Řada známých údajně infekčních onemocnění, jako jsou spalničky, plané neštovice a hepatitida, je údajně způsobena viry. O těchto a mnoha dalších onemocněních jsme připravili konkrétní prezentace, které odhalují skutečnost, že existenci daných virů nelze prokázat. Pak tu ale máme onemocnění, jako je černý kašel, známý také jako pertuse, jehož původcem je údajně nakažlivá bakterie. V tomto příspěvku se vrátíme k publikacím z počátku 20. století a prozkoumáme stěžejní studii, z níž toto přesvědčení vychází, a také studie na zvířatech ze současnosti, díky kterým se tento chybný názor nadále udržuje. Pokud jde o historické údaje a programy očkování proti černému kašli, vypadá celá záležitost ještě hůře. Někdo má na rukou krev a prodává veřejnosti dalšího zajíce v pytli.
„Jen málokterým dětským neduhům a onemocněním se nedá vyhnout. Většinou jsou přímým důsledkem špatného myšlení, špatné výživy a chyb v celkovém vedení, a jsou tedy odrazem metod matky.“
„Plané neštovice, spalničky, černý kašel a záškrt nejsou dětské nemoci, ale jsou to poruchy způsobené neznalostí a špatnou péčí. Vůbec nejde o nemoci. Jde o akutní stavy, tedy o reakce s terapeutickým záměrem proti již existujícím nemocem. Kdyby byly děti vychovávány rozumně, nikdy by k nim nedošlo.“
– Dr. Ulric Williams, Terrain Therapy
Máme věřit tomu, že jsme ve válce s mikroorganismy a že jedním z těchto nepřátel je bakterie Bordetella pertussis, údajná příčina černého kašle. V červnu 2024 přinesl týdeník Newsweek zprávu o tom, že ve Spojených státech prudce vzrostl počet případů černého kašle, ačkoli se nezmiňuje o žádném úmrtí. V článku bylo uvedeno: „Úřad pro kontrolu potravin a léčiv (FDA) je znepokojen, protože jde o vysoce nakažlivou infekci dýchacích cest způsobenou bakterií Bordetella pertussis.“ „Nárůst počtu případů v letošním roce lze přičíst několika faktorům. Významnou roli sehrála snížená proočkovanost, částečně způsobená váhavostí ohledně očkování.“ „V reakci na tento znepokojivý nárůst případů vyzývají pracovníci v oblasti veřejného zdraví všechny, aby se ujistili, že nepromeškali očkování.“
Člověk by si řekl, že podobné příběhy už většinu lidí nezajímají, dokonce ani ty, kteří posledních pět let nesledovali dění až tak pozorně. Ale na druhou stranu se zdá, že někteří lidé se tohoto zvyku jen těžko zbavují. Chcete-li zjistit stanovisko establishmentu na určitou nemoc, pak je skvělým místem, kde začít, americké Centrum pro kontrolu a prevenci nemocí (CDC). Ti z vás, kteří znají skutečnou podstatu tohoto monstra, vědí, že takový název je zcela zavádějící. CDC totiž nekontroluje žádné nemoci ani jim nepředchází, protože ve skutečnosti pomáhá vymýšlet a propagovat imaginární nemoci. Celkově vzato je CDC klíčovou globální institucí, která se podílí na podpoře trhů pro farmaceutický průmysl. Informace CDC o černém kašli lze nalézt v 16. kapitole čtrnáctého vydání publikace Epidemiologie a prevence nemocí, kterým lze předcházet očkováním známé také jako „Růžová kniha“. Již název samotný prozrazuje jejich marketingovou strategii. V knize se uvádí:
„Podle CDC očkování zabrání více než 21 milionům hospitalizací a 730 000 úmrtí dětí narozených v posledních dvou desetiletích. Rutinní očkování rovněž chrání dospívající a dospělé před nemocemi, jako je meningitida, chřipka, zápal plic a pásový opar.“
Jak se dalo čekat, pro toto fantastické tvrzení nejsou uvedeny žádné důkazy. Můžete se podívat na některé z mých dalších příspěvků, včetně videa A pro „antivaxer“, kde vysvětluji, jak se dá podobnými tvrzeními o vakcínách oklamat veřejnost. Dobrou zprávou je, že dochází k rozsáhlému probouzení a čím dál více lidí vakcíny zpochybňuje, ne-li přímo odmítá. Svědčí o tom i další věta z Růžové knihy, kde se píše:
„Vzhledem k rostoucí váhavosti ohledně očkování a narušení systému zajišťujícího očkování v důsledku pandemie COVID-19 je důležitější než kdy jindy, aby poskytovatelé zdravotní péče měli k dispozici aktuální a důvěryhodné informace, které chrání společnost před nemocemi, jimž lze předcházet očkováním.“
Než začneme rozebírat základní vědecké poznatky, ještě přejdeme k části „klinické rysy“, kde se uvádí, že „černý kašel je definován počátečním 1 až 2týdenním obdobím charakterizovaným rýmou, kýcháním a nízkou horečkou“. V podstatě tedy jde o něco jako běžné nachlazení. Když se poté objeví nepolevující kašel, který může trvat až 10 týdnů, stanoví se diagnóza černý kašel. Jinými slovy to lze shrnout jako nachlazení následované nepolevujícím kašlem. Tím samozřejmě nechceme zlehčovat možnou závažnost tohoto onemocnění. Během záchvatů kašle může pacient zmodrat v důsledku snížené hladiny kyslíku nebo může začít zvracet. Další názvy tohoto onemocnění proto jsou „dávivý“, „zajíkavý“, „dusivý“, „zádušný“ nebo „křečový“ kašel. Aby bylo jasno, pro účely této diskuze považujeme toto onemocnění za specifickou jednotku na základě klinického obrazu.
Následně se dostáváme k údajům CDC týkajícím se historie tohoto onemocnění:
„Ve 20. století byl černý kašel jedním z nejčastějších dětských onemocnění a hlavní příčinou dětské úmrtnosti ve Spojených státech. Předtím, než byla ve 40. letech 20. století k dispozici vakcína proti černému kašli, bylo ročně hlášeno více než 200 000 případů černého kašle. Od doby, kdy se vakcína začala široce používat, se výskyt onemocnění snížil o více než 75 % ve srovnání s obdobím před zavedením očkování.“
Pokud jste dávali pozor, všimli jste si, že v první větě se hovoří o úmrtnosti, pak se objevilo slovo vakcína a poté se přešlo k výskytu onemocnění. Máte-li zájem dozvědět se více o všech druzích klamavých her a jazykových triků, které se používají k udržení mýtů o vakcínách, pak vřele doporučuji sérii Jordana Hendersona s názvem Evangelisté, odpadlíci a obhájci očkování. Systém se snaží rodičům namluvit, že očkování v dětství zachraňuje životy a předchází závažným onemocněním, přestože data nic takového neukazují. Jordan sestavil v této souvislosti několik skvělých grafů. Podíváme-li se například na příběh černého kašle na Novém Zélandu, zjistíme, že úmrtnost připisovaná této nemoci klesla před zavedením vakcíny do běžného očkovacího kalendáře v roce 1958 o 98,7 %.
Podobná zkušenost byla i v New Yorku, kde úmrtnost na toto onemocnění klesla na zanedbatelnou hodnotu již před zavedením vakcíny ve 40. letech 20. století.
A zvláště zajímavá byla zkušenost z Irska. Úmrtnost zde klesla o ohromných 90 % již předtím, než byla v roce 1953 zavedena vakcína. V roce 1973 se objevila negativní publicita v souvislosti s vakcínou, takže v roce 1976 klesl zájem o očkování na pouhých 30 %. Během 10 let před rokem 1973 došlo k celkem 31 úmrtím na černý kašel, zatímco během 10 let po roce 1973, kdy proočkovanost prudce klesla, bylo zaznamenáno pouze 12 úmrtí na černý kašel.
Pro ty z vás, kteří jsou si již vědomi bludů teorie choroboplodných zárodků, nebudou tyto grafy sice žádným překvapením, ale pro lidi, kteří jsou v této diskuzi nováčky, jsou ideálním úvodem do tématu. Kromě Jordanovy rozsáhlé galerie grafů jsou k dispozici také vynikající grafy z knihy Rozpouštění iluzí: Nemoc, vakcíny a zapomenutá historie, které vytvořil Roman Bystrianyk, a také řada australských statistik, které na svých webových stránkách Dilema ohledně očkování zdokumentoval Greg Beattie.
