Po roce útrap, zákazů, příkazů, testování a rouškování má najednou přijít ten moment, kdy máme vidět světlo na konci tunelu. Tím světlem se má stát vakcína. Už je údajně vyzkoušená, tak teď jen vydržet, než se na nás dostane řada. Do té doby bychom měli sedět doma, s nikým se nestýkat, nic nedělat a hlavně: poslouchat odborníky.

Pořád se na nás valí ze všech stran, že musíme dát na „odborníky“. Přitom jsou to právě oni (a jejich ekonomická závislost na účelových grantech), kdo nás dovedl přesně do bodu vývoje lidské rasy, ve kterém se dnes nacházíme.

Obecně se předpokládá, že se současným technickým vybavením je věda mnohem přesnější a výkonnější než kdykoli dříve. Asi by mohla být. Vědu však nedělá technika, ale lidé. A tak se stalo, že právě „odborníci“, využitím technických vymožeností a jejich široké dostupnosti, dovedli lidstvo ke globální pandemii 21. století.

Právě díky technickým vymoženostem je možné, že byl sestaven genom údajně nového viru, aniž by kdokoli prokázal, že tento virus ve skutečnosti existuje. Díky internetu, na kterém si tento „virtuální“ genom neexistujícího viru může stáhnout kdokoli a kdekoli, „odborníci“ sestavili test k diagnostice nemoci, kterou tento neexistující virus údajně způsobuje, aniž by autoři testu kdy viděli něco víc, než tuto internetovou stránku.

Díky technickému pokroku a dnešní dostupnosti dříve nákladné techniky se tyto testy daly aplikovat v takovém měřítku, o kterém se virologům a farmaceutickým firmám konce 20. století mohlo jen zdát. Pokud by se stejným způsobem testovalo lidstvo na spalničky, HIV nebo jakýkoli jiný „virus“ v měřítku, v jakém je nyní pomocí PCR testováno SARS-CoV-2/COVID-19, čelili bychom stejné pandemii, jen by se jmenovala AIDS, ebola nebo cokoli jiného.

To ale pořád není konec. I vakcínu proti tomu viru, který nikdo nikdy neviděl, je možné sestavit jen na základě toho, že si farmaceutická firma stáhla genom viru z internetu! Na základě toho „odborníci“ vyvinuli vakcínu, kterou se má proočkovat půlka planety. 

Ve zveřejněné e-mailové komunikaci (https://hive.blog/worldnews/@francesleader/email-exchange-with-uk-mhra-exposing-the-genomic-sequence-of-sarscov2) investigativní novinářky Francese Leader s britskou regulační agenturou UK MHRA (Medicine and Healthcare pruducts Regulatory Agency) z prosince 2020 Pracovník agentury v e-mailu odpovídá, že ani Pfizer/BioNTech při vývoji vakcíny nepracoval s izolovaným virem od pacienta s COVID-19, ale s DNA synteticky generovanou na základě informace dostupné v internetové databázi GenBank:

My se nyní máme smířit s tím, že schopnost vyprodukovat virtuální pandemii zcela nezávisle na přírodě a faktech, nám je prezentováno jako triumf vědy a důkaz skutečné nezištné spolupráce mezi vědci celého světa. 

O izolaci – neizolaci viru SARS-CoV-2 a testech PCR si můžete na našich stránkách přečíst celou řadu článků, včetně naší komunikace s Ministerstvem zdravotnictví a jinými státními institucemi. Informace o vakcínách se pomalu dostávají na světlo světa. A tak nabízíme alespoň některé z nich. 

Velmi výmluvný je název článku v prestižním vědeckém časopise British Medical Journal redaktora Petra Doshiho z října loňského roku: Zachrání vakcíny proti COVID-19 životy? Aktuální studie nejsou navrženy tak, aby nám to řekly (Will covid-19 vaccines save lives? Current trials aren’t designed to tell us).

