Pokud jste v poslední době sledovali novinové titulky, zjistili jste, že opět nastal čas kouzelnického představení se spalničkami. Jinými slovy, nastal čas, aby virologové vytáhli z klobouku „virus“ spalniček, aby se mohl objevit na scéně a vyděsit nevědomé lidi, kteří pak do sebe a do svých dětí nechají napíchat toxické injekce. I když se prý případy spalniček vyskytují v USA každý rok, ke zvonění na poplach ze strany Centra pro kontrolu a prevenci nemocí (CDC) a mainstreamových médií dochází každou chvíli, kdy je třeba rázně zakročit proti antivakcinačním zprávám a také tlačit na zvýšení proočkovanosti. Vzpomínáte si na děsivé titulky upozorňující na výskyt spalniček v Disneylandu v roce 2014? Byla to dokonalá záminka ke zrušení výjimek z očkování z jiných než zdravotních důvodů, které se v Kalifornii i jinde rozšiřovaly. Média se zaměřovala na „šíření“ spalniček neočkovanou populací a zdůrazňovala váhání s očkováním jako hlavní příčinu propuknutí epidemie. To vedlo k „pozitivnímu“ přístupu a podpoře očkování:
Zhodnocení epidemie spalniček v Disneylandu v letech 2014-15 a jejího vlivu na očkování dětí
„Tato epidemie završila rok s nejvyšším počtem hlášených případů spalniček za posledních dvacet let a přišla uprostřed rostoucích trendů v oblasti výjimek z očkování z jiných než zdravotních důvodů v Kalifornii i jinde. Vzhledem k senzačnímu příběhu a rozšíření mezi neočkovanou populaci se epidemii dostalo velké mediální pozornosti, která se zaměřila na váhavost ohledně očkování jako na hlavní příčinu epidemie. Tato medializace a údajná podpora očkování ze strany veřejnosti, která následovala, vedla některé k hypotéze, že by epidemie mohla mít ‚disneylandský efekt‘ neboli pozitivní vliv na zvýšení očkování proti spalničkám u dětí.“
Mickey Measles nebo Measles Mouse?
Spalničkový masakr v Disneylandu však ani nebyl „hlavní“ „epidemií“ spalniček v roce 2014. Toto prvenství patří Amišům v Ohiu, kde z „epidemie“ obvinili amišského misionáře, který cestoval na Filipíny. „Virem“ spalniček bylo nakonec údajně „nakaženo“ 382 Amišů. Nezemřel ani jeden člověk. Bez ohledu na to byl misionář, u něhož byla původně diagnostikována horečka dengue, obviněn z toho, že nebyl očkován a přivezl „virus“ spalniček zpět, a ten se rozšířil mezi neočkované. Tato „epidemie“ pomohla potlačit antivakcinační náladu, kterou toho roku vyvolala Jenny McCarthyová, ale ještě k tomu byla dokonalým prostředkem, jak přesvědčit masy, že nemoci z jiných zemí přivážejí neočkovaní cestovatelé. Je to téma, které CDC využívá opakovaně:
Jak amišský misionář způsobil masivní epidemii spalniček v roce 2014
„Loňský rok byl, pokud jde o spalničky, ve Spojených státech strašný: vyskytlo se 644 případů, což je nejvyšší roční výskyt za posledních dvacet let. Velkou část viny na tomto prudkém nárůstu nesou Kaliforňané chroupající granolu, bohatí obyvatelé Oregonu a antivakcinační stoupenci Jenny McCarthyové. Deník The Washington Post dokonce označil Orange County – místo současné epidemie v Disneylandu – za ‚Ground Zero v současné epidemii antivakcinační hysterie‘.
To je ale omyl. Skutečný příběh epidemie z roku 2014 se neodehrává na západním pobřeží, ale v kraji Amišů v Ohiu, kde misionář vracející se z Filipín změnil jinak pro tento virus nevýrazný rok v jeden z nejhorších v nedávné historii.“
„Epidemie, na jejímž potlačení Fletcher strávil měsíce, nakonec infikovala 382 ohijských Amišů, než byl v srpnu loňského roku vyhlášen její konec. Nikdo nezemřel, ale devět lidí skončilo v nemocnici s vážnějšími příznaky.“
„Jen v první polovině roku 2014 se vyskytlo 288 případů. A téměř všechny z nich, jak uvedli výzkumníci CDC ve zjištěních zveřejněných loni v červnu, pocházely od Američanů, kteří cestovali do zahraničí a vrátili se s touto nemocí.
