Válka proti ptákům je pokračováním války proti lidstvu.
V posledních třech desetiletích je proti ptákům vedena válka, která si na ptačí populaci vybrala těžkou daň. To vše se děje pod záminkou hrozby ptačí chřipky, formy chřipky A, která je údajně vysoce nakažlivá a pro ptáky smrtelně nebezpečná. Údajně postihuje především kuřata, krůty a kachny a vyskytuje se ve dvou formách: nízce patogenní ptačí chřipka (LPAI) a vysoce patogenní ptačí chřipka (HPAI). U ptáků nakažených nízce patogenní formou se údajně neprojevují žádné nebo jen mírné příznaky, zatímco ptáci, kteří mají tu smůlu, že jsou označeni za „nakažené“ vysoce patogenní formou, mohou mít nedostatek energie, kašel a výtok z nosu.
„Existují dva typy ptačí chřipky (neboli aviární influenzy), které jsou označovány jako H5N1. Rozdíl spočívá v klasifikaci viru: jeden je nízce patogenní (LPAI) a druhý vysoce patogenní (HPAI). Patogenita označuje schopnost viru vyvolat onemocnění. Vysoce patogenní forma ptačí chřipky H5N1, často označovaná jako ‚asijská‘ H5N1, je forma, která vyvolává celosvětové obavy. Nízce patogenní forma H5N1, často označovaná jako ‚severoamerická‘ forma H5N1, vyvolává menší obavy.“
„Nízce patogenní ptačí chřipka (LPAI) se běžně vyskytuje u volně žijících ptáků. Ve většině případů způsobuje lehké onemocnění nebo nezpůsobuje žádné viditelné příznaky onemocnění.“
(Pozn. překl.: Mezi příznaky ptačí chřipky se dále uvádí např.:
„Infikovaná zvířata jsou otupělá a mají načepýřené peří, jsou netečná, odmítají se pohybovat, mají dýchací potíže, jsou apatická. Příjem krmiva je výrazně snížen nebo se objeví úplné nechutenství. Rovněž snáška se výrazně snižuje nebo se úplně zastaví. Vejce jsou deformovaná a mají tenkou skořápku. Některá zvířata vykazují příznaky nachlazení (výtok z nosu, kýchání). Během jednoho až dvou dnů dochází k vysokému úhynu. Zjišťovány jsou krváceniny a nekrotické změny na hřebínku a lalůčcích, edém hlavy. Mohou se objevit otoky a krváceniny na končetinách.“
Tyto příznaky jsou však velmi různorodé a společné řadě dalších onemocnění. Při jejich výskytu a podezření na ptačí chřipku se provádí testování metodami, jako je PCR, testy na bázi protilátek, sekvenování genetického materiálu a „izolace viru“ – tedy injekční aplikace směsi z výtěrů, orgánů uhynulých zvířat a výkalů do alantoidní dutiny kuřecích zárodků. Patogenita „viru“ ptačí chřipky se zjišťuje tak, že se tato směs injekčně aplikuje také nitrožilně kuřatům. Žádná z těchto metod však přítomnost „viru“ ptačí chřipky neprokazuje. Při pozitivním výsledku těchto nespolehlivých metod se celé hejno utratí a žádná další možná příčina onemocnění nebo úhynů se už nevyšetřuje. Proto tvrzení, že příčinou nespecifických „příznaků ptačí chřipky“ je virus ptačí chřipky, není ničím podložené.)
Tyto „viry“ jsou monitorovány prostřednictvím rutinního testování vzorků metodami molekulární biologie z mrtvých ptáků a vzorků odebraných zdravým ptákům, aby se zjistilo, zda se v populaci „virus“ LPAI nebo HPAI šíří.
