Před 4 měsíci jsme zveřejnili emailovou komunikaci mezi námi, panem Romanem Bahenským a rostlinným vírologem Ondřejem Lenzem – viz 1. díl. Pan Lenz na jejím konci přislíbil zodpovězení dotazů a připomínek ohledně prokázání existence virů (konkrétně např. viru tabákové mozaiky). Odpovědí jsme se dosud nedočkali. Prozatím tedy přinášíme alespoň reakce pana Lenze na články na webu Resethea Snímky „SARS-CoV-2“ z transmisního elektronového mikroskopu: hra skončila a Krize reprodukovatelnosti ve výzkumu protilátek.

---

---

---

Dobrý den,

nerozumím úplně Vaší otázce:-)

Nevím ani, na jaký dotaz pan Lenz konkrétně odpovídal? Předpokládám, že reagoval na článek „Snímky ‚SARS-CoV-2‘ z transmisního elektronového mikroskopu: hra skončila“? Chystám se na Váš předchozí mail a jeho odpověď reagovat, jen jsem na to dosud neměla čas.

Určitě nechci mluvit za pana Lanku ani ho nepotřebuji mít jako odborníka na mojí straně. Můžu s ním totiž v některých věcech nesouhlasit a hlavně si každý může udělat názor sám za sebe, a ne se odkazovat na odborníky. Nezaujatému člověku by hlavně měl být podezřelý způsob, jakým odpovídá pan Lenz. Za tu dobu, co jste nám jeho odpovědi posílal, pan Lenz nebyl schopen konkrétně odpovědět vůbec na nic, uvádí jen neurčitá tvrzení, která vůbec není schopen podložit žádným důkazem (viz Váš a můj dotaz na důkaz přenosu viru tabákové mozaiky, důkaz o existenci virů a jejich přenosu mezi lidmi,…), Vámi zaslané články ani pořádně nečte, tvrzení v nich překrucuje, a neustále nám nebo ostatním, kteří zpochybňují viry, něco podsouvá, aniž by vůbec měl tušení, co ve skutečnosti tvrdíme…. Pan Lenz má sice vystupování sebevědomého „odborníka“, ale nic odborného opravdu zatím neukázal.

Eva Mertlíková

---

---

Tak naštěstí mají virologové odpověď na všechno. Když se „viróza“ nedá přenést přirozenou cestou (jak se asi potom šíří v přírodě?), tak je potřeba rostliny nějakým způsobem předtím poškodit.

Právě proto je tak nesmírně důležité provádění kontrolních experimentů, které by jasně prokázaly, že změny na rostlinách způsobuje virus, a ne poškození rostlin (hmyzem, mechanickým poškozením,…). Kontrolní experimenty se v praxi ale neprovádějí, takže výsledkem jsou nesmysly, k jejichž vysvětlení je potřeba vymýšlet nesmysly ještě větší a komplikovanější.

Eva Mertlíková

---

Dobrý den, pane Bahenský,

stručně odpovím na velmi letmou odpověď pana Lenze.

„- výroky prof. Hillmana, na které se článek odvolává, byly pochybné (a zpochybněné) už v době autorova života (prof. Hillman zemřel 2016)“

Škoda že pan Lenz má ve zvyku jenom něco tvrdit, aniž by to něčím doložil. Předpokládám tedy, že pan Lenz práci prof. Hillmana zná a může uvést nějaký důkaz toho, že jeho výroky opravdu někdo přesvědčivě zpochybnil? Prof. Hillman za svého života opakovaně veřejně vyzýval „odborníky“, aby jeho tvrzení vyvrátili, ale nikdo to dosud neudělal. Buď mu vůbec neodpověděli, nebo s ním, podle jeho vyjádření, v soukromí sice v mnohém souhlasili, ale neodvážili se vystoupit veřejně, protože se báli o svoji kariéru.

„- v počátcích EM určitě docházelo ke tvorbě řady artefaktů – dle použité metody, tyto jevy byly ale postupně odstraňovány a hlavně to bylo známo nebo aspoň zkoumáno. Rozhodně to nebylo nic zamlčovaného nebo něco, čemu by biologové slepě věřili, jak se snaží článek opět podsunout. Je to, jakobyste zpochybňoval současnou existenci automobilů na základě toho, že počátky jejich výroby a vývoje byly často neúspěšné. To ale tito konspirátoři přesně dělají.“

Jak sám pan Lenz uvedl, prof. Hillman zemřel v roce 2016, a proto zcela jistě během své kariéry neupozorňoval na artefakty, které vznikaly „v počátcích EM“. Prof. Hillman kritizoval metodu EM v podobě, v jaké se v podstatě používá i dnes.