‚Z 288 případů jich 280 (97%) souviselo se zavlečením nemoci z nejméně 18 zemí,‘ napsali. Mnoho z těchto cestovatelů se vracelo z Filipín, které se od podzimu 2013 potýkají s masivní epidemií.‚Od doby, kdy byla epidemie spalniček v roce 2000 přerušena, jsme svědky toho, že se k nám neustále dostávají spalničky ze zámoří,‘ uvedla Jane Sewardová, zástupkyně ředitele oddělení virových onemocnění Centra pro kontrolu a prevenci nemocí (CDC). Nejčastěji se jedná o obyvatele USA, kteří jedou do zámoří na výlet – řekněme do Evropy, kde si myslí, že nemusí být očkováni. Spalničky si pak přivezou zpět.
‚Pacient nula‘ v případu z Ohia cestoval na Filipíny na misijní cestu. (Pokud by vás to zajímalo, letěl letadlem. Miller k tomu vysvětlil: ‚Někteří Amišové létají. Někteří ne.‘) V té době se Filipíny shodou okolností potýkaly s masivní epidemií spalniček s desítkami tisíc případů.
Když se vrátil do Ohia a onemocněl, lékař mu nesprávně diagnostikoval horečku dengue, takže svou nemoc dál přenášel na přátele a sousedy, z nichž mnozí kvůli obavám z nežádoucích účinků vakcínu odmítli.
Fletcher to popisuje jako ‚dokonalou bouři‘: neočkovaný cestovatel se vydal na místo, kde vypukla epidemie, a přinesl infekční nemoc zpět do nechráněné komunity.“
Tato zastrašovací taktika zabrala a přesvědčila některé členy komunity Amišů, kteří jsou známí odpůrci očkování, aby se nechali očkovat alespoň jednou dávkou vakcíny MMR:
Očkování Amišů omezilo epidemii spalniček v Ohiu v roce 2014
„V reakci na epidemii, která propukla mezi 24. březnem a 23. červencem 2014, dostalo asi 10 644 členů komunity čítající 32 630 Amišů v osadě Ohio alespoň jednu dávku vakcíny MMR, přičemž 1 585 z nich dostalo dvě dávky.“
V roce 2017 rostly obavy, že somálská komunita v Minnesotě je ovlivňována antivakcinačními informacemi. Proočkovanost dětí proti spalničkám, příušnicím a zarděnkám (MMR) klesla z 92% v roce 2004 na 42% v roce 2014 v souvislosti s obavami, že somálské děti mají neobvykle vysokou míru výskytu autismu. Proto byla vyhlášena „epidemie“ spalniček, která podezřele postihla především neočkované somálské děti:
„V roce 2017 bylo hlášeno 75 případů spalniček v důsledku epidemie, která začala v okrese Hennepin a zasáhla somálskou komunitu. Jednalo se o největší epidemii spalniček od roku 1990 a o druhou velkou epidemii spalniček, která postihla somálskou komunitu v Minnesotě za posledních 6 let.“
https://www.health.state.mn.us/diseases/reportable/dcn/sum17/measles.html
Naštěstí pro šiřitele strachu zastrašovací taktika opět zafungovala a počet očkovaných dětí se zvýšil z 30 v březnu na 500 v květnu:
„Epidemie spalniček pohled na očkování nakonec změnila. Týdenní míra očkování vakcínou MMR mezi somálskými dětmi v USA stoupla z 30 nebo 40 dětí týdně v březnu na přibližně 500 dětí týdně v květnu.“
V roce 2019 vypukla v New Yorku „epidemie“ spalniček, která údajně začala kvůli neočkovanému dítěti, které se vrátilo domů z Izraele s příznaky spalniček. Pozornost se zaměřila na ortodoxní židovskou komunitu kvůli jejich nedůvěře v očkování a také kvůli jejich obavám z nebezpečnosti toxických injekcí. Následovala tedy cílená kampaň na podporu očkování, která měla proti tomuto rostoucímu povědomí bojovat:
Důsledky nedostatečného očkování – epidemie spalniček, New York, 2018-2019
„Během průzkumů veřejnosti, které po vypuknutí epidemie příušnic v letech 2009-2010 v téže komunitě provedlo Ministerstvo zdravotnictví a duševní hygieny, vyjadřovaly matky obavy ohledně vakcín a autismu, bezpečnosti vakcín a toho, zda děti nedostávají příliš mnoho vakcín příliš brzy v životě. Protivakcinační nálady se ještě prohloubily, když se na tuto komunitu zaměřila jedna organizace se zavádějícími materiály týkajícími se rizik očkování. V reakci na tyto obavy Ministerstvo zdravotnictví a duševní hygieny znovu vytisklo a rozeslalo 29 000 domácnostem v Borough Parku a Williamsburgu dvě brožury, které poskytovaly přesné informace o očkování, a byla zahájena kampaň zaměřená na boj proti mýtům o očkování v postižených komunitách.“
Hrozba „epidemie“ spalniček a propagace očkování vedly ke zvýšení procenta dětí ve Williamsburgu, které dostaly alespoň jednu dávku vakcíny MMR, a to ze 79,5% na 91,1% u dětí ve věku 12 až 59 měsíců. Taktika zastrašování tedy opět úspěšně postrčila ovce směrem, kterým je chtěli farmaceutičtí páni vést.
