6 137 studií, zkoumajících problém asymptomatického přenosu SARS- CoV-2 a všechny kromě 28 odmítli (kvůli malé velikosti nebo nedostatečné metodice). Z toho se asymptomatického přenosu týkala pouze studie Park a kol., zahrnující čtyři asymptomatické případy. Od žádného z těchto čtyř případů však nebyl přenos prokázán.

2. Buitrago-Garcia D, Egli-Gany D, Counotte MJ, et al. Occurrence and transmission potential of asymptomatic and presymptomatic SARS-CoV-2 infections: A living systematic review and meta-analysisPLoS Med 2020; 17:e1003346.

Buitrago-Garcia a kol. našli 688 studií asymptomatických a presymptomatických případů COVID- 19 a 5 studií, které přenos komentovaly. Spíše než aby autoři vyvodili závěry o pravděpodobnosti asymptomatického přenosu, tak porovnali riziko asymptomatického přenosu s rizikem symptomatického přenosu. Zahrnuty byly tři studie ukazující asymptomatický přenos, jedna z Bruneje a dvě z Číny, a dále dvě studie z Tchaj-wanu a Jižní Koreje, které nevykazovaly žádný přenos. Obě ze dvou čínských prací uváděly pouze jediného pacienta, který dostal COVID-19 od asymptomatické osoby.

Luo L, Liu D, Liao X-J et al. Modes of contact and risk of transmission in COVID-19 among close contacts. papers.ssrn.com > sol3 > paperspapers.ssrn.com > sol3 > papers. 2020. doi:10.2139/ssrn.3566149.

Luo a kol. do 6. března 2020 studovali 4950 lidí, kteří byli umístěni do karantény v Guangzhou. U všech byly provedeny testy PCR, u některých až 6 testů, průměr byl 2,4 testů. Tvrdí, že během celého tohoto testování našli pouze osm asymptomatických jedinců. Uvádějí jediného asymptomatického jedince šířícího SARS-CoV-2, ale není jasné, zda byl presymptomatický, ani jaké příznaky měl sekundární případ. Přesto to bylo interpretováno jako důkaz asymptomatického šíření.

Zhang W, Cheng W, Luo L, et al. Secondary Transmission of Coronavirus Disease from Presymptomatic Persons, China. Emerg Infect Dis 2020;26:1924-6.

Zhang a kol. také referovali z Guangzhou a dva z autorů této práce jsou stejní jako autoři práce Luo a kol. Vzhledem ke sdílenému autorství nelze vyloučit možnost, že tento jediný případ pravděpodobného presymptomatického přenosu byl stejný jedinec uvedený v práci Luo a kol.

Tato práce referovala o prvních 359 diagnózách COVID-19 a jejich 369 kontaktech do 15. března 2020. Důležité je, že jediný případ asymptomatického přenosu byl z muže na jeho kolegu, který také zůstal asymptomatický (tj. měl jen pozitivní test, bez příznaků). Vzhledem k tomu, že osoba, o které se uvádí, že dostala COVID-19, neměla žádné příznaky, nelze to považovat za dostatečný důkaz pro přenos nemoci.

U každého testu existuje riziko vzniku chybného pozitivního výsledku, tedy falešně pozitivního výsledku. Míra falešné pozitivity 1% by byla pro PCR testování velmi obstojná a pro PCR je obtížné najít zprávy o nižších hodnotách falešné pozitivity než je tato. Vlastní odhad falešně pozitivních výsledků vlády Spojeného království, vycházející z jiných testů PCR na jiné viry v nepandemických situacích, je medián 2,3% (rozmezí 0,8–4,0 %) (Mayers Carl And. Impact of false-positives and false-negatives in the UK ́s COVID-19 RT-PCR testing programme. 2020.), takže 1% míru lze považovat za nepravděpodobnou, vzhledem k rychlosti zavedení testu a dalších pozorování.

Není jasné, kolik testovaných lidí zůstalo asymptomatických po celou dobu, avšak při testování 369 kontaktů by přiměřená míra falešné pozitivity 1% vedla ke třem až čtyřem falešně pozitivním diagnózám. Vzhledem k tomu, že všechny kontakty byly testovány, protože byly ve vztahu s těmi, kteří měli pozitivní test, tak jakékoli zjištěné falešně pozitivní případy by byly podle definice kontakty s případem.

