Smog byl identifikován jako hlavní příčina rakoviny plic. Je těžké přesně odhadnout, jak zničující a trvalé jsou důsledky vážného znečištění ovzduší. Velké oblasti Číny jsou často pokryty hnědým oparem nebezpečného znečištění ovzduší.

Chirurg Zhao Xiaogang chtěl slovy vyjádřit, co každý den v nemocnici prožívá. Napsal tedy nesporně satirickou báseň o respiračních onemocněních. Úvodní řádek popisuje to, co Zhao viděl na rostoucím počtu snímků počítačové tomografie: „Jsem skelná opacita plic (GGO)“. Temnota se „živila lahodnou mlhou a oparem“ a je v dobré společnosti s „mými kolegy, kteří plavou v každé cévě. Moji lidé se plazí ve vašich orgánech a těle. “ Báseň je ódou na poškozené průdušky a rakovinu plic.

Překlad básně byl publikován v lékařském časopise v USA o něco více než před rokem. Příběhu se brzy chopily čínské zpravodajské stránky a stal se na internetu virálním. Zhao byl překvapen, jak silně jeho slova zapůsobila. Řekl: „Tuto báseň jsem napsal, abych obyčejným lidem přinesl běžné znalosti o plicních chorobách, rakovině plic a dalších nemocech, které jsou důsledkem neustálého vystavování se smogu.“

Zdravotní důsledky plynoucí ze znečištění ovzduší jsou dnes v Číně obrovským a široce diskutovaným problémem. V říjnu vláda podnikla ambiciózní kroky k vyčištění vzduchu a zavřela desítky tisíc továren a uhelných elektráren v celé severovýchodní Číně. V jedné z nejhůře zasažených oblastí Číny, ve větší pekingské metropolitní oblasti, jsou úrovně smogu nižší, než tomu bylo po celá léta. Ale další části země jsou stále zahaleny v hnědém oparu škodlivého vzduchu, pro který se Čína stala známou. A je jen otázkou času, kdy ekonomický tlak dosáhne bodu varu, což donutí vládu umožnit znovu otevřít továrny v okolí Pekingu. Poté město zmizí v novém oblaku smogu.

Všudypřítomné znečištění ovzduší je výsledkem desetiletí vzkvétající ekonomiky a rychlého růstu. Čínské odvětví těžkého průmyslu se stalo obrovským. V roce 2016 Hebei, provincie obklopující Peking, vyrobila více oceli, než zbytek světa dohromady. Elektrárny na uhlí navíc pokrývají dvě třetiny energetických potřeb lidové republiky. Není divu, že Čína chrlí do atmosféry více částic a skleníkových plynů než kterákoli jiná země.

Jemné částice spojené s rakovinou plic

Je dobře známým faktem, že lidé, kteří jsou pravidelně vystaveni smogu, vykazují mnohem vyšší výskyt rakoviny plic. Spalování uhlí a jiných paliv uvolňuje do ovzduší obrovské množství částic. Nejjemnější částice, cokoli menší než 2,5 mikrometru (PM 2,5), představují největší zdravotní rizika. Když se vdechnou, mohou se dostat až do plicních sklípků a následně do krevního oběhu.

V čínských městech jsou vzduchem přenášené jemné částice toxické směsi oxidu dusnatého, oxidu uhelnatého a oxidu siřičitého. Tyto drobné částice se šíří po celém těle, kde mohou vyvolat smrtící karcinomy. Zatímco některé se mohou tvořit poměrně rychle, rakovina se častěji vyvíjí pomalu a nenápadně během několika let. Není možné přesně předpovědět, kolik lidí v Číně v příštích desetiletích onemocní rakovinou plic. Podobně obtížné je odhadnout zdravotní důsledky dlouhodobé expozice smogu. Je však zřejmé, že mohou mít za následek nenapravitelnou újmu a předčasnou smrt.

Song Jaili, lékařka proslulé nemocnice Xuehe v Pekingu, z vlastní zkušenosti ví, že smog vede k chronickému onemocnění plic. Ve své kanceláři vysvětluje tento proces pomocí laserového ukazovátka pro zvýraznění bílých skvrn na rentgenu plic pacientky. „Toto nejsou kuřácké plíce,“ zdůrazňuje 58 letá lékařka. Jedná se o plíce ocelářky. Lékařka věnovala většinu své kariéry zkoumání účinků smogu na dýchací cesty, což je problém, který čínská vláda donedávna popírala.