Zcela v rozporu s tím, co nám tvrdí ministr zdravotnictví, Babišův epidemiologický nohsled Prymula nebo další odborníci (Grubhoffer, Hořejší, Konvalinka…), se zde dočteme, že tuto informaci by chtěli mít i sami výrobci vakcín. Uvádí se, že by taky rádi znali odpověď na to, zda to jejich vakcína dokáže, ale údajně za peníze, které na klinické studie mají a v časovém rozmezí, ke kterému se zavázali, takové informace není možné zjistit a úřady to po nich vlastně ani nechtějí.

Doshi uvádí:

„Žádná z probíhajících studií není navržena tak, aby detekovala snížení jakýchkoli závažných následků, jako je hospitalizace, nezbytnost intenzivní péče nebo úmrtí. Vakcíny nejsou ani sledovány s ohledem na to, aby se určilo, zda mohou přerušit přenos viru.“ 

A dále v článku pokračuje s vysvětlením, proč tomu tak je:

„Nezbytná hospitalizace a úmrtí na covid-19 jsou jednoduše v populaci, která je studována, příliš neobvyklé na to, aby mohla být účinnost vakcíny prokázána statisticky významnými rozdíly ve studii s 30 000 lidmi. Totéž platí o schopnosti vakcíny zachránit životy nebo zabránit přenosu: pozorování nejsou určena k tomu, aby to prokázala.“ 

Onemocnění COVID-19 je prostě v běžné dospělé populaci příliš vzácné, jen výjimečně má vážnější průběh a zcela vzácně končí smrtí. 

Studie jsou tedy navrženy tak, že jejich ukončení bude opodstatněno tím, pokud se ukáže, že onemocnění COVID-19 se prokázalo u 150-160 pozorovaných (jakkoli výrobci se snažili i tento limit snížit – jak je vidět u Moderny).

Na začátku letošního ledna Peter Doshi pokračoval v analýze dat zveřejněných poté, co vakcíny Pfizer/BioNTech a Moderna byly uvedeny do praxe ve Velké Británii a USA. Dochází k závěru, že pokud bychom měli souhlasit s proklamovanou účinností zaváděných vakcín 95%, pak to není možné udělat z dostupných informací, ale musela by být zpřístupněna zdrojová data, která ještě dlouho uvolněna nebudou (jestli vůbec kdy). 

Vakcíny jsou zaváděny do klinické praxe a jediné co víme je, že Pfizer/BNT poskytl data o 44 tisících dobrovolníků. Z těchto 44 tisíc se prokázalo onemocnění COVID-19 u 162 pozorovaných z placebo skupiny a u 8 pozorovaných z těch, kterým byla podána mRNA vakcína. Tato čísla se ale týkají pouze tzv. potvrzených případů COVID-19.  

Pokud srovnáme čísla případů tzv. nepotvrzených diagnóz COVID-19, to znamená dobrovolníků, kteří měli symptomy onemocnění COVID-19, ale nebyli potvrzeni PCR testem, pak se rozdíl smazává a máme zde 1594 případů v očkované a 1816 v placebo skupině. Je zde rozdíl asi jednoho procenta. Takže dobrovolníci, kteří skutečně onemocněli, byli v obou skupinách zastoupeni takřka srovnatelně. 

Moderna uvádí celkový počet dobrovolníků 30 tisíc, efektivita je určena na základě toho, že z 95 případů dobrovolníků, u kterých bylo PCR testem potvrzeno onemocnění COVID-19 bylo 90 v placebo skupině a zbylých 5 ve skupině s vakcínou.

Problémů, jak tyto výsledky interpretovat je celá řada. Vedlejší účinky samotného očkování, jak jsou autory studií definovány, se shodují se symptomy samotného onemocnění (horečka, zimnice, bolest kloubů nebo svalů…). Navíc všechny tyto symptomy, pokud se vyskytly u pozorovaného během pěti týdnů mezi podáním první dávky vakcíny a dvěma týdny po podání druhé dávky vakcíny, tak se z definice nepovažují za symptomy nemoci. Pokud se ovšem tyto příznaky započítají jako relevantní klinické stavy, tak počet jejich výskytu ve skupině očkovaných bude vysoce převyšovat klinické problémy v placebo skupině.