Chaw L, Koh WC, Jamaludin SA, et al. Analysis of SARS-CoV-2 Transmission in Different Settings, Brunei. Emerg Infect Dis 2020;26:2598-606.

Brunejská studie informovala o velkém ohnisku nákazy, které začalo u lidí, kteří se zúčastnili náboženského festivalu a následně onemocněli COVID-19. Zřejmě existovalo šest lidí, kteří zpočátku neměli žádné příznaky (z nichž dva byli po celou dobu bez příznaků, což je pro naše účely klíčové), kteří ale údajně rozšířili SARS-CoV-2 z tohoto ohniska na další lidi, kteří se festivalu nezúčastnili. Tento důkaz však oslabují dva aspekty této práce:

  • 1. Slabá definice případu (zdá se, že dostačující byl jakýkoli příznak jakékoli závažnosti)
  • 2. Vysoká pravděpodobnost falešně pozitivních výsledků testů.

Stejná skupina zveřejnila další práci: Wong J, Jamaludin SA, Alikhan MF, et al. Asymptomatic transmission of SARSCoV2 and implications for mass gatherings. Influenza Other Respi Viruses 2020;14:596-8. 

V této práci podrobněji popisují dva případy asymptomatického šíření. Zaprvé šlo o 13leté dítě, které se zúčastnilo festivalu a které údajně přeneslo SARS-CoV-2 na svého učitele. Základem pro tento závěr bylo to, že učitel „měl jeden den mírný kašel“ spolu s pozitivním testem. Druhým byl otec, který zůstal bez příznaků, ale jehož manželka měla krátce rýmu a jehož dítě mělo jeden den mírný kašel. V obou těchto pracích nejsou uvedeny žádné podrobnosti, týkající se testovacích protokolů.

Wong J, Chaw L, Koh C, et al. Epidemiological Investigation of the First 135 COVID-19 Cases in Brunei: Implications for Surveillance, Control, and Travel Restrictions. Am J Trop Med Hyg 2020;103:1608-13.

Tato studie informuje o prvních 135 případech diagnostikovaných v Bruneji. Třináct z těchto prvních případů bylo bez příznaků. Bez znalosti míry falešné pozitivity testování a počtu testovaných není možné určit význam těchto asymptomatických „případů“. Dr. Chaw, hlavní autorka dokumentu o přenosu v Bruneji, byla zpočátku při korespondenci s autory velmi nápomocná.

U prvních několika případů bylo provedeno důkladné testování (se sekvenováním celého genomu), ale jinak, stejně jako ve zbytku světa, byl za dostatečný považován pozitivní test PCR. Neznala (stejně jako téměř všichni lékaři diagnostikující COVID-19) kritéria použitá v jejich laboratoři k prohlášení testu za pozitivní a na žádost o další vysvětlení nereagovala.

Je proto přinejmenším pravděpodobné, že všechny asymptomatické diagnózy na jaře byly způsobeny falešně pozitivními výsledky testů. Žádný testovací systém není dokonalý. Neschopnost tuto skutečnost uznat a nesprávná interpretace pozitivních výsledků u pacientů bez příznaků způsobily nesmírné škody. Nepochybně je pravda, že politická rozhodování vlád odpovědných za životy miliard lidí na celém světě mohou být částečně ovlivněna nebezpečným předpokladem, že existují přesvědčivé důkazy o asymptomatickém přenosu SARS-CoV-2. Je příliš brzy na to takový předpoklad udělat a důkazy, které jej podporují, jsou přinejlepším nepřímé.

3. Koh WC, Naing L, Chaw L, et al. What do we know about SARS-CoV-2 transmission? A systematic review and meta-analysis of the secondary attack rate and associated risk factors. PLoS One 2020;15:e0240205.

Wee Chian Koh a kol. také kladli velký důraz na brunejskou studii, ale pro stejnou práci používali jiná čísla. Není jasné proč. Do této analýzy nebyly zahrnuty žádné další případy asymptomatického přenosu.

4. Byambasuren O, Cardona M, Bell K, et al Estimating the Extent of True Asymptomatic COVID-19 and Its Potential for Community Transmission: Systematic Review and Meta- Analysis. Official Journal of the Association of Medical Microbiology and Infectious Disease Canada 2020;:e2020030.

V metaanalýze, publikované jako preprint v the Lancet, Byambasuren a kol. zjistili, že jejich minimální metodická kritéria splnilo pět studií z 571, z nichž dvě uváděly asymptomatický přenos.