Přirovnávat existenci buněčných struktur pozorovatelných pouze pomocí elektronového mikroskopu (kdy vzorek během přípravy projde řadou drastických kroků, které původní biologický vzorek zásadně mění) k existenci neživých automobilů, které můžeme až do poslední součástky bez problémů vidět a sáhnout si na ně a u kterých je v praxi vyzkoušeno, že fungují, je hodně špatný příklad. Pan Lenz, jakožto „popularizátor“ vědy, je možná zvyklý věci hodně zjednodušovat, ale toto se mu opravdu nepovedlo. A ještě k tomu obviňovat někoho z konspirací na základě takového přirovnání opravdu není fér.

„- s EM-snímky koronaviru je to podobné. Opravdu existují studie, kde byly buněčné struktury špatně určeny jako SARS-CoV-2.

Rozhodně to ale nejsou všechny EM-studie SARS-CoV-2, určitě ne ani všechny další studie jiných virů, a už vůbec není pravda, že by o tom ostatní vědci nevěděli, nebo že by se SARS-CoV-2 určoval pouze pomocí EM – toto všechno se článek snaží opět podsunout.“

Jde o obecný problém, o to, že na snímcích z EM není možné odlišit „virové“ částice od dalších částic, které se běžně popisují a jsou vzhledově s „virovými“ částicemi shodné (jako např. multivezikulární tělíska, exosomy, vezikuly potažené koatomerem, vezikuly potažené klathrinem,…). To ale přiznává samotná vědecká literatura, nejen „konspirátoři“. „Konspirátoři“ na to jen upozorňují. Otázkou je, do jaké míry jsou i tyto částice pouhými artefakty přípravy vzorku pro elektronovou mikroskopii? Autor článku (předpokládám, že pan Lenz reagoval na článek „Snímky ‚SARS-CoV-2‘ z transmisního elektronového mikroskopu: hra skončila“) netvrdí, že by o problému s chybným určením částic SARS-CoV-2 nevěděli ostatní vědci, nebo že by se SARS-CoV-2 určoval pouze pomocí EM. Článek se nic takového „podsunout“ určitě nesnaží. Jestli se někdo někomu opakovaně snaží něco podsunovat, tak je to pan Lenz.

„V řadě prací je naopak explicitně napsáno, že EM-snímky samy o sobě nemohou být brány jako důkaz (což platí i jinde ve virologii), a je nutné průkaz minimálně dalšími metodami – např. značení struktur na EMvzorcích protilátkami, apod. V tomto případě (tzv. immunoelectron microscopy) protilátky jednoznačně označí strukturu viru (popř. čehokoliv dalšího, k čemu byla příslušná protilátka vyselektována) a to lze dále zviditelnit např. fluorescenčně, zlatými/stříbrnými částicemi apod. Jsou to ty samé protilátky, které najdeme v krvi osob, které se setkaly s virem, a ty samé protilátky, které byly použity mmch. např. při léčbě těžce nemocných Covidem (předtím byly izolovány z krve lidí, kteří Covid úspěšně přečkali).“

„Konspirátoři“ určitě netvrdí, že by samotné snímky z EM bylo možné brát jako důkaz. Problémem ale je, že existuje řada studií, které částice na snímcích z EM označily jako SARS-CoV-2, aniž by pro to jakýkoli důkaz měly. Řada dalších studií, které označily částice na snímcích z EM za SARS-CoV-2, to udělaly jen na základě testů PCR, což je další naprosto nespolehlivá a neprůkazná technika, zvlášť pokud jde o „viry“. Vědci dokonce našli částice s typickým vzhledem „SARS-CoV-2“ i ve vzorcích, které byly na SARS-CoV-2 negativní (samozřejmě mohlo jít i o falešnou negativitu výsledků nespolehlivých testů), ale našli je i ve vzorcích odebraných předtím, než vůbec nějaký COVID-19 existoval. Metody značení protilátkami nebo částicemi zlata jsou také nespolehlivé a určitě žádné struktury jednoznačně neoznačují, jak tvrdí pan Lenz. Právě na tento problém výše uvedený článek poukazuje. Kdyby pan Lenz neměl ve zvyku reagovat na články, které si ani pořádně celé nepřečetl, tak by se ke konci článku dozvěděl, že i tato metoda má řadu problémů. Metody používající protilátky jsou obecně nespolehlivé, protože protilátky nejsou tak specifické, jak se předpokládá, na což veřejně upozorňuje řada odborníků „nekonspirátorů“.

