Lidé, kteří věří, že HIV je vysoce infekční „virus“, pravděpodobně nikdy neviděli studii Nancy Padianové, která 10 let sledovala 175 nesourodých párů (v nichž byl jeden partner HIV pozitivní a druhý HIV negativní). Tyto páry spolu pravidelně spaly a měly nechráněný sex. Během celé studie nedošlo k přenosu HIV z pozitivního na negativního partnera. Zde je několik zajímavostí:

Heterosexuální přenos viru lidské imunodeficience (HIV) v severní Kalifornii: výsledky desetileté studie

„Autoři časem zaznamenali zvýšené používání kondomů (p <0,001) a žádné nové infekce.“

„Sledovali jsme 175 HIV-nesourodých párů (jeden partner HIV pozitivní, druhý HIV negativní) v průběhu času, v součtu přibližně 282 let sledování. Kvůli úmrtím a rozchodům sledovaných párů zásadně ubylo; ve studii jsou uvedeny údaje pouze od 175 párů. Nejdelší doba sledování byla 12 návštěv (6 let). Po vstupu do studie jsme nepozorovali žádnou sérokonverzi.“

„Při poslední kontrole páry mnohem více abstinovaly nebo důsledně používaly kondom a mnohem méně praktikovaly anální styk (p < 0,0005 pro všechny). Nicméně během 6 měsíců před jejich poslední kontrolou uvedlo konzistentní používání kondomu pouze 75% párů. 47 párů, které ve studii pokračovaly po dobu 3 měsíců až 6 let, používalo kondom přerušovaně a mezi nechráněnými partnery nedošlo k žádné sérokonverzi.“

„Obecně odhadujeme, že infekčnost přenosu z muže na ženu je nízká, přibližně 0,0009 na kontakt a infekčnost přenosu z ženy na muže je ještě nižší.“

„I když chybějící přenos v naší prospektivní studii může být částečně způsoben neidentifikovanými ochrannými faktory, v průběhu času jsme pozorovali také významnou změnu chování. V předchozích záznamech byl podíl párů, které při posledním sledování před analýzou používaly kondom, 100 procent. Zde uváděných 75% je nejnižší podíl, který jsme pozorovali. Podíl párů, které by kondom používaly, pokud by studie pokračovala déle než 10 let, zůstává neznámý. Absence séroincidentní infekce v průběhu studie však nemůže být zcela připsána jen významné změně chování. K přenosu nedošlo ani mezi 25% párů, které při poslední kontrole kondom důsledně nepoužívaly, ani mezi 47 páry, které po celou dobu sledování přerušovaně praktikovaly nechráněný sex. To také dokazuje nízkou infekčnost při absenci buď sdílení jehel, a/nebo kofaktorů, jako jsou souběžné pohlavně přenosné choroby.“

Click to access Padian.pdf

Podle studie Nancy Padianové je extrémně obtížné, aby se tato pohlavně přenosná nemoc přenášela SEXUÁLNĚ. Ve skutečnosti ani jeden pár, který do studie vstoupil, neměl partnera, který prodělal sérokonverzi. Pro upřesnění, sérokonverze je kritérium používané k určení, zda je někdo HIV pozitivní, a to prostřednictvím protilátek. Mějte na paměti, že protilátky virologové běžně používají jako kritérium k tomu, aby někomu sdělili, že je před „virem“ a/nebo nemocí CHRÁNĚN, ne že je infikován. V případě HIV to však neplatí. Pokud u někoho zjistí protilátky, považují ho za nakaženého virem HIV a nechráněného. To dává smysl, nebo ne? Ještě jedna věc, kterou je třeba mít na paměti, je, že testy na protilátky jsou nepřesné a nespecifické, a proto existuje řada jiných stavů než HIV, které mohou mít za následek pozitivní diagnózu HIV:

Faktory, o kterých je známo, že způsobují falešně pozitivní výsledky testu na protilátky proti HIV:

