Žádost o poskytnutí informací na základě zákona č. 106/1999 Sb. o svobodném přístupu k informacím

Státní veterinární správa v souvislosti s výskytem ptačí chřipky v České republice vyhlásila mimořádná veterinární opatření. Na svých webových stránkách uvádí také řadu tvrzení o viru H5N1 a ptačí chřipce, ke kterým však nejsou uvedeny odkazy na vědecké práce, které by tato tvrzení prokazovaly.

1. Uveďte, prosím, vědeckou práci, včetně konkrétních citací z ní, která pomocí vědecké metody prokázala, že původcem ptačí chřipky je virus H5N1.
2. Uveďte vědeckou práci, včetně konkrétních citací z ní, která pomocí vědecké metody prokázala existenci viru H5N1, případně dalších subtypů viru influenzy typu A.
3. Uveďte vědeckou práci, včetně konkrétních citací z ní, která pomocí vědecké metody prokázala, že virus H5N1 je přenosný a patogenní pro člověka a má pandemický potenciál.
4. Uveďte vědeckou práci, včetně konkrétních citací z ní, která pomocí vědecké metody prokázala, že k přenosu viru H5N1 dochází perorální a aerogenní cestou.
5. Prošetřuje Státní veterinární správa v případě výskytu klinických příznaků ptačí chřipky, zejména ve velkochovech drůbeže, i další možné příčiny vzniku onemocnění, jako jsou např. faktory zoohygienické, farmakologické, nutriční, otrava závadným krmivem nebo kontaminovanou napájecí vodou, nadměrný stres zvířat atd.?

Děkuji

Eva Mertlíková

zadost-o-poskytnuti-informaci-svs-ptaci-chripka-web.pdf (resetheus.org)

---

priloha_1121893806_0_poskytnuti_informaci_dle_zakona_c._106_1999_sb-web.pdf (resetheus.org)

---

Žádost o poskytnutí informací na základě zákona č. 106/1999 Sb. o svobodném přístupu k informacím

Dne 15.12.2022 podala Eva Mertlíková (dále jen „žadatelka“) žádost o poskytnutí informace podle zákona č. 106/1999 Sb., o svobodném přístupu k informacím, ve znění pozdějších předpisů, následujícího znění…

Žadatelka obdržela od Státní veterinární správy (dále jen „SVS“) dne 28.12.2022 následující odpověď…

Žádná z odpovědí SVS však položené dotazy nezodpověděla:

• Ad 1) Hlavním tématem studie Evolution and adaptation of H5N1 influenza virus in avian and human hosts in Indonesia and Vietnam z roku 2006 je fylogenetická analýza vzorků odebraných v období let 2003-2005. Není tedy zřejmé, jaký dotaz žadatelky mělo uvedení této studie zodpovědět.
• Ad 2) Článek [H5N1 avian influenza] z roku 2005 vědeckou prací, která by pomocí vědecké metody prokázala, že virus H5N1 je přenosný a patogenní pro člověka a má pandemický potenciál, není. Informace uvedené SVS jsou pravděpodobně jen překladem informací uvedených v abstraktu článku v italštině (navíc tvrzení „…proto dodržování prevence v podobě omezení kontaktu mezi volně žijícími ptáky – drůbeží – člověkem je účinná.“ v abstraktu článku uvedeno není).
• Ad 3) Článek (Highly pathogenic) avian influenza as a zoonotic agent z roku 2009, který obsahuje pouze souhrn informací o ptačí chřipce, vědeckou prací, která by pomocí vědecké metody něco prokázala, není. Tvrzení uvedená SVS nejsou ani citací, ale jen volným překladem a interpretací informací uvedených v abstraktu článku („Volně žijící vodní ptáci jsou přirození rezervoárové všech virů chřipky typu A, kam patří i H5N1. Většina virů je nízce patogenní tzv. (LPAI), ale některé získaly zvýšenou nakažlivost a jsou nebezpečná pro domácí drůbež tzv. (HPAI). Vnímaví ptáci na HPAI často umírají.“).
• Ad 4) Článek Occupational and consumer risks from avian influenza viruses z roku 2006 vědeckou prací, která by pomocí vědecké metody něco prokázala, není. Z tvrzení uvedeného SVS („Řešení preventivních opatření omezujících nebo zabraňujících šíření H5N1 má tak ekonomický význam pro chovatele ptactva i enviromentální význam ochrany člověka před infekcí.“) není zřejmé, jaký dotaz zaslaný žadatelkou mělo uvedení tohoto tvrzení zodpovědět.