Celá řada nejasností se týká dalších aspektů, které jsou automaticky považovány za vyřešené – jako je účinnost a případná škodlivost vakcíny u osob starších 65 let. Studie se na tento aspekt nijak nezaměřovaly a nejsou k dispozici data, podle kterých by mohl kdokoli s čistým svědomím říct, že jsou pro tuto skupinu vakcíny bezpečné a účinné, přestože právě senioři jsou mezi prvními, kterým budou vakcíny podávány.

Z hlediska biologického a medicínského je vlastně úplně jedno, kolik a jakých stavů bylo v té které skupině. Virus, proti kterému jsou vakcíny vyvíjeny, neexistuje. Takže tato debata je podobná, jako by se klub fanoušků Star Wars dohadoval o tom, jak by to dopadlo, pokud by bylo natočeno další pokračování… Se skutečností, ve které žijeme, to nemá žádnou spojitost. 

Je to ovšem obrovský problém z hlediska morálního a etického. Co tím myslím snad nejlépe   uvedu na překladu části rozhovoru šéfredaktora amerického časopisu Medscapes E. J. Topola a uznávaného odborníka na vakcíny Paula A. Offita. Na webových stránkách Medscape je video z 9.9. 2020, ve kterém se tito přátelé poměrně neformálně baví o chystaných vakcínách proti COVID-19. Je až zarážející, s jakou upřímností:

„Vyšší standard pro vakcíny“

Topol: To mě přivádí k našemu příteli Anthonymu (Tonymu) Faucimu, který v CNN hovořil o možnosti předčasného povolení nouzového použití (EUA) pro vakcínu ještě před dokončením studie fáze 3. Tony v zásadě řekl, že důvěřuje FDA, že učiní správné rozhodnutí. Obávám se, že právě FDA mělo příliš vysoká očekávání od rekonvalescenční plazmy a předtím taky vydali EUA povolení pro hydroxychloroquin, což záhy museli zrušit. A ta data, ta samozřejmě nepodporovala povolení ani jedno z nich. Proč bychom měli mít jakoukoli důvěru v to, že FDA udělá správné rozhodnutí, pokud vakcínu povolí k užívání ještě před dokončením studie fáze 3? Vždyť od začátku této pandemie FDA nepředvádí nijak konzistentní, spolehlivý, vědecky podložený výkon.

Offit: Myslím, že máš pravdu. Hydroxychloroquin nikdy neměl dostat EUA. Neexistoval žádný důkaz, který by prokázal, že by účinkoval. Určitě jsme věděli už velmi brzy, že by mohl způsobit toxické srdeční arytmie. To byla chyba a hydroxychloroquin musel být stažen. 

Totéž cítím s rekonvalescentní plazmou. Myslím, že nikdy neměla být schválena. Podle mě, z dat je zcela jasné, že nepodporují její použití. Oba, Dr. Collins i Fauci ještě předtím, než byla EUA plazmě udělena, uvedli, že si nemyslí, že by existovaly informace, které by to podpořily. Vzhledem k tomu, že EUA byla udělena, NIH vydalo dokument, ve kterém uvádí, že si nemyslí, že by plazma byla účinná. 

To jsou dva úlety, dva výstřely vedle. V obou případech šlo o terapeutické přípravky podávané lidem, kteří již byli nemocní. Rozhodl jsem se věřit – a já jsem věčný optimista – že u něčeho, co se chystá aplikovat jinak zdravým lidem, pro které tento virus není smrtelným rizikem, bude standard postaven na mnohem vyšší úroveň. (zvýraznění D.Š.)

Topol: Líbí se mi tvůj optimismus a je opravdu dobré sdílet takovéto pocity právě teď. Nemluvili jsme dostatečně o bezpečnosti. Ta se netýká jen okamžité reakce na podání vakcíny, ale týká se spíše nebezpečí, že očkovaní lidé jsou v průběhu času vystaveni infekcím, což u některých může způsobit nepříznivou imunitní odpověď. Může jít o posílení virové infekce závislé na protilátkách (ADE). Může to potenciálně vyústit do určitého typu imunokomplexního onemocnění. Máš obavy z těchto dalších rizik, která nebyla zatím zjištěna a mají příliš nízký výskyt, takže je potřeba tisíce lidí, aby jejich výskyt mohl být zaznamenán?

