V termínu od 21. do 28. listopadu 2022 se konal Evropský týden testování HIV a žloutenky, který v ČR koordinuje Státní zdravotní ústav pod záštitou Ministerstva zdravotnictví ČR. Hlavním cílem této již každoroční akce bylo připomenout si Světový den boje proti AIDS, připadající na 1. prosinec, a zpřístupnit bezplatné testování na infekci virem HIV, žloutenky typu B a C a syfilis. Reklamu na bezplatné testování bylo možné vidět i více jak měsíc po skončení této akce např. na webových stránkách seznam.cz:
Státní zdravotní ústav k letošní akci uvedl:
„Evropský týden testování na HIV a žloutenky dosáhl rekordní účasti
Letošní Evropský týden testování na HIV a žloutenky dokázal oslovit rekordních 1815 osob. To je zhruba o 1000 návštěvníků testovacích center více, než jsme dosáhli v průměru v uplynulých letech. Zájem o kontrolu svého zdravotního stavu projevili lidé napříč celou Českou republikou, nárůst zájmu byl patrný ve všech 14 krajích. Akce se účastnilo 37 organizací a institucí, dohromady jsme nabídli 86 míst v ČR s možností bezplatného a anonymního testování, a to jak v kamenných poradnách, tak v mobilních ambulancích. Za 6 dní odborníci strávili s klienty 1081 hodin.
‚Propagace akce jako taková se zaměřovala na bezplatné anonymní testování, ale více osob přicházelo i na HIV centra a k lékařům, kde je péče hrazena zdravotními pojišťovnami. Máme velikou radost, že se nám podařilo oslovit a informovat o problematice HIV/AIDS, žloutenek a syfilis takové množství lidí. Prevence je velice důležitá a vnímat, že na ni lidé slyší, je pro nás zásadní,‘ uvedla MUDr. Anna Kubátová, manažerka Národního programu HIV/AIDS v ČR.
V průběhu testovacího týdne, který probíhal od pondělí 21. do pondělí 28. 11. 2022, se podařilo zachytit 2 HIV pozitivní vzorky u osob, které o své pozitivitě dosud nevěděly. Testy odhalily také 8 osob s pozitivními markery žloutenky typu B. U 22 testovaných klientů je třeba pokračovat ve vyšetřování žloutenky typu C. U 8 osob pak šlo o prvozáchyt syfilis. Vyšší zájem o testování pokračoval i v následujícím týdnu, kdy se podařilo odhalit další infikované. Největším bonusem je možnost zajištění okamžité léčby pro všechny, u nichž byl zjištěn pozitivní výsledek testu. Všem pozitivně testovaným se dostalo profesionální péče a byli odesláni ke specialistům, kteří se ujmou jejich léčby.“
Státní zdravotní ústav k tomu také uvedl:
„Data o výskytu HIV v roce 2022 u občanů ČR a rezidentů
V prvních deseti měsících roku 2022 bylo celkem nově zaznamenáno 249 případů u občanů ČR a rezidentů. Mezi nimi je 201 mužů a 48 žen. Průměrný věk nově zjištěných případů byl 38,2 roku, s věkovým rozpětím od 18 do 70 let. Při zjištění HIV infekce bylo 173 (69,5 %) infikovaných v asymptomatickém stadiu a 21 (8,4 %) ve stadiu akutní infekce. Pozdní záchyty představuje 18 (7,2 %) nemocných ve stadiu symptomatickém non-AIDS a zejména 37 (14,9 %) s onemocněním AIDS.“
Podle výše uvedených údajů Státního zdravotního ústavu byl během prvních deseti měsíců roku 2022 virus HIV zjištěn u 173 (69,5 %) osob v „asymptomatickém stadiu“, tedy u osob bez jakýchkoli příznaků onemocnění. Zbytek vykazoval nějaké příznaky, ať už AIDS, nebo non-AIDS.