Ani jedna z odpovědí SVS dotazy žadatelky nezodpověděla. Žádný z uvedených dokumentů (většinou se jedná pouze o články obsahující souhrnné informace, a ne o původní vědecké práce obsahující primární zdroje) neprokázal to nejdůležitější, a to existenci viru H5N1 a jeho kauzalitu ke klinickým příznakům označovaným jako „ptačí chřipka“. Virus H5N1 byl údajně poprvé detekován v roce 1996 v Číně. Všechny 4 dokumenty uvedené SVS byly publikovány v roce 2005 nebo později. Už jen tento fakt je důvodem, proč žádný z nich nemůže být vědeckou prací prokazující existenci a patogenitu viru údajně objeveného v roce 1996.

Dotaz č. 5 „Prošetřuje Státní veterinární správa v případě výskytu klinických příznaků ptačí chřipky, zejména ve velkochovech drůbeže, i další možné příčiny vzniku onemocnění, jako jsou např. faktory zoohygienické, farmakologické, nutriční, otrava závadným krmivem nebo kontaminovanou napájecí vodou, nadměrný stres zvířat atd.?“ nebyl zodpovězen vůbec.

Prosím tedy o řádné zodpovězení všech výše uvedených 5 dotazů. Místo uvádění článků obsahujících pouze souhrnné informace prosím o uvedení vědeckých prací, včetně konkrétních citací z nich, které pomocí vědecké metody prokázaly v prvé řadě existenci viru H5N1 a jeho kauzalitu ke klinickým příznakům souhrnně označovaným jako „ptačí chřipka“ (samozřejmě s uvedením provedených kontrolních experimentů, které by vyloučily, že by původcem těchto klinických příznaků byly jiné příčiny než virus H5N1), dále vědecké důkazy prokazující přenos (perorální a aerogenní cestou) a patogenitu viru H5N1 pro ptáky a člověka (opět s uvedením provedených kontrolních experimentů, které by vyloučily, že by původcem klinických příznaků u ptáků a člověka byly jiné příčiny než virus H5N1). Dále prosím o zodpovězení dotazu č. 5.

Místo volných překladů a interpretací informací uvedených v zaslaných dokumentech prosím o uvedení přesných citací v původních znění, tedy bez překladu.

Děkuji

Eva Mertlíková

zadost-o-poskytnuti-informaci-svs-ptaci-chripka-2-web.pdf (resetheus.org)

---

Dobrý den,

ráda bych se zeptala na stav vyřízení mé žádosti o poskytnutí informací na základě zákona č. 106/1999 Sb. o svobodném přístupu k informacím, která byla do datové schránky SVS doručena dne 3.1.2023. Tato žádost byla zaslána jako reakce na odpověď SVS ze dne 28.12.2022 (č. j.: SVS/2022/171010-G), která bohužel řádné odpovědi na zaslané dotazy neobsahovala.

Lhůta pro poskytnutí informace ze strany SVS již byla překročena, a přesto jsem od SVS dosud žádnou odpověď neobdržela. Prosím proto o brzké vyřízení mé žádosti.

