Když se lidem zmíním o tom, že držím půst, při kterém piji syrové mléko, jejich okamžitá reakce je: „To je tak nebezpečné, mohl bys onemocnět listeriózou a zemřít.“ Samozřejmě jsem se chtěl podívat blíže na vědecké důkazy podporující teorii, že listerie způsobuje onemocnění.

Listerie (Listeria monocytogenes) je bakterie údajně odpovědná za otravu jídlem (listeriózu) z konzumace kontaminovaných syrových mléčných výrobků. Příznaky listeriózy jsou v rozmezí od vůbec žádných příznaků (asymptomatické onemocnění), až po závažnou infekci vedoucí k průjmu, horečce a v extrémních případech k septikémii, a dokonce smrti. Aby se listerióze zabránilo, syrové mléčné výrobky musí být pasterovány, což je proces zahřívání mléka na teplotu přibližně 65°C po dobu 30 minut nebo teploty nad 90°C po dobu několika sekund.¹ Je důležité si uvědomit, že pokud bylo mléko pasterováno, tak to automaticky neznamená, že je „bezpečné“.

Několik studií zjistilo, že přítomnost listerie je vyšší v pasterovaném mléce ve srovnání s mlékem syrovým. Studie z roku 2015 hodnotila 443 mléčných výrobků na přítomnost L. monocytogenes a zjistila, že 40% pasterovaných výrobků obsahovalo listerii ve srovnání s pouhými 18,9% syrových mléčných výrobků.² Novější studie z roku 2019 hodnotila prevalenci L. monocytogenes v mléčných výrobcích z mnoha různých zemí po celém světě. Prevalence syrových mléčných výrobků obsahujících L. monocytogenes byla významně nižší ve srovnání s pasterovanými mléčnými výrobky.³ Navzdory široké dostupnosti (a pravděpodobné konzumaci) pasterovaného mléka a mléčných výrobků obsahujících L. monocytogenes je listerióza stále považována za „vzácné“ onemocnění.⁴ Pokud pasterované mléčné výrobky obsahují listerii, proč nejsou ohniska častější?

Není pochyb o tom, že lidé po konzumaci zkažených mléčných výrobků onemocní, ale jaké vědecké důkazy prokazují, že příčinou je skutečně listerie? Mohlo by pro to být jiné vysvětlení? Budiž vám prominuto, pokud si myslíte, že existuje množství nevyvratitelných vědeckých důkazů prokazujících, že L. monocytogenes způsobuje otravu jídlem, avšak mnoho čtenářů bude překvapeno, když zjistí, že ve skutečnosti existuje jen velmi málo (pokud vůbec nějaké) důkazů podporujících tento předpoklad.

Nejprve se musíme zamyslet nad tím, jak by vědec prokázal, že L. monocytogenes je příčinou otravy jídlem. Nejlogičtějším způsobem, jak takovou věc dokázat, by bylo vzít nějaké kontaminované mléko, izolovat z něj pouze bakterie L. monocytogenes a pak přimět zdravého člověka nebo zvíře, aby uvedené bakterie pozřelo. Pokud by člověk onemocněl, bylo by to docela dobré znamení, že L. monocytogenes je původcem onemocnění. Kolik experimentů si myslíte, že bylo pomocí této metodiky provedeno? No, po prohledání vědecké literatury jsem nenašel ani jeden. Přesně tak, nikdy nebyly provedeny žádné experimenty (alespoň u lidí), které by prokázaly, že L. monocytogenes způsobuje listeriózu. Místo toho, abyste mi jen uvěřili, pojďme se podívat na to, co říká literatura.

Podle Hoelzera a kol. není experimentální podávání L. monocytogenes lidem přijatelnou možností, a proto jsou současné znalosti o listerióze založeny hlavně na epidemiologických (neboli pozorovaných) údajích.⁵ Je důležité si uvědomit, že z čistě vědeckého hlediska pozorování neprokazuje příčinnou souvislost. Jiní vědci došli k závěru, že nedostatek přímých experimentálních důkazů u lidí je z důvodu etických a bezpečnostních obav, které brání provedení takových studií. Již jsme zjistili, že významná část pasterovaných mléčných výrobků obsahuje listerii a lidé pravděpodobně tyto výrobky konzumují, aniž by onemocněli, takže ze stejného důvodu by prodej těchto výrobků měl být také považován za neetický? Vědci tvrdí, že existuje řada studií na zvířatech, které dokazují, že L. monocytogenes je příčinou otravy jídlem, a že důkazy jsou dostatečné k extrapolaci na člověka.⁶ Ale jak uvidíme později, i pokusy na zvířatech jsou jen nesplněným přáním.