K těmto údajům v ČR přibyly ještě další osoby, které se o své HIV pozitivitě dozvěděly během listopadu a prosince 2022, a to zejména právě díky Evropskému týdnu testování HIV a žloutenky, o který byl letos takový rekordní zájem.
Určení, co je, a co není příznakem AIDS, je samo o sobě problematické, protože definice AIDS je široká. Pod klinické příznaky AIDS spadají příznaky různých údajně bakteriálních, virových, kvasinkových, parazitárních a nádorových onemocnění, které jsou jako příznaky AIDS stanoveny na základě pozitivního testu na HIV, případně dalších kritérií. Záleží na tom, ve které zemi nebo oblasti světa se zrovna nacházíte, protože definic AIDS existuje několik (zjednodušeně řečeno existuje definice pro evropské země – viz příloha č. I, definice pro USA – viz příloha č. II, a definice pro rozvojové země). V některých případech proto stačí odcestovat do jiné země a Váš status AIDS se může změnit z pozitivního na negativní a naopak.
Proč se tedy nenechat otestovat, jestli v sobě nemáte smrtelný virus HIV? Je to přece zadarmo. „Testy na HIV“ (detekce protilátek, antigenu p24 nebo nukleové kyseliny) sice ve skutečnosti přítomnost viru HIV neprokazují (důvody jsou uvedeny např. v článcích Prokázal Robert Gallo roli HIV při vzniku AIDS?, Kritika Montagnierových důkazů pro hypotézu HIV/AIDS a Kde jsou vědecké důkazy existence viru HIV?), ale to odborníkům ze Státního zdravotního ústavu, Ministerstva zdravotnictví a dalších organizací zřejmě nevadí.
V případě, že byste se nechali otestovat a výsledek Vašeho testu na virus HIV („virus lidského imudodeficitu“) nebo virus hepatitidy B nebo C byl bohužel pozitivní, Váš život se tím zásadním způsobem změní a kromě toho budete do konce života vydáni napospas orgánům ochrany veřejného zdraví. Zákon č. 258/2000 Sb., o ochraně veřejného zdraví totiž uvádí:
„Opatření proti šíření infekčních onemocnění fyzickými osobami, které vylučují choroboplodné zárodky
§ 53
„(1) Fyzické osoby po nákaze vyvolané virem lidského imunodeficitu, fyzické osoby vylučující choroboplodné zárodky břišního tyfu a paratyfu a fyzické osoby s chronickým onemocněním virovým zánětem jater B a C, pokud jim nebo jejich zákonným zástupcům byla tato skutečnost lékařem sdělena (dále jen „nosiči“), jsou povinny
a) podrobit se léčení, lékařskému dohledu, potřebnému laboratornímu vyšetření a dalším protiepidemickým opatřením; povinnost podrobit se léčení se nevztahuje na fyzickou osobu po nákaze vyvolané virem lidského imunodeficitu ve stavu těžkého onemocnění,
b) dodržovat poučení lékaře o ochraně jiných fyzických osob před přenosem infekčního onemocnění, jehož jsou nosiči,
c) nevykonávat činnosti, při nichž by vzhledem ke svému nosičství ohrožovaly zdraví jiných fyzických osob,
d) informovat lékaře před vyšetřovacím nebo léčebným výkonem a při přijetí do ústavní péče o svém nosičství; pokud má nosič poruchu vědomí, učiní tak ihned, jakmile mu to jeho zdravotní stav umožňuje,
e) sdělit své nosičství poskytovateli zdravotních služeb v oboru všeobecné praktické lékařství, který vypracovává posudek před uzavřením smlouvy o poskytnutí pobytové služby v zařízení sociálních služeb podle zvláštního právního předpisu,
f) oznamovat registrujícímu poskytovateli zdravotních služeb v oboru všeobecné praktické lékařství nebo v oboru praktické lékařství pro děti a dorost, osobní údaje (jméno, příjmení, datum narození, místo trvalého a přechodného pobytu), údaje o zaměstnání a změny v těchto údajích.“
„(3) Příslušný orgán ochrany veřejného zdraví z moci úřední rozhodne o rozsahu protiepidemických opatření podle odstavce 1 písm. a), s výjimkou léčení, a stanoví činnosti podle odstavce 1 písm. c); může též fyzické osobě rozhodnutím stanovit, který poskytovatel zdravotních služeb opatření podle odstavce 1 písm. a) provede. Odvolání proti rozhodnutí orgánu ochrany veřejného zdraví nemá odkladný účinek.