Předem děkuji za vyřízení

Eva Mertlíková

https://drive.google.com/file/d/1XOv2Vc12TJ0HZlGyKDXiEUeq_mYyRb27/view?usp=share_link

---

priloha_1133111807_0_odpoved_na_zadost-web.pdf (resetheus.org)

---

Reakce na odpověď SVS ohledně vyřízení žádosti o poskytnutí informací

Dne 15.12.2022 zaslala žadatelka na SVS žádost o poskytnutí informací na základě zákona č. 106/1999 Sb. o svobodném přístupu k informacím, obsahující 5 dotazů.

SVS na tuto žádost odpověděla dne 28.12.2022 zasláním 4 odkazů, převážně na články, s citacemi. Informace uvedené v těchto 4 odkazech však nezodpověděly ani jeden z 5 zaslaných dotazů. Na dotaz č. 5 SVS neodpověděla vůbec.

V reakci na to zaslala žadatelka dne 3.01.2023 znovu žádost o poskytnutí informací na základě zákona č. 106/1999 Sb. o svobodném přístupu k informacím, s uvedením výše uvedených skutečností a s požadavkem na řádné zodpovězení všech 5 dotazů. Žadatelka zaslala novou žádost o poskytnutí informací, namísto podání stížnosti na postup SVS při vyřizování žádosti o informace, o které by rozhodoval nadřízený orgán, jelikož se domnívala, že tento postup bude pro obě strany jednodušší.

SVS jako povinný subjekt však na tuto žádost v řádném termínu (podle ust. § 14 odst. 5 písm. d) zák. č. 106/1999 Sb., o svobodném přístupu k informacím, ve znění pozdějších předpisů) neodpověděla.

V návaznosti na to zaslala žadatelka na SVS dne 19.01.2023 dotaz na stav vyřízení žádosti.

SVS v odpovědi na dotaz na stav vyřízení žádosti o poskytnutí informací ze dne 22.01.2023 (č. j.: SVS/2023/012615-G) uvedla:

„v návaznosti na Váš dotaz ohledně stavu vyřízení žádosti o informace se odvolám na poskytnuté informace ze dne 28. 12. 2022, které Vám byly řádně doručeny. V odpovědi Vám byly poskytnuty všechny nám známé informace k dané problematice. Žádné další údaje, kterými bychom odpověď doplnili, nemáme k dispozici.

S ohledem na uvedené je žádoucí uvést, že Státní veterinární správa je dozorovým orgánem, nikoliv vědeckou institucí, která by měla za úkol revidovat závěry vědeckých poznání ohledně HPAI. Naším primárním úkolem je postupovat v oblasti dozoru dle účinné legislativy.“

Informace, které SVS zaslala dne 28.12.2022, byly sice „řádně doručeny“, avšak dotazy zaslané v žádosti „řádně nezodpověděly“, resp. nezodpověděly všech 5 dotazů, konkrétně např. dotaz č. 5.

Zbývající 4 dotazy:

1. Uveďte, prosím, vědeckou práci, včetně konkrétních citací z ní, která pomocí vědecké metody prokázala, že původcem ptačí chřipky je virus H5N1.
2. Uveďte vědeckou práci, včetně konkrétních citací z ní, která pomocí vědecké metody prokázala existenci viru H5N1, případně dalších subtypů viru influenzy typu A.
3. Uveďte vědeckou práci, včetně konkrétních citací z ní, která pomocí vědecké metody prokázala, že virus H5N1 je přenosný a patogenní pro člověka a má pandemický potenciál.
4. Uveďte vědeckou práci, včetně konkrétních citací z ní, která pomocí vědecké metody prokázala, že k přenosu viru H5N1 dochází perorální a aerogenní cestou.

tedy bude žadatelka považovat za vyřízené a níže uvedenou odpověď SVS, pokud jde o tuto tématiku, za konečnou:

„V odpovědi Vám byly poskytnuty všechny nám známé informace k dané problematice. Žádné další údaje, kterými bychom odpověď doplnili, nemáme k dispozici.