Offit: Pro ty, kteří o těchto problémech uvažují, si myslím, že je nejvíce znepokojuje imunopatologie vyvolaná vakcínami. Jinými slovy, podívejme se na vakcíny proti spalničkám a RSV v 60. letech. Jednalo se o dvě inaktivované vakcíny, které, když byly podány, tak se stav očkovaných ve skutečnosti zhoršil. Ty děti, které tuto inaktivovanou vakcínu RSV dostaly, a byly následně vystaveny divokému viru, byly s větší pravděpodobností hospitalizovány s pneumonií a zemřely, než děti, které tuto vakcínu nikdy nedostaly. Totéž platí pro inaktivovanou vakcínu proti spalničkám, která byla po určitou dobu schváleným produktem a která způsobovala atypické spalničky, zápal plic a hospitalizace. Oba tyto viry mají fúzní proteiny, které využívají k vniknutí do buňky. Není to typické připoutání, spíše jde o vniknutí dovnitř endocytózou. Během přípravy vakcíny se zaměřili na to, aby toto prefúzní potvrzení viru bylo převedeno na postfúzní potvrzení. Lidé byli tedy naočkováni něčím, co by za normálních okolností nenastalo, kdyby byli vystaveni viru divokého typu. 

Alespoň imunopatologickou odpovědí v těchto situacích byla takzvaná Th2 reakce, která je spojena s odlišnou sadou cytokinů než Th1 odpověď. Teď si jsou tohoto problému vědomi. Pokud se podíváte na články, které vycházejí, dokonce i na studie fáze 1, vždy se dívají na reakci T-pomocných buněk a na to, zda vyvolávají reakci Th1 nebo Th2. To je to, na co se musí myslet. 

Pokud jde o zesílení infekce závislé na protilátkách (ADE) – to byl samozřejmě problém u vakcíny proti nemoci dengue. Tato vakcína místo vytváření neutralizujících protilátek indukovala vazebné protilátky, které naopak pomáhají viru do buněk vstoupit, je to tzv. protilátkově závislé usnadnění nebo zesílení. Ale znovu, vědci si toho budou navždy vědomi a sledují, zda jde o neutralizující nebo vazebné protilátky.

O vzácných nežádoucích příhodách se dozvíme, až budou tyto vakcíny k dispozici, protože i v nejlepším případě jsou testovány na 20 nebo 30  tisících lidí, ne na 20 milionech nebo 30 milionech lidí. Vzácné nežádoucí účinky budeme znát až po udělení licence. Ale existují systémy jako Vaccine Safety Datalink, které si myslím, že to mohou zachytit. A CDC si to určitě dobře uvědomuje a má zavedené systémy, které to hlídají, jakmile bude vakcína zavedena.

Topol: Řekněme tedy, že vakcínu začneme podávat hned, jakmile bude schválena, pravděpodobně počátkem příštího roku, pokud bude vše provedeno podle předpisů. Ale ve studiích fáze 3 asi nebude mnoho lidí, kteří by už před tím infekci prodělali, že?

Offit: Pravdou je, že se tyto případy nevyřazují. Většinou, když se (dobrovolníci) zaregistrují k některé ze studí těchto vakcín, tak se dělá test na protilátky. Přijati jsou ale bez ohledu na to, zda je výsledek pozitivní nebo negativní. To je dobře, protože by bylo nepraktické dělat to jiným způsobem, když pak bude vakcína schválena.

Topol: Takže někteří lidé už infekci před tím prodělali?

Offit: Jackie Miller na ACIP minulý týden uvedla, že to číslo je velmi nízké, asi 1%

Topol: To je velmi nízké číslo, když všechny modely naznačují, že ve Spojených státech prodělalo infekci 13% – 14% lidí. A imunitní odpověď těchto lidí se může lišit od reakce lidí, kteří se s virem nesetkali. Je to důvodná obava?