Kromě toho, vzhledem k nedostatku experimentů na lidech není v současné době známa žádná infekční dávka L. monocytogenes.^{7, 8} Na základě informací z případových studií se předpokládá, že listeriózu způsobují orální dávky 2,5 x 10⁹ až 4,3 x 10⁹. Vezměme si například případovou studii, kdy jeden jediný člověk onemocněl poté, co snědl měkký sýr. Je zajímavé, že mnoho dalších jedinců (normálních i vysoce rizikových jedinců) konzumovalo stejný kontaminovaný měkký sýr obsahující vysoký počet bakterií L. monocytogenes, ale u žádného z nich se listerióza nerozvinula.⁹ Pokud je L. monocytogenes skutečně příčinou listeriózy, pak je těžké porozumět její zvláštní schopnosti infikovat (údajně) některé lidi, ale ne lidi jiné.

Výsledky pokusů na zvířatech jsou dokonce ještě překvapivější. Mnoho vědců přiznává, že je obtížné nakazit zvířata, pokud je listeriemi krmí, např.: „Orální přenos L. monocytogenes nebyl v posledních několika desetiletích běžně používán kvůli vysokému stupni vrozené rezistence u mnoha zvířat.“ ¹⁰ A dále: „U zvířat, která nejsou březí, je extrémně obtížné experimentálně vyvolat listeriózu, která by se podobala přirozeně se vyskytující chorobě.“ Nebo: „Dokonce i při vysokých dávkách (L. monocytogenes) zřídka vede k onemocnění u zvířat, která nejsou březí.“ ⁵ Zdá se, že listerií je těžké nakazit nejen lidi, ale zřejmě i zvířata.

Jeden experiment provedený Farberem a kol. zjistil, že opice krmené sterilním plnotučným mlékem kontaminovaným vysokými hladinami L. monocytogenes onemocněly.¹¹ Mnozí by to použili jako důkaz, že L. monocytogenes ve skutečnosti způsobuje onemocnění, ale aby se prokázalo, že bakterie onemocnění způsobuje, měla by být podána pouze izolovaná bakterie, spíše než bakterie smíchaná s jinými látkami (jako je mléko). Jak víme, že to nebylo mléko samotné nebo neznámá látka v mléce, které onemocnění vyvolaly?

Vzhledem k obtížnosti vyvolání onemocnění orálním podáním L. monocytogenes zvířatům se zdá, že vědci podnikli drastičtější opatření, aby svou hypotézu „prokázali“, viz: „Rané experimenty s orálním podáním naznačovaly, že mnoho zvířat je vysoce odolných vůči orální infekci a brzy se začaly upřednostňovat reprodukovatelnější intravenózní nebo intraperitoneální cesty inokulace.“ ¹⁰ A dále: „Intravenózní, intraperitoneální a intracerebrální cesty expozice spolehlivě vedou k onemocnění zvířat, která nejsou březí, ale jejich relevance pro přirozeně se vyskytující onemocnění se zdá sporná.“ ⁵

Netřeba dodávat, že jsem byl docela překvapen, když jsem se dozvěděl, že způsob, jakým vědci „infikovali“ zvířata listerií, spočíval v injekčním podávání bakterií přímo do jejich krevního oběhu, břišní dutiny nebo mozku, a ne tím, že by je těmito bakteriemi krmili. Takové experimenty v žádném případě nepřipomínají domnělou přirozenou cestu infekce. Je možné, že samotná injekční aplikace jakékoli cizí látky (bakterie nebo čehokoli jiného) do mozku nebo krve nebo břišní dutiny živého tvora je důvodem, proč zvířata v těchto studiích onemocněla?