„V letech 2016 až 2021 vyšetřilo Národní centrum pro zdraví volně žijících zvířat (NWHC) na přítomnost virů ptačí chřipky více než 3 400 mrtvých těl volně žijících ptáků a více než 12 400 vzorků výtěrů od zdravých volně žijících ptáků. Zatímco vysoce patogenní forma ptačí chřipky (HPAI) nebyla zjištěna v žádném z těchto vzorků, bylo identifikováno a charakterizováno více než 2 600 virů ptačí chřipky s nízkou patogenitou, což úředníkům zabývajícím se volně žijícími živočichy a zemědělstvím poskytlo zásadní informace o prostorovém rozložení a kmenech virů ptačí chřipky cirkulujících ve volné přírodě naší země.“
https://www.usgs.gov/centers/nwhc/science/avian-influenza-surveillance#overview
Tyto „viry“ jsou však při tomto rutinním testování pravidelně zjišťovány u ptáků, kteří nejsou nemocní, jak přiznává Ministerstvo zemědělství Spojených států:
„Spojené státy mají největší program dozoru nad ptačí chřipkou na světě. Prostřednictvím probíhajícího programu sledování volně žijících ptáků Úřad pro kontrolu zdraví zvířat a rostlin (APHIS) shromažďuje a testuje velké množství vzorků od volně žijících ptáků na severoamerických migračních trasách. Zjištění ptačí chřipky u volně žijících ptáků není neobvyklé, protože viry ptačí chřipky v těchto populacích volně cirkulují, aniž by se u ptáků projevilo nějaké onemocnění. Kromě sledování ptačí chřipky v populacích volně žijících ptáků monitoruje APHIS tento virus i u ptáků v komerčních chovech a v malochovech.“
Výše uvedený odstavec by měl být pro každého, kdo je intelektuálně poctivý, velkým varovným signálem. Pokud molekulární testy pravidelně detekují „viry“ u ptáků, kteří nejsou nemocní, je to jasný signál, že to, co detekují, ve skutečnosti vůbec není patogenní „virus“, a pokud vůbec něco, je to s největší pravděpodobností normální genetický materiál. To, že se jedná o nejpravděpodobnější scénář, si můžeme ověřit, když se podíváme na původ těchto „virů“ ptačí chřipky. Minulý rok jsem podrobně popsal vytvoření vakcíny proti „ptačí chřipce“ Mauricem Hillemanem v roce 1957. Tento objevný proces ukázal, že žádný „virus“ ptačí chřipky nebyl nikdy purifikován a izolován, ani nebyla prokázána jeho patogenita prostřednictvím dodržování vědecké metody. „Viry“ byly výsledkem směsi genetického materiálu pocházejícího z kuřat, divokého ptactva a člověka. Už jen toto šetření by mělo existenci „viru“ ptačí chřipky zpochybnit.
Uvádí se však, že první známý vysoce patogenní „virus“ H5 (H5N3); A/tern/South Africa/61 byl „izolován“ z rybáka v roce 1961. I když nebudu rozebírat celou studii, z prvních dvou stran je vidět, že „virus“ opět vznikl spojením genetického materiálu. Tekutiny z rybáků byly pomnoženy v oplozených slepičích vejcích a poté přidány k buňkám opičích ledvin, maligním lidským epiteliálním buňkám KB a buňkám kuřecích embryí, které byly smíchány dohromady s obvyklými kontaminanty, jako je fetální bovinní sérum, fenolová červeň, antibiotika a v tomto případě také drůbeží sérum. Jinými slovy, je to polévka z genetického materiálu:
https://www.ncbi.nlm.nih.gov/pmc/articles/PMC2134739/
Pokud jde o současné strašení s H5N1, tento kmen byl údajně objeven u husy v Číně v roce 1996. Bohužel se mi nepodařilo získat původní studii v anglickém překladu. Nicméně ze studie genomické charakterizace provedené v roce 1998 si můžeme udělat představu o tom, co bylo provedeno:
Genetická charakterizace viru patogenní chřipky A/Goose/Guangdong/1/96 (H5N1): Podobnost jeho genu pro hemaglutinin s geny virů H5N1 z ohnisek nákazy v Hongkongu v roce 1997
„V létě a na začátku podzimu roku 1996 se na husí farmě v čínské provincii Guangdong vyskytlo ohnisko onemocnění se 40% nemocností. Nejméně dva viry chřipky A (H5N1) od nemocných ptáků byly izolovány v alantoidních dutinách 9 až 11denních kuřecích zárodků. Subtypy virového hemaglutininu (HA) a neuraminidázy (NA) byly stanoveny v Čínském národním centru pro chřipku v Pekingu v Číně pomocí panelu antisér proti různým subtypům virů chřipky A (antiséra laskavě poskytl dr. Robert Webster z dětské výzkumné nemocnice St. Jude v Memphisu ve státě Tennessee). Patogenita jednoho z těchto izolátů, A/Goose/Guangdong/1/96, byla hodnocena u experimentálně inokulovaných hus a virus způsobil onemocnění a úhyn (Y. Guo, osobní sdělení). U kuřat experimentálně inokulovaných intravenózní cestou byl tento virus rovněž popsán jako příčina onemocnění a úhynu.“
National Chicken Council | Questions and Answers on Avian Influenza (“Bird Flu”)
„Virus“ byl „izolován“ v alantoidních dutinách 9 až 11denních kuřecích zárodků. Jinými slovy, vědci odebrali nějaké tekutiny z husy, injekčně je aplikovali do kuřecích zárodků a čekali, co se stane.
Pokud zaznamenali nepřímé důkazy, jako je tvorba uzlíků (poxů, poků), otok vyvíjející se membrány nebo nějaká forma sérologického výsledku, předpokládali, že je v kultuře přítomen „virus“. Ačkoli výše uvedená studie neuvádí, jaké materiály byly použity při sekvenování, soudě podle metod z předchozích studií byly tyto tekutiny s největší pravděpodobností kombinovány s buněčnou kulturou opičích ledvin spolu s obvyklým seznamem přísad a genom byl vytvořen z této nepurifikované genetické polévky. Patogenita byla „prokázána“ spolehlivou cestou „osobního sdělení“ a také injekční aplikací nepurifikované břečky z buněčné kultury do žil kuřatům. Vzhledem k tomu, že samotný genom je Frankensteinovým výtvorem z genetického materiálu získaného z mnoha zdrojů, včetně ptáků, nemělo by být překvapením, že se tento genetický materiál pravidelně vyskytuje u zdravých ptáků.