Přestože USA v roce 2000 oficiálně prohlásily, že spalničky byly v zemi úspěšně vymýceny (tím se rozumí nepřítomnost kontinuálního přenosu nemoci po dobu delší než 12 měsíců), ojedinělá ohniska epidemie mají tendenci se příhodně objevovat právě tehdy, když se zesilují antivakcinační nálady a znatelně klesá celková proočkovanost. Tak je tomu i nyní, kdy se v důsledku poklesu proočkovanosti způsobeného „pandemií“ a nedůvěry v mRNA vakcíny využívá „hrozby“ nových „epidemií“ spalniček u neočkovaných, aby se vyvolal potřebný strach a zvýšila proočkovanost tam, kde ji chtějí mít farmaceutické zájmy. Nicméně, když byly spalničky v USA vymýceny již před více než 20 lety, jak se jim daří vyvolávat tyto „epidemie“ spalniček právě v těch nejvhodnějších okamžicích, aby pomocí propagandy ovlivnily obyvatelstvo? Jak se jim daří vytvářet dojem, že na těchto „epidemiích“ mají hlavní podíl neočkovaní? Pojďme se podívat na několik triků, které mají v rukávu, a uvidíme, zda dokážeme jejich kouzla zbavit mystiky.
První část triku na zvýšení počtu případů spalniček je poměrně snadné odhalit. Centrum pro kontrolu a prevenci nemocí (CDC) jednoduše rozešle zdravotníkům upozornění, aby si dávali pozor na všechny případy onemocnění, které splňují klinická kritéria případů spalniček. Před jakýmkoli upozorněním se zdravotníci na spalničky při diagnostice pravidelně nezaměřují, pokud se s onemocněním podobným spalničkám setkají, protože toto onemocnění není v USA považováno za endemické (onemocnění, které se v populaci v určité geografické oblasti vyskytuje vždy, obvykle po celý rok). CDC v upozornění vyjmenuje konkrétní skupiny lidí, na které si mají zdravotníci dávat pozor, což jsou všichni, kteří mají spojitost se zahraničními cestami, a také všichni, kteří nejsou očkováni nebo jsou očkováni jen částečně a mohou mít spojitost s jinými případy. Pokud však osoba potřebnou definici a požadavky na případ spalniček splňuje, ale buď v minulosti spalničky prodělala, nebo proti nim byla očkována, CDC předpokládá, že tito lidé jsou před tímto onemocněním „chráněni“ a o případy spalniček se nejedná:
CDC varuje zdravotníky, aby se v souvislosti s rostoucím počtem případů spalniček měli na pozoru
„Centrum pro kontrolu a prevenci nemocí (CDC) varuje lékaře, aby se měli na pozoru před případy spalniček kvůli rostoucímu počtu nakažených.
V období od 1. prosince 2023 do 23. ledna 2024 bylo podle e-mailu zaslaného tento týden potvrzeno 23 případů spalniček, včetně sedmi případů od zahraničních cestovatelů a dvou ohnisek s pěti a více infekcemi v každém z nich.“„Podle CDC se většina případů spalniček v USA objevuje, když neočkovaní nebo částečně očkovaní Američané cestují do zahraničí, nakazí se a po návratu rozšíří nemoc mezi neočkované.“
„CDC uvádí, že proti spalničkám je chráněn každý, kdo buď někdy v životě spalničky prodělal, nebo kdo dostal dvě dávky vakcíny MMR (proti spalničkám, příušnicím a zarděnkám).“https://www.yahoo.com/gma/cdc-warns-health-care-workers-220221620.html
V upozornění, které rozeslalo CDC, je jako podmínka podezření uvedeno cestování do zahraničí a tvrdí se, že většina případů je mezi neočkovanými. Zdravotníci mají pátrat po všech, kteří se dostaví s horečnatým onemocněním s vyrážkou a příznaky odpovídajícími spalničkám, které jsou nespecifické, jako je kašel, rýma nebo zánět spojivek. Zdá se však, že na spalničky jako na možnou diagnózu mají usuzovat pouze v případě, že nemocný cestoval do zahraničí, zejména do míst, kde probíhá „epidemie“ spalniček:
Mějte se na pozoru před případy spalniček
„V období od 1. prosince 2023 do 23. ledna 2024 bylo Centru pro kontrolu a prevenci nemocí (CDC) oznámeno 23 potvrzených případů spalniček v USA, včetně sedmi přímých importů případů spalniček zahraničními cestovateli a dvou ohnisek s více než pěti případy v každém z nich. Většina těchto případů se vyskytla mezi dětmi a dospívajícími, kteří nebyli očkováni vakcínou proti spalničkám (MMR nebo MMRV), i když splňovali věkové kritérium.
