Během éry COVID-19 nám byl předkládán převážně mainstreamový narativ prosazovaný vládami a korporátními médii, ale objevily se i některé povolené narativy alternativní (viz např. kniha Roberta F. Kennedyho Jr. „The Wuhan Cover-up“ o tom, „jak se američtí zdravotničtí úředníci spolčili s čínskou armádou, aby utajili původ COVID-19“). Tyto povolené alternativní narativy měly být údajně utajeny, ale nakonec se o nich stejně všichni na světě nějak dozvěděli. Hlavními příklady byla lživá tvrzení ohledně údajných biologických zbraní a úniku virů z laboratoře, na něž jsme v posledních několika letech opakovaně reagovali s cílem odhalit naprostý nedostatek základních vědeckých důkazů za těmito tvrzeními (viz např. videa Gain of Function Gaslighting, Gain Of Function Garbage, Bioweapons BS a další). Dalším významným povoleným alternativním narativem byl ivermektin.

V tomto příspěvku se podíváme na historii tohoto dlouho propagovaného léku, který začal jako veterinární trhák v 80. letech 20. století. Mnozí údajní bojovníci za svobodu v oblasti zdraví se pak v roce 2020 stali propagátory ivermektinu, což poskytlo podporu podvodným narativům o pandemii a virech. A proč je takzvaný zázračný lék farmaceutického průmyslu nyní propagován jako potenciální lék na rakovinu?

Z reklamy na antiparazitární přípravek Ivomec, jehož účinnou látkou je ivermektin:

„Představujeme vám průlom v boji proti parazitům. Ivomec! Spokojili byste se s přípravky na odčervení, které nepůsobí na důležité červy? Ivomec zabíjí více druhů červů. Tam, kde na některé škůdce používáte přípravky na bázi bóru, je Ivomec průlomem, který jedním ošetřením zabíjí vši, zákožky a hlístice. Ivomec je k dostání u vašeho prodejce nebo veterinárního lékaře. Ivomec!“

Můj manžel Mark je o několik let starší než já a stále si pamatuje reklamy na ivermektin, které se hojně promítaly v 80. letech. Jeho otec byl navíc veterinář, takže si pamatuje nadšení z doby, kdy používání tohoto přípravku ve veterinárním a zemědělském sektoru zaznamenalo obrovský nárůst.

Wikipedie uvádí:

„Společnost Merck začala uvádět ivermektin na trh jako veterinární antiparazitikum v roce 1981. Do roku 1986 byl ivermektin registrován pro použití ve 46 zemích a byl masivně podáván skotu, ovcím a dalším zvířatům. Koncem 80. let 20. stol. byl ivermektin nejprodávanějším veterinárním léčivým přípravkem na světě.“

Ivermektin se v přírodě nevyskytuje a musí být uměle syntetizován. Výchozím bodem jsou dvě sloučeniny avermektinu, které jsou přírodními produkty fermentace vytvářené bakterií Streptomyces avermitilis. Tyto molekuly jsou následně hydrogenovány, což znamená, že je k nim přidán vodík za vzniku ivermektinu:

Na stránce na Wikipedii se dále uvádí, že po úspěchu ivermektinu jako veterinárního antiparazitika spolupracoval další vědec společnosti Merck, Mohamed Aziz, se Světovou zdravotnickou organizací na testování bezpečnosti a účinnosti ivermektinu proti onchocerkóze (neboli říční slepotě) u lidí. Zjistili, že je vysoce bezpečný a účinný. „Bezpečný a účinný“ – abyste pochopili, proč je třeba se mít před touto často recyklovanou frází na pozoru, můžete se podívat na mé video Safe and Effective, Then and Now („Bezpečný a účinný, tehdy a dnes“).

Na Wikipedii se pak dostáváme k další zajímavé stránce s názvem Ivermektin během pandemie COVID-19. Říkám zajímavé, protože jde o rozsáhlou stránku s více než 100 odkazy, což naznačuje, že chtějí, aby veřejnost věděla o něčem… o čem vědět nemá. Druhá věta totiž zní: „Světová zdravotnická organizace, Evropská agentura pro léčivé přípravky (EMA), americký Úřad pro kontrolu potravin a léčiv (FDA) a Americká společnost pro infekční nemoci (IDSA) nedoporučují použití ivermektinu při pokusu o léčbu nebo předcházení onemocnění COVID-19.“