Použití podvodných molekulárních testů k „nalezení“ „viru“ v populaci ptáků velmi připomíná to, čeho jsme byli svědky u lidí v éře „COVID-19“. Tento molekulární trik má však pro ptáky, kteří jsou označeni jako nositelé „viru“, ještě horší následky, protože vede k brutální praxi vybíjení ptáků. Tyto děsivé praktiky mají škodlivé dopady na ptáky, zemědělce i hospodářství. Existuje mnoho způsobů, jak lze tuto ptačí pandemii obrátit proti nám ještě více, než čeho jsme v současnosti svědky, a je to zlověstné znamení věcí příštích. Pojďme prozkoumat dopady toho, co tato válka proti ptákům způsobila a co by to potenciálně mohlo znamenat pro lidstvo do budoucna, pokud se nám nepodaří se dohodnout a toto „virové“ šílenství okamžitě ukončit.
Prosíme, neobjímejte svoji drůbež. S pozdravem Centrum pro kontrolu a prevenci nemocí (CDC).
Člověk by si myslel, že ke spuštění poplachu ohlašujícího výskyt nějakého vysoce nakažlivého a smrtícího „viru“ je potřeba trochu víc. Člověk by si myslel, že se objeví hromadný hrob mrtvých ptáků, který povede k vyšetřování. Zdá se však, že tomu tak není. Dne 14. ledna 2022 oznámilo Ministerstvo zemědělství Spojených států (USDA), že během rutinního testování našlo v Jižní Karolíně „virus“ H5N1 u volně žijícího hvízdáka amerického. Tím byla znovu zahájena současná válka proti ptákům v USA:
„Toto je obrázek hvízdáka amerického v letu. Dne 14. ledna 2022 oznámilo Ministerstvo zemědělství Spojených států nález asijské, vysoce patogenní ptačí chřipky (H5) u hvízdáka amerického v Jižní Karolíně, což představuje první zjištění tohoto viru u volně žijících ptáků ve Spojených státech od roku 2016.
Úřad pro ochranu zdraví zvířat a rostlin (APHIS) Ministerstva zemědělství Spojených států (USDA) nedávno oznámil první záchyt virů H5 asijské, vysoce patogenní ptačí chřipky (HPAI) u volně žijících ptáků ve Spojených státech od roku 2016. Volně žijící ptáci mohou být nositeli vysoce patogenní ptačí chřipky A (H5N1), aniž by vykazovali příznaky, ale tyto viry mohou způsobit onemocnění a smrt u domácí drůbeže.“https://www.cdc.gov/flu/avianflu/spotlights/2021-2022/wild-bird-flu.htm
Po detekci tohoto genetického materiálu, který je podvodně vydáván za „virus“ (který se běžně vyskytuje u zdravých ptáků), vydalo Ministerstvo zemědělství Spojených států varování a farmáři byli upozorněni, aby u drůbeže výskyt příznaků tohoto „viru“ monitorovali. Pokud by farmáři pozorovali některé z obvyklých příznaků a/nebo zvýšený počet úhynů ptáků, měli kontaktovat místního veterinárního lékaře, aby provedl testy. V případě, že je test pozitivní, musí být celé hejno podle pokynů utraceno, tedy vybito:
Co se stane, pokud se v chovu kuřat vyskytne ohnisko ptačí chřipky?
„V případě výskytu nákazy má drůbežářský průmysl přísné postupy v souladu se státními a federálními organizacemi, které umožňují identifikovat problém a omezit šíření nákazy. Při zjištění ptačí chřipky se postupuje podle následujícího plánu v pěti krocích:
- Karanténa – Nejprve chovatel zajistí, aby postižené hejno zůstalo na jednom místě, spolu s veškerým vybavením, které bylo v blízkosti ptáků.
- Eradikace – Postižené hejno je poté rychle a humánně utraceno.
- Monitorování oblasti – Současně se v široké okolní ‚kontrolní‘ oblasti testují a monitorují na přítomnost ptačí chřipky volně žijící i domácí ptáci.
- Dezinfekce – Hospodářství, kde bylo hejno umístěno, je poté důkladně vydezinfikováno, aby se zajistila likvidace všech zbytků viru.
- Testování – Nakonec je celá drůbeží farma pečlivě testována po dobu 21 dnů, aby se potvrdilo, že je prostá ptačí chřipky, a teprve poté se povolí přísun nového hejna ptáků.
Ptáci z hejn nakažených vysoce patogenní ptačí chřipkou (HPAI) se nikdy nedostanou do potravinového řetězce.“
National Chicken Council | Questions and Answers on Avian Influenza (“Bird Flu”)
K tomuto strašlivému masovému vybíjení dojde i v případě, pokud je „virus“ zjištěn pouze u jednoho ptáka:
Ptačí chřipka a vy: Jak můžete pomoci chránit místní ptačí populaci?