Offit: Myslím, že je to něco, na co si musíme dát pozor. Budeme vědět, když se podíváme na hodnocení fáze 3, kdo byl na počátku pozitivní na protilátky a kdo ne. V mnoha ohledech je dobré, že tyto lidi necháváme účastnit se klinických studií, protože to odpovídá přirozené situaci.

Topol: S ohledem na bezpečnost, co jiného tě znepokojuje, kromě těchto imunitně-zprostředkovaných nebo usnadňujících mechanismů?

Offit: U vakcín mRNA, samotná mRNA je bezpečnou molekulou. Všichni máme mRNA v těle; rozpadá se velmi rychle. Ale protože je to tak labilní molekula, je tady zapouzdřena do složitého lipidového přenosného systému, který je reaktogenní. Když naočkujete lidi lipidy, mají horečku, což zahrnuje občasně velmi vysoké horečky. A když dáváte lék vyvolávající horečku, můžete vyvolat, nebo zhoršit jakýkoli druh imunologického onemocnění. To je tedy jeden problém. 

Pak existují virové vakcíny s defektní replikací, jako jsou opičí adenoviry s defektní replikací vyráběné společností AstraZeneca. Existuje také replikačně vadná Ad26, kterou sleduje společnost Johnson & Johnson, a replikačně vadná Ad5, kterou sledují ruské a čínské skupiny. Dobrou zprávou je, že každá z nich je vadně se replikující, což znamená, že virus se nemůže reprodukovat a ublížit. Špatnou zprávou je, že ve skutečnosti získáte pouze jednu buňku na jednu virovou částici pro to, abyste vytvořili protein, o který se zajímáte, což je spike protein koronaviru. Takže musíte dodat hodně virových částic. Myslím, že ruská zpráva, která právě vyšla 4. září, uvádí 100 miliard virových částic. 

Víš, byl to replikačně vadný adenovirus, který byl podán Jesse Gelsingerovi, jehož smrt byla prvním úmrtím přímo spojeným s genovou terapií.

Topol: Zapomněl jsem, že to byl defektní adenovirus.

Offit: Takže se obáváš, že bys mohl vyvolat masivní cytokinovou reakci, což se stalo Jesse Gelsingerovi. Dnes máme monoklonální protilátky namířené proti interleukinu-6, jako je tocilizumab. Tehdy jsme to neudělali, takže Jesse Gelsinger bohužel zemřel. Ale vždy tě bude zajímat, když podáváš takové množství virových částic, jestli to nemůže spustit tento druh reakce.

Účastníci studií by měli odrážet širší populaci

Topol: Takže bezpečnost je něco, co moc dobře neznáme, dokud nepřijdou hlášení z klinických studií, řekněme v prvním čtvrtletí příštího roku. To se bude obzvláště týkat malého počtu účastníků, kteří prodělali předchozí infekci, u kterých byste mohli mít větší obavy z jejich reakce.

Offit: Myslím, že to platí pro každý lékařský výrobek. S nějakou mírou jistoty můžete říct, že ve fázi 3 můžete vyloučit relativně neobvyklý a závažný vedlejší účinek. Ale nemůžete vyloučit vzácný vedlejší účinek. Jak přecházíte z fáze 1 do fáze 2 pak do fáze 3, od desítek lidí ke stovkám lidí, k desítkám tisíc lidí, nejistotu snižujete. Ale nikdy ji nevyloučíte.

Topol: Správně, ale dalším problémem je, že lidé v těchto studiích nejsou příliš reprezentativní pro americkou společnost; jde převážně o bílou populaci. Méně početné menšiny nejsou reprezentativně zastoupeny, stejně jako lidé vyššího věku nebo děti.