Song vysvětluje, že oxid siřičitý reaguje s vodou za vzniku kyseliny sírové, která dráždí oči, kůži a dýchací cesty. Při prvním vystavení smogu se u zdravého člověka objeví dočasné příznaky, jako jsou bolesti hlavy a nevolnost. V plicích se mohou hromadit jemné prachové částice, které způsobují zánět dlouho předtím, než se rakovina může vyvinout. Tělo reaguje zvýšením imunitní reakce a pacienti často pociťují suchý kašel nebo s hlenem. Pro zdravé lidi není dočasná expozice nijak zvlášť problematická a kašel zmizí se smogem, jakmile imunitní systém již nebude bojovat s cizími částicemi v plicích.

Lidé nuceni pravidelně dýchat smog, výfukové plyny a další jedovaté částice takové štěstí nemají. Kontaminující látky mohou způsobit nevratné poškození plic. Lékaři hovoří o „chronické obstrukční plicní nemoci“ nebo CHOPN. Mezi příznaky patří chronický kašel, který se při poškození sliznic v plicích může vyvinout do chronické bronchitidy.

Krátký dech a kardiovaskulární onemocnění

Zdravé plíce snadno reagují na měnící se potřeby kyslíku v těle. Chronická bronchitida však zužuje dýchací cesty, takže tudy nemůže projít dostatek vzduchu. Výsledkem je dušnost. Časem dýchací potíže způsobují nadměrné rozšiřování plicní tkáně, což vede k plicnímu emfyzému. Srdce bije rychleji, aby kompenzovalo nedostatek kyslíku, srdeční sval se přepracuje a v konečném důsledku to má za následek závažné kardiovaskulární onemocnění.

Starší lidé, děti – jejichž orgány ještě nejsou plně vyvinuté – a lidé se slabým srdcem jsou obzvláště citliví na rizika smogu. „Extrémní expozice kontaminantům oslabuje imunitní systém a může zapříčinit dýchací problémy a kardiovaskulární choroby,“ poznamenává Song. Pekingské ministerstvo zdravotnictví vydává zdravotní varování, když opar nad čínským hlavním městem zesiluje, a to se děje s alarmující pravidelností. Song říká: „To je důvod, proč počet mrtvic a infarktů okamžitě stoupá, když stoupá úroveň znečištění ovzduší.“ Znečištěný vzduch mění srdeční tep a může celý autonomní nervový systém odstavit, říká.

Vědci prokázali, jak rychle tělo reaguje na jedovatý vzduch. Podle lékařky Song se první příznaky – celkový pocit malátnosti a suchý kašel – objevují do 15 minut po expozici. Zánětlivá reakce obvykle začíná po dvou až třech dnech a přibližně týdenní expozice smogu má za následek neustálé podráždění plic.

Lidem, kteří utrpěli poškození plic smogem, se doporučuje co nejrychleji jít na místo s čistším vzduchem. To se snadno řekne, ale v Číně se to těžko dělá. V některých zimních obdobích žije ve střední Číně více než 800 milionů lidí pod hustou pokrývkou mlhy celé týdny. Dokonce i sousední země jako Jižní Korea, Japonsko a Taiwan trpí znečištěním ovzduší, které fouká z Číny.

Obličejové masky jsou ve východní Asii velmi běžným jevem. Lidé chtějí chránit své plíce před kontaminovaným vzduchem. A přestože je dnes obličejová maska ​​nedílnou součástí oblečení téměř každého čínského městského obyvatele, jejich účinnost byla teprve nedávno testována vědci z University of Massachusetts Amherst. Vědci zjistili, že nejoblíbenější pratelné látkové masky primárně filtrují velké částice ze vzduchu, což umožňuje těm menším projít skrz. Ještě horší je, že nositelé mají tendenci dýchat pod maskou silněji, takže ve skutečnosti mohou vdechovat více nebezpečných drobných částic. Mezi efektivnější metody prevence patří chirurgické masky a vzduchové filtry pro vnitřní použití, které odstraňují částice pod PM 2,5. Tyto možnosti jsou však velmi drahé a koupit si je mohou jen bohatí.

Studie v USA také zjistily, že dieta bohatá na vitamíny může pomoci vypořádat se s negativními dopady expozice smogu na zdraví. Vědci zjistili, že plíce dětí v Mexico City, které každé ráno vypily sklenici pomerančového džusu, byly jemnými vzduchovými částicemi ovlivněny méně než děti, které nezačaly den sklenicí šťávy. Pekingská lékařka Song, ale varuje: „Nespoléhala bych se jen na pomerančový džus.“

Felix Lee je čínský korespondent německého deníku tageszeitung (taz).
felix.lee@taz.de