S ohledem na uvedené je žádoucí uvést, že Státní veterinární správa je dozorovým orgánem, nikoliv vědeckou institucí, která by měla za úkol revidovat závěry vědeckých poznání ohledně HPAI. Naším primárním úkolem je postupovat v oblasti dozoru dle účinné legislativy.“

Žadatelka by ráda poukázala na to, že SVS není jen dozorovým orgánem, jehož „primárním úkolem je postupovat v oblasti dozoru dle účinné legislativy“, ale že SVS má podle zákona č. 166/1999 Sb. o veterinární péči a o změně některých souvisejících zákonů (veterinární zákon), i řadu dalších pravomocí, jako např.:

§ 47

Orgány veterinární správy

(4) Státní veterinární správa je tvořena Ústřední veterinární správou, krajskými veterinárními správami, které vykonávají svou působnost ve věcech veterinární péče na území, které je shodné s územím krajů podle jiného zákona7a), a Městskou veterinární správou v Praze, která vykonává působnost krajské veterinární správy na území hlavního města Prahy.

§ 48

Ústřední veterinární správa

(1) Ústřední veterinární správa

a) zpracovává koncepce ochrany zdraví zvířat a péče o zdravotní nezávadnost živočišných produktů, víceleté plány kontrol s cílem pravidelně ověřovat dodržování právních předpisů, které se týkají zdraví a pohody zvířat a zdravotní nezávadnosti živočišných produktů a krmiv, plány sledování některých látek a jejich reziduí a zabezpečuje realizaci těchto koncepcí a plánů,

b) předkládá ministerstvu ke schválení návrhy programů ozdravování zvířat, včetně návrhů na jejich financování, a zabezpečuje jejich plnění, návrhy zásad pro vypracování pohotovostních plánů, jakož i, v případě hospodářských zvířat po projednání s Agrární komorou, návrhy na stanovení dalších povinných preventivních a diagnostických úkonů k předcházení vzniku a šíření nákaz a nemocí přenosných ze zvířat na člověka a k jejich tlumení, které nejsou uvedeny v § 44 odst. 1 písm. d) větě druhé. Při vzniku mimořádné situace organizuje činnost krizového centra tlumení nákaz25b),

c) vypracovává a aktualizuje celostátní pohotovostní plány podle čl. 43 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2016/429 a v souladu s čl. 45 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2016/429 organizuje simulační cvičení týkající se pohotovostních plánů, koordinuje provádění povinných preventivních a diagnostických úkonů k předcházení vzniku a šíření nákaz a nemocí přenosných ze zvířat na člověka a k jejich tlumení, rozhoduje o nařízení, změně a ukončení mimořádných veterinárních opatření a dozírá na jejich plnění,

f) řídí státní veterinární ústavy a Ústav a koordinuje jejich odbornou činnost, navrhuje ministerstvu určení národních referenčních laboratoří a určuje referenční laboratoře, usměrňuje a koordinuje jejich činnost,

n) shromažďuje, zpracovává a vyhodnocuje informace z oblasti veterinární péče včetně údajů, jež se Česká republika zavázala podávat mezinárodním organizacím vzhledem ke svému členství v nich, vede, provozuje a rozvíjí informační systém v oblasti veterinární péče v souladu se zvláštními právními předpisy25c), spolupracuje se správci jiných informačních systémů sloužících k výkonu veřejné správy v České republice a zabezpečuje funkční integraci informačního systému v oblasti veterinární péče do mezinárodních informačních systémů v oblasti veterinární péče

Konkrétním případem jsou např. aktuálně platná mimořádná veterinární opatření k zamezení šíření nebezpečné nákazy – vysoce patogenní influenzy ptáků (aviární influezy, tzv. „ptačí chřipky“) na území České republiky nařízená Státní veterinární správou.

