info@resetheus.org (+420) 222 745 574

Mezinárodní smlouva o posílení WHO čeká na schválení

Mezi 29. listopadem a 1. prosincem 2021 se členské státy sejdou na zvláštním zasedání WHO, aby projednaly, případně podepsaly, novou smlouvu o připravenosti a reakci na pandemii. Toto rozhodnutí bylo přijato v březnu 2021 a podpořilo ho 26 států, mezi nimi Austrálie, Kanada, Island, Norsko, Korejská republika, Jižní Afrika, Ukrajina, Spojené království, Spojené státy americké, Uruguay a členské státy Evropské unie.1 Je třeba poznamenat, že mezi těmito státy chybí Rusko, Čína a Indie.

Mezinárodní zdravotní řád z roku 2005 (dále jen MZŘ)2 podepsaný 196 zeměmi již dává těmto státům zákonné právo na:

  • kontrolu cestovní historie v postižených oblastech;
  • kontrolu dokladu o lékařské prohlídce a případné laboratorní analýze;
  • vyžadování lékařské prohlídky;
  • kontrolu dokladu o očkování nebo jiné profylaxi;
  • vyžadování očkování nebo jiné profylaxe;
  • umístění podezřelé osoby pod dohled orgánu ochrany veřejného zdraví;
  • nařízení karantény nebo jiných zdravotních opatření podezřelým osobám;
  • v případě potřeby nařízení izolace a léčby postižených osob;
  • sledování kontaktů podezřelých nebo postižených osob;
  • zamezení vstupu podezřelých a postižených osob;
  • zamezení vstupu nepostižených osob do postižených oblastí; a
  • nařízení výstupního screeningu a/nebo omezení pro osoby z postižených oblastí.

Jinými slovy, všechna opatření uplatňovaná ve světě od roku 2020, včetně povinného očkování, jsou podle této dřívější smlouvy legální. To kriticky mění zejména definici „karantény“ oproti definici uvedené v MZŘ z roku 1969. Tam se používá pouze ve výrazu „v karanténě“, což je definováno jako „stav nebo podmínky, během kterých jsou zdravotním úřadem aplikována opatření na … způsob přepravy, aby se zabránilo šíření nákazy, rezervoárům nákazy nebo přenašečům z objektu v karanténě“.3 Revidovaný MZŘ z roku 2005 používá tento termín už sám o sobě a definuje jej jako „omezení činností a/nebo oddělení od ostatních podezřelých osob, které nejsou nemocné nebo od podezřelých zavazadel, dopravních prostředků nebo zboží takovým způsobem, aby se zabránilo možnému šíření infekce nebo kontaminace“.

To představuje jemný, ale kritický posun od ochrany komunity k omezování individuálních svobod. Zavádění karantény a dalších donucovacích opatření na všechny, včetně dozoru a očkování, je legalizováno: výraz „podezřelé osoby“ kriminalizuje každého jedince, zdravého i nezdravého. Ve skutečnosti se vztahuje na každého, „kdo je smluvním státem považován za osobu, která byla vystavena nebo možná vystavena riziku pro veřejné zdraví a která by mohla být možným zdrojem šíření nemoci“. Důležité je použití slov „možná“ a „mohla“, tedy ne jen někdo, kdo by byl jednoznačně rizikovým faktorem.

Proč je tedy potřeba nová smlouva?

Odpověď dal generální ředitel WHO Tedros Adhanom Ghebreyesus.

„Je to velká změna, řekl Tedros, která značně posílí globální zdravotní bezpečnost a také postavení Světové zdravotnické organizace.“ 4

Revidovaný MZŘ z roku 2005 stále ponechává určitou pravomoc státům a vyžaduje jisté podmínky pro to, aby byla zdravotní událost v konkrétním státě globálně považována za dostatečně závažnou a byl ji stát nucen sdělit WHO. Po takovém nahlášení je pak výsadou generálního ředitele WHO určit, zda „představuje stav nouze pro veřejné zdraví“, avšak ve spolupráci s konkrétním státem. I když je třeba dodat, že v případě nesouhlasu rozhoduje generální ředitel po konzultaci s nouzovým výborem WHO a po uplynutí určité doby nemůže žádný stát odmítnout nebo vznést výhrady k MZŘ nebo jakýmkoli pozdějším dodatkům. Přesto do určité míry zůstávají realizovaná opatření výsledkem dialogu mezi „kontaktními místy MZŘ“ v každé zemi a „kontaktními místy MZŘ WHO“. Obzvláště důležité je, že výše uvedená opatření, ačkoli jsou ze strany MZŘ uzákoněna, mohou být podle této smlouvy WHO pouze doporučena, nikoli ukládána, a je na státech, zda přistoupí k jejich uložení a zda budou ověřovat jejich plnění způsoby místně platnými. 5

Nová smlouva by řešila výše uvedené „slabiny“ MZŘ zajištěním „nezávislého ověřování, monitorování a dodržování“. Vzhledem k jasně vyjádřenému cíli posílit WHO, měli bychom z toho tedy vyvodit, že „nezávislý“ znamená pod pravomocí WHO a ne samotných států? 6

Dále MZŘ pokrývá „rizika pro veřejné zdraví a mimořádné události v oblasti veřejného zdraví mezinárodního významu“, zatímco nová smlouva se bude týkat „všech rizik“, nejen pandemií. To znamená ovládnutí MZŘ, jakmile bude pandemie oficiálně vyhlášena WHO. 7