„Virus má u drůbeže téměř 100% úmrtnost a jediným způsobem, jak se vypořádat s nakaženou drůbeží, je utracení celých hejn. To platí i v případě, že je virus zjištěn pouze u jednoho ptáka v hejnu. Státní veterinární lékař coloradského ministerstva zemědělství uvedl, že celé Spojené státy v rámci největšího ohniska ptačí chřipky v historii USA přišly o více než 52 milionů ptáků.“
https://www.vaildaily.com/news/avian-flu-and-you-how-you-can-help-protect-local-bird-populations/
Hejna v okruhu 6 mil budou kontrolována a pravidelně testována po dobu 21 dní. Opět platí, že pokud bude byť jen jeden test pozitivní, bude utraceno celé hejno:
„Hejna v okruhu 6 mil od potvrzeného případu budou testována na vysoce patogenní ptačí chřipku (HPAI). Tato hejna budou rovněž kontrolována po celou dobu trvání ohniska nákazy. Eutanazie bude provedena pouze na místech, kde se nacházejí infikovaní ptáci.“
https://extension.umn.edu/poultry-health/avian-influenza-basics-noncommercial-poultry-flock-owners
Když je každý jednotlivý pták utracen na základě výsledků genetických testů jediného ptáka, je docela snadné zaručit „téměř 100% úmrtnost“ a připsat ji „viru“. Tento strach z rozšíření „infekce“ mezi ptáky vede k tomu, že se farmáři ochotně podílejí na masovém vybíjení svých nevinných hejn. I když se tvrdí, že metody používané k utracení celého hejna jsou humánní, tento proces není humánním ani zdaleka. Americká asociace veterinárních lékařů připouští, že u metod používaných při hromadném utrácení ptáků nelze zaručit smrt bez stresu a bez bolesti. Proč tomu tak je? Podívejme se ve stručnosti na 3 hlavní používané metody:
- Stříkání hasicí pěny na ptáky s cílem je otrávit, utopit a udusit.
- Utěsnění chovatelských prostor a vpuštění oxidu uhličitého dovnitř, aby se ptáci udusili, zatímco se v hrůze snaží uniknout.
- Vypnutí ventilace a zastavení proudění vzduchu do hal, což zvýší teplotu na úroveň, při které se ptáci udusí a uhynou.
Jak je vidět, utrácení zahrnuje trávení, topení, dušení a uvaření ptáků. Tyto metody mohou u ptáků způsobit křeče a zástavu srdce. Na těchto postupech není nic humánního a po dokončení těchto groteskních jatek jsou těla pohřbena v hromadném hrobě, spálena, nebo jsou ponechána týdny uvnitř chovatelských prostor, aby se rozložila. Rozložené ostatky se pak rozemelou na kompost a použijí se k hnojení plodin:
Hrozivý problém ptačí chřipky: Jak zabít miliony kusů drůbeže
Smrtící pěna
„Farmy, které se potýkají s nutností usmrtit tolik ptáků, se obracejí pro radu na Americkou asociaci veterinárních lékařů. I když asociace vyvinula metody rychlého usmrcení drůbeže, uznává, že její postupy ‚nemusí zaručit, že smrt, které zvířata čelí, bude bezbolestná a bez stresu‘. Na tento proces obvykle dohlížejí také veterináři a úředníci Ministerstva zemědělství Spojených států.
Jednou z preferovaných metod je stříkání hasicí pěny na bázi vody na ptáky, když se pohybují po zemi uvnitř chovatelského prostoru. Tato pěna zvířata usmrtí tím, že jim přeruší přívod vzduchu.
Pokud pěna nefunguje, protože ptáci jsou v klecích nad zemí nebo je příliš chladno, Ministerstvo zemědělství Spojených států doporučuje utěsnit chovatelské prostory a potrubím dovnitř vhánět oxid uhličitý, který ptáky nejprve přivede do bezvědomí a nakonec je usmrtí.
Pokud ani jedna z těchto metod nefunguje, protože není k dispozici vybavení nebo pracovníci, nebo když je hejno příliš velké, je podle asociace poslední možností vypnutí ventilace. V tomto případě farmáři zastaví proudění vzduchu do hal, což zvýší teplotu na úroveň, při které zvířata uhynou.
Ministerstvo zemědělství Spojených států a veterinární asociace doporučují, aby farmáři zvýšili teplotu v halách nebo přidali oxid uhličitý, aby se proces urychlil a omezilo se utrpení zvířat.“
„Skupiny ochránců zvířat tvrdí, že všechny tyto metody rychlého usmrcení ptáků jsou nehumánní, ačkoli jsou zejména proti vypnutí ventilace, které, jak poznamenávají, může trvat hodiny a podobá se ponechání psa v rozpáleném autě. Skupiny na ochranu práv zvířat loni doručily petici, kterou podepsalo 3 577 lidí zabývajících se péčí o zvířata, včetně téměř 1 600 veterinárních lékařů, a která vyzývala asociaci veterinárních lékařů, aby přestala doporučovat vypnutí ventilace jako jednu z možností.