• Protilátky proti karbohydrátům
• Přirozeně se vyskytující protilátky
• Pasivní imunizace: příjem gamaglobulinů nebo imunoglobulinů (obsahuje protilátky, podává se jako profylaxe proti infekci)
• Malomocenství
• Tuberkulóza
• Mycobacterium avium
• Systémový lupus erythematodes
• Selhání ledvin
• Hemodialýza/selhání ledvin
• Léčba interferonem alfa u pacientů podstupujících hemodialýzu
• Chřipka
• Očkování proti chřipce
• Herpes simplex I
• Herpes simplex II
• Infekce horních cest dýchacích (chřipka nebo nachlazení)
• Nedávná virová infekce nebo expozice virovým vakcínám
• Těhotenství
• Malárie
• Vysoká hladina cirkulujících imunokomplexů
• Hypergamaglobulinémie (vysoké hladiny protilátek)
• Falešně pozitivní výsledky dalších testů, včetně testu RPR na syfilis
• Revmatoidní artritida
• Očkování proti hepatitidě B
• Očkování proti tetanu
• Transplantace orgánů
• Transplantace ledvin
• Protilátky proti lymfocytům
• Protilátky proti kolagenu (nacházejí se u gayů, hemofiliků, Afričanů obou pohlaví a lidí s malomocenstvím)
• Sérum pozitivní na revmatoidní faktor, antinukleární protilátky (obojí bylo zjištěno u revmatoidní artritidy a dalších autoprotilátek)
• Autoimunitní onemocnění: systémový lupus erythematodes, sklerodermie, onemocnění pojivové tkáně, dermatomyositida
• Zhoubné novotvary (rakovina)
• Alkoholická hepatitida/alkoholické onemocnění jater
• Primární sklerotizující cholangitida
• Hepatitida
• Syndrom „lepkavé“ krve (u Afričanů)
• Protilátky s vysokou afinitou k polystyrenu (používanému v testovacích soupravách)
• Krevní transfuze, vícenásobné krevní transfuze
• Mnohočetný myelom
• HLA protilátky (proti leukocytárním antigenům třídy I a II)
• Protilátky proti hladkému svalstvu
• Protilátky proti parietálním buňkám
• Protilátky IgM proti hepatitidě A
• Anti-Hbc IgM
• Podávání lidských imunoglobulinových preparátů shromážděných před rokem 1985
• Hemofilie
• Hematologické maligní poruchy/lymfom
• Primární biliární cirhóza
• Stevens-Johnsonův syndrom
• Q-horečka s přidruženou hepatitidou
• Tepelně zpracované vzorky
• Lipemické sérum (krev s vysokým obsahem lipidů)
• Hemolyzované sérum
• Hyperbilirubinémie
• Globuliny produkované během polyklonálních gamapatií (které jsou pozorovány u rizikových skupin AIDS)
• Chybná interpretace zkřížených reakcí u zdravých jedinců
• Normální lidské ribonukleoproteiny
• Jiné retroviry
• Antimitochondriální protilátky
• Antinukleární protilátky
• Antimikrozomální protilátky
• Protilátky proti antigenu T-lymfocytů
• Proteiny na filtračním papíru
• Virus Epstein-Barrové
• Viscerální leishmanióza
• Receptivní anální sex

Reference na: http://www.virusmyth.com/aids/hiv/cjtestfp.htm

Věděli jste, že:

• Žádný test na HIV, který tvrdí, že diagnostikuje skutečnou infekci, nebyl nikdy schválen FDA (Úřadem pro kontrolu potravin a léčiv v USA)?
• Žádný test na HIV nemůže určit, zda máte specifické protilátky proti HIV nebo skutečný virus?
• Žádný test na HIV nebyl nikdy ověřen přímým nálezem viru HIV u žádné lidské bytosti?
• Abyste měli pozitivní test na HIV, není nutná žádná expozice HIV?

Studie Nancy Padianové tedy nebyla schopna u nesourodých HIV párů, které spolu během 10leté studie pravidelně spaly, prokázat žádnou novou infekci HIV. To nevypadá jako sexuálně přenosná nemoc nebo „virus“. Pokud nelze HIV přenášet sexuálně, co takhle píchnutí jehlou „infikovanou“ krví? Zdravotníci jsou s HIV pozitivními pacienty běžně v kontaktu a píchnutí do prstů „infikovanou“ krví jsou pravidelně hlášena. Mezi zdravotníky/pacienty, kteří tragicky podlehli infekci HIV po náhodné expozici, musí určitě existovat vysoké riziko a míra přenosu?