Vzhledem k nedávným případům by se poskytovatelé zdravotní péče měli mít na pozoru před pacienty, kteří mají: (1) horečnaté onemocnění s vyrážkou a příznaky odpovídající spalničkám (např. kašel, rýma nebo zánět spojivek) a (2) v nedávné době cestovali do zahraničí, zejména do zemí s pokračujícím výskytem spalniček. Infikovaní lidé jsou nakažliví od 4 dnů před začátkem vyrážky do 4 dnů po ní.
Případy spalniček často pocházejí od neočkovaných nebo nedostatečně očkovaných obyvatel USA, kteří cestují do zahraničí a poté přenášejí onemocnění na osoby, které nejsou proti spalničkám očkovány. Zvýšený počet importů případů spalniček zaznamenaný v posledních týdnech odráží nárůst celosvětového počtu případů spalniček a rostoucí globální hrozbu tohoto onemocnění.“
Proč musí CDC upozorňovat zdravotníky, aby si dávali pozor na velmi specifické parametry (jako je cestovní anamnéza, stav očkování, určité nespecifické příznaky), aby u někoho, kdo trpí onemocněním podobným spalničkám, hledali spalničky jako možnou diagnózu? Neměl by poskytovatel zdravotní péče být schopen podívat se na případ spalniček a říci, o co se jedná, aby mohl stanovit diagnózu? Pokud byste si mysleli, že tomu tak je, mýlili byste se. Podle dr. Ameshe Adalji, odborného asistenta, který se specializuje na „infekční“ nemoci v Centru zdravotní bezpečnosti Johnse Hopkinse v Baltimoru, lékaři mohou mít podezření na spalničky, pokud pacienti nebyli v minulosti očkováni a mají nespecifické příznaky onemocnění, ale toto podezření musí být „potvrzeno“ laboratorním testem. I v takovém případě někteří lékaři nebudou mít podezření na spalničky, protože netuší, jak případ spalniček vůbec vypadá:
„Podle dr. Adalji obecně platí, že pokud lékař vyšetřuje dítě, které má horečku, vyrážku, rýmu a zarudlé oči a které nebylo očkováno, má podezření na spalničky. Dodává, že diagnózu může potvrdit laboratorní test, který používá výtěr z nosu nebo ústní dutiny.
‚Diagnóza nemusí být vždy tak jednoduchá, jak se zdá. Ve Spojených státech se mnoho lékařů s případem spalniček nikdy nesetkalo, a tak je někdy ani nenapadne mít na ně podezření,‘ uvedl dr. Adalja.“
Prohlášení dr. Adalji, že většina zdravotníků nikdy spalničky neviděla a že ke stanovení diagnózy je nutné laboratorní potvrzení, potvrzuje i Ministerstvo zdravotnictví státu Minnesota, které uvedlo totéž:
„Mnoho poskytovatelů zdravotní péče v USA případ spalniček nikdy nevidělo. Bez řádného laboratorního vyšetření nelze spalničky diagnostikovat.“
Ministerstvo zdravotnictví státu Minnesota zopakovalo, že klinická diagnóza musí být potvrzena laboratorním vyšetřením i v jiném dokumentu, což znamená, že samotná klinická diagnóza je nespolehlivá:
„Klinická diagnóza při podezření na spalničky musí být potvrzena laboratorním vyšetřením.“
S tím souhlasil i Národní institut pro zdraví a kvalitu v oblasti péče ve Velké Británii, když uvedl, že klinická diagnóza je nespolehlivá a musí být „potvrzena“ pomocí laboratorních výsledků:
„Spalničky jsou nemocí podléhající hlášení. Samotná klinická diagnóza je nespolehlivá, infekce musí být potvrzena laboratorním vyšetřením.“
To potvrzuje i článek o spalničkách ve Spojeném království z roku 2006, kde se přiznává, že lékaři případy spalniček při diagnóze nezvažují a možná ani nepoznají. Klinická diagnóza je nespolehlivá a je nutné laboratorní vyšetření. Jako další „příčiny“ té samé horečky a makulopapulózní vyrážky se uvádí zarděnky, parvovirus B19, enterovirus, spála, lidský herpesvirus 6, lidský herpesvirus 7, Kawasakiho nemoc, meningokokcémie, syndrom toxického šoku, horečka dengue, HIV, sekundární syfilis a vyrážky v reakci na léky:
Spalničky ve Spojeném království: podaří se je do roku 2010 vymýtit?
