V prohlášení, zveřejněném 14. prosince 2020, se Světová zdravotnická organizace konečně přiznala k tomu, co statisíce lékařů a odborníků ve zdravotnictví tvrdí už měsíce: test PCR, používaný k diagnostice COVID-19, je nahodilý proces s příliš mnoha falešně pozitivními výsledky.
Tento „problém“, přiznaný Světovou zdravotnickou organizací, přichází v důsledku mezinárodních soudních sporů, které odhalují nekompetentnost a protiprávní jednání úředníků v oblasti veřejného zdraví a politiků, kteří se spoléhají na diagnostický test, který není pro daný účel vhodný.
Světová zdravotnická organizace přiznává, že podstatou „problému“ je zcela svévolný cyklický proces, což „znamená, že k detekci viru bylo zapotřebí mnoha cyklů. Za určitých okolností je obtížné zjistit rozdíl mezi šumem na pozadí a skutečnou přítomností cílového viru.“ [zvýraznění přidáno autorem]
Orgán OSN se nyní zjevně snaží od fatálně chybného testu distancovat, protože u soudů probíhá rostoucí počet soudních sporů, odhalující šílenství spoléhání se na test, o kterém dokonce i jeho vynálezce profesor Kary B. Mullis řekl, že nebyl nikdy určen k diagnostice nemocí. [1]
Profesor Mullis získal Nobelovu cenu za chemii v roce 1993. „Shodou okolností“ Mullis zemřel těsně před začátkem pandemie.
Dne 22. listopadu 2020 jsme informovali o tom, že v soudním procesu v Portugalsku padl přelomový rozsudek, podle kterého test polymerázové řetězové reakce (PCR), používaný po celém světě k diagnostice COVID-19, nebyl pro daný účel vhodný. Nejdůležitější je, že soudci rozhodli, že jeden pozitivní test PCR nemůže být použit jako efektivní diagnostika infekce.
Jak v té době informoval Off-Guardian.org:
„Soudkyně Margarida Ramos de Almeida a Ana Paramés ve svém rozhodnutí odkázaly na několik vědeckých studií. Nejvýznamnější je tato studie Jaafar et al., která zjistila, že – pokud se při testech PCR používá 35 cyklů a více – přesnost klesla na 3 %, což znamená, že až 97 % pozitivních výsledků může být falešně pozitivních.
Rozhodnutí dále dospělo k závěru, že na základě prostudovaných vědeckých informací je jakýkoli test PCR, který používá více než 25 cyklů, naprosto nespolehlivý. Vlády a soukromé laboratoře byly velmi tajnůstkářské ohledně přesného počtu cyklů, které při testování pomocí PCR provádějí, ale je známo, že někdy počty cyklů dosahují až 45. Dokonce i hlavní šiřitel strachu Anthony Fauci veřejně prohlásil, že cokoli přes 35 je naprosto nepoužitelné.“
Celé rozhodnutí si můžete přečíst v původním znění v portugalštině zde a přeložené do angličtiny zde.
VSUVKA REDAKCE
Situaci s testováním v České republice rozebíráme tady a tady. Bohužel zde není nastavena standardizace způsobu testování, každá laboratoř si tak může zvolit vlastní postupy. Snažili jsme se taktéž dopátrat, jaké počty cyklů jednotlivé laboratoře používají, ale tyto informace nejsou centrálně evidované a spoléhá se na správnost úsudku laborantů, kteří výsledky individuálně interpretují. Jediné vodítko, které dohledat lze, jsou instrukce pro použití od výrobce, kde jsou uvedeny cut off hodnoty cyklů, při kterých má být proces PCR zastaven. Tyto údaje se pohybují mezi 38-45 cykly. Vzhledem k tomu, že si výrobci validují své testovací soupravy sami, žádali jsme po SUKL závěrečné zprávy o hodnocení jejich funkční způsobilosti, doufajíc, že je toto hodnocení naším kontrolním orgánem prováděno. V odpovědi nám bylo sděleno, že tyto informace poskytnuty nebudou, „neboť jsou obchodním tajemstvím ve smyslu § 9 zákona o svobodném přístupu k informacím a majetkem výrobců uvedených testů.„
Další problém se současnými testy je ten, jak je detailně popsáno v tomto článku, že žádný test nemohl být doposud exaktně validovaný, jelikož není k dispozici příslušný analyt pro kontrolu – čistý referenční virus – zlatý standard. Používají se místo něho synteticky vytvořené molekuly RNA podle údajné matrice skutečného viru. Ten však nemá za celou dobu žádná laboratoř k dispozici v purifikované podobě, jelikož všechny pracují tím postupem, že vzorky s předpokládaným virem znehodnocují smícháním s dalším genetickým materiálem buněčných kultur a domnívají se, že z nich posléze znovu získávají ten samý předpokládaný virus. Ten však ani po tomto postupu údajné kultivace nepurifikují tak, aby zjistili, že mají skutečně to, co si myslí, že mají.