Podle „důvěryhodných“ lidí z CDC (Centrum pro kontrolu a prevenci nemocí v USA) tomu tak není. Pamatujte, že toto jsou jejich nejlepší čísla/odhady:

• „Zdravotníci, kteří jsou v práci vystaveni riziku poranění injekční jehlou obsahující krev infikovanou HIV, mají 0,23% riziko nakažení. Jinými slovy, 2,3 z každých 1 000 takových zranění, pokud se neléčí, povede k infekci. Riziko expozice v důsledku postříkání tělesnými tekutinami se považuje za téměř nulové, i v případech kdy tekutiny zjevně obsahují krev. Potřísnění neporušené kůže nebo sliznic tekutinou je pro přenos HIV považováno za extrémně málo rizikové, ať už obsahuje krev, nebo ne.“

https://www.cdc.gov/hai/organisms/hiv/hiv.html

• Sexuální přenos ve studii Padianové: 0 %.
• Přenos píchnutím jehlou mezi zdravotnickými pracovníky: riziko 0,23 %.
• Za více než 30 let existence HIV může CDC tvrdit, že pouhých 58 zdravotníků bylo infikováno virem HIV z píchnutí jehlou „infikovanou“ krví, přičemž od roku 1999 se objevil pouze jeden takový případ! Z toho by mělo být jasné, že HIV nelze injekcí „infikované“ krve přenášet.

Dalším zajímavým faktem, který je třeba mít na paměti, je, že rovněž není jisté, zda se u lidí označených diagnózou HIV, někdy AIDS rozvine:

• „Odborníci na AIDS z Johns Hopkins tvrdí, že mají přesvědčivé důkazy o tom, že u některých lidí s HIV, kteří po léta a dokonce desetiletí vykazují extrémně nízké hladiny viru v krvi, se AIDS nikdy plně nerozvine a zůstávají bez symptomů dokonce i bez léčby, a to pravděpodobně díky síle jejich imunitního systému, a ne z důvodu nějaké vady kmene viru HIV, kterým se nakazili.“

https://www.sciencedaily.com/releases/2008/08/080812064347.htm

To se docela shoduje s tím, co přiznal v četných rozhovorech virolog, objevitel viru HIV Luc Montagnier:

VI. Mezinárodní konference o AIDS, 24. června 1990:

„V teorii, že virus HIV způsobuje všechny příznaky AIDS, existuje příliš mnoho nedostatků. Vídáme lidi, kteří jsou virem HIV infikovaní 9, 10, 12 let a více, kteří jsou stále v dobré kondici a pořád mají dobrý imunitní systém. Je nepravděpodobné, že by tito lidé později onemocněli AIDS.“

„HIV není nutný ani dostačující k tomu, aby AIDS způsobil.“

Dr. Luc Montagnier v rozhovoru s Djamelem Tahim z roku 1997:

„AIDS nevyhnutelně nevede ke smrti, zvláště pokud potlačíte kofaktory, které nemoc podporují. Je velmi důležité to sdělit infikovaným lidem… myslím si, že nyní bychom měli kofaktorům přikládat stejnou váhu, jakou jsme dosud přikládali viru HIV.“

„Psychologické faktory jsou pro podporu imunitní funkce zásadní. Pokud tuto psychologickou podporu potlačíte tím, že někomu řeknete, že je odsouzen k smrti, odsoudíte ho jen prostřednictvím Vašich slov.“

„Nepurifikovali jsme [neizolovali]… Viděli jsme nějaké částice, které ale neměly morfologii [tvar] typickou pro retroviry… Byly velmi odlišné… vždy jsem připouštěl, že jsme neměli to, co bylo skutečnou příčinou AIDS.“

http://aras.ab.ca/aidsquotes.htm

Dr. Luc Montagnier v rozhovoru pro dokument o AIDS „House of Numbers“:

„Existuje mnoho způsobů, jak snížit přenos HIV pomocí jednoduchých opatření, jako je výživa, podávání antioxidantů, hygienická opatření a boj proti dalším infekcím, které jsou u pacientů přítomny.“

„Pokud máte dobrý imunitní systém, Vaše tělo se může HIV přirozeně zbavit.“

„Měli bychom usilovat o kombinaci opatření, jako jsou antioxidanty, poradenství v oblasti výživy, výživa, boj s dalšími infekcemi, které jsou u pacientů přítomny, jako je malárie, tuberkulóza a parazitární onemocnění, dále vzdělávání a podpora hygieny genitálií.“