Také mi přišlo zajímavé, že mnoho vědeckých prací, které jsem četl, odkazovalo na skutečnost, že bylo extrémně obtížné infikovat zvířata L. monocytogenes, pokud nebyla březí. V několika z těchto prací autoři odkazovali na studii, kde bylo 33 březích opic Rhesus krmeno L. monocytogenes. Deset (30%) opic porodilo mrtvá mláďata, jedna (3%) porodila mládě předčasně (bez známek listeriózy), zatímco dalších dvacet dva (66%) opic porodilo zdravé mládě.¹² Zdá se, že tato studie bývá použita jako důkaz, že L. monocytogenes způsobuje nepříznivé účinky u březích zvířat. Zaujalo mě, když jsem se dozvěděl, že není neobvyklé, pokud prevalence mrtvě narozených mláďat u opic chovaných v kleci dosahuje až 39%, a to následkem fyzického traumatu nenarozeného plodu od matky nebo dalších opic ve stejné kleci.¹³ Ještě jednou, jak si můžeme být jisti, že porody mrtvých zvířat byly způsobena bakteriemi, a ne jinými faktory, jako je fyzické trauma nebo skutečnost, že je zvíře zavřené v kleci a jsou na něm prováděny experimenty?

Jak jsem již zmínil dříve, nepopírám, že lidé mohou onemocnět po vypití „špatného mléka“, jen nejsem přesvědčen o tom, že za to může bakterie. Zdá se, že pouhá přítomnost L. monocytogenes v mléce a její následné zjištění ve vzorcích stolice nemocných zvířat nebo lidí stačilo k vyvození závěru, že se jedná o původce. Podle mého názoru jde o vinu na základě asociace, o případ chybné identity. Když jedete kolem požáru domu a vidíte tam hasičský sbor, automaticky předpokládáte, že požár založili hasiči? Samozřejmě, že ne!

Pozn.: Netvrdím, že neexistují žádné přesvědčivé důkazy o tom, že listerie je příčinou listeriózy, pouze jsem po vyčerpávajícím hledání žádné nenašel. Klidně svůj názor na to přehodnotím, pokud mi bude předložen recenzovaný článek ve vědeckém časopise, který tento kauzální vztah prokazuje.

Co tedy může být skutečnou příčinou listeriózy, pokud to není bakterie?

Při myšlence na syrové mléko je asi první věc, která nás napadne, otrava jídlem způsobená L. monocytogenes. Netvrdím, že lidé nemohou kvůli pití kontaminovaného mléka onemocnět, ale jak jsem zdůraznil výše, důkazy prokazující, že L. monocytogenes je příčinou onemocnění, jsou přinejmenším méně než přesvědčivé. V této části poskytnu alternativní hypotézy, proč lidé mohou z kontaminovaného mléka onemocnět. Je důležité poznamenat, že v žádném případě nic definitivně netvrdím, jenom poukazuji na to, že existují i jiná přijatelná vysvětlení. Je také důležité poznamenat, že kontaminované mléko se týká jakéhokoli zdroje kontaminace, nejen kontaminace bakteriální.

Pravděpodobně je důležité poznamenat, že když říkám „kontaminované mléko“, mám na mysli pasterované i syrové mléko a mléčné výrobky, protože k onemocnění může dojít po konzumaci kteréhokoli z těchto produktů. Důkazem toho je studie Centra pro kontrolu a prevenci nemocí (CDC) z roku 2015, která srovnává počet ohnisek listeriózy vzniklých z důvodu pasterovaných a syrových mléčných výrobků. Tato studie zjistila, že ze 121 ohnisek listeriózy, ke kterým došlo v letech 1993 – 2006, bylo 73 ze syrových mléčných výrobků a 48 z pasterovaných mléčných výrobků.

I když se zdá, že existuje korelace mezi konzumací mléčných výrobků obsahujících L. monocytogenes a onemocněním,^{14, 15} je důležité si uvědomit, že vědci zjistili, že je téměř nemožné infikovat zvířata přirozenou cestou infekce, tedy orální konzumací bakterií samotných. Není divu, že když zvířatům dali „kontaminované mléko“, které také obsahovalo L. monocytogenes, tak zvířata onemocněla. To naznačuje, že ve skutečnosti problém nemusí způsobovat bakterie, ale spíše nějaká jiná toxická látka v mléce.