Vítejte na hřišti, kde všechny povolené narativy vedou ke hře s názvem „virus je skutečný a objevilo se nové onemocnění“. Text na Wikipedii pokračuje: „Na počátku pandemie COVID-19 laboratorní výzkumy naznačovaly, že ivermektin by mohl hrát roli v prevenci nebo léčbě COVID-19.“ K tomuto tvrzení je uveden jeden odkaz. Předtím než o něm začnu mluvit, vás ještě seznámím s výrokem z rozhovoru Joe Rogana s lékařem Pierrem Korym a biologem Bretem Weinsteinem z června 2021, v němž tvrdili, že COVID-19 je nové onemocnění způsobené virem a že ivermektin je jako léčba potlačován. Dr. Pierre Kory v rozhovoru řekl: „Jsem specialista na plicní a intenzivní péči a jsem součástí skupiny pěti lidí, kterou nazýváme Aliance pro kritickou péči a léčbu COVID-19 v první linii. Nedávno jsme zavedli ambulantní léčebný protokol zaměřený na lék ivermektin… Model buněčné kultury ukázal, že pokud byl na buněčnou kulturu, v tomto případě se jednalo o buňky ledvin opic, aplikován ivermektin, virus byl v podstatě eliminován během 48 hodin.“

Studie, na kterou se odkazují, nese název The FDA-approved drug ivermectin inhibits the replication of SARS-CoV-2 in vitro („Lék ivermektin schválený úřadem FDA inhibuje replikaci viru SARS-CoV-2 in vitro“) a byla publikována australským týmem Caly a kol. v červnu 2020. Ano, jedná se o stejného Leona Calyho a kol., kteří tvrdili, že izolovali SARS-CoV-2 u prvního pacienta s diagnózou COVID-19 v Austrálii. Mark vysvětlil, proč žádný virus neizolovali, ve svém odborném pojednání Farewell to virology („Rozloučení s virologií“). I když se tentokrát zabýváme studií Calyho a kol. o ivermektinu, brzy uvidíte, proč se musíme k této studii o údajné izolaci viru SARS-CoV-2 ještě vrátit. V metodické části studie o ivermektinu autoři uvádějí: „Abychom otestovali antivirovou aktivitu ivermektinu vůči SARS-CoV-2, infikovali jsme buňky Vero/hSLAM izolátem viru SARS-CoV-2 Australia/VIC01/2020 v množství MOI 0,1 po dobu 2 hodin, načež jsme přidali 5 µM ivermektinu.“ Takže tato studie se vypařila do pseudovědeckého éteru ještě předtím, než vůbec začala.

Izolát viru SARS-CoV-2 Australia/VIC01/2020 byl výsledkem první studie Calyho a kol. V této studii v části „Diagnostické testování SARS-CoV-2“ autoři studie rozhodli, že 58letý muž má SARS-CoV-2, tj. virus, na základě toho, že test PCR odhalil v jeho vzorcích sekvence, které již byly prohlášeny za sekvence viru dřívějšími týmy, jako byli např. Fan Wu a kol. v Číně. Po tomto počátečním testu PCR provedl Calyho tým u pacienta výtěr z nosohltanu a vzorek z něj přidal na buněčnou linii Vero z buněk ledvin opic. Obrázek 3 údajně ukazuje cytopatický efekt (CPE), tedy rozpad buněk v „infikované kultuře“, který v „neinfikované kultuře“ chybí. Jako obvykle nejsou ve studii uvedeny žádné informace o tom, jaká část vzorku vykazovala cytopatický efekt, a nejsou zveřejněny ani žádné podrobnosti o experimentu s „neinfikovanou kulturou“.

Rozebíráním všech nevědeckých prvků techniky „izolace virů“ jsme strávili již několik let. Markova práce Virology’s Event Horizon navíc popisuje fatální logické chyby této metodiky a důvody, proč ji nikdy nelze použít k prokázání existence viru in vivo, protože navrhovaná nezávislá proměnná, údajný virus, je vytvořena na základě chyby reifikace. Vrátíme-li se zpět ke studii Calyho a kol., autoři dali vzorek z buněčné kultury pod elektronový mikroskop a po prozkoumání nanoprostoru našli nějakou částici, o níž prohlásili, že je virem, který hledali (viz obr. 5). V roce 2020 to byl jeden ze snímků, které nám lidé často posílali s komentářem: „Ale doktorko Sam, oni přece virus našli!“

Kromě obvyklých problémů s pokusy o zobrazení živých biologických struktur pomocí elektronové mikroskopie je další potíž s tím, že pomocí virologických technik nelze určit biologickou roli nebo význam této částice. To a skutečnost, že se jednalo jen o nepatrnou složku směsi, však tým autorů neznepokojilo a v části studie „Fylogenetická analýza“ prohlašují, že mají co do činění s „izolátem“ viru.