Odpověď SVS „v návaznosti na Váš dotaz ohledně stavu vyřízení žádosti o informace se odvolám na poskytnuté informace ze dne 28. 12. 2022, které Vám byly řádně doručeny. V odpovědi Vám byly poskytnuty všechny nám známé informace k dané problematice. Žádné další údaje, kterými bychom odpověď doplnili, nemáme k dispozici.“ je proto velmi znepokojivá, vzhledem k pravomocem SVS, vzhledem k závažnosti a důsledkům platných mimořádných veterinárních opatření a vzhledem k tomu, že SVS na dotazy ohledně vědeckých důkazů existence viru H5N1 a jeho kauzality k příznakům označovaným jako „ptačí chřipka“ v podstatě vůbec neodpověděla.

SVS sice není „vědeckou institucí, která by měla za úkol revidovat závěry vědeckých poznání ohledně HPAI“, ale i tak by SVS měla být schopna nařizovaná mimořádná veterinární opatření odborně obhájit.

Prosím tedy o zodpovězení dotazu č. 5:

„Prošetřuje Státní veterinární správa v případě výskytu klinických příznaků ptačí chřipky, zejména ve velkochovech drůbeže, i další možné příčiny vzniku onemocnění, jako jsou např. faktory zoohygienické, farmakologické, nutriční, otrava závadným krmivem nebo kontaminovanou napájecí vodou, nadměrný stres zvířat atd.?“

V případě kladné odpovědi prosím o uvedení konkrétních kroků a laboratorních vyšetření, které byly v konkrétních případech (např. v těchto případech) provedeny za účelem prošetření dalších možných příčin onemocnění s klinickými příznaky ptačí chřipky.

Předem děkuji

Eva Mertlíková

reakce-na-odpoved-svs-ohledne-vyrizeni-zadosti-o-poskytnuti-informaci-web.pdf (resetheus.org)

---

priloha_1139135919_0_odpoved_na_zadost_o_informace-web.pdf (resetheus.org)

---

Komentář k výše uvedené komunikaci se Státní veterinární správou

Státní veterinární správa na svých webových stránkách ohledně ptačí chřipky uvádí:

„Klinické příznaky jsou velmi variabilní, závislé na faktorech virulence, druhu postižených ptáků, věku, pohlaví. Projevují se především náhlými úhyny velkého množství zvířat bez výraznějších příznaků. U nosnic se objevuje pokles snášky a poruchy skořápek vajec. Lalůčky a hřebínky jsou cyanotické s případnými krváceninami. Je zjišťován profúzní vodnatý průjem a vysoká žíznivost. Nemocní ptáci projevují nechuť k pohybu, v semikomatózním stavu se hlava stáčí na záda. Mortalita se pohybuje mezi 50 – 100 %.“

A dále v části Informace pro veřejnost:

„Infikovaná zvířata jsou otupělá a mají načepýřené peří, jsou netečná, odmítají se pohybovat, mají dýchací potíže, jsou apatická. Příjem krmiva je výrazně snížen nebo se objeví úplné nechutenství. Rovněž snáška se výrazně snižuje nebo se úplně zastaví. Vejce jsou deformovaná a mají tenkou skořápku. Některá zvířata vykazují příznaky nachlazení (výtok z nosu, kýchání). Během jednoho až dvou dnů dochází k vysokému úhynu. Zjišťovány jsou krváceniny a nekrotické změny na hřebínku a lalůčcích, edém hlavy. Mohou se objevit otoky a krváceniny na končetinách.“

V případě výskytu klinických příznaků ptačí chřipky (influenzy ptáků), které jsou velmi variabilní a společné řadě dalších onemocnění, jde o podezření na výskyt ptačí chřipky a na základě toho je indikováno laboratorní vyšetření na ptačí chřipku.