Takže to vyvolává otázku, co jiného by mohlo být v mléce, kvůli čemu jsou lidé nemocní? Při hledání vědecké literatury jsem našel nedávný článek publikovaný v lednu 2022, kde se uvádí:

„I když jsou patogenní mikroorganismy považovány za hlavní riziko ohrožující bezpečnost mléka, nepředstavují nejvyšší procento hlášených případů. Kontaminanty, které byly uváděny v literatuře častěji, jsou chemického původu. Mezi chemickými kontaminanty jsou nejvíce hlášeny těžké kovy (22,18%), pesticidy (22,05%) a antibiotika (22,18%), a to kvůli špatným praktikám v zemědělství a chovu skotu.“ ¹⁶

Pesticidy

To mě přivedlo na myšlenku, zda by listerie mohla kolonizovat mléko ve snaze rozložit jedovaté kontaminanty, jako jsou pesticidy, těžké kovy a antibiotika? V roce 2012 byla publikována studie, která ve vzorcích mléka odebraných z 210 různých mléčných farem neodhalila žádnou listerii, avšak přibližně v 75% vzorků našla organofosfáty a karbamáty (pesticidy a insekticidy). Autoři dospěli k závěru, že tato toxická chemická rezidua jsou důležitějším rizikovým faktorem pro lidské zdraví než „bakteriální patogeny“.¹⁷ Dosud neproběhlo žádné konkrétní šetření, zda existuje korelace mezi pesticidy a přítomností listerií v mléce, nicméně existují důkazy, které ukazují, že u ovoce a zeleniny obsahujících rezidua pesticidů je 2,2krát větší pravděpodobnost, že budou kontaminovány bakteriemi, jako je např. listerie.¹⁸

Zajímavé je, že bylo prokázáno, že pasterace degraduje pesticidy nalezené v mléce.^{19, 20} Mohlo by snížené riziko onemocnění z pasterovaných mléčných výrobků být důsledkem degradace toxinů, spíše než důsledkem zničení bakterií? Je možné, že listerie může být v mléce přítomna proto, aby v něm rozložila pesticidy nebo jiné toxické kontaminanty, nebo ještě z nějakého úplně jiného důvodu?

Těžké kovy

I když mléko obsahuje mnoho základních minerálů, jako je železo, zinek a vápník, může být také kontaminováno toxickými těžkými kovy, jako je kadmium, olovo, arsen a rtuť.²¹ Existují důkazy, které naznačují, že L. monocytogenes je rezistentní vůči těžkým kovům včetně arsenu a kadmia.²² Je možné, že listerie je přítomna v mléce kontaminovaném toxickými těžkými kovy, aby se pokusila tyto těžké kovy rozložit? Tato představa není tak bizarní, jak se může zdát, protože v roce 2017 bylo zjištěno, že specifické kmeny Escherichia coli (E. coli) nalezené v lidských střevech jsou schopny rozkládat těžké kovy, jako je rtuť a olovo, které se nacházejí v kontaminovaných mléčných výrobcích.²³

Mohla by listerie v kravském mléce a v lidských střevech hrát podobnou roli jako E. coli? Je možné, že by se listerie místo toho, aby způsobovala onemocnění, mohla pokoušet rozkládat těžké kovy kontaminující mléko? Mohlo by to znamenat, že symptomy, které vidíme, pocházejí z odpadních produktů metabolismu vznikajících při rozkladu těžkých kovů, a ne nutně z bakterií samotných?

Bioremediace

Bioremediace je proces, který využívá zejména mikroorganismy, rostliny nebo mikrobiální či rostlinné enzymy k detoxikaci kontaminantů v půdě a jiném prostředí. Je zajímavé, že L. monocytogenes byla navržena jako potenciálně užitečná bakterie pro účely bioremediace, a to nejen kvůli své odolnosti vůči řadě toxinů včetně teluritu, akridinových barviv, chloridu lithného, kyseliny nalidixové, cykloheximidu²⁴ a těžkých kovů²², ale také pro její schopnost odbourávat řadu látek znečišťujících životní prostředí a toxinů^{25, 26}. Pokud věda teprve začíná chápat potenciální roli L. monocytogenes v bioremediaci životního prostředí, proč je tak bizarní myslet si, že právě tuto roli má listerie v mléce, místo toho, aby byla patogenní bakterií způsobující onemocnění?