‚Musíme se polepšit. Nic z toho není v žádném případě přijatelné,‘ uvedla Sara Shieldsová, ředitelka pro welfare hospodářských zvířat v Humane Society International.
Odpůrci standardních technik uvedli, že hasicí pěna používá škodlivé chemikálie a ptáci se přitom v podstatě utopí, což kuřatům a krůtám způsobuje při umírání křeče a srdeční zástavu. Tvrdí, že vdechování oxidu uhličitého je bolestivé a ptáci ho vnímají, což je vede k tomu, že se snaží před plynem utéct.“
„Jakmile je drůbež mrtvá, musí ji chovatelé rychle zlikvidovat. Obvykle nechtějí riskovat možnost rozšíření viru převozem mrtvých těl na skládky, takže pracovníci obvykle ptáky nahrnou do obrovských řad uvnitř hal a přidají k nim další materiály, jako jsou rozemleté kukuřičné stonky a piliny, aby vytvořily hromadu kompostu.
Po několika týdnech rozkladu se mrtvá těla přemění na materiál, který lze rozptýlit na ornou půdu jako hnojivo pro plodiny. V některých případech jsou mrtvá těla pohřbena v příkopech na farmě nebo jsou spálena.“https://www.google.com/amp/s/www.cbsnews.com/amp/news/bird-flu-kill-millions-of-poultry/
Důsledky této hrůzné praxe si vybírají strašlivou daň na ptácích, kteří jsou bezdůvodně, nelidsky zabíjeni. V současné době bylo utraceno 58,4 milionu ptáků a nezdá se, že by se utrácení mělo v dohledné době zpomalit. Tento celkový počet překonal 50 milionů ptáků utracených v roce 2015, který byl dříve považován za nejhorší epidemii ptačí chřipky. Vzhledem k tomu, že tito usmrcení ptáci se nesmějí dostat do potravinového řetězce, jejich vybíjení je jen neopodstatněným masovým vyvražďováním na základě molekulárních testů.
(Pozn. překl.: V České republice bylo od 1. prosince 2022 do 3. března 2023 – zatím poslední ohnisko ptačí chřipky, podle údaje z 22. března 2023 – utraceno přes 1,7 milionu kusů drůbeže.)
I když je tato situace pro ptáky zničující, dopady pociťujeme různými způsoby i my všichni. Jen samotná americká vláda vynaložila na kontrolu této „hrozby“ více než 661 milionů dolarů z peněz daňových poplatníků. Klesající počet kuřat vedl k nedostatku vajec, který zvyšuje ceny pro spotřebitele. Nedostatek také zvýšil cenu kuřecího a krůtího masa. Chovatelé sice dostávají určitou kompenzaci za bezhlavé vybíjení svých hejn, ale dohromady přišli nejméně o 1 miliardu dolarů, což poškozuje naši ekonomiku:
Konec ptačí chřipky, která způsobila závratně vysoké ceny vajec, je v nedohlednu
„Pokračující epidemie ptačí chřipky stála vládu zhruba 661 milionů dolarů a zvýšila ceny potravin poté, co bylo kvůli omezení šíření viru vybito více než 58 milionů ptáků.
Kromě nákladů na reakci vlády, které Ministerstvo zemědělství Spojených států vyčíslilo, a rostoucích cen vajec, kuřat a krůt, přišli farmáři, kteří tato zvířata chovají, podle zemědělského ekonoma o více než 1 miliardu dolarů, ačkoli celkové náklady pro toto odvětví zatím nikdo nevyčíslil.“
„Během současné epidemie bylo utraceno 58,4 milionu ptáků na více než 300 komerčních farmách ve 47 státech. Je to proto, že kdykoli je virus zjištěn, musí být celé hejno na dané farmě – které může čítat miliony kusů – usmrceno, aby se omezilo šíření nákazy. Pouze Havaj, Louisiana a Západní Virginie zatím neoznámily žádný případ ptačí chřipky. Iowa – největší producent vajec v zemi – vede s téměř 16 miliony utracených ptáků.