„Člověk by si řekl, že je to skoro neprůstřelné, ale správný konspirátor si ví samozřejmě rady – nemůže-li ustát důkazy z jiné metody, zpochybní automaticky i tuto další metodu. A tak se nám rozrůstá počet lidí a skupin, které „lžou“: už to nejsou jen virologové, ale také neurobiologové a neurochirurgové (viz tvrzení prof. Hillmana, že 90% mozku je vlastně granulární tekutina a synapse neexistují), ale k nim i imunologové (protilátky přece neexistují také). Současně musí být připočítáni i strukturní biologové, kteří strukturu protilátek identifikovali a v důsledku toho v podstatě i difrakční analýzy a metody, kterými byly analýzy prováděny. Toto už je ale fyzika a časem – až k tomuto zjištění konspirátoři dospějí – tedy bude nutné zpochybnit postupně i celou současnou fyziku! Je vlastně až s podivem, že ten náš svět, založený na tak strašných „lžích“, ještě vůbec nějak funguje!!! :-)“

Pan Lenz ani žádný jiný virolog zatím žádné neprůstřelné argumenty nepředložil, takže se pak nemůže divit „konspirátorům“, že virology kritizují za to, že pro existenci svých teoretických „virových“ částic nepředložili jediný řádný důkaz. Podobně i elektronová mikroskopie je velmi problematická, stačí se jen podívat, kolika úpravami před pořízením snímku musí vzorek projít a které musí vzorek zákonitě zásadně pozměnit. Poznámka pana Lenze „protilátky přece neexistují také“ zase ukazuje, že pan Lenz nemá vůbec tušení, co konkrétně „konspirátoři“ na teorii protilátek kritizují. Výrok pana Lenze, že správný konspirátor zpochybní i další metodu, protože důkazy nějaké metody nemůže ustát, nedává smysl, protože virologové žádné důkazy prostě zatím nepředložili, a proto „konspirátoři“ žádné důkazy „ustát“ zatím ani nemuseli.

Dobrou zprávou ale je, že Vám pan Lenz na Vaše emaily alespoň něco odpovídá, protože mně odpověď na dotaz ohledně přenosu viru tabákové mozaiky a reakci na článek „Jak argumentují vírologové?“ slíbil už před téměř 3 měsíci a od té doby se už neozval.

S pozdravem

Eva Mertlíková

---

---

---

Dobrý den, pane Bahenský,

Uff, tak to se mi vážně ulevilo, že na nás pan Lenz nezapomněl. Už se mi po něm začínalo stýskat.

Ráda bych odpověděla stručně, ale ono to bohužel moc nejde:

„Vážený pane Bahenský, letmo jsem si přečetl vaši zajímavou korespondenci a jen stručně a rychle: – „nezaujatému člověku“ (výraz paní Mertlíkové) by měl být hlavně „podezřelý“ způsob, kterým argumentuje Resetheus a jim podobní:“

– „nezaujatému člověku“ není výraz paní Mertlíkové, ale pana Bahenského, který paní Mertlíková v textu jen zopakovala, protože odpovídala na jeho email, aby bylo jasné, na co konkrétně odpovídá. To jenom pro upřesnění. Výraz „podezřelý“ už je opravdu výrazem paní Mertlíkové. Pro připomenutí – text její odpovědi panu Bahenskému pokračuje takto: „Nezaujatému člověku by hlavně měl být podezřelý způsob, jakým odpovídá pan Lenz. Za tu dobu, co jste nám jeho odpovědi posílal, pan Lenz nebyl schopen konkrétně odpovědět vůbec na nic, uvádí jen neurčitá tvrzení, která vůbec není schopen podložit žádným důkazem (viz Váš a můj dotaz na důkaz přenosu viru tabákové mozaiky, důkaz o existenci virů a jejich přenosu mezi lidmi,…), Vámi zaslané články ani pořádně nečte, tvrzení v nich překrucuje, a neustále nám nebo ostatním, kteří zpochybňují viry, něco podsouvá, aniž by vůbec měl tušení, co ve skutečnosti tvrdíme…. Pan Lenz má sice vystupování sebevědomého ‚odborníka‘, ale nic odborného opravdu zatím neukázal.“