„Vzhledem k tomu, že klinických zkušeností se spalničkami ubylo, lékaři ve Spojeném království nemusí tuto diagnózu zvažovat ani případ rozpoznat.“
„Klinická diagnóza spalniček má v prostředí, jako je Spojené království, kde je výskyt nízký, nízkou pozitivní prediktivní hodnotu. K potvrzení diagnózy a k usměrnění managementu veřejného zdraví je nutné laboratorní vyšetření.“
„Mezi další příčiny horečky a makulopapulózní vyrážky patří zarděnky, parvovirus B19, enterovirus, spála, lidský herpesvirus 6, lidský herpesvirus 7, Kawasakiho nemoc, meningokokcémie, syndrom toxického šoku, horečka dengue, HIV, sekundární syfilis a vyrážky v reakci na léky.“
„Každý případ podezření na spalničky by měl být oznámen. Klinická diagnóza není spolehlivá, a proto je nezbytné zaslat vzorek tekutiny z ústní dutiny k laboratornímu potvrzení.“
Příliš mnoho triků.
Důvodem, proč musí CDC upozornit zdravotníky, kdy a jak mají vyhledávat případy spalniček, je to, že zdravotníci případy spalniček aktivně nevyhledávají a ani by nevěděli, jak vypadají, kdyby se jim nějaký v ordinaci objevil. Navíc, stejně jako CDC předpokládá, že ti, kteří jsou očkováni, jsou „chráněni“ a nemohou mít spalničky, předpokládají totéž i lékaři. Tomu se říká předpokládaný důkaz „imunity“. Podle CDC stačí k tomu, aby byl člověk považován za „imunního“ vůči spalničkám, jedna z následujících věcí: doklad o očkování, laboratorní důkaz „imunity“, laboratorní „potvrzení“ spalniček nebo narození před rokem 1957:
Důkaz imunity
„Přijatelný předpokládaný důkaz imunity proti spalničkám zahrnuje alespoň jeden z následujících důkazů:
- písemný doklad o odpovídajícím očkování:
- jedna nebo více dávek vakcíny proti spalničkám podané v den prvních narozenin nebo po nich dětem předškolního věku a dospělým, kteří nejsou ve vysokém riziku onemocnění
- dvě dávky vakcíny proti spalničkám dětem školního věku a dospělým, kteří jsou ve vysokém riziku onemocnění, včetně vysokoškolských studentů, zdravotnického personálu a zahraničních cestovatelů
- laboratorní důkaz imunity*
- laboratorní potvrzení spalniček
- narození před rokem 1957
Poskytovatelé zdravotní péče a zdravotnická oddělení by neměli přijímat ústní zprávy o očkování bez písemné dokumentace jako předpokládaný důkaz imunity.“
Vidíme, že tento trik s „předpokládanou imunitou“ v podstatě vylučuje, že by kdokoli očkovaný byl „skutečným“ případem spalniček, nebo že by byl dokonce podezřelý z onemocnění, i když odpovídá definici klinického případu. Podle kapitoly 7 Příručky CDC pro surveillance nemocí, kterým lze předcházet očkováním je definicí případu spalniček, kterou by se měli lékaři řídit, akutní onemocnění s generalizovanou makulopapulózní vyrážkou trvající tři dny nebo déle a teplotou 101 °F nebo vyšší, spolu s kašlem, rýmou nebo zánětem spojivek. CDC však drobným písmem uvádí, že teplota nemusí dosáhnout 101 °F a že vyrážka nemusí trvat tři dny nebo déle, aby se případ spalniček „potvrdil“, čímž tyto klinické parametry v podstatě ztrácejí smysl. Rovněž v případě, že je někdo pozitivní na spalničky na základě „izolace viru“, PCR nebo sérologických testů a pokud byl očkován vakcínou MMR během 6 až 45 dnů, není považován za případ spalniček:
Definice případu pro klasifikaci případu
„Klinický popis:
- Akutní onemocnění charakterizované:
- generalizovanou makulopapulózní vyrážkou trvající ≥ 3 dny; a
- teplotou ≥101 °F nebo 38,3 °C; a
- kašlem, rýmou nebo zánětem spojivek.
Pravděpodobný:
- V případě, že neexistuje pravděpodobnější diagnóza, onemocnění, které odpovídá klinickému popisu spolu s:
- bez epidemiologické souvislosti s laboratorně potvrzeným případem spalniček; a
- neprůkazné nebo žádné laboratorní vyšetření na spalničky.