(4) Orgán ochrany veřejného zdraví, který vydal rozhodnutí podle odstavce 3, požádá určeného poskytovatele zdravotních služeb, aby opatření podle odstavce 1 písm. a) provedl. Určený poskytovatel zdravotních služeb je povinen žádosti vyhovět.“
Jako osoby nakažené virem HIV budete také poučeni o tom, že ten, kdo byť z nedbalosti způsobí nebo zvýší nebezpečí zavlečení nebo rozšíření nakažlivé nemoci u lidí, může naplnit skutkovou podstatu trestného činu (§ 152 a § 153 zákona č. 40/2009 Sb., trestní zákoník).
Pokud Vám tedy vyjde „test na HIV“ pozitivně, máte ze zákona povinnost se podrobit léčení. „Léky“ na AIDS se však bohužel proslavily svojí toxicitou a tím, že příznaky AIDS naopak vyvolávaly, a to zejména „léky“ používané na počátku AIDS. „Léky“ používané v současnosti jsou méně toxické, což se veřejnosti prezentuje jako úspěšnost léčby „umožňující lidem žít delší a zdravější život“. O své HIV pozitivitě byste měli informovat i své blízké, kteří by se rovněž měli nechat otestovat. Dále nebudete smět vykonávat činnosti, při nichž byste vzhledem k Vašemu nosičství ohrožovali zdraví jiných fyzických osob atd. Nákaza virem HIV je považována za nevyléčitelnou, takže záznamu o HIV pozitivitě ve Vaší zdravotní dokumentaci už se nikdy nezbavíte a do konce života budete považováni za potenciálně nebezpečné pro své okolí. Navíc, pokud se u Vás během života objeví kterékoli onemocnění uvedené na seznamu klinických kritérií pro AIDS (viz příloha č. I), budete považováni za nemocné AIDS a orgány ochrany veřejného zdraví budou o Vaše zdraví pečovat o to usilovněji.
Každý by si proto měl velmi dobře rozmyslet, jestli je takové testování propagované pod heslem „20 minut Vám může prodloužit život“ opravdu dobrý nápad a měl by si o tomto problému zjistit co nejvíce informací.
Naštěstí se vždy můžete obrátit na spoustu poraden, linek pomoci, HIV center,… nebo přímo na odborníky Ministerstva zdravotnictví ČR, odborníky Státního zdravotního ústavu, odborníky Zdravotního ústavu se sídlem v Ostravě nebo Zdravotního ústavu se sídlem v Ústí nad Labem. Určitě Vám bez problému odpapouškují naučené fráze o HIV/AIDS, o virech hepatitidy B a C nebo o údajném původci syfilis. Ale hlavně se jich neptejte na to nejdůležitější, a to na vědecké důkazy, zda virus HIV vůbec existuje a zda byla prokázána jeho kauzalita k onemocnění AIDS? To samé platí i pro viry hepatitidy B a C a pro důkaz patogenity údajného původce syfilis. Odborníci totiž tento typ dotazů nemají vůbec rádi a někteří (zejména odborníci ze Státního zdravotního ústavu a dalších zdravotních ústavů) se budou za každou cenu snažit poskytnutí odpovědí vyhnout.
Komunikace s těmito institucemi bude uvedena v následujících několika článcích a jejich odpovědi (nebo spíše neodpovědi) jsou dost znepokojivé.