Na každém slově tohoto tvrzení si trvám. Víte, pane Lenzi, ono je to už trochu únavné. Tuto diskuzi jsme mohli ukončit už dávno, kdybyste byl schopen předložit jediný důkaz existence virů, jejich přenosu na další jedince a důkaz, že opravdu způsobují specifická onemocnění. To snad pro Vás, jako pro virologa, není až tak náročný požadavek, nebo ano? Opravdu stačilo, abyste uvedl jediný důkaz a ušetřili bychom si několik měsíců dopisování.

Sám jste na začátku uvedl: „Jakýkoliv důkaz existence virů tito lidé stejně neuznají, byť jsou jich všude stovky tisíc.“ Je nepochopitelné, proč jste nám alespoň některé z těch „stovek tisíc“ důkazů existence virů dosud neuvedl? To jste členem nějakého tajného spolku virologů, kde jste zavázán slibem mlčení, nebo v čem je, prosím Vás, pořád problém?

„a) už v první větě máte vždy obvinění druhé strany ze lži (virologie je podvod, virologové lžou) nebo aspoň ze špatné práce (virologové to dělají špatně, nedělají kontrolní experimenty, apod). b) ohánějí se „návratem étosu vědy“, a té „správné vědecké diskuse“ – ale srovnejte proklamované chování se skutečným (viz bod výše) ;)“

Nevím, na kterou část naší konverzace s panem Bahenským teď konkrétně narážíte, protože těch témat a emailů bylo víc. Ale je to vlastně jedno, protože dokud nepředložíte důkazy, které jsem zmiňovala výše, tak opravdu „virologie je podvod, virologové lžou, virologové to dělají špatně, nedělají kontrolní experimenty. apod.“, jak jste sám uvedl. V tomto s Vámi naprosto souhlasím. No vidíte, že se shodneme alespoň na něčem.

„c) pravidleně tvrdí, že nelze spoléhat na jedinnou studii – ano, to je pravda, ale SAMI PŘESNĚ TOTO DĚLAJÍ. Příklad za všechny:

„Několik metodologů poukázalo na to, že vysoká míra nereplikovatelnosti (nedostatečného potvrzení) výzkumných objevů je důsledkem pohodlné, ale špatně podložené strategie tvrzení o přesvědčivých výsledcích výzkumu pouze na základě jediné studie.“

(viz článek https://resetheus.org/krize-reprodukovatelnosti-ve-vyzkumu-protilatek/ na Resetheu. Následuje odkaz na článek z roku 2005, a nepodložené tvrzení, že v průběhu let byla reprodukovatelnost experimentů ve virologii dále zpochybněna)

O tom, že tato JEDNA, JEDINNÁ PRÁCE (na kterou bychom podle Resethea neměli spoléhat) byla zpochybněna už ve své době:

– https://www.ncbi.nlm.nih.gov/pmc/articles/PMC1196486/

– https://www.ncbi.nlm.nih.gov/pmc/articles/PMC1297547/

– https://www.ncbi.nlm.nih.gov/pmc/articles/PMC1297552/

– https://www.ncbi.nlm.nih.gov/pmc/articles/PMC1855693/

– https://www.ncbi.nlm.nih.gov/pmc/articles/PMC1297534/

o tom autoři nepíší, a tím spíš neuvádí ani další novější články, které stojí proti tomuto tvrzení – viz např. „Ioannidis (2005) was wrong: Most published research findings are not false“ z roku 2019 (https://replicationindex.com/2019/01/15/ioannidis-2005-was-wrong-most-published-research-findings-arenot-false/)“

– „pravidelně tvrdí, že nelze spoléhat na jedinnou studii“ – můžete mi prosím Vás, pane Lenzi, připomenout, kdy jsme něco takového „pravidelně tvrdili“? Opravdu si na to nevzpomínám.