Potvrzený:
- Akutní horečnaté onemocnění s vyrážkou1 s:
- izolací viru spalniček2 z klinického vzorku; nebo
- detekcí nukleové kyseliny specifické pro virus spalniček2 z klinického vzorku pomocí polymerázové řetězové reakce; nebo
- sérokonverzí IgG2 nebo významným zvýšením protilátek IgG proti spalničkám2 pomocí jakékoli ověřené a validované metody; nebo
- pozitivním sérologickým testem na protilátky IgM proti spalničkám2,3; nebo
- přímou epidemiologickou souvislostí s případem potvrzeným jednou z výše uvedených metod.
1 Teplota nemusí dosáhnout ≥101 °F/38,3 °C a vyrážka nemusí trvat ≥3 dny.
2 Není vysvětleno očkováním vakcínou MMR během předchozích 6-45 dnů.
3 Není jinak vyloučen jiným potvrzujícím vyšetřením nebo specifičtějším vyšetřením na spalničky v laboratoři veřejného zdravotnictví.“
Jak je patrné z posledního zvýraznění ve výše uvedených vysvětlivkách, pozitivní sérologický test na protilátky IgM proti spalničkám nesmí být nejprve vyloučen jinými potvrzujícími testy na jiná onemocnění. To je kvůli problému vysoké míry falešně pozitivních výsledků, protože spalničky nejsou v USA považovány za „endemické“. Vzhledem k tomu, že riziko falešně pozitivních výsledků je vysoké, laboratorní testování případů spalniček by mělo být omezeno na pacienty, u nichž je „největší pravděpodobnost, že mají spalničky“, což podle CDC zahrnuje ty, kteří nejsou očkováni, ty, kteří v nedávné minulosti cestovali do zahraničí, a ty, u nichž nebylo možné stanovit alternativní vysvětlení příznaků. Jinými slovy, diagnostika spalniček je považována za poslední možnost pro několik vybraných kandidátů, což představuje další trik, který CDC využívá k udržení počtu případů spalniček na nízké úrovni a omezeně především na neočkovanou populaci. Je zajímavé, že CDC přiznává, že mnoho případů horečnatého onemocnění a vyrážky může být hlášeno jako spalničky, i když se nejedná o „skutečné“ případy spalniček. Dokonce přiznává, že mezi podezřelými případy mohou být i někteří očkovaní jedinci. Uvádějí tedy, že k potvrzení všech podezřelých případů musí být provedeno laboratorní vyšetření. CDC však následně uvádí, že spalničky u očkovaných osob je obtížné „potvrdit“ laboratorním vyšetřením:
„Vzhledem k tomu, že spalničky jsou ve Spojených státech vzácným onemocněním, mohou se i při použití vynikajících laboratorních testů vyskytnout falešně pozitivní výsledky na protilátky IgM proti spalničkám. Pro minimalizaci problému falešně pozitivních laboratorních výsledků je důležité omezit vyšetřování případů a laboratorní testy na pacienty, u kterých je největší pravděpodobnost, že mají spalničky (tj. pacienty, kteří splňují klinickou definici případu, zejména pokud mají rizikové faktory pro spalničky, jako je skutečnost, že nejsou očkováni, nedávná cesta do zahraničí, bez alternativního vysvětlení příznaků, např. epidemiologická souvislost se známým případem parvovirózy), nebo pacienty s horečkou a generalizovanou makulopapulózní vyrážkou se silným podezřením na spalničky.
Během vyšetřování případů spalniček, kdy je povědomí komunity zvýšené, může být mnoho případů horečnatého onemocnění s vyrážkou hlášeno jako podezření na spalničky a rozsah situace může být zveličený, pokud jsou tyto případy zahrnuty bez laboratorního potvrzení. To je důležité zejména v době, kdy vyšetřování končí; v tomto okamžiku by se mělo usilovat o laboratorní potvrzení všech podezřelých případů. Příležitostně mohou podezřelé případy zahrnovat i očkované osoby. U těchto případů může být laboratorní potvrzení náročné. Přehled diagnostických nástrojů je popsán níže.“
Laboratorní testy, které mají „potvrdit“ diagnózu spalniček, zahrnují „izolaci viru“, PCR a sérologické vyšetření protilátek IgM. Negativní výsledky „izolace viru“ i PCR však prý nevylučují případ spalniček, protože výsledky ovlivňuje načasování odběru a manipulace se vzorkem:
„Izolace viru spalniček na buněčné kultuře nebo detekce RNA viru spalniček pomocí RT-PCR v klinických vzorcích potvrzuje diagnózu spalniček.