Dobré životní podmínky zvířat

Je dobře známo, že stres, podmínky prostředí a kvalita krmiva jsou rizikovými faktory pro listeriózu u krav.^{27, 28} Existují vážné obavy o životní podmínky dojnic, které by mohly ovlivnit kvalitu mléka. Některé dojnice mohou například strávit celý svůj život ve vnitřním prostoru s betonovou podlahou²⁹, dostávají antibiotika, hormony a další léky³⁰ a přijímají krmivo, které může obsahovat plast³¹, karton, kávovou sedlinu³² a xenobiotika³³.

Může se to zdát jako logické, ale mnoho lidí si neuvědomuje, že to, čím se krmí krávy, se dostane do mléka. Studie z roku 2019 zjistila, že pesticidy a antibiotika byly běžně detekovány ve vzorcích mléka z konvenčních farem, ale ne z farem ekologických.³⁴ Studie z roku 2012 nezjistila přítomnost listerie ve vzorcích mléka odebraných z ekologických farem, ale nalezla listerii ve vzorcích odebraných z konvenčních farem. Stejná studie nalezla listerii v krmivu pro krávy, ale ne ve vzorcích trávy na těchto farmách.³⁵ Proč mléko od krav z ekologických farem neobsahovalo listerii? Bylo to kvůli jejich lepším životním podmínkám a faktu, že byly na pastvě, spíše než krmeny ve velké míře zpracovaným krmivem?

Krávy se běžně krmí siláží. Siláž se vyrábí z píce, rostlinných zbytků nebo zemědělských a průmyslových vedlejších produktů. Siláž je konzervována kyselinami, buď uměle přidanými, nebo se využívá přírodní konzervace, a je skladována v balících. Je dobře známo, že když se siláž začne kazit a rozkládat, listerie se živí rozkládajícím se rostlinným materiálem.³⁶ Když krávy sežerou toto rozkládající se krmivo, onemocní prý „listeriózou“ kvůli bakteriální infekci způsobené listerií.³⁷ Jak můžeme s jistotou říci, že listerie způsobila onemocnění, když se běžně vyskytuje jak u klinicky zdravých^{38, 39}, tak u nemocných krav?

Úvahy na závěr

Zamyslel se někdo nad tím, že když je kráva krmena zpracovaným krmivem obsahujícím rozkládající se rostlinný materiál, karton a plasty, když je držena po celý život uvnitř, cpou se do ní antibiotika a růstové hormony, je uměle inseminována a brzy po porodu jí je odebráno tele, že takové zvíře může být stresované, toxické, s nedostatkem živin, může cítit smutek, a proto neprodukuje zrovna nejzdravější mléko? Je možné, že se pak objeví listerie, aby všechny toxiny v mléce rozložila? My to mléko vypijeme, onemocníme a pak svalujeme vinu na nevinného malého mikroba, který se snaží ten nepořádek uklidit? Jaká to zajímavá věc k zamyšlení…

Autor Daniel Roytas je mj. magistrem zdravotnických věd v oboru výživa člověka a bakalářem zdravotnických věd v oboru naturopatie.

---

Odkazy:

1. Deak T. Food Safety Management. Elsevier; 2014. doi:10.1016/C2009-0-01959-X
2. Seyoum ET, Woldetsadik DA, Mekonen TK, Gezahegn HA, Gebreyes WA. Prevalence of Listeria monocytogenes in raw bovine milk and milk products from central highlands of Ethiopia. The Journal of Infection in Developing Countries. 2015;9(11):1204-1209. doi:10.3855/jidc.6211
3. Ulusoy BH, Chirkena K. Two perspectives of Listeria monocytogenes hazards in dairy products: the prevalence and the antibiotic resistance. Food Quality and Safety. Published online November 5, 2019. doi:10.1093/fqsafe/fyz035
4. Donovan S. Listeriosis: a Rare but Deadly Disease. Clinical Microbiology Newsletter. 2015;37(17):135-140. doi:10.1016/j.clinmicnews.2015.08.001
5. Hoelzer K, Pouillot R, Dennis S. Animal models of listeriosis: a comparative review of the current state of the art and lessons learned. Veterinary Research. 2012;43(1):18. doi:10.1186/1297-9716-43-18
6. Rahman A, Asgary A, Munther D, Fazil A, Smith BA, Wu J. An agent-based simulator for the gastrointestinal pathway of Listeria monocytogenes. International Journal of Food Microbiology. 2020;333:108776. doi:10.1016/j.ijfoodmicro.2020.108776
7. Lamont RF, Sobel J, Mazaki-Tovi S, et al. Listeriosis in human pregnancy: a systematic review. Journal of Perinatal Medicine. 2011;39(3). doi:10.1515/jpm.2011.035
8. Farber JM, Ross WH, Harwig J. Health risk assessment of Listeria monocytogenes in Canada. International Journal of Food Microbiology. 1996;30(1-2):145-156. doi:10.1016/0168-1605(96)01107-5
9. McLauchlin J, Greenwood MH, Pini PN. The occurrence of Listeria monocytogenes in cheese from a manufacturer associated with a case of listeriosis. International Journal of Food Microbiology. 1990;10(3-4):255-262. doi:10.1016/0168-1605(90)90073-E
10. D’Orazio SEF. Animal models for oral transmission of Listeria monocytogenes. Frontiers in Cellular and Infection Microbiology. 2014;4. doi:10.3389/fcimb.2014.00015
11. Farber JM, Daley E, Coates F, Beausoleil N, Fournier J. Feeding trials of Listeria monocytogenes with a nonhuman primate model. Journal of Clinical Microbiology. 1991;29(11):2606-2608. doi:10.1128/jcm.29.11.2606-2608.1991
12. Smith MA, Takeuchi K, Anderson G, et al. Dose-Response Model for Listeria monocytogenes -Induced Stillbirths in Nonhuman Primates. Infection and Immunity. 2008;76(2):726-731. doi:10.1128/IAI.01366-06
13. Sesbuppha W, Chantip S, Dick EJ, et al. Stillbirths in Macaca fascicularis. Journal of Medical Primatology. 2008;37(4):169-172. doi:10.1111/j.1600-0684.2007.00275.x
14. McLauchlin J, Greenwood MH, Pini PN. The occurrence of Listeria monocytogenes in cheese from a manufacturer associated with a case of listeriosis. International Journal of Food Microbiology. 1990;10(3-4):255-262. doi:10.1016/0168-1605(90)90073-E
15. Lyytikäinen O, Autio T, Maijala R, et al. An Outbreak of Listeria Monocytogenes Serotype 3a Infections from Butter in Finland. The Journal of Infectious Diseases. 2000;181(5):1838-1841. doi:10.1086/315453
16. Calahorrano-Moreno MB, Ordoñez-Bailon JJ, Baquerizo-Crespo RJ, Dueñas-Rivadeneira AA, B. S. M. Montenegro MC, Rodríguez-Díaz JM. Contaminants in the cow’s milk we consume? Pasteurization and other technologies in the elimination of contaminants. F1000Research. 2022;11:91. doi:10.12688/f1000research.108779.1
17. Nero LA, Mattos MR de, Beloti V, et al. Hazards in non-pasteurized milk on retail sale in Brazil: prevalence of Salmonella spp, Listeria monocytogenes and chemical residues. Brazilian Journal of Microbiology. 2004;35(3):211-215. doi:10.1590/S1517-83822004000200007
18. Kapeleka JA, Sauli E, Sadik O, Ndakidemi PA. Co-exposure risks of pesticides residues and bacterial contamination in fresh fruits and vegetables under smallholder horticultural production systems in Tanzania. PLOS ONE. 2020;15(7):e0235345. doi:10.1371/journal.pone.0235345
19. Pardío Sedas VT, López Hernández KM, Flores Primo A, Uscanga Serrano R. Efecto de la pasteurización en la concentración de diclorodifeniltricloroetano (DDT) y hexaclorociclohexano (HCH) en leche de bovino. Revista Mexicana de Ciencias Pecuarias. 2021;12(2):318-336. doi:10.22319/rmcp.v12i2.5483