Příloha č. I
Definice případů přenosných nemocí uvádí Prováděcí rozhodnutí Komise ze dne 8. srpna 2012, kterým se mění rozhodnutí 2002/253/ES, kterým se stanoví definice případů pro hlášení přenosných nemocí do sítě Společenství podle rozhodnutí Evropského parlamentu a Rady č. 2119/98/ES:
„2.1 SYNDROM ZÍSKANÉ IMUNODEFICIENCE (AIDS) a NÁKAZA VIREM LIDSKÉ IMUNODEFICIENCE (HIV)
Klinická kritéria (AIDS)
Každá osoba, která vykazuje některou z klinických situací vymezených v evropské definici případů AIDS pro:
- dospělé a adolescenty ve věku 15 let a starší,
- děti mladší 15 let.
Laboratorní kritéria (HIV)
Dospělí, adolescenti a děti ve věku 18 měsíců a starší:
Nejméně jedno z těchto tří kritérií:
- pozitivní výsledek testu na detekci protilátek HIV nebo kombinovaného testu na detekci protilátek (protilátky HIV a antigen p24 HIV) potvrzený specifičtějším testem na detekci protilátek (např. Western blot),
- pozitivní výsledek 2 imunoenzymatických testů na detekci protilátek potvrzený pozitivním výsledkem dalšího imunoenzymatického testu,
- pozitivní výsledky u dvou samostatných vzorků přinejmenším v jedné z těchto tří zkoušek:
- detekce nukleové kyseliny HIV (HIV-RNA, HIV-DNA),
- průkaz HIV testem na detekci antigenu p24 HIV, včetně neutralizačního testu,
- izolace HIV.
Děti mladší 18 měsíců
Pozitivní výsledky u dvou samostatných vzorků (kromě pupečníkové krve) přinejmenším v jedné z těchto tří zkoušek:
- izolace HIV,
- detekce nukleové kyseliny HIV (HIV-RNA, HIV-DNA),
- průkaz HIV testem na detekci antigenu p24 HIV, včetně neutralizačního testu u dítěte ve věku 1 měsíce a staršího.
Epidemiologická kritéria Nepoužije se.
Klasifikace případů
A. Možný případ Nepoužije se
B. Pravděpodobný případ Nepoužije se
C. Potvrzený případ
- Infekce HIV: Každá osoba splňující laboratorní kritéria pro infekci HIV.
- AIDS: Každá osoba splňující klinická kritéria pro AIDS a laboratorní kritéria pro infekci HIV.“
Indikativní nemoci pro stanovení diagnózy AIDS podle Evropské definice AIDS pro AIDS surveillance z roku 1993 jsou:
- bakteriální inf. časté, ev. rekurentní u dětí <13 let věku
- kandidóza bronchů, průdušnice, plic
- kandidóza jícnu
- kokcidioidomykóza disemin. ev. extrapulmonální
- kryptokokóza extrapulmonální
- kryptosporidióza střev s průjmy (trvajícími >1 měsíc)
- cytomegalovirová infekce (kromě jater, sleziny ev. lymf. uzlin >1 r. věk)
- cytomegalovirová retinitída (se ztrátou vidění)
- herpes simplex virová infekce (chron. ulcerace trvající >1 měsíc, ev. bronchitída, pneumonie ev. zánět jícnu u pacienta >1 měsíce věku)
- histoplazmóza disemin. ev. extrapulm.