V roce 2015 bylo na více než 200 farmách v 15 státech utraceno přibližně 50 milionů kuřat a krůt.“
„Podle posledních vládních údajů ceny vajec v lednu vystřelily na 4,82 dolaru za tucet z 1,93 dolaru o rok dříve. Tento prudký nárůst vyvolal požadavek po vyšetřování tohoto zdražování, ačkoli zástupci odvětví tvrdí, že ceny jsou tak vysoké kvůli kombinaci ptačí chřipky a výrazně vyšších nákladů na krmivo, pohonné hmoty a pracovní sílu.“
„Úředníci tvrdí, že ptačí chřipka nepředstavuje významnou hrozbu pro lidské zdraví. Případy onemocnění lidí jsou velmi vzácné a žádný z nakažených ptáků se nedostane do potravinového řetězce. A správná tepelná úprava drůbeže na 165° F zničí všechny viry.“
Ekologičtí farmáři v Peru jsou těžce postiženi kvůli zastavení sběru guana. Exkrementy původních ptáků jsou ceněným materiálem pro hnojení ekologických farem, protože jsou mnohem levnější než anorganická hnojiva. Farmáři však zaznamenávají prudké snížení dodávek guana. Toto snížení není způsobeno masivním úhynem původních ptáků způsobeným „virem“. Spíše je to způsobeno tím, že peruánská vláda zakázala sběr guana kvůli obavám, že by se „virus“ mohl rozšířit na lidi:
Ptačí chřipka zasáhla Peru, zabila tisíce mořských ptáků a nakazila některé mořské savce
Farmáři v nesnázích
„Epidemie, která postihla pelikány, kormorány a tereje, má dopad i na konkrétní odvětví místní ekonomiky: sběr guana. Vysušené, zhutněné ptačí exkrementy jsou ceněným hnojivem v zemědělství. ‚Tyto tři druhy ptáků produkují ročně asi 86 000 tun guana, což má hodnotu zhruba 50 milionů dolarů,‘ říká biolog Daniel Plazas-Jiménez z kolumbijské univerzity Unitrópico.
Plazas-Jiménez říká, že význam guana dalece přesahuje jeho finanční hodnotu. V Peru se většina guana prodává ekologickým nebo tradičním farmářům, z nichž mnozí pocházejí z domorodých komunit, za cenu, která je ve srovnání s cenou anorganických hnojiv nízká. V roce 2021 peruánské úřady plánovaly vytěžit přibližně 25 000 tun, které by zajistily obživu pro více než 40 000 rodin. Mnoho lidí potřebuje guáno, aby si udrželi certifikaci ekologického zemědělství, a často mají málo ekonomických prostředků na nákup jiných hnojiv. To tedy ovlivňuje i jejich potravinovou soběstačnost.“
„Použití guana není podle ornitologa Carlose Zavalagy průmyslové, je velmi lokální. Například v loňském roce se guano sklízelo pouze na dvou ostrovech v Peru. Letos byl sběr plánován na třech nebo čtyřech dalších ostrovech. Pochybuje, že virus může přežít v drsném prostředí, které představuje samotné guano. Spíš by se obával toho, že virus na člověka přenesou živí ptáci, ať už na ostrovech, nebo na plážích pevniny, kde jsou také mrtvá zvířata. Teď je léto, takže tam chodí hodně lidí.
Peruánské ministerstvo zdravotnictví v reakci na výskyt nákazy vyhlásilo 90denní nouzový stav, aby se zabránilo nákaze lidí virem. Podle Ingy Díaze opatření zahrnují zákaz sběru guana, doporučení proti manipulaci s divokými zvířaty a proti používání vysoce rizikových pláží a dále školení strážců parků, aby monitorovali zdraví zvířat.“
Škodlivé účinky ptačí chřipky jsou následkem našeho vlastního konání. Masivní úmrtnost není způsobena neviditelným patogenem. Je to přímý důsledek nuceného vybíjení zdravých ptáků, které pak CDC a další zdravotnické agentury vydávají za důsledek „viru“. Hejna jsou krutě vyvražďována kvůli podvodným molekulárním testům a strachu z šíření této neviditelné entity. Tento strach zastavuje sběr guana v Peru, což poškozuje ekologické zemědělce při produkci jejich plodin kvůli nedostatku hnojiva. Tato přehnaná reakce má dopad na naše peněženky, protože negativně ovlivňuje naše zásoby potravin, což zvyšuje ceny produktů. Farmáři zbytečně přicházejí o hospodářská zvířata a zdroje. Jsme zasaženi obrovskými výdaji daňových poplatníků na „kontrolu“ této „hrozby“, hrozby, kterou jsme si sami vytvořili na základě nepodloženého strachu.
Přitom nám po celou dobu říkají, že tato hrozba v dohledné době neskončí, protože „virus“ může mutovat, jak to smyšlený příběh o úžasných schopnostech „viru“ chřipky umožňuje. To bylo nedávno potvrzeno „nálezem“ „viru“ nejen u ptáků, ale i u savců. V Peru i Chile jsou prý tímto „virem“ postiženi lachtani, protože na pobřeží byla objevena četná mrtvá těla:
Ptačí chřipka zabíjí lachtany a tisíce pelikánů v chráněných oblastech Peru
„ ‚Od poloviny ledna jsme také zaznamenali neobvyklý úhyn mnoha lachtanů, zatím máme v sedmi chráněných přírodních oblastech na pobřeží asi 716 mrtvých lachtanů,‘ uvedl Roberto Gutierrez, vedoucí dohledu Národní služby chráněných přírodních oblastí.“
„Od začátku roku 2021 pustoší svět ptačí chřipka, která v důsledku nákazy nebo hromadného utrácení zabila více než 200 milionů ptáků, uvedla Světová organizace pro zdraví zvířat.“
„Zdravotnické orgány v Chile minulý týden zjistily první pozitivní případ u mořského savce, lachtana na pláži na severu země.“
„V posledních týdnech pracovníci peruánské Národní služby pro lesy a divokou přírodu v ochranných plastových oblecích, rukavicích a maskách shromáždili a pohřbili stovky lachtanů z několika pláží podél centrálního pobřeží Peru.