„Lidé vždy uvažují o lécích a vakcínách, protože z výživy není žádný zisk.“

„Pokud vezmete chudého afrického pacienta, který byl infikován HIV, a posílíte jeho imunitní systém, mělo by být také možné, aby se HIV zbavil přirozenou cestou.“

„Všechno výše uvedené představuje důležité znalosti, které byly zcela opomíjeny.“

HIV/AIDS: Nobel Laureate Advocates Natural Cure – Dr. Rath Health Foundation (dr-rath-foundation.org)

A pro zajímavost ještě pár výroků od zdiskreditovaného amerického „spoluobjevitele“ viru HIV Roberta Galla:

„Peter Duesberg ví o retrovirech víc než kdokoli jiný na světě.“ (Spin, červen 1992)

„…On (Peter Duesberg) nevěří, že tu nemoc způsobuje HIV… Tuto debatu nemohu vyhrát. Racionální lidé vědí, že o takových věcech se nediskutuje.“ (NYU Medical Center, rozhovor Jamese M. Scutera s Robertem Gallem z 11. listopadu 1993)

„Myslím si, že pokud se HIV neprojevuje, nemění a nereplikuje, tak takový virus je nefunkční a nebude vyvolávat nemoc…“ (Spin, říjen 1994, dr. Robert Gallo, spoluobjevitel HIV)

Zdá se, že muži, kterým je připisován objev HIV, se shodují v tom, že jejich „virus“ nestačí k tomu, aby vznik AIDS způsobil. Je úžasné, jaké věci tito výzkumníci nahlas připouštějí, ale mainstreamová média o nich nikdy neinformují.

Nakonec si na níže uvedeném obrázku všimněte několika věcí:

• muži (1 z 2500) a ženy (1 z 1250) mají různou pravděpodobnost, že budou „nakaženi“
• pravděpodobnost se liší v závislosti na úrovni příjmů dané země
• genderová nerovnost a násilí v intimní partnerské oblasti zvyšuje riziko u žen
• obřízka nějakým způsobem snižuje riziko u mužů

Vážně. To je to, čemu chtějí, abyste věřili. Jedná se o vysoce nebezpečnou sexuálně přenosnou nemoc, která je sexistická, ekonomicky uvědomělá, cílí na ženy trpící genderovou nerovností a partnerským násilím, a přesto nemůže přijít na to, jak infikovat obřezaný penis.

SHRNUTÍ:

• Studie Nancy Padianové sledovala 175 HIV-nesourodých párů (v nichž byl jeden partner HIV pozitivní a druhý HIV negativní) v průběhu času, v součtu přibližně 282 let sledování.
• Po vstupu do studie nepozorovali žádnou sérokonverzi.
• Mezi nechráněnými partnery nedošlo k žádné sérokonverzi.
• Odhadovali, že pravděpodobnost přenosu z muže na ženu je nízká, přibližně 0,0009 na kontakt, a že infekčnost při přenosu z ženy na muže je ještě nižší.
• Absence séroincidentní infekce v průběhu studie nemohla být připsána pouze významné změně chování.
• K přenosu nedošlo ani mezi 25% párů, které při poslední kontrole důsledně nepoužívaly kondom, ani mezi 47 páry, které po celou dobu sledování přerušovaně praktikovaly nechráněný sex.
• Tyto důkazy také ukazují na nízkou infekčnost při absenci buď sdílení jehel, a/nebo kofaktorů, jako jsou souběžné pohlavně přenosné choroby.
• Testy na HIV používají k určení infekce/pozitivity protilátky, což je ale přesný opak toho, co platí pro všechny ostatní „viry“, u kterých se protilátky rovnají „ochraně“.
• Protilátky proti HIV jsou nespecifické a testy mohou reagovat pozitivně u řady stavů, jako je tuberkulóza, malárie, infekce horních cest dýchacích, těhotenství a přirozeně se vyskytující protilátky.
• CDC připouští, že přenos HIV na pacienty ve zdravotnických zařízeních je vzácný a většina expozic nevede k infekci.
• Tvrdí, že i když je přenos HIV ve zdravotnických zařízeních možný, je extrémně vzácný.
• Ve Spojených státech bylo hlášeno pouze 58 případů potvrzeného přenosu HIV na zdravotnický personál během výkonu povolání, přičemž od roku 1999 se vyskytl pouze jeden případ.
• Zdravotníci, kteří jsou v práci vystaveni riziku poranění injekční jehlou obsahující krev infikovanou HIV, mají 0,23% riziko nakažení.
• Riziko expozice v důsledku postříkání tělesnými tekutinami se považuje za téměř nulové, i v případech kdy tekutiny zjevně obsahují krev.
• Potřísnění neporušené kůže nebo sliznic tekutinou je pro přenos HIV považováno za extrémně málo rizikové, ať už obsahuje krev, nebo ne.
• Odborníci na AIDS z Johns Hopkins tvrdí, že mají přesvědčivé důkazy o tom, že u některých lidí s HIV, kteří po léta a dokonce desetiletí vykazují extrémně nízké hladiny viru v krvi, se AIDS nikdy plně nerozvine a zůstávají bez symptomů dokonce i bez léčby.