Z nějakého důvodu jste se zaměřil pouze na tuto „JEDNU, JEDINNOU PRÁCI“ od Johna Ioannidise, která je uvedena hned na začátku Vámi zmiňovaného článku „Krize reprodukovatelnosti ve výzkumu protilátek“. Přiznám se, že výraz „JEDINNÁ PRÁCE“ neznám. Předpokládám, že jste měl na mysli spíš výraz „JEDINÁ PRÁCE“, a že se tedy jedná jen o pravopisnou hrubku, a ne o nějaký odborný výraz ve virologii. To se samozřejmě stát může, nikdo z nás není dokonalý, ale raději se chci ujistit, že se oba bavíme o stejné věci.

Sám jste z této práce Johna Ioannidise citoval následující: „Několik metodologů poukázalo na to, že vysoká míra nereplikovatelnosti (nedostatečného potvrzení) výzkumných objevů je důsledkem pohodlné, ale špatně podložené strategie tvrzení o přesvědčivých výsledcích výzkumu pouze na základě jediné studie.“

Už jen z výrazu „Několik metodologů poukázalo…“ je evidentní, že se nejedná jen o názor jednoho člověka, tedy Johna Ioannidise, ale že se jedná o názor minimálně několika dalších metodologů. John Ioannidis v textu své práce uvádí 3 odkazy na vědecké práce, ze kterých v případě této konkrétní citace vycházel.

V článku „Krize reprodukovatelnosti ve výzkumu protilátek“ jsou kromě práce Johna Ioannidise citovány další práce, a to: článek v časopise Nature z roku 2015, článek z roku 2019, článek v časopise Nature z roku 2020 a nakonec článek z roku 2021. Mimochodem, článků poukazujících na problém s protilátkami je na webu Resethea víc, jako např. článek Specificita protilátek? – Resetheus z.s., který se odkazuje na článek v Nature z roku 2015, dále na článek z roku 2005, článek z roku 2009, článek z roku 2014 a na článek z roku 2020. Všechny tyto články poukazují na problémy s nespecificitou protilátek.

Proto nemám nejmenší tušení, proč pan Lenz tvrdí, že se Resetheus spoléhá jen na „jedinnou studii“?

Pan Lenz dále uvedl odkazy na 5 článků, které podle něj práci Johna Ioannidise už ve své době zpochybnily:

1. odkaz Minimizing Mistakes and Embracing Uncertainty – PMC (nih.gov) práci Johna Ioannidise v žádném případě nezpochybnila. Právě naopak. V tomto článku se např. uvádí:

„…Ioannidis přesvědčivě tvrdí, že mnoho publikovaných zjištění se ukáže jako nepravdivých.“

„Ioannidis není první, kdo tyto obavy vznesl. Ve skutečnosti již probíhají iniciativy, které se je snaží řešit.“

„Zdá se tedy, že hlavní problém pravdivosti výsledků výzkumu se týká závěrů, a Ioannidisovo tvrzení, že většina závěrů je nepravdivá, je pravděpodobně správné.“

Článek se dál zabývá možnostmi, jak těmto problémům pokud možno předejít.

2. odkaz Power, Reliability, and Heterogeneous Results – PMC (nih.gov) uvádí krátký článek, který začíná takto: „Chtěl bych poblahopřát Johnu P. A. Ioannidisovi k jeho podnětné eseji [1]. Mám k ní dvě připomínky.“ A dále uvádí jen tyto 2 připomínky nebo spíše doplnění. V žádném případě se nejedná o zpochybnění Ioannidisovy práce. Právě naopak.

3. odkaz The Clinical Interpretation of Research – PMC (nih.gov) uvádí jen několik připomínek, zcela jistě však Ioannidisovu práci nezpochybňuje. Na konci článku se mj. uvádí: „Ioannidisova provokativní esej je aktuální výzvou k pečlivému zvážení publikovaných studií.“

4. odkaz Why Most Published Research Findings Are False: Problems in the Analysis – PMC (nih.gov) – autoři uvedli sice k Ioannidisově práci konkrétní připomínky, ty ale Ioannidis vysvětlil v tomto článku Why Most Published Research Findings Are False: Author’s Reply to Goodman and Greenland – PMC (nih.gov). Zdá se, že jeho odpověď byla uspokojivá, protože autoři článku už na jeho odpověď dále nereagovali.