‚Co si pamatujeme, původně to začalo u pelikánů v loňském roce a nyní to postihuje i tyto mořské savce,‘ uvedl Javier Jara, veterinární lékař této služby.“
V USA je nyní ptačí chřipka spojována s úmrtím černého medvěda, pumy a skunka. Je pravda, že medvěd nebyl zabit „virem“ jako takovým, protože byl utracen kvůli příznakům podobným chřipce a později byl pozitivně testován na vysoce patogenní ptačí chřipku (HPAI). Pokud jde o pumu, ta byla nalezena mrtvá a pitva odhalila, že měla nekrózu jater a zápal plic, což je prý typické pro domácí kočky s ptačí chřipkou. Jinými slovy, předpokládalo se, že má v sobě „virus“. Úřady rovněž uvádějí, že na „virus“ byli pozitivně testováni také rysi, kojoti, mývalové a lišky.
Ptačí chřipka souvisí s úmrtím černého medvěda a pumy v Coloradu, úředníci varují před dalším rozšířením
„Státní úředníci ve čtvrtek oznámili, že ptačí chřipka byla v posledních měsících spojena s úmrtím černého medvěda a pumy v Coloradu, kteří se tak přidali na rostoucí seznam volně žijících zvířat vnímavých na současný kmen, který je oficiálně znám jako vysoce patogenní ptačí chřipka.
Podle Coloradského úřadu pro parky a divokou přírodu byl černý medvěd v okrese Huerfano utracen úředníkem pro volně žijící zvířata poté, co u medvěda byly v říjnu 2022 zjištěny příznaky ptačí chřipky. Medvěd trpěl záchvaty, nereagoval na lidskou přítomnost a měl poškozené orgány. Později byl medvěd pozitivně testován na vysoce patogenní ptačí chřipku (HPAI).
Minulý měsíc byla nalezena mrtvá puma v okrese Gunnison za hranicemi města Gunnison v oblasti, která je známá vysokou aktivitou pum. Pitva zjistila, že kočkovitá šelma měla nekrózu jater a zápal plic, což je typické pro domácí kočky s ptačí chřipkou.
V listopadu 2022 byl na virus pozitivně testován také skunk v okrese Weld.
Zástupci Coloradského úřadu pro parky a divokou přírodu uvedli, že ve všech třech případech byly testy provedeny na Coloradské státní univerzitě ve Fort Collins a v Národní laboratoři pro veterinární služby v Ames ve státě Iowa.
Úředníci poznamenali, že současným kmenem byla nakažena řada dalších volně žijících zvířat, včetně lišek, rysů, kojotů a mývalů. Navzdory rozmanitosti savců vnímavých k ptačí chřipce je však počet případů v současné době nízký.
Předpokládá se, že zvířata se mohla ptačí chřipkou nakazit po pozření ptáků, kteří virus přenášejí. Ne všichni savci, kteří pozřou nakaženého ptáka, se však virem nakazí. U některých kmenů vysoce patogenní chřipky ptáků dochází k nákaze lidí také jen zřídka.“https://www.cpr.org/2023/02/11/avian-flu-mammal-spread-black-bear-mountain-lion-deaths/
Tímto narativem o neviditelném „viru“, který přeskakuje mezi druhy, připravují obyvatelstvo na případné propuknutí ptačí chřipky u lidí, pokud to bude žádoucí. Jiné potenciální příčiny onemocnění a úmrtí, jako například nedávná ropná skvrna v Peru z března 2022, která postihla volně žijící mořské živočichy, nejsou nikdy jako potenciální příčina zkoumány:
Únik ropy do moře: kdo zaplatí za nejhorší ekologickou katastrofu v Peru?
„Více než měsíc po dosud nejhorší ekologické katastrofě na pobřeží Peru se objevuje jen málo známek zúčtování pro španělskou energetickou společnost Repsol, která spravuje rafinerii, kde po nepodařeném rutinním vypouštění tankeru uniklo do Tichého oceánu více než 10 000 barelů ropy.
Černá skvrna, kterou vítr a mořské proudy hnaly na sever, znečistila 25 pláží, tři chráněné mořské rezervace a pokryla plochu o rozloze asi 106 km² (40 mil čtverečních), což odpovídá velikosti Paříže.