První byla studie 4 950 kontaktů v Guangzhou (Luo L, Liu D, Liao X-J et al. Modes of contact and risk of transmission in COVID-19 among close contacts. papers.ssrn.com > sol3 > paperspapers.ssrn.com > sol3 > papers. 2020. doi:10.2139/ssrn.3566149.), umístěných do karantény.

Druhou citovanou studií byla práce v Nature (Lavezzo E, Franchin E, Ciavarella C, et al. Suppression of a SARS-CoV-2 outbreak in the Italian municipality of Vo ́. Nature 2020;584:425-9.) o italské studii, která ve skutečnosti neinformovala o asymptomatickém přenosu. Místo toho extrapolovali z výsledků testování PCR, aby odvodili, kolik viru bylo přítomno, a předpokládali, že vysoká virová nálož při testování odpovídá vyššímu riziku přenosu.

Italská studie uvádí řadu asymptomatických „případů“ a dále navrhuje cesty „přenosu“ a dochází k závěru, že dva asymptomatičtí lidé byli infikováni dvěma dalšími asymptomatickými lidmi, z 2 812 testovaných na začátku a poté 2 343 znovu testovaných o dva týdny později. V prvním kole testování bylo 29 ze 73 pozitivních lidí bez příznaků.

Obstojná míra falešné pozitivity pro provedené testování by byla 1%, a proto je, při testování 2 812 osob, rozumné očekávat nejméně 28 falešně pozitivních výsledků. Je proto oprávněné dojít k závěru, že všech 29 asymptomatických pozitivních případů v prvním kole bylo s největší pravděpodobností falešně pozitivních. Ve druhém kole testování na začátku března bylo z 2 343 testovaných osob 18 asymptomatických lidí, kteří měli pozitivní test. Rovněž se pravděpodobně jednalo o falešně pozitivní výsledky. Odvozování řetězců přenosu na základě údajů s vysokým rizikem významného počtu falešně pozitivních výsledků není vědecky správné.

Čínské publikace

Během počátečního období pandemie bylo publikováno mnoho prací z Číny, naznačujících frekvenci asymptomatického přenosu a jeho význam v šíření SARS-CoV-2. Navzdory tomu, že autoři zde zkoumaných metaanalýz většinu z nich vyloučili, tak jejich četnost a důležitost, které byly těmto studiím dány, položily základy pro tento fenomén, kterému byla ve vědecké literatuře dána přílišná významnost.

A to i přesto, že asymptomatický přenos nikdy nebyl rysem předchozích respiračních pandemií, a navzdory velkým studiím, které neprokazují žádný asymptomatický přenos mimo Čínu. Čtenář bezpochyby snadno porozumí výzvám spoléhání se na data z vysoce kontrolovaného režimu s aktivním zájmem o destabilizaci ekonomik a politických systémů jiných zemí.

Ve skutečnosti je pozoruhodné, že v duchu toho, co se zdá být náhlým obratem Komunistické strany Číny o sto osmdesát stupňů, byla nedávno publikována další (pravděpodobně vládou schválená) studie z Číny (Cao S, Gan Y, Wang C, et al. Post-lockdown SARS-CoV-2 nucleic acid screening in nearly ten million residents of Wuhan, China. Nat Commun 2020;11:5917.), která je zcela v rozporu s dřívějšími závěry, týkajícími se fenoménu asymptomatického přenosu, který byl podporován zejména čínskými údaji na počátku pandemie.

Někteří by mohli usoudit, že této studii chybí důvěryhodnost, kterou by člověk mohl očekávat u článku publikovaného v Nature; tvrdí se například, že pomocí PCR testovali 92% populace Wu- chanu (~ 10 milionů jedinců) po dobu 19 dnů na konci května a našli pouze 300 pozitivních testů PCR, což naznačuje, že míra falešné pozitivity není větší než 0,003%. Dále se tvrdí, že zatímco 100% ze 300 případů s pozitivním testem PCR bylo asymptomatických, tak nebyly žádné symptomatické případy s pozitivním testem PCR z ~ 10 milionů testovaných během období jen několika týdnů poté, co ve Wu-chanu epidemie vrcholila.

Pokud se to zdá neuvěřitelné, pak to jistě má vážné důsledky pro způsob, jakým by se mělo na dřívější studie z Číny pohlížet – tedy na údaje, ze kterých byla vytvořena významná část celosvětové důkazní základny pro asymptomatický přenos.