Pozn. překl. – podobná situace byla i na území, které odpovídá dnešní České republice:
Zjistili jsme, že i když lidé nemusí být vždy připraveni slyšet o nedostatku důkazů o patogenních mikroorganismech, takovéto grafy jsou skvělým prvním krokem pro ty, kteří jsou v raných fázích zkoumání vakcín. Na základě čeho tedy byla za příčinu černého kašle označena bakterie? V Růžové knize CDC se uvádí:
„Pertuse neboli černý kašel je akutní infekční onemocnění vyvolané bakterií Bordetella pertussis. Výskyt černého kašle poprvé popsal v 16. století Guillaume de Baillou. Organismus poprvé izolovali Jules Bordet a Octave Gengou v roce 1906.“
Toto tvrzení je opět klamavé. Poslední věta – „Organismus poprvé izolovali Jules Bordet a Octave Gengou v roce 1906“ – se odkazuje na bakterii Bordetella pertussis, což je v pořádku, avšak izolace určitého druhu bakterie neznamená, že je patogenní nebo způsobuje onemocnění. Druhá věta – „Výskyt černého kašle poprvé popsal v 16. století Guillaume de Baillou“ – nemá nic společného s prokázáním příčiny onemocnění. A pokud jde o první větu – „Pertuse neboli černý kašel je akutní infekční onemocnění vyvolané bakterií Bordetella pertussis“ – zde se celá šaráda rozpadá, protože není uveden žádný důkaz, který by toto tvrzení podpořil. V naší nejnovější knize Poslední pandemie (spolek Resetheus připravuje překlad této knihy do češtiny – pozn. překl.) nastiňujeme historické události, které vedly k nepodloženému tvrzení, podle něhož je příčinou tohoto onemocnění bakteriální patogen. Na počátku 20. století, kdy teorii choroboplodných zárodků začalo přijímat čím dál více lidí z oblasti lékařské vědy, se debaty často soustředily nikoliv na to, co způsobilo dané onemocnění, ale spíše na to, který konkrétní mikroorganismus onemocnění způsobil.
V knize Poslední pandemie jsme uvedli:
„Belgičtí mikrobiologové Jules Bordet a Octave Gengou se ujali úkolu tohoto původce onemocnění prokázat a v roce 1906 jej údajně našli, jak popisuje Patrick Guilfoile ve své knize z roku 2010:
‚Bordet a Gengou nejprve odebrali sekret z dýchacích cest pětiměsíčního kojence, který měl černý kašel, a tento materiál přidali na růstové médium. Na misce vyrostlo mnoho malých bakterií, které byly nyní identifikovány jako Bordetella pertussis. Následně umístili misky s tímto médiem před ústa kašlajících dětí, které měly černý kašel, a stejný patogen izolovali i od těchto dalších pacientů.‘
Od roku 1906 se proto Bordetella pertussis obecně považuje za původce klinického stavu známého jako černý kašel. To, co popsali Bordet a Gengou, však není žádným důkazem toho, že by tato bakterie způsobovala onemocnění poté, co ji lidé vdechli. Místo toho jednoduše našli bakterii v sekretech z dýchacích cest některých jedinců, kteří měli přetrvávající kašel. Neutuchající kašel je pouze známkou toho, že v dýchacích cestách trvá abnormální stav. Jejich jediným významným zjištěním tedy byla souvislost onemocnění s přítomností nebo alespoň zvýšeným množstvím bakterie Bordetella pertussis.“
To, na co poukazujeme, je druh nelogické pseudovědy, která se objevuje v celém archivu teorie choroboplodných zárodků, a je to stejné, jako kdybychom tvrdili, že příčinou požárů jsou hasiči. Nebo pokud najdeme množící se bakterie na hnijícím kusu steaku, rovněž neřekneme, že jde o patogeny, které napadly krávu. Bakterie reagují na okolní terén a když je tkáň devitalizovaná nebo odumírá, pustí se do práce, aby pomohly tkáň rozložit. Pokud k tomu dojde uvnitř těla, například v plicích, proběhne stejný proces.