5. odkaz Truth, Probability, and Frameworks – PMC (nih.gov) – autor sice uvádí některé konkrétní připomínky, ale Ioannidisovu práci určitě nijak zásadně nezpochybnil.

Další odkaz Ioannidis (2005) was wrong: Most published research findings are not false | Replicability-Index (replicationindex.com), který pan Lenz uvedl, je odkaz na článek na blogu autora, který o sobě mj. uvádí: „Od roku 2000 působím jako profesor na University of Toronto Mississauga v Kanadě. Mezi mé hlavní oblasti výzkumu patří psychologie osobnosti a věda o ‚well-being‘.“ Nejde tedy o práci publikovanou ve vědeckém časopise, ale pouze o názor a připomínky autora na jeho osobním blogu.

Vůbec tedy netuším, na základě čeho z těchto článků pan Lenz usoudil, že Ioannidisova práce byla zpochybněna?

„e) z výjimek dělají pravidlo: viz bod výše (a ostatní texty Resethea) – citují vždy pár studií tvrdících něco jiného než stovky – tisíce dalších. Takové studie vždy budou, jejich existence ale není důvodem ke zpochybnění těch dalších, stejně jako tvrzení jednoho člověka není důvodem ke zpochybnění tvrzení tisícovky ostatních.“

Např. článek „Krize reprodukovatelnosti ve výzkumu protilátek“, zmiňovaný panem Lenzem, cituje několik mainstreamových vědeckých prací publikovaných v letech 2005, 2015, 2019, 2020 a 2021, které se zabývají závažným problémem nespecificity protilátek, která má obrovský dopad na výsledky nejrůznějších druhů výzkumu. Tyto práce poukazují na to, že jde o problém systémový, určitě se tedy nejedná jen o konkrétní ojedinělé případy pochybení. Vzhledem k tomu, že tyto práce byly publikovány nedávno, tak je evidentní, že tento problém stále přetrvává. To potvrzují i vyjádření odborníků z oboru citovaná v těchto pracích. Určitě tedy nejde o žádná tvrzení konspirátorů, kteří by z „výjimek dělali pravidlo“.

„f) vyzývají vědce k „ověřování si fakt“ , ale sami si je NEOVĚŘUJÍ. Prostě jen překládají texty někoho, jehož pohledu „věří“ – paradoxně v rozporu s tím, co doporučují druhým. Viz třeba bod výše. Ověřili reakci vědců na článek Ioannidise? Neověřili. Podobně je to i s tvrzeními šířenými o TMV a jeho výzkumu, ale k tomu svůj text ještě připravuji a nebojte – budou tam i odkazy, takže snad i paní Mertlíková bude spokojena (i když trochu pochybuji, protože se přesvědčí, že dr. Bailey šíří o TMV a jeho výzkumu nesmysly).“

Omlouváme se za to, že překládáme texty. Neuvědomili jsme si, že to je něco tak extrémního, s čím by mohl mít někdo problém. Doufám, že pan Lenz se svojí kritikou konfrontoval také všechny ostatní lidi překládající články z cizích jazyků, i oni tedy z pohledu pana Lenze asi bezmezně překládaným textům jenom „věří“. Značná část textů Resethea jsou překlady citací z mainstreamových vědeckých prací. Ale i s tím má pan Lenz, zdá se, problém.

„Ověřili reakci vědců na článek Ioannidise? Neověřili.“

Právě pro podobné Vaše výroky mě, pane Lenzi, komunikace s Vámi tak baví. Vážně. Vy se totiž dokážete ztrapňovat úplně sám. Jako zrovna v tomto případě reakcí na práci Ioannidise. Ze 6 odkazů, které jste uvedl, jste zřejmě ani jeden z nich, narozdíl ode mě, nečetl. Jinak byste je nemohl vůbec uvést. Žádný z článků totiž Ioannidisovu práci nezpochybnil, a některé z nich dokonce jeho práci chválí.