Závěr

Lékařské důkazy lze shrnout jen těžko. Objem lékařské literatury je obrovský a neustále roste a nelze s jistotou říct, že všechno relevantní bylo přečteno. To samo o sobě může působit problémy: je těžké s jistotou říct, že pro něco neexistují žádné důkazy. Proto tento příspěvek s obezřetností tvrdí pouze to, že domnívat se, že existují přesvědčivé vědecké důkazy o asymptomatickém přenosu, je nebezpečný předpoklad.

Po prozkoumání dosud nejčastěji citovaných prací v této oblasti jsme však ohromeni nedostatkem přesvědčivých důkazů čehokoli jiného, než jsou ty nejmírnější příznaky vyplývající z předpokládaného asymptomatického šíření; z nichž většina nebo všechny mohou být chybnými diagnózami a v každém případě nejsou dostatečně podložené. Mimo Čínu neexistují žádné důkazy o tom, že by se u někoho rozvinuly dokonce jen mírné příznaky COVID-19 na základě skutečného asymptomatického šíření.

IV.

Pro doplnění ještě uvádíme informace, týkající se údajných důkazů o asymptomatickém přenosu, z právního dokumentu Cease and desist papers served on Prof. Dr. Christian Drosten by Dr. Reiner Fuellmich

Pro domněnku, že člověk může onemocnět COVID-19, aniž by si toho vůbec všiml a že může virus přenést stejně nepozorovaně na další lidi a bez zjevných příznaků, nejsou důkazy a je podporována jen téměř děsivě slabými studiemi.

Toto nepravdivé faktické tvrzení začalo případovou studií v New England Journal of Medicine dne 5. března 2020 (Rothe C et al. Transmission of 2019-nCoV Infection from an Asymptomatic Contact in Germany. N Engl J Med 2020; 382:970-971, DOI: 10.1056/NEJMc2001468), ve které prof. Christian Drosten a další tvrdili, že čínská podnikatelka bez příznaků se setkala se čtyřmi zaměstnanci místní společnosti v Mnichově, z nichž všichni následně onemocněli COVID-19. Uvedli, že tato žena měla později ve Wu-chanu pozitivní test na SARS-CoV-2. To byl hlavní důkaz toho, že nakažliví mohou být také lidé bez příznaků.

Tato případová studie byla publikována jako preprint již 30. ledna 2020. 3. února 2020 byl zveřejněn komentář poukazující na to, že tato žena z Číny měla ve skutečnosti příznaky a potlačila je jen s pomocí léků (Kai Kupferschmidt 3. února 2020 na https://www.sciencemag.org/news/2020/02/ paper-non-symptomatic-patient-transmitting- coronavirus-wrong). To byl výsledek rozhovorů s touto ženou – rozhovorů, které autoři případové studie, včetně prof. Drostena, opomněli zmínit.

Případová studie byla přesto 5. března 2020 otištěna v New England Journal of Medicine. To, že tato případová studie nebyla okamžitě stažena poté, co byla chyba zjištěna, představuje jasný vědecký podvod.

V následné studii, která se poté, opět za spolupráce prof. Drostena, objevila v The Lancet 15. května 2020 (Böhmer M, Buchholz U, Investigation of a COVID-19 outbreak in Germany resulting from a single travel-associated primary case: a case series Lancet Infect Dis 2020; 20; 920-928), v níž byl epidemiologicky trasován „klastr z ohniska nákazy“ ve společnosti v Mnichově, pak znenadání vyšlo najevo průkazné zjištění, že žena z Číny byla v kontaktu se svými rodiči, kteří měli krátce před její cestou do Mnichova onemocnění COVID-19 – nález, který byl potvrzen v případové studii z 5. března 2020. Studie v The Lancet ze dne 15. května 2020 obsahuje četné nesrovnalosti, a to jak sama o sobě, tak i ve vztahu k případové studii ze dne 3. února 2020, které již byly řešeny jinde (https://www.corodok.de/die-legende- uebertragung/).