• Podle objevitele HIV Luca Montagniera:
  • V teorii, že virus HIV způsobuje všechny příznaky AIDS, existuje příliš mnoho nedostatků.
  • Je nepravděpodobné, že by tito lidé později onemocněli AIDS.
  • HIV není nutný ani dostačující k tomu, aby AIDS způsobil.
  • Měli bychom nyní kofaktorům přikládat stejnou váhu, jakou jsme dosud přikládali viru HIV.
  • Psychologické faktory potlačují imunitní funkce a pokud někomu řeknete, že zemře, odsoudíte ho jen prostřednictvím Vašich slov.
  • Nepurifikoval [neizoloval] částice považované za HIV a viděl některé částice, které neměly morfologii [tvar] typickou pro retroviry.
  • Věří, že neměli to, co bylo skutečnou příčinou AIDS.
  • Věří, že přenos HIV lze snížit výživou, podáváním antioxidantů, hygienickými opatřeními a bojem proti dalším infekcím.
  • Pokud máte dobrý imunitní systém, Vaše tělo se dokáže HIV zbavit přirozenou cestou.
  • Věří, že bychom měli prosazovat kombinace opatření, jako jsou antioxidanty, poradenství v oblasti výživy, výživa, boj s dalšími infekcemi, které jsou u pacientů přítomny, jako je malárie, tuberkulóza a parazitární onemocnění, dále vzdělávání a podpora hygieny genitálií.
  • Lidé vždy uvažují o lécích a vakcínách, protože z výživy není žádný zisk.
  • Pokud posílíte imunitní systém člověka, mělo by být také možné, aby se HIV zbavil přirozenou cestou.

• Podle zdiskreditovaného „spoluobjevitele“ viru HIV Roberta Galla:
  • Peter Duesberg ví o retrovirech víc než kdokoli jiný na světě.
  • Peter Duesberg nevěří, že tuto nemoc způsobuje HIV a Gallo říká, že on sám tuto debatu s Duesbergem nemůže vyhrát.
  • Pokud se HIV neprojevuje, nemění a nereplikuje, tak takový virus je nefunkční a nebude vyvolávat nemoc.

• Muži (1 z 2500) a ženy (1 z 1250) mají různou pravděpodobnost, že budou „nakaženi“.
• Pravděpodobnost infekce se liší v závislosti na úrovni příjmů dané země.
• Genderová nerovnost a násilí v intimní partnerské oblasti zvyšuje riziko u žen.
• Obřízka nějakým způsobem snižuje riziko u mužů.

I když to vše je velmi přesvědčivý důkaz proti přenosu „viru“ známého jako HIV, stejně jako důkaz, že tento „virus“ není příčinou AIDS, tak téměř vše v tomto příspěvku je jen sporným tvrzením založeným na jedné jednoduché citaci od jednoho z objevitelů HIV, kterou jsem uvedl.

Uhodnete které?

Konec infekčního mýtu – 1. část: Experimenty dr. Rosenaua se španělskou chřipkou (1918)

Konec infekčního mýtu – 2. část: Jak se přenášejí „viry“? Nikdo neví.

VIRUS HIV? LEŽ, KTERÉ UVĚŘIL CELÝ SVĚT – KNIHA

VIRUS HIV? LEŽ, KTERÉ UVĚŘIL CELÝ SVĚT – VIDEO