Po kroku reverzní transkripce, kterým převedli veškerou RNA na DNA, pak zřejmě museli svou směs amplifikovat pomocí 30 cyklů PCR. Poté následovalo sekvenování, včetně generování přibližně 30 milionů sekvencí o délce cca 75 párů bází z biologické směsi v pseudovědeckém laboratorním procesu. Tyto sekvence byly dále zpracovány pomocí počítačových programů, včetně programu Snippy, které dokázaly vytvořit in silico výtvor, který „vykazoval více než 99,99% sekvenční identitu s jinými veřejně dostupnými genomy viru SARS-CoV-2“. Caly a kol. neměli předem ani ponětí o původu nebo významu genetických sekvencí, které se rozhodli najít, ale tvrdili, že pocházejí z některých z těchto částic v jejich směsi z buněčné kultury. A co víc, tvrdili, že jsou virové povahy, jsou nakažlivé a jsou příčinou onemocnění 58letého muže, od kterého získali vzorky. Nic v jejich experimentu však nemohlo poskytnout žádný důkaz pro taková tvrzení. Jinými slovy, jde o další typickou virologickou studii.

Nyní se tedy můžeme vrátit ke studii Calyho a kol. o ivermektinu, ve které uvedli: „Abychom otestovali antivirovou aktivitu ivermektinu vůči SARS-CoV-2, infikovali jsme buňky Vero/hSLAM izolátem viru SARS-CoV-2 Australia/VIC01/2020…“ Nyní, když víte, jak byl tento „izolát“ získán, vidíte, že je zcela bezcenný. Prostě začali experiment s biologickou směsí, kterou získali v prvním experimentu, o níž tvrdili, že obsahuje jejich domnělý virus. Následně tuto směs znovu přidali na buněčnou linii Vero z buněk ledvin opic a během několika následujících dní kvantifikovali to, co podle nich byla „virová RNA“, přestože jsme právě viděli, že nikdy nezjistili, zda tyto sekvence pocházejí z nějakého viru. Ale abrakadabra! Když do buněčné kultury přidali ivermektin, zaznamenali podle svých slov „přibližně 5000násobné snížení množství virové RNA“. A na základě tohoto pak obhájci ivermektinu, jako např. dr. Pierre Kory, tvrdí, že tento „model buněčné kultury ukázal, že pokud byl na buněčnou kulturu, v tomto případě se jednalo o buňky ledvin opic, aplikován ivermektin, virus byl v podstatě eliminován během 48 hodin.“ Celý podvod znázorňují v plné kráse grafy na obrázcích 1A a 1B, které údajně představují aktivitu viru. Jediné, co mohli autoři studie říci, však je, že výsledky představují množství exprimované RNA z buněk. Na obrázku G pak spekulují o buněčných mechanismech, které jsou ve hře a které jsou zcela založeny na falešných předpokladech.

Jediný závěr, který z toho vyplývá, je, že po přidání ivermektinu na buněčnou kulturu se snížilo množství exprimované RNA, které se vědci rozhodli měřit. A sekvence, které měřili, byly založeny na původním Corman-Drostenově protokolu PCR. Jako kontrolní vzorek použili dimethylsulfoxid neboli DMSO. Hlavním problémem však opět byla naprostá neschopnost výzkumníků prokázat přítomnost virů v jakémkoli z jejich vzorků.

Když slyšíte někoho mluvit o tom, že ivermektin je „antivirový zázrak“, viděli jste někdy, že by si prošel metodiku těchto studií? My ne. Zastánci ivermektinu místo toho citují pouze názvy nebo abstrakty studií. Ivermektin není antivirotikum, ale ve vysokých koncentracích in vitro vykazuje antimetabolické vlastnosti. Je samozřejmě známo, že hubí některé parazity a má protizánětlivé účinky, když se používá v přípravcích pro místní aplikaci na stavy, jako je rosacea (neboli růžovka). Název studie Calyho a kol. by tedy měl znít „Lék ivermektin schválený FDA zasahuje do exprese RNA in vitro“. Dopad a sdílení této studie se zavádějícím názvem jsou však obrovské a na vědeckou studii nezvyklé, přičemž tato studie byla téměř v 1500 případech citována jinými autory a dosáhla okolo 39 milionů sdílení na sociálních sítích. Pokud se podíváme na relativní hodnocení, zjistíme, že studie byla pro tento vědecký časopis po tři roky jedničkou, skutečným trhákem, šířícím se po sociálních sítích. Mějte na paměti, že pokusy o nahrání mých videí nebo videí od lidí jako dr. Andrew Kaufman, kteří na takovéto virologické studie poukazovali, byly ve stejném období často okamžitě z Facebooku smazány. Některá videa upozorňující na chybějící důkazy pro existenci virů, která jsem se pokusila nahrát na svůj kanál na YouTube, byla smazána přibližně do pěti minut. Podobně jako narativ o úniku virů z laboratoře byl i ivermektin všude, a proto se o něm mluvilo jak v mainstreamu, tak i na „alternativních“ platformách, jako je např. pořad Joe Rogana. Google Trends ukázal obrovský nárůst ve vyhledávání ohledně ivermektinu, zejména po rozhovoru s Korym a Weinsteinem.