- izosporóza střev s průjmy (trvajícími >1 měsíc)
- mykobakteriózy (M. avium, M. kansasii) disemin., ev. extrapulmonální
- tuberkulóza plic (M. tuberculosis)
- tuberkulóza extrapulm. (M. tuberculosis)
- mykobakteriózy ostat, ev. neidentifik. diseminované, ev. extrapulmonální
- pneumonie Pneumocystis jirovecii
- pneumonie rekurentní
- progresivní multifokální leukoencefalopatie
- salmonelová septikemie rekurentní (netyfózní)
- toxoplazmóza mozku u pac. >1 roku věku
- karcinom děložního čípku, invazní
- HIV encefalopatie
- Kaposiho sarkom
- lymfoidní intersticiální pneumonie u dětí >13 let věku
- lymfom Burkittův
- lymfom imunoblastický
- primární lymfom mozku
- „HIV wasting syndrome“
- oportunní infekce, nespecifikované
- lymfom, nespecifikovaný
Příloha č. II
Klinický obraz onemocnění HIV/AIDS podle definice CDC (Centers for Disease Control and Prevention), Atlanta, GA, USA, z roku 1993:
„Infekce lidským virem imunodeficience (HIV) probíhá obvykle řadu let. Dospělé HIV infikované osoby jsou zařazovány do tří klinických kategorií A, B a C a tří laboratorních kategorií 1, 2 a 3, které odrážejí přirozený vývoj infekce HIV.
Kategorie A zahrnuje akutní infekci HIV, která se objeví v průměru za 3-6 týdnů od nákazy, dále pak následuje fáze asymptomatického průběhu a popř. i perzistující generalizované lymfadenopatie (tj. zduření lymfatických uzlin ve dvou a více extrainguinálních lokalizacích po dobu delší než 3 měsíce).
Kategorie B zahrnuje některé nespecifické příznaky trvající déle než měsíc, jako jsou horečka nad 38,5 °C, průjem a dále tzv. malé oportunní infekce a další stavy, ke kterým patří orofaryngeální kandidóza, chronická nebo obtížně léčitelná vulvovaginální recidivující kandidóza nebo multidermatomový herpes zoster, orální leukoplakie, lymfoidní intersticiální pneumonie, cervikální dysplázie nebo karcinom děložního čípku in situ, zánětlivá onemocnění malé pánve, listerióza, bacilární angiomatóza, trombocytopenická purpura a periferní neuropatie.
Kategorie C zahrnuje tzv. velké oportunní infekce, nádory a jiné stavy definující AIDS. Jsou to pneumocystová pneumonie, toxoplasmová encefalitida, ezofageální, tracheální, bronchiální nebo plicní kandidóza, chronický anální herpes simplex nebo herpetická bronchitida, pneumonie nebo ezofagitida, cytomegalovirová retinitida a generalizovaná cytomegalovirová infekce (kromě cytomegalovirové infekce omezené na játra, slezinu a lymfatické uzliny), progresivní multifokální leukoencefalopatie, recidivující pneumonie (dvě a více epizod za rok), recidivující salmonelová bakteriémie, chronická intestinální kryptosporidióza a izosporóza (tj. s průjmem trvajícím déle než měsíc) diseminovaná nebo extrapulmonální histoplasmóza a kokcidioidomykóza, tuberkulóza, diseminovaná nebo extrapulmonální mykobakterióza, Kaposiho sarkom, maligní lymfomy, invazivní karcinom děložního hrdla, HIV encefalopatie a wasting syndrom (tj. kachexie).
Zařazení do laboratorních kategorií je dáno počtem CD4+ lymfocytů:
Do kategorie 1 jsou zařazeny osoby s počtem CD4+ lymfocytů více než 500/µl, resp. >28 %.
Do kategorie 2 jsou zařazeny osoby s počtem CD4+ lymfocytů 200-500/µl, resp. 14-28 %.
Do kategorie 3 jsou zařazeny osoby s počtem CD4+ lymfocytů méně než 200/µl, resp. <14 %.
Kombinací 3 klinických a 3 laboratorních kategorií vzniká 9 skupin: A1, A2, A3, B1, B2, B3, C1, C2 a C3. Osoby zařazené do skupiny C1, C2 a C3 splňují kritéria AIDS. Pacient nemůže být po zlepšení stavu překlasifikován do nižší kategorie.
Pro HIV infikované děti 13leté a starší je používán klasifikační systém pro dospělé, pro děti mladší 13 let platí upravený klasifikační systém (1994 revised classification system for Human Immunodeficiency Virus Infection in Children less than 13 years of age, MMWR 1994, 43, RR12, 1-10).“