Instituce po celém světe nemají ani záznamy o studiích, v kterých by autoři virus exaktním vědeckým postupem izolovali a purifikovali. To, co si laboratoře mezi sebou předávají, jsou vzorky s předpokládaným virem. A sekvence zadané v genové databance jsou pak jen hypotetické modely viru sestavené počítačovým programem z genetických útržků heterogenních vzorků považovaných za virový genom. Proto i postupně přibývají jeho různé „mutace“, což jsou pouze nové hypotetické modely generované tímto programem.
Mezi tisíci rozzlobených lékařů, kteří tvrdí, že by se testy PCR neměly používat, je dr. Pascal Sacré. Napsal, že:
„Toto zneužití techniky RT-PCR používají některé vlády jako neúprosnou a záměrnou strategii, podporovanou vědeckými bezpečnostními radami a dominantními médii, k ospravedlnění nepřiměřených opatření, jako je porušení velkého počtu ústavních práv, destrukce ekonomiky s úpadkem celých aktivních sektorů společnosti, zhoršení životních podmínek pro velký počet běžných občanů, pod záminkou pandemie založené na počtu pozitivních testů RT-PCR, a ne na skutečném počtu pacientů.“
Jasné a nezvratné vědecké důkazy ukazují, že tyto testy nejsou přesné a vytvářejí statisticky významné procento falešně pozitivních výsledků. Pozitivní výsledky naznačují spíše „běžná respirační onemocnění, jako je nachlazení“. [2]
Nic z toho však není pro vědu novou informací. Tato fakta byla známa minimálně před rokem 2007 poté, co reportáž New York Times s názvem „Víra v rychlý test vede k epidemii, která nebyla“, (obrázek výše) jasně ukázala, jak vědecky nepřesné testy PCR jsou, a která uvedla mnoho šokujících prohlášení lékařských odborníků na používání těchto testů, jasně ukazujících, jak testy vykazují falešně pozitivní výsledky a vedou k nebezpečným přeháněním a planým poplachům. [3]
New York Times ve svém článku z roku 2007 citoval prozíravý citát dr. Elizabeth Talbotové, zástupkyně státního epidemiologa ministerstva zdravotnictví a sociálních věcí v New Hampshire, která uvedla:
„Jedním z nejvíce znepokojujících aspektů pseudo-epidemie je to, že všechna rozhodnutí se v té době zdála být tak rozumná.“
Ti, kdo řídí naše veřejné instituce, dovolili, aby se historie opakovala. V čele řady nekompetentností a protiprávního jednání stojí samotná OSN. Na mediálním briefingu ke COVID-19 16. března 2020 řekl generální ředitel Světové zdravotnické organizace dr. Tedros Adhanom Ghebreyesus (foto):
„Pro všechny země máme jednoduchý vzkaz: testujte, testujte, testujte.“
Toto šílenství testování kohokoli a každého, dokonce i bez příznaků, je naprostým globálním skandálem veřejného zdraví a musí být zastaveno. Všichni úředníci na vysokých místech, kteří se na tomto zločinu podílejí, musí být stíháni.
- [1] Kary Mullis : « Le test PCR ne permet pas de savoir si vous êtes malade », vidéo accessible sur YouTube, 9 octobre 2020.
- [2] David DeGraw, Torsten Engelbrecht and Konstantin Demeter, https://www.globalresearch.ca/national-security-alert-covid-tests-scientifically-fraudulent-epidemic- false-positives/5720271
- [3] New York Times, Faith in Quick Test Leads to Epidemic That Wasn’t, Gina Kolata, zveřejněno 22. ledna 2007
O autorovi: John O’Sullivan je výkonným ředitelem a spoluzakladatelem (s dr. Timem Ballem) Principia Scientific International (PSI). John je ostřílený vědecký publicista a právní analytik, který pomáhal dr. Ballovi porazit předního světového odborníka na klima, Michaela „hokejku“ Manna ve „vědeckém procesu století“. O’Sullivan je považován za vizionáře, který v roce 2010 vytvořil původní skupinu vědců „Slayers“, kteří poté spolupracovali na vytvoření prvního celosvětového úplného vyvrácení teorie skleníkových plynů a jejich nové následné knihy.