Údajná kontroverze byla prezentována způsobem, který podporuje narativ údajné pandemie. Například práce z roku 2022 v časopise Virology Journal s názvem Ivermectin under scrutiny: a systematic review and meta-analysis of efficacy and possible sources of controversies in COVID-19 patients („Ivermektin pod drobnohledem: systematický přehled a metaanalýza účinnosti a možných zdrojů kontroverzí u pacientů s COVID-19“) uvádí: „Přestože pro většinu pacientů v počátečním stadiu onemocnění neexistuje žádná jistá léčba schválená oficiálními zdravotnickými organizacemi, jako možné léčebné postupy pro COVID-19 se používají farmaceutické přípravky zahrnující léky jako hydroxychlorochin, azitromycin a remdesivir. Ivermektin, levný, snadno použitelný a široce dostupný antiparazitární lék schválený FDA, je jedním z navrhovaných léků pro léčbu pacientů s COVID-19 a vyvolal jednu z největších diskusí od začátku pandemie.“

Ignorujte skutečnost, že se jednalo o zinscenovanou pandemii s počty případů vytvořenými testy, které nedetekovaly virus. Místo toho celý systém a někteří členové údajné alternativní komunity přesunuli debatu na to, jakými léky lze nic netušící veřejnost dávkovat a jak rychle by měla léky dostat. Všimněte si také, jak neustále slyšíme, že všechny tyto léky jsou schváleny Úřadem pro kontrolu potravin a léčiv (FDA), jako by to byla dobrá věc. Mnoho lidí, kteří nakonec pochopili, že tady žádný nový virus nikdy nebyl, mě informovalo, že si v letech 2020 a 2021 zajistili zásoby ivermektinu, a někteří ho dokonce užívali „preventivně“. Byli totiž ovlivněni několika jedinci, kteří byli v alternativní komunitě považováni za šiřitele pravdy. Někteří z nich ivermektin prodávají v rámci své komerční činnosti. Například společnost The Wellness Company dr. Petera McCullougha v současnosti prodává sady obsahující nejrůznější antimikrobiální látky a také ivermektin, a to již od 299 dolarů. Dr. McCullough je významným zastáncem narativů o nebezpečném viru a pandemii. Pseudovědu virologii a naprosté lži, které vykládal, jsme odhalili v několika našich videích a na nesmysly dr. McCullougha reagovali i naši kolegové, například dr. Tom Cowan a dr. Kevin Corbett. Evidentní je, že virus a vyvolávání strachu jsou pro udržení pandemie klíčové, včetně „alternativních léčebných protokolů“ a prodeje ivermektinu.

Můžete se setkat s tím, že někteří lékaři říkají, že se jen dívají na výsledky léčby svých pacientů s COVID-19 ivermektinem. Již dávno jsme se jich však ptali na to, co si myslí, že léčí? COVID-19 nebylo nové onemocnění, a proto neexistovaly žádné specifické příznaky ani projevy, což je závěr, ke kterému došla i přehledová studie organizace Cochrane Collaboration v polovině roku 2020. Potvrzené případy jsou vykazovány na základě molekulárních testů v podobě PCR nebo na základě antigenních testů. Jak vtipně poznamenal profesor Tim Noakes v předmluvě k naší nové knize The Final Pandemic: „To by vysvětlovalo, proč tanzanskému prezidentovi Johnu Magufulimu vyšly testy na COVID-19 pozitivně i v případě papáji, křepelky a kozy, i když všechny byly údajně bez příznaků.“

Zázračné příběhy o ivermektinu se tradují od jeho počátku v 80. letech 20. století a tato sloučenina byla v každém desetiletí a v mnoha významných publikacích vychvalována farmaceutickým průmyslem jako zázračný lék.