V knize Poslední pandemie jsme také nastínili absurdní pokusy o prokázání „infekce“ u makaků rhesus, a to vpravením velkého množství bakteriálních kultur kanylou přímo do plic. Údajným důkazem infekce bylo, že bakterie Bordetella, které byly makakům tímto způsobem podány, se pak v jejich horních cestách dýchacích nacházely po dobu následujících dvou týdnů. Ale počkejte, to znamená… že je našli přesně tam, kam je vpravili. Ve skutečnosti prostě jen zjistili, že se bakterie z dýchacích cest postupně vylučují. Zajímavé je, že kašel se objevil pouze u jedné ze čtyř opic a byl popsán jako mírný. Vědcům se tedy nepodařilo ani napodobit charakteristický znak černého kašle, kterým má být silný přetrvávající kašel. V každém případě lze celý experiment zcela zavrhnout jako nevědecký, protože neobsahoval žádnou kontrolní skupinu. Tou by byla skupina makaků, kterým by bylo do dýchacích cest vpraveno srovnatelné množství biologického materiálu, ale bez bakterií Bordetella nebo takového, který by obsahoval jiný druh bakterií.
Podobný experiment provedli také s mláďaty paviánů a tentokrát tvrdili, že se jim podařilo vyvolat záchvaty kašle se 100% úspěšností. Ani v tomto případě neměli k dispozici žádnou kontrolní skupinu, takže i tato studie patří do archivu pseudovědy. Je neuvěřitelné, jak často se s takovými nesmyslnými metodikami setkáváme a musíme neustále zdůrazňovat, že vnášení biologického materiálu tímto způsobem není žádným důkazem napadení příjemce choroboplodnými zárodky. V podstatě jakákoli tekutina vpravená do plic může vyvolat zánětlivou reakci. Proto anesteziologové tak pečlivě dbají na to, aby se pacientům v celkové anestezii do plic nic nedostalo.
V současné době tedy neexistují žádné experimenty na lidech ani na zvířatech, které by prokázaly, že bakterie Bordetella mají schopnost nás napadnout a vyvolat černý kašel. A neexistují ani žádné důkazy o tom, že by nemocní lidé mohli černý kašel přenést na zdravé. V úvodní větě studie, kterou jsme se právě zabývali, se uvádí: „Černý kašel je vysoce nakažlivé akutní onemocnění dýchacích cest způsobené bakteriálním patogenem Bordetella pertussis.“ Proč v tom případě prostě nevystavili člověka nebo primáty přirozenou cestou nemocným jedincům a nesledovali, jak se nemoc šíří? Jak vidíme, nic takového se neděje. Vzhledem k nedostatku experimentálních důkazů, které by prokazovaly, že černý kašel je nakažlivé onemocnění, se medicínsko-farmaceutický establishment pokusil použít epidemiologické údaje. Ty však tento model nijak nepodporují. V knize Poslední pandemie jsme uvedli:
„Podle systematického přehledu z roku 2020 mělo mnoho ‚případů‘ černého kašle jen minimální nebo žádné příznaky a jeho závěrem bylo, že ‚studie zahrnuté do tohoto přehledu uvádějí vysoký výskyt případů asymptomatické a mírné/atypické infekce mezi kontakty případů černého kašle v domácnostech‘.“
Ach, asymptomatické případy, které porušují první Kochův postulát, podle něhož „se mikroorganismus musí vyskytovat v hojném množství ve všech organismech, které danou nemocí trpí, ale neměl by se vyskytovat v organismech zdravých“. Zde se naplno projevuje nesmyslnost teorie choroboplodných zárodků. Máme údajný patogen v podobě bakterie Bordetella pertussis, takže pokud se tato bakterie najde u nemocného člověka, pak to potvrzuje hypotézu. Pokud je však bakterie nalezena u zdravého člověka, pak se použije výmluva v podobě asymptomatické infekce. Je zřejmé, že jde o nefalzifikovatelnou hypotézu, a proto ji nelze testovat vědeckou metodou. Ve skutečnosti do stejné kategorie spadá i širší koncept imunity vůči mikroorganismům. Podívejte se, prosím, na mé video Je imunita skutečná? Souvisí to také s videem Pravda o nákaze, kde jsem mluvila o tom, jak byly změněny definice slov, jako je infekce, aby se zalátal nefunkční model teorie choroboplodných zárodků. Teorie choroboplodných zárodků je nesmyslná od samého počátku, a dokonce ani sám Koch nedokázal naplnit její postuláty.