Podle nařízení Komise v přenesené pravomoci (EU) 2020/689:

„Příslušný orgán musí zvíře či skupinu zvířat považovat za potvrzený případ nákazy HPAI (vysocepatogenní influenza ptáků), pokud:

a) byl ve vzorku ze zvířete nebo skupiny zvířat izolován patogenní původce odpovědný za HPAI s výjimkou vakcinačních kmenů;

b) byla ve vzorku ze zvířete nebo ze skupiny zvířat zjištěna nukleová kyselina specifická pro patogenního původce HPAI, která není důsledkem očkování, nebo

c) byl ve vzorku z chovaného zvířete nebo ze skupiny chovaných zvířat, která vykazují příznaky konzistentní s nákazou nebo epizootologickou souvislost s podezřelým či potvrzeným případem, získán pozitivní výsledek nepřímé diagnostické metody, který není důsledkem očkování.“

Bližší informace k těmto vyšetřením byly uvedeny např. v Diagnostické příručce pro influenzu ptáků (která byla schválena rozhodnutím Komise (2006/437/ES), které platilo do 20.04.2021, kdy bylo nahrazeno výše uvedeným nařízením Komise č. 2020/689).

Diagnostická příručka pro influenzu ptáků (ptačí chřipku) uváděla:

„Až do nástupu a rozvoje testů na molekulární bázi se izolace viru inokulací do alantoidní dutiny kuřecích zárodků považovala za zdaleka nejcitlivější diagnostický test na influenzu ptáků, se zásadním významem pro následnou identifikaci a charakterizaci infikujícího viru.“

Jako vzorky pro další vyšetření se používají výtěry nebo vzorky odebrané při pitvě: výkaly nebo střevní obsah, mozková tkáň, průdušnice, plíce, játra, slezina a ostatní zjevně postižené orgány. Tyto orgány a tkáně se mohou sloučit, zásadní je však oddělené zpracování fekálního materiálu. Vzorky trusu a orgány se homogenizují za přidání antibiotik a odstředí.

Další postup je následující:

„Izolace viru v kuřecích zárodcích

0,1–0,2 ml odstředěného supernatantu se inokuluje do alantoidní dutiny nejméně čtyř kuřecích zárodků inkubovaných 9 až 11 dnů. V ideálním případě by měla vejce pocházet z hejna, kde nebyly odhaleny specifické patogeny (SPF hejno). Pokud to však není možné, připouští se použití vajec z hejna, u kterého bylo potvrzeno, že je prosté protilátek na AI (SAN hejno).

Inokulované zárodky se inkubují při teplotě 37°C a denně se prohlížejí prosvícením. Postupně je třeba všechna vejce s mrtvými a umírajícími zárodky a všechna vejce, která zbyla po šesti dnech od inokulace, ochladit na 4°C a v alantoidní/amniotické tekutině zjišťovat přítomnost hemaglutininů. Nedošlo-li k hemaglutinaci, musí se celý postup opakovat s použitím neředěné alantoidní/amniotické tekutiny jako inokulátu. Jestliže k hemaglutinaci došlo, je třeba kultivací vyloučit přítomnost bakterií. Je-li zjištěna přítomnost bakterií, připouští se přefiltrování tekutin přes filtr s membránou 450 nm, poté se přidají další antibiotika a provede se inokulace kuřecích zárodků výše uvedeným způsobem.

Aby laboratoře diagnózu urychlily, použily některé z nich dvou třídenních pasáží nebo dvoudenní a čtyřdenní pasáže a u dvou šestidenních pasáží dospěly ke srovnatelným výsledkům; úplné vyhodnocení však dosud chybí.

Pozitivní tekutiny je třeba testovat na nepřítomnost bakterií. V případě jejich přítomnosti se tekutiny mohou přefiltrovat přes filtr s membránou 450 nm nebo odstředit, aby se odstranily bakterie, a po přidání antibiotik se mohly repasážovat do vajec.“

Tekutina odebraná z odstředěných vzorků výtěrů, orgánů uhynulých zvířat a výkalů se tedy injekčně aplikuje do alantoidní dutiny kuřecích zárodků a průběžně se sleduje, zda došlo k hemaglutinaci. Hemaglutinace je podle virologů schopnost některých virů, jako jsou např. viry chřipky, aglutinovat (shlukovat) červené krvinky. Přítomnost hemaglutinace se proto považuje za přítomnost daného viru.