Negativní izolace viru nebo negativní výsledky RT-PCR však spalničky nevylučují, protože obě metody jsou ovlivněny načasováním odběru vzorků a kvalitou a manipulací s klinickými vzorky.“
CDC sice přiznává problém s falešně negativními výsledky, ale nezmiňuje se o tom, že metoda použitá k „izolaci viru“ byla v roce 1954 u „viru“ spalniček vyvrácena a ukázalo se, že jde o neplatný pseudovědecký experiment. Ve skutečnosti jsou výsledky jakéhokoli experimentu s buněčnými kulturami falešné a „izolaci viru“ nepředstavují. Kromě toho přiznávají, že výsledky PCR jsou bezvýznamné, pokud se nemoc nevyskytuje endemicky, jako v případě spalniček, vzhledem k tomu, že podle jejich vlastních zdrojů nízká míra prevalence (výskytu) nemoci generuje při PCR vysokou míru falešně pozitivních výsledků. To je součástí problému prevalence u PCR, který výsledky znehodnocuje.
Pokud jde o sérologické testy, CDC uvádí, že žádný jediný sérologický test nemůže se 100% spolehlivostí potvrdit každý „skutečný“ případ spalniček. Falešně pozitivní výsledky jsou běžné u osob s onemocněním podobným spalničkám, stejně jako falešně negativní výsledky u osob dříve očkovaných. Nedávno očkovaní jedinci mohou dostat onemocnění podobné spalničkám, což znamená, že na sérologický test na protilátky IgM se nelze z nějakého podivného důvodu spolehnout, aby bylo možné diagnostikovat, zda se jedná o spalničky. Jediný způsob, jak se může nedávno očkovaná osoba stát „potvrzeným“ případem spalniček, když se u ní vyskytne onemocnění podobné spalničkám, je splnit definici klinického případu a zároveň mít souvislost s někým jiným, kdo je laboratorně „potvrzeným“ případem spalniček:
„Neexistuje jediný sérologický laboratorní test, který by dokázal se 100% spolehlivostí potvrdit každý skutečný případ spalniček.“
„Testování na protilátky IgM specifické pro spalničky u osob s vyrážkou a horečkou může vést k falešně pozitivním výsledkům IgM. Jak bylo uvedeno výše, falešně negativní výsledky se mohou vyskytnout také u dříve očkovaných osob.“
„Výskyt onemocnění podobného spalničkám u nedávno očkovaných osob může představovat zvláštní obtíže. Je známo, že horečka a vyrážka se objevují 6-12 dní po očkování u malého procenta očkovaných osob. Pozitivní test na protilátky IgM proti spalničkám nelze použít k potvrzení diagnózy spalniček u osob s onemocněním podobným spalničkám, které byly očkovány proti spalničkám 6-45 dní před výskytem vyrážky, a to z důvodu reakce protilátek IgM proti spalničkám na vakcínu. Kromě sérologického vyšetření by měly být získány vzorky pro izolaci viru; izolace viru spalniček divokého typu by umožnila potvrzení případu. Při absenci typizace kmene k potvrzení infekce divokým typem by měly být případy u osob s onemocněním podobným spalničkám, které dostaly vakcínu proti spalničkám 6-45 dní před nástupem vyrážky, klasifikovány jako potvrzené případy pouze tehdy, pokud a) splňují definici klinického případu a b) mají epidemiologickou souvislost s laboratorně potvrzeným případem.“
CDC přiznává, že je obtížné diagnostikovat spalničky u očkovaných osob kvůli nespolehlivosti testů. Možná proto je většina očkovaných osob považována za „imunní“ vůči spalničkám a testování se šetří pro neočkované? Bez ohledu na to CDC uznává, že i když se případ spalniček objeví v ordinaci lékaře, s největší pravděpodobností se nejedná o „skutečný“ případ spalniček, i když splňuje klinickou definici. Jediným důvodem k podezření na spalničky je, pokud je osoba neočkovaná a přišla do kontaktu s cestujícími ze zahraničí. CDC sice říká, že případy „vysokého podezření“ by měly být vyšetřeny, avšak to platí pouze v případě, že byly vzaty v úvahu i jiné příčiny, jako např. parvoviróza, horečka dengue, Kawasakiho nemoc, spála a zarděnky:
„V době po eliminaci spalniček nebude většina případů horečnatého onemocnění s vyrážkou, které se objeví v ordinacích lékařů a které splňují klinickou definici případu, spalničkami. Poskytovatelé zdravotní péče by však měli udržovat vysoký stupeň podezření na spalničky v klinicky kompatibilních případech, zejména u neočkovaných osob a u osob, které nedávno cestovaly do zahraničí nebo které přišly do kontaktu s osobami, jako jsou cestovatelé nebo zahraniční návštěvníci. Kromě toho ne každý sporadický případ spalniček souvisí se známým importem, takže případy, které vzbuzují vysoké podezření na spalničky, by měly být bez ohledu na související rizikové faktory vyšetřeny na spalničky, pokud není pravděpodobná alternativní diagnóza (např. známá epidemiologická souvislost s případem parvovirózy).