Laboratorní diagnostikou černého kašle se nebudu zabývat, protože ta se v podstatě točí kolem detekce bakterie Bordetella pertussis. V knize Poslední pandemie se podrobně věnujeme PCR, abychom ukázali, jak se dají pomocí PCR vytvořit neexistující epidemie, včetně incidentu z roku 2006, který se odehrál ve zdravotnickém středisku Dartmouth-Hitchcock Medical Center v americkém státě New Hampshire.
Příčina klinického obrazu černého kašle je pravděpodobně multifaktoriální, ale je zřejmé, že bakterie Bordetella pertussis se mohou objevit v respiračním traktu následkem změny vnitřního terénu organismu během onemocnění. Válku proti tomuto mikroorganismu, stejně jako proti všem ostatním, vede farmaceutický průmysl cíleně, aby vytvořil trh pro své vakcíny. Jakkoli to rodiče nechtějí slyšet, měli by se hluboce zamyslet nad tím, co mohlo vyvolat nemoc, jako je černý kašel. Viděli jsme, že výskyt tohoto onemocnění v rozvinutých zemích v průběhu minulého století výrazně poklesl a nyní je problémem zejména v chudých komunitách. Není to však jen otázka bohatství a o všechny děti je třeba se náležitě postarat, mimo jiné prostřednictvím organické stravy, zdrojů čisté vody a zdravého životního prostředí. Pokud dítě nebo kdokoli jiný akutně onemocní, mělo by to být považováno za varovné znamení, že je třeba řešit základní problém, který onemocnění vyvolal. Jako matka jsem se poučila osobně a díky zkušenostem s více dětmi jsem postupně řešila mnohem méně případů akutních onemocnění, takže naše děti jsou téměř vždy v pořádku. Kromě zásadních změn v našem jídelníčku jsme také odhlásili děti ze školy a z jakýchkoli „zařízení péče o děti“. Jednou z nejdůležitějších změn je rovněž udržet si odstup od systému alopatické medicíny. To znamená vyhýbat se všem nesmyslným a toxickým dětským vakcínám, stejně jako téměř všem ostatním farmaceutickým produktům. Přiznám se, že dříve jsem si myslela, že dávat dětem paracetamol (acetaminofen) představuje laskavou a uklidňující pomoc. Dnes považuji takový zásah za obrovskou pošetilost. Ochrana dětí před systémem alopatické medicíny také znamená vyhnout se rutinním návštěvám u lékaře, které mohou vést ke kaskádě zbytečných vyšetření a zákroků. Ale snad nejhorší ze všeho je, že během takových interakcí jsou u rodičů vyvolávány pocity viny a strachu a rodiče jsou tlačeni k souhlasu s očkováním pod zcela mylnou představou, že tyto přípravky mohou zlepšit zdraví jejich rodiny.
Podívejte se, prosím, na všechny bezplatné zdroje na našich stránkách drsambailey.com, kde se dozvíte o nejrůznějších přírodních způsobech, jak dosáhnout optimálního zdraví. Je zde také možnost připojit se k naší komunitě, kde můžete získat přístup k pravidelným vysíláním, při nichž s mým manželem Markem zodpovídáme vaše dotazy. Věnovali jsme se již stovkám témat týkajících se zdraví, svobody a životní pohody a tento seznam se neustále rozšiřuje.
Podvod s vakcinací může snadno fungovat díky tomu, že prakticky nejde nijak prokázat, jestli vakcíny opravdu chrání před nějakým onemocněním. Dá se jen jednoznačně prokázat že nechrání, když očkovaný člověk onemocní nemocí, před níž měl být údajně chráněn. Jenže tohle se okecá „přiznáním“ že vakcíny nechrání stoprocentně. Ovšem zase nelze nijak prokázat „kolikaprocentně“. Může to klidně být (a jistě je) 0% a nikdo to nedokáže. Ale lidé jsou silně naklonění víře, že je něco ochrání před nemocí, takže tenhle podvod pořád dobře funguje. Dokonce ani covidárna lidem neotevřela oči, protože většina věří, že „staré a osvědčené vakcíny“ na rozdíl od té „nové a experimentální“ skutečně fungují….
Zdá sa ze sme vychovávaní vo viere od detstva. a hlavne v detstve.