Offit: Myslím, že tyto vakcíny nelze doporučit pro nikoho, kdo má více než 65 let, aniž by v dané věkové skupině existovaly jasné údaje o bezpečnosti a účinnosti. Podobně si myslím, že pokud je budeme podávat lidem, kteří mají určité komorbidity, z nichž jednou z nejběžnějších by byla obezita, pak byste rádi viděli, že tito lidé jsou v těchto studiích adekvátně zastoupeni. Děti jsou z počátečních studií vyloučeny; všichni dobrovolníci jsou starší 18 let. Jsem si tedy jistý, že se tyto vakcíny začnou zavádět dříve, než jsme je kdy otestovali na dětech. Pak se ale naskytne otázka, jak je otestujete u dětí, když máte výrobky, které byly schváleny a u nichž by se prokázalo, že fungují? Je těžké provádět placebem kontrolované studie, když víte, že máte vakcínu, která funguje. Představuji si tedy, že by to mohlo být jako rozštěpená studie – stejně jako u vakcíny proti ebole v západní Africe – to znamená, že začnete dávat vakcínu s vědomím, že ji nedáváte všem najednou. V takovém případě můžete zjistit účinnost a bezpečnost porovnáním těch, kteří ji dostali, s těmi, kteří ji nedostali. Není to prospektivní, placebem kontrolovaná studie, což znamená, že máte nějaké matoucí proměnné, ale myslím, že to je způsob, který by pravděpodobně připadal v úvahu.

Topol: Takže těmi nejrizikovějšími lidmi nebo mezi těmi nejrizikovějšími lidmi jsou lidé nad 65 let a my nebudeme mít na konci fáze 3 k dispozici údaje, které by stačily k přesvědčení této skupiny? 

Offit: Pokud nemáme dostatečné údaje ve skupině starší 65 let, pak by osoba starší 65 let neměla tuto vakcínu dostat, což by byla škoda, protože jsou to ti, kteří u této infekce mají největší pravděpodobnost úmrtí. Tyto údaje musíme vygenerovat. Nedokážu si představit, jak by někdo – DSMB nebo Poradní výbor pro vakcíny FDA nebo osoby s rozhodovací pravomocí v FDA –  jak by někdo někdy dovolil doporučit vakcínu pro tuto skupinu bez dostatečných údajů. Stejný názor mám i ohledně menšin. Myslím tím, že nemůžete přesvědčit menšinové populace, aby dostaly tuto vakcínu, pokud nejsou zastoupeny v těchto studiích. Jinak se budou, pochopitelně, cítit jako pokusní králíci.

Tolik citace z publikovaného rozhovoru dvou vlivných odborníků s nejvyšším kreditem v rámci oficiálních vědeckých a medicínských struktur v USA. Hned v úvodu citace se od nich dozvíme, že americký Úřad pro kontrolu potravin a léčiv (FDA) schválil vědecky nepodložené léčebné přípravky (hydroxychloroquin – u nás Palquenil a rekonvalescentní plazmu), což vedlo ke špatné léčbě pacientů s COVID-19 a k jejich úmrtím, ale jsou k tomu shovívaví, protože se z jejich pohledu jednalo o pacienty, kterým stejně nebylo pomoci. Toto fatální selhání považují za trefu vedle. V tomto kontextu si dovolím odbočit a připomenout, že v České republice se tyto šarlatánské metody -hydroxychloroquin i plazma – stále oficiálně aplikují.  

Ale zpět k našim odborníkům. Doufají, že co se týká vakcíny na COVID-19, tak že postup úřadů bude opatrnější už s ohledem na to, že vakcína bude podávána i zdravým lidem, kteří nemusí jen tak bezdůvodně umírat. Dnes, kdy už je očkování v plném běhu, tak musíme konstatovat, že se jejich očekávání nenaplnila. 

Vakcíny jsou podávány, aniž by se vůbec sledovalo, zda jsou schopny plnit svou profylaktickou, preventivní funkci – zamezit šíření infekce COVID-19. Tím, že se klinické studie omezily pouze na sledování potlačení příznaků tohoto onemocnění, byly tyto vakcíny postaveny naroveň léčebným prostředkům a potravinovým doplňkům. Jak ale doposud z výsledků studií vychází, že pokud se na tyto očkovací látky nebudeme dívat jako na „profylaktickou vakcínu“, ale jako na „terapeutikum“, tak z dat, které nám farmaceutické firmy poskytly, vychází, že vzhledem ke všem potížím, které lidem očkovací látka přináší (ať už se jim říká jakkoli), je lepší podávat placebo nebo vitamíny a bude jim lépe. 