K diagnostice ptačí chřipky se dále používají testy na bázi protilátek, PCR a sekvenování genetického materiálu. Všechny tyto metody jsou velmi problematické a nespolehlivé – viz předchozí články na webu Resethea.

V případě ptačí chřipky se dále uvádí v podstatě středověká metoda, kdy se „virová“ suspenze podává nitrožilně kuřatům a sleduje se, za jak dlouho kuřata onemocní, případně uhynou. Čím jsou příznaky nemoci závažnější a jejich vznik rychlejší, tím virulentnější virus údajně je. Přitom se nejspíš vůbec nepředpokládá, že by příčinou nemocí a úhynů kuřat mohly být, namísto „viru“, třeba vzorky samotné, tedy nitrožilně aplikovaná alantoidní tekutina obsahující suspenzi orgánů uhynulých zvířat nebo výkaly.

„In vivo test patogenity a vyhodnocení výsledků

Virulenci virů influenzy typu A pro kuřata, izolovaných z ptáků, je třeba stanovit s použitím testu ukazatele intravenózní patogenity (IVPI), který se musí provést takto:

a) Čerstvě infikovaná alantoidní tekutina s HA titrem > 1/16 (> 2⁴ nebo > log₂4, vyjádří-li se jako převrácená hodnota) z nejnižší dostupné úrovně pasáže, přednostně z původní izolace bez jakéhokoli výběru, je zředěna v poměru 1/10 ve sterilním izotonickém fyziologickém roztoku.

b) 0,1 ml virové suspenze se nitrožilně podá deseti šestitýdenním SPF nebo SAN kuřatům.

c) Pokusná kuřata se kontrolují každých 24 hodin po dobu deseti dnů. Při každé kontrole se každému kuřeti přidělí jedno z následujících skóre: 0 = normální, 1 = nemocné, 2 = vážně nemocné, 3 = mrtvé. Označení kuřete za nemocné a vážně nemocné je subjektivním klinickým hodnocením.

Za normálních okolností vykazují „nemocná“ kuřata jeden z následujících příznaků a „závažně nemocná“ kuřata více než jeden z následujících příznaků: postižení dýchacího ústrojí, otupělost, průjmy, cyanózu exponované kůže nebo lalůčku, edém obličejové části a/nebo hlavy, neurologické příznaky. Mrtvým ptákům se musí přidělit skóre 3 při každém ze zbývajících každodenních pozorování po úhynu.

Z důvodů dobrých životních podmínek zvířat je třeba kuřata nemocná natolik, že nemohou přijímat potravu nebo vodu, šetrně utratit a při další kontrole je hodnotit jako mrtvá, protože bez zásahu uhynou do 24 hodin. Tento přístup je pro akreditační orgány přijatelný.

d) IVPI je průměrné skóre na pokusné kuře a na jedno pozorování za období 10 dnů. Ukazatel 3,00 znamená, že všechna kuřata uhynula do 24 hodin, a ukazatel 0,00 zase vyjadřuje, že u žádného kuřete se v průběhu desetidenního pozorování neprojevily žádné klinické příznaky.“

Při výskytu klinických příznaků ptačí chřipky, které jsou velmi variabilní a společné řadě dalších onemocnění, se tedy co nejdříve provádí laboratorní vyšetření na ptačí chřipku. Používané metody jsou však velmi problematické a nepřesné (stejně jako v případě dalších údajných „patogenů“). V případě pozitivního výsledku se pak automaticky předpokládá, že v chovu řádí virus ptačí chřipky a takový chov se podle platné legislativy likviduje. Další možné příčiny onemocnění se vůbec nevyšetřují.