Samotný Robert Koch Institute ve své případové studii k SARS-CoV-2 (k 27. listopadu 2020) připouští, že asymptomatické šíření nákazy hraje jen malou roli (https://www.rki.de/DE/Content/InfAZ/N/Neuartiges_Coronavirus/Steckbrief.html;jsessionid=E17D33BAD7D55D3449CE3729AFC D4104.internet052#doc13776792bodyText2). V tomto ohledu odkazuje na meta-studii, která po vyhodnocení stovek studií nakonec dospěla k závěru, že důkazy by musely být mnohem přesvědčivější (Byambasuren O, Cardona M, Bell K, et al Estimating the Extent of True Asymptomatic COVID-19 and Its Potential for Community Transmission: Systematic Review and Meta-Analysis. Official Journal of the Association of Medical Microbiology and Infectious Disease Canada 2020;:e2020030.).

Imunolog Beda Stadler, emeritní profesor na univerzitě v Bernu, ve velmi uznávaném článku švýcarského týdeníku Weltwoche poukázal na to, že myšlenka, že viry se mohou v lidském těle nekontrolovatelně množit, aniž by si toho jedinec všiml, je imunologicky nemyslitelná.

Nepravdivé tvrzení, že člověk bez příznaků může virus přenášet, je obzvláště zrádné, protože narušuje společnost: každý vidí ve svém bližním pouze vysoce nebezpečného roznašeče virů, na což reaguje s odporem, agresivně nebo alespoň se strachem a panikou. Jelikož jsou rodiči a učiteli indoktrinováni dokonce i školáci, lze u nich v dohledné době očekávat vážné poruchy chování a vývoje.

4 komentáře u „Žádost o poskytnutí informací potvrzujících asymptomatickou infekci a přenos“

  1. Zdravím celý pracovní tým! Opět skvělá práce! Lajk se v tom může poněkud ztratit.. i přesto je zřejmé, že jde o obvyklé téma – názor proti názoru. Zajímavé je sledovat, jací „odborníci“ jsou na straně systému a pandemie a jací proti. (je zcela evidentní kdo na této situaci profituje.. a nakonec i co sleduje..)
    Pro mne osobně z uvedeného vyplývá jedna zásadní otázka:
    Je možné v dnešní době za použití současných technologií a vědomostí zcela jasně potvrdit, nebo vyvrátit, tvrzení, že „člověk bez příznaků může virus přenášet“?
    Pokud bychom toto byli schopni prokázat, respektive vyvrátit, je vymalováno..
    Díky za vaše úsilí a přístup!
    Má úcta!
    Radek

    Odpovědět
    • Ano, potvrdit či vyvrátit to lze klinickou studií na dostatečně velkém vzorku lidí, o kterých se na základě pozitivního výsledku testu předpokládá, že jsou asymptomatičtí pacienti. ???? Z jejich respiračního sekretu se musí ve všech případech vyextrahovat celá molekula údajného viru SARS-CoV-2 a pokusem prokázat, že je schopna infikovat zdravého hostitele, v kterém pak vyvolá onemocnění. Dokud toto nebude provedeno, je asymptomatický přenos stále jen pseudovědecká šikanózní hypotéza.

      Odpovědět
  2. Zdravím celý pracovní tým! Opět skvělá práce! Lajk se v tom může poněkud ztratit.. i přesto je zřejmé, že jde o obvyklé téma – názor proti názoru. Zajímavé je sledovat, jací „odborníci“ jsou na straně systému a pandemie a jací proti. (je zcela evidentní kdo na této situaci profituje.. a nakonec i co sleduje..)

    Pro mne osobně z uvedeného vyplývá jedna zásadní otázka:

    Je možné v dnešní době za použití současných technologií a vědomostí zcela jasně potvrdit, nebo vyvrátit, tvrzení, že „člověk bez příznaků může virus přenášet“?

    Pokud bychom toto byli schopni prokázat, respektive vyvrátit, je vymalováno..
    Díky za vaše úsilí a přístup!

    Má úcta!
    Radek

    Odpovědět
    • Ano, potvrdit či vyvrátit to lze klinickou studií na dostatečně velkém vzorku lidí, o kterých se na základě pozitivního výsledku testu předpokládá, že jsou asymptomatičtí pacienti. ???? Z jejich respiračního sekretu se musí ve všech případech vyextrahovat celá molekula údajného viru SARS-CoV-2 a pokusem prokázat, že je schopna infikovat zdravého hostitele, v kterém pak vyvolá onemocnění. Dokud toto nebude provedeno, je asymptomatický přenos stále jen pseudovědecká šikanózní hypotéza.

      Odpovědět

Napsat komentář

Pin It on Pinterest

Share This