Spalničky je důležité vzít v úvahu při diferenciální diagnostice parvovirózy, horečky dengue, Kawasakiho nemoci a spály. Kromě toho lze při hodnocení pacientů s podezřením na spalničky, kteří mají negativní testy na akutní infekci spalničkami, zvážit dodatečné vyšetření na zarděnky.“
Seznam možných diagnóz u stejných příznaků onemocnění je mnohem delší než ten, který poskytlo CDC. Ministerstvo zdravotnictví státu Minnesota uvádí obsáhlejší seznam nemocí, a to jak „infekčních“, tak „neinfekčních“, které se projevují příznaky podobnými spalničkám. Protože všechny tyto nemoci mají podobné rysy jako spalničky, je nutné je všechny vyloučit, než bude možné stanovit a „potvrdit“ diagnózu spalniček:
„Poskytovatelé zdravotní péče by měli zvážit i další infekční a neinfekční etiologie, které mohou způsobit horečku a generalizovanou vyrážku, včetně onemocnění a stavů jako jsou:
- zarděnky, spála, roseola infantum, Kawasakiho nemoc, erythema infectiosum (pátá nemoc), virus Coxsackie, echoviry, virus Epstein-Barrové, HIV, faryngokonjunktivální horečka, chřipka
- horečka dengue, skvrnitá horečka Skalistých hor, virus zika
- dermatologické projevy virových hemoragických horeček
- syndrom toxického šoku, kožní syfilis
- reakce na léky (např. antibiotika, kontaktní dermatitida)“
„Pro můj další trik…“
Jak je vidět z výše uvedených informací, existuje poměrně dost předpokladů, které musí být splněny, aby mohla být vyhlášena nová epidemie spalniček.
- CDC musí vydat upozornění pro zdravotníky, aby začali pátrat po případech spalniček.
- Testování by mělo být omezeno na osoby, které splňují definici případu a nejsou očkovány, v nedávné minulosti cestovaly do zahraničí a chybí alternativní vysvětlení příznaků.
- U osob, které mají v anamnéze předchozí „infekci“ spalničkami nebo očkování, by se mělo předpokládat, že jsou „imunní“.
- Mnoho lékařů neví, jak případ spalniček vypadá, takže klinická diagnóza je nespolehlivá a musí být „potvrzena“ pomocí nespolehlivých testů.
- Před „potvrzením“ případu spalniček je nutné nejprve diferenciální diagnózou vyloučit dlouhý seznam podobných onemocnění projevujících se stejnými příznaky.
- Aby se podezření na spalničky u očkované osoby mohlo prohlásit za „potvrzený“ případ, musí splňovat definici klinického případu a být spojeno s laboratorním případem.
Je evidentní, že pomocí těchto pevně stanovených předpokladů může CDC vytvořit a řídit ohniska spalniček tak, aby to vypadalo, že spalničky byly do USA zavlečeny ze zahraničí a rozšířily se prostřednictvím neočkovaných. Stačí, když upozorní lékaře, aby identifikovali každého neočkovaného člověka, který vykazuje nespecifické příznaky, jako je horečka a vyrážka, a který byl v nedávné době v zahraničí nebo byl s někým, kdo se vrátil ze zahraničí, v kontaktu. Poté mohou pomocí nespolehlivých laboratorních testů „potvrdit“, že se jedná o spalničky, a nikoli o některé z dalších identických onemocnění a stavů, na které by byl případ dříve, před upozorněním ze strany CDC, tipován. Pokud se mezi podezřelé případy dostane někdo, kdo je očkovaný, potvrzení jeho případu jako případu spalniček se ztíží tím, že se vina svede na nespolehlivé testy a status očkovaného a/nebo předpokládanou „imunitu“. Tak lze epidemii spalniček odklonit od očkovaných a vinu svalit na jakéhokoli neočkovaného jedince, u kterého by za normálních okolností bylo diagnostikováno některé z dalších onemocnění projevujících se horečkou, makulopapulózní vyrážkou a nespecifickými příznaky. Voila! CDC může díky tomu vyhlásit „ohnisko“ spalniček u neočkovaných osob vyvolané kontaktem přicházejícím zvenčí z „endemické“ země. Nyní, když se opona odhrnula a trik byl odhalen, je čas toto kouzelnické představení jednou provždy zrušit.
Pozn. překl. – další informace k tématu spalniček lze nalézt např. v článku Pandemie vysvětlené z pohledu teorie terénu