20. Singh S, Nelapati K. Effect of food processing on degradation of hexachlorocyclohexane and its isomers in milk. Veterinary World. 2017;10(3):270-275. doi:10.14202/vetworld.2017.270-275
21. Ismail A, Riaz M, Akhtar S, Goodwill JE, Sun J. Heavy metals in milk: global prevalence and health risk assessment. Toxin Reviews. 2019;38(1):1-12. doi:10.1080/15569543.2017.1399276
22. Parsons C, Lee S, Kathariou S. Heavy Metal Resistance Determinants of the Foodborne Pathogen Listeria monocytogenes. Genes. 2018;10(1):11. doi:10.3390/genes10010011
23. Soltani N, Shaheli M. Cow Milk Contamination with Heavy Metals (Mercury and Lead) and the Possibility of Heavy Metals Disintegration by the Human Intestinal Bacteria. Journal of Medical Microbiology & Diagnosis. 2017;06(04). doi:10.4172/2161-0703.1000267
24. Khan JA, Rathore RS, Shaheen K, Hussain FM, Iqbal A. Role of iListeria monocytogenes/i in human health: disadvantages and advantages. In: The Handbook of Microbial Bioresources. CABI; :193-203. doi:10.1079/9781780645216.0193
25. Dutta V, Elhanafi D, Osborne J, Martinez MR, Kathariou S. Genetic Characterization of Plasmid-Associated Triphenylmethane Reductase in Listeria monocytogenes. Applied and Environmental Microbiology. 2014;80(17):5379-5385. doi:10.1128/AEM.01398-14
26. Ghasemi M, Kazemi S. Evaluation Of Growth And Cell Morphology Of Listeria Monocytogenes PTCC 1297 As Affected By Various Concentrations Of Toxic Heavy Metals. Iranian Journal of Public Health. 2014;43(2):123-123.
27. Bandelj P, Jamnikar-Ciglenecki U, Ocepek M, Blagus R, Vengust M. Risk factors associated with fecal shedding of Listeria monocytogenes by dairy cows and calves. Journal of Veterinary Internal Medicine. 2018;32(5):1773-1779. doi:10.1111/jvim.15234
28. Vilar MJ, Yus E, Sanjuán ML, Diéguez FJ, Rodríguez-Otero JL. Prevalence of and Risk Factors for Listeria Species on Dairy Farms. Journal of Dairy Science. 2007;90(11):5083-5088. doi:10.3168/jds.2007-0213
29. Jacobs A. Is Dairy Farming Cruel To Cows. New York Times.
30. Welsh JA, Braun H, Brown N, et al. Production-related contaminants (pesticides, antibiotics and hormones) in organic and conventionally produced milk samples sold in the USA. Public Health Nutrition. 2019;22(16):2972-2980. doi:10.1017/S136898001900106X
31. Grant H. Legal plastic content in animal feed could harm human health, experts warn. The Guardian.
32. van Wyk L, Clark G. Potential for use of Spent Pleurotus Mushroom Substrate as Feed for Dairy Cattle. McGill University. Published online 2021.
33. Muhib MI, Chowdhury MAZ, Easha NJ, et al. Investigation of heavy metal contents in Cow milk samples from area of Dhaka, Bangladesh. International Journal of Food Contamination. 2016;3(1):16. doi:10.1186/s40550-016-0039-1
34. Welsh JA, Braun H, Brown N, et al. Production-related contaminants (pesticides, antibiotics and hormones) in organic and conventionally produced milk samples sold in the USA. Public Health Nutrition. 2019;22(16):2972-2980. doi:10.1017/S136898001900106X
35. Konosonoka IH, Jemeljanovs A, Osmane B, Ikauniece D, Gulbe G. Incidence of Listeria spp. in Dairy Cows Feed and Raw Milk in Latvia. ISRN Veterinary Science. 2012;2012:1-5. doi:10.5402/2012/435187
36. Sleator RD, Hill C. Compatible solutes: the key to Listeria’s success as a versatile gastrointestinal pathogen? Gut Pathogens. 2010;2(1):20. doi:10.1186/1757-4749-2-20
37. Nucera DM, Grassi MA, Morra P, Piano S, Tabacco E, Borreani G. Detection, identification, and typing of Listeria species from baled silages fed to dairy cows. Journal of Dairy Science. 2016;99(8):6121-6133. doi:10.3168/jds.2016-10928
38. Unnerstad H, Romell A, Ericsson H, Danielsson-Tham ML, Tham W. Listeria monocytogenes in Faeces from Clinically Healthy Dairy Cows in Sweden. Acta Veterinaria Scandinavica. 2000;41(2):167-171. doi:10.1186/BF03549648
39. Matto C, Varela G, Braga V, Vico V, Gianneechini RE, Rivero R. Detection of Listeria spp. in cattle and environment of pasture-based dairy farms. Pesquisa Veterinária Brasileira. 2018;38(9):1736-1741. doi:10.1590/1678-5150-pvb-5663