Ve finále realita může být mnohem dramatičtější, protože klinické studie, jak přiznávají samy farmaceutické firmy, proběhly na příliš malém vzorku lidí na to, aby se mohly projevit veškeré vážné následky, které vakcína může způsobit. O dlouhodobých následcích ani nemluvě, protože ty zatím ani zaznamenány být nemohly.

Dalším důrazným akcentem Dr. Offita bylo upozornění, že pokud nebudou na stole relevantní data, jaké účinky má vakcína na věkovou skupinu 65+, nemůže být schválena k aplikaci pro tuto skupinu. Pravý opak se děje všude, kde je vakcína už aplikována. Nemáme žádné průkazné informace o bezpečnosti a účinnosti podávaných látek specificky pro tuto věkovou skupinu, a přesto jsou v první linii očkovaných. 

Debata o vakcínách, o jejich bezpečnosti i účinnosti postrádá smysl, pokud nebude jasně definováno, proti čemu mají být účinné. Vědci si to zkomplikovali sami. Žádnou nemoc v historii nepotkalo tak rozsáhlé testování, jako je tomu u COVID-19. Z toho důvodu nám tady vznikla většinová skupina „bezpříznakových přenašečů“ = zdravých lidí s pozitivním testem.

Logicky nastává otázka, jak to bude se zdravými lidmi, kteří se nechají naočkovat a zase budou mít pozitivní test? Vždyť na základě tohoto masového jevu, kdy jsou zdraví lidé označeni za nebezpečí pro své okolí, jsou podnikány brutální zásahy do občanských práv a svobod a očkování tento jev neukončí. Co bude dál? Na to dnes nikdo neumí odpovědět už proto, že na takovou otázku nebyli připraveni. Doposud to u žádné jiné vakcíny nikdo nemusel řešit, protože žádnou jinou „infekci“ neprovázelo toto nesmyslné testování navíc zdravých lidí.

Doposud žádná nemoc neplnila roli „superstar“, mediální hvězdy, která by zabírala přední strany všech zpráv dennodenně už celý rok. Za ten rok už má chtě nechtě každý člověk větší množství informací, než o jaké by kdy stál. Vzhledem k tomu, že příběh o novém viru, testech i vakcínách je postavený na informacích a klinických datech, které nejsou vědecky podložené nebo jsou přímo lživé, tak se jen těžko udržuje souvislá logická výstavba všech těchto prezentovaných zpráv.

Informace o vakcíně, která pandemii ukončí se tak mění (moderně se říká „mutuje“) na informace o vakcíně, která pomůže tomu, že nebude tolik lidí v nemocnici, ale roušky budeme muset nosit dál a zase se to do sebe zaplétá a motá podle toho, kdo zrovna poskytuje svůj názor. Včera ještě platilo, že PCR testy jsou zlatým standardem a dnes už Světová zdravotnická organizace vydala nové instrukce pro velmi opatrné interpretování výsledků těchto testů a nezbytnost ověření pozitivního výsledku ještě jinou metodou. Je to zmatek nad zmatek.

O příběhu viru SARS-CoV-2 se dá říct, že je obrovskou tragédií. Martin Luther King by asi řekl, že až se jednou lidstvo ohlédne za pandemií COVID-19, bude plakat. Ne proto, že umírali zbytečně lidé a krutě se zacházelo s důchodci, podnikateli, školáky, umělci… ale proto, že odpovědní lidé, kteří věděli o tom, že to všechno byla lež, mlčeli a dělali jako že nic. 

Dokud se odborníci na Ministerstvu zdravotnictví, ve státních institucích, na univerzitách a Akademii věd nezvednou a neodváží se naplno říct, že žádný virus SARS-CoV-2 neexistuje, že diagnostika pomocí PCR a antigenních testů i ochrana vakcínami jsou jenom pavědecký podvod, budou lidé dál trpět a umírat zbytečně.