To znamená, že tato smlouva zřejmě objasní i myšlenku vyjádřenou CDC (Centrum pro kontrolu nemocí) z roku 2007 „Prozatímní pokyny pro před-pandemické plánování“ 8, konkrétně zrušení nutnosti existence pandemie pro zavedení omezujících opatření. Postačilo by jen, aby byla vyhlášena „nouzová situace v oblasti veřejného zdraví s potenciálem pandemie“. Vzhledem k tomu, že jakákoli budoucí událost je vždy hypotetická, umožňuje to udržet opatření po neomezenou dobu? Vždy lze přece tvrdit, že pandemie nastane, zvláště pokud budou opatření zrušena. To vyvolává mnoho otázek, tím spíše, že událost již nebude muset být „mezinárodním problémem jako v současném MZŘ“. „Opatření“, jak je doporučováno, by také měla vézt nad rámec současného rozsahu opatření MZŘ, zejména pak zajistit výrobu a dodávky vakcín, diagnostiky a léčby“. 9

Smlouva by na rozdíl od MZŘ vedla také nad rámec hygienických otázek a umožňovala by provádění opatření proti „sociálním a ekonomickým rozvratům“ a „širšímu riziku katastrofy“.10 Zlegalizovalo by to nejen potlačování kritiky, a tím i svobody projevu, ale také kontrolu jakéhokoliv veřejného antagonismu vůči restriktivním opatřením prostřednictvím „naléhavé mezinárodní pomoci“,11 a to nejen národní policie či vojenské síly, ale také té mezinárodní?

Stručně řečeno, jak se domnívá Dr. Valentina Kiseleva, nezávislá odbornice na bioetiku a biologickou bezpečnost, smlouva by neposkytla mezinárodní právní rámec pro odchylky od občanských a politických práv zaručených „i v době nouze ohrožující život národa“ v Mezinárodním paktu o občanských a politických právech (Siracusa Principles on the Limitation and Derogation of Provisions) vypracovaném v roce 1984,12 konkrétně:

„právo na život; osvobození od mučení, krutého, nelidského nebo ponižujícího zacházení nebo trestání a od lékařských nebo vědeckých experimentů bez udělení svobodného souhlasu; osvobození od otroctví nebo nedobrovolného nevolnictví; právo nebýt uvězněn za smluvní dluh; právo nebýt odsouzen nebo odsouzen k vyššímu trestu na základě retroaktivních trestních právních předpisů; právo na uznání osoby před zákonem; právo na svobodu myšlení, svědomí a náboženství. Tato práva nejsou za žádných podmínek zcizitelná, a to ani pro tvrzený účel ochrany života národa.“

Podle „Siracusa Principles“ je zajištěno pouze to, aby se „žádný smluvní stát“ za žádných okolností „neodchýlil od výše uvedených záruk Paktu“. Podle nové smlouvy by se však WHO, možná spolu s pomocí dalších mezinárodních orgánů, stala okupační planetární mocností, přičemž každý stát by byl spolupracující podřízenou jednotkou, jako Francie v roce 1940, a tudíž bez jakékoli pravomoci zajistit, aby byla nezcizitelná práva skutečně chráněna.

V neposlední řadě: „Pokus o revizi MZŘ by byl dlouhý proces a trval několik let. … Kromě toho jakákoli změna MZP vstoupí v platnost pouze dva roky po jejím přijetí. Svět v krizi si nemůže dovolit čekat tak dlouho.“ 13 Proč takový spěch s ratifikací smlouvy?

Nemělo by se zapomínat, že mezi hlavní přispěvatele WHO patří nadace Billa a Melindy Gatesových a aliance pro vakcíny (GAVI), kterou nadace založila v roce 2000 a jejíž počáteční financování v podstatě poskytla – „unikátní partnerství veřejného a soukromého sektoru … spojující dohromady klíčové agentury OSN, vlády, očkovací průmysl, soukromý sektor a občanskou společnost.“ 14

REFERENCE

  1. https://apps.who.int/gb/ebwha/pdf_files/WHA74/A74_ACONF7-en.pdf
  2. https://www.who.int/health-topics/international-health-regulations#tab=tab_1
  3. https://www.who.int/csr/ihr/WHA58-en.pdf 
  4. https://www.npr.org/sections/coronavirus-live-updates/2021/05/31/1001943709/the-time-has-come-for-a-global-pandemic-treaty-whos-tedros-says
  5. https://www.who.int/csr/ihr/WHA58-en.pdf 
  6. https://blogs.bmj.com/bmj/2021/05/23/how-would-a-pandemic-treaty-relate-with-the-existing-ihr-2005/
  7. Ibid.
  8. https://www.centerforhealthsecurity.org/cbn/2007/cbnreport_02072007.html 
  9. https://blogs.bmj.com/bmj/2021/05/23/how-would-a-pandemic-treaty-relate-with-the-existing-ihr-2005/
  10. Ibid.
  11. Ibid.
  12. https://www.icj.org/wp-content/uploads/1984/07/Siracusa-principles-ICCPR-legal-submission-1985-eng.pdf
  13. https://blogs.bmj.com/bmj/2021/05/23/how-would-a-pandemic-treaty-relate-with-the-existing-ihr-2005/
  14. https://www.gavi.org/history-gavi 

1 komentář u „Mezinárodní smlouva o posílení WHO čeká na schválení“

Napsat komentář

Pin It on Pinterest

Share This