Příběhy o tomto zázraku se bohužel šíří stále dál, a v posledních několika letech byl ivermektin dokonce navrhován jako lék na rakovinu. Článek, na který se někteří jeho zastánci odvolávají, nese název Ivermectin, a potential anticancer drug derived from an antiparasitic drug („Ivermektin, potenciální lék proti rakovině odvozený z léku proti parazitům“) a byl zveřejněn online v září 2020. Z nějakého důvodu je tento článek uveden v sekci „PubMed Central COVID-19 Collection“, přestože COVID-19 v něm není zmíněn ani jednou. SARS-CoV-2 se sice v textu jednou objevuje, ale pouze jako letmá poznámka v souvislosti s experimentem Calyho a kol., kterým jsme se již zabývali. Článek je plný nejrůznějších nesmyslů a tvrdí, že rakovinu způsobují neexistující viry, např. tvrzení, že „přibližně 80% případů rakoviny jater je způsobeno infekcí virem hepatitidy B a virem hepatitidy C.“ A dále, že „většina případů rakoviny děložního čípku je způsobena infekcí lidským papilomavirem (HPV).“ Můžete se podívat na moje videa (What We Weren’t Taught About Hepatitis a HPV, nesmyslné testy a toxické injekce) k těmto tématům, kde najdete vysvětlení, proč to není pravda. V části 4.2 článku autoři navrhují, že pokud chemoterapie na rakovinu nezabírá, je čas zvýšit množství léků, které se dostávají do těla, a ivermektin by mohl být právě tím správným řešením. V ničem z toho není prokázáno, že ivermektin skutečně pomáhá odstraňovat nádory, protože autoři uvádějí pouze experimenty in vitro a spekulují o údajných terapeutických mechanismech, přičemž docházejí k závěru: „Věříme, že ivermektin může být dále vyvíjen a v blízké budoucnosti zaveden do klinické praxe jako součást nové léčby rakoviny.“

V uvedeném článku je tolik pseudovědeckých tvrzení, že by bylo velmi nerozumné takový závěr přijmout. Počet případů, kdy jsem ivermektin užívala, dávala ho své rodině nebo ho někomu doporučovala, je nula. Nikdo nemá nedostatek ivermektinu a rozhodně ho nemusíte užívat, abyste byli naprosto zdraví. Pokud máte vy nebo vaše zvířata problém s hlísticemi, zákožkami nebo jakýmikoliv tzv. parazity, pak je na čase podívat se především na dietární a environmentální faktory, a ne těmto organismům vyhlašovat válku. Příroda není ve válce s lidstvem, i když lidstvo se chce do bojů s přírodou často pouštět a jednou z oblíbených zbraní jsou chemické látky, které se cpou do lidí a životního prostředí. Vzhledem k problému neexistence virů nemůže mít ivermektin žádnou „antivirovou aktivitu“. Jedinou antivirovou aktivitu, kterou lze ověřit, má Mike Stone a jeho stránky The Antiviral Newsletter, kterým by virologové měli opravdu začít věnovat pozornost.

Níže uvedený graf ukazuje obrovský nárůst v počtu předepsaných receptů na ivermektin ve Spojených státech v letech 2020 až 2021. To je realita falešné pandemie, kdy se lidé, zejména ti, kteří zpochybňují vakcínu, nechali vtáhnout do alternativního povoleného narativu a začali užívat jiný produkt farmaceutických firem. Bohužel stále máme propagátory ivermektinu, jako je dr. Pierre Kory, kteří nejenže nadále tvrdí, že v roce 2020 došlo k pandemii, ale i to, že v roce 2021 došlo ke „smrtící vlně delta“, která si vyžádala masové používání ivermektinu. Nedávné „právní vítězství“ jeho kolegů proti FDA, které mělo omezit tento úřad v zasahování do předepisování léků, je jen povrchním vítězstvím a slouží pouze k udržení celého podvodu s pandemií a pseudovědy virologie, na které to všechno stojí.

Co se týče jakýchkoli dalších schopností, které tento vysoce propagovaný lék podle všeho neustále hromadí, tato tvrzení existují pouze v rámci nefunkčního paradigmatu alopatické medicíny a nepochopení toho, co skutečně způsobuje onemocnění. Můžeme s jistotou říci, že cesta ke skutečnému zdraví nevede přes produkty farmaceutických firem. Podívejte se, prosím, na všechny bezplatné zdroje o zdraví na našich webových stránkách drsambailey.com a také na nadčasová moudra dr. Ulrica Williamse o správném myšlení a správném životě v knize Terrain Therapy, kterou jsme vydali.