„Podobně je to i s tvrzeními šířenými o TMV a jeho výzkumu, ale k tomu svůj text ještě připravuji a nebojte – budou tam i odkazy, takže snad i paní Mertlíková bude spokojena (i když trochu pochybuji, protože se přesvědčí, že dr. Bailey šíří o TMV a jeho výzkumu nesmysly).“

Určitě se nebojím a na Váš text se těším, zvláště na ty odkazy. Doufám, že si je alespoň tentokrát pořádně přečtete. Zvlášť se těším na ty důkazy, ze kterých jste vycházel při Vaší přednášce o TMV, kde jste tak poutavě vyprávěl mj. o tom, jak:

„První virus, který byl vyizolovaný, shodou okolností to byl rostlinný virus, virus mozaiky tabáku, tak byl vyizolovaný už v roce 1935 a lidi dlouho nevěděli, co to je, protože jak sami vidíte, byla to taková lahvička s nějakým roztokem a to řadu lidí mátlo, protože ten virus způsoboval nějaké příznaky, nějakou nemoc, ale zároveň to vypadalo, že se chová jako chemická látka. Co to tedy je? Když potom o pár let později byly k dispozici i první elektronové mikroskopie toho viru, tak opravdu to vypadalo jako nějaké takové menší krystalky. Jenomže když jste touhletou vodičkou potřeli list tabáku, tak způsobil prostě příznaky, najednou se to začalo chovat jako živý. Je to teda organismus, anebo je to nějaká chemická látka? Může vlastně být něco, co splňuje obě ty vlastnosti zároveň? No, na tu lahvičku se samozřejmě zanedlouho po objevu zapomnělo a tak ji někdo uložil do muzea a tam čekala vystavená spolu s dalšími vzorky, no a za padesát čtyřicet let někoho napadlo, když tu lahvičku objevil, co kdybych zkusil opět ten starý známý pokus, rozpustit ty krystalky, co se v ní mezitím udělaly a potřít tím list tabáku? A opravdu po cca těch padesáti letech, v této formě, ten virus na listech tabáku ožil a způsobil opět příznaky typické pro mozaiku tabáku.“

Zvlášť to potírání listů tabáku vodičkou, které způsobilo příznaky typické pro mozaiku tabáku, mě opravdu zajímá.

„g) systematicky ignorují a překrucují fakta – např. opakovaná tvrzení o provádění kontrolních experimentů. Ty se samozřejmě v praxi provádějí a najdete je v každé publikaci. Vtip je ale v tom, že autoři Resethea (a jim podobní) požadují „specifickou formu“ těchto důkazů a tvrdí, že „jinak to nejde“ – často bohužel pouze z vlastní nevědomosti nevhodnosti některých (jimi navrhovaných) postupů a toho, že daný jev lze ověřit daleko spolehlivěji jinak. Bude rozebráno v připravovaném textu. Ideálně také rozebírají staré studie a jejich nedostatky, ale taktně zamlčují (bo nevědí) o tom, že vývoj už dávno nedostatky překonal a nejisté prokázal.“

Kdybyste, pane Lenzi, uvedl alespoň pár studií, ve kterých by byly kontrolní experimenty řádně popsány, tak bych Vám to třeba i uvěřila. Bez toho to je ale bohužel jenom ničím nepodložené tvrzení. Tak snad to opravdu bude v připravovaném textu rozebráno. Už se nemůžu dočkat…

S pozdravem

Eva Mertlíková

---

Dobrý den, pane Lenzi,

chtěla jsem se Vás zeptat na Vámi slibované důkazy o existenci viru tabákové mozaiky, důkazy o provádění kontrolních experimentů atd.

Důkazy jste nám sliboval už před 4 měsíci a pořád nic. Už to skoro začíná vypadat, že snad ani neexistují? Chápu, že asi máte na práci podle Vás důležitější věci (i když co může být důležitějšího, než ověřování takových důkazů?), ale 4 měsíce je už přece jenom trochu dlouhá doba. Pro Vás, jako pro rostlinného virologa, by uvést důkazy pro existenci, přenos a patogenitu viru tabákové mozaiky, samozřejmě včetně provedených kontrolních experimentů, mělo být jednoduché, zvlášť když o VTM přednášíte. Předpokládám, že studie, ve kterých jsou tyto důkazy uvedeny, nejspíš znáte téměř nazpaměť a zodpovězení takového dotazu by mělo být záležitostí několika hodin, a ne měsíců.

Předem Vám děkuji za odpověď

Eva Mertlíková

---