Podle Peruánské národní služby pro státem chráněné přírodní oblasti (Sernanp) způsobila zkázu v jednom z nejbohatších mořských ekosystémů na světě; zabila ryby a bezobratlé živočichy, zanechala více než 1000 mořských ptáků pokrytých ropou, několik stovek mrtvých a daň si vybrala i na mořských savcích, jako jsou ohrožené mořské vydry.“
V roce 2019 uniklo v Chile do oceánu 40 000 litrů ropy. Jaký trvalý dopad mělo toto znečištění na volně žijící živočichy? Pozorujeme teprve nyní některé z ničivých účinků, protože mořští živočichové podléhají opakujícím se případům otravy životního prostředí? Colorado má jednu z nejhorších kvalit ovzduší ve Spojených státech kvůli své topografii, která zadržuje toxické znečištění ovzduší pocházející z průmyslových emisí, výfukových plynů automobilů a letadel a kouře z lesních požárů. Jaký vliv má stálá expozice vysoké úrovni znečištění ovzduší na tamní volně žijící živočichy? V případě kuřat jsou potenciálními faktory onemocnění drsné, nepřirozené životní podmínky ve stísněných prostorech, nedostatek pohybu a slunečního světla, krmivo s pesticidy a vystavení znečištěnému ovzduší. K vysvětlení případných příznaků podobných chřipce a respiračních onemocnění u kteréhokoli z těchto zvířat není žádný „virus“ založený na podvodném testování genomu zapotřebí.
„Virový“ narativ však odvádí pozornost od kontaminace životního prostředí a nelidských životních podmínek a šíří mýtus, že lidé se mohou nakazit od volně žijících zvířat. I když se uvádí, že případy ptačí chřipky u lidí nejsou časté a že riziko pro člověka je nízké, stále se o ní mluví jako o možné hrozbě. Podle Centra pro kontrolu a prevenci nemocí (CDC) byly sporadické případy „viru“ zjištěny u savců a lidí a nejvíce ohroženi jsou prý ti, kteří jsou v kontaktu s ptáky. I když CDC uvádí, že případy ptačí chřipky u lidí a případy přenosu z člověka na člověka jsou vzácné, sleduje tuto situaci pro případ, že by se „virus“ rozhodl dále mutovat a stát se hrozbou pro lidstvo:
Aktuální situace v USA v souvislosti s ptačí chřipkou u lidí
Ve Spojených státech, Kanadě a dalších zemích byly hlášeny sporadické infekce virem vysoce patogenní ptačí chřipky A (H5N1) u savců, ale riziko těchto virů pro širokou veřejnost zůstává nízké. Více informací naleznete na stránce Zeptejte se odborníka: Viry vysoce patogenní ptačí chřipky A (H5N1).
První případ výskytu viru ptačí chřipky A (H5N1) u člověka ve Spojených státech byl hlášen 28. dubna 2022. Další informace o tomto případu jsou k dispozici.
Ve Spojených státech byly dosud identifikovány pouze čtyři případy infekce člověka viry nízce patogenní ptačí chřipky A (H7N2), které měly za následek lehké až středně těžké onemocnění.Současné riziko pro širokou veřejnost je nízké
Detekce virů H5 u volně žijících ptáků, drůbeže, některých savců a u jedné osoby ve Spojených státech nemění nic na riziku pro zdraví široké veřejnosti, které CDC považuje za nízké. Avšak výskyt ohnisek v komerčních hejnech a v malochovech, kromě infekcí u volně žijících ptáků a některých savců, může vystavit některé skupiny osob, které mohou být v souvislosti se zaměstnáním nebo rekreací vystaveny kontaktu s ptáky, vyššímu riziku infekce. Lidé, kteří jsou v souvislosti se zaměstnáním nebo rekreací vystaveni kontaktu s ptáky nebo infikovanými savci, by měli přijmout vhodná preventivní opatření na ochranu před ptačí chřipkou.
V současné době zůstává situace s ptačí chřipkou H5N1 především otázkou zdraví zvířat. CDC však tuto situaci bedlivě sleduje a přijímá běžná opatření v oblasti připravenosti a prevence pro případ, že by se tento virus změnil tak, že by představoval větší riziko pro lidské zdraví.
Signály, které by mohly zvýšit riziko pro veřejné zdraví, mohou zahrnovat přibývající hlášení o infekci virem H5N1 u lidí v důsledku kontaktu s ptáky nebo zjištění šíření z nakažené osoby na blízký kontakt.
U viru A (H5N1), který v současné době koluje mezi ptáky ve Spojených státech a ve světě, není znám žádný přenos z člověka na člověka. Sporadické případy onemocnění lidí viry H5N1 cirkulujícími u ptáků od roku 2021 se vyskytly po kontaktu s infikovanou drůbeží. Během minulých epidemií viru ptačí chřipky H5N1, které se vyskytly u drůbeže po celém světě, byly infekce lidí vzácné. Od roku 2003 hlásily země na celém světě Světové zdravotnické organizaci (WHO) vzácné, sporadické infekce lidí viry ptačí chřipky H5N1. Měsíční počty případů jsou k dispozici na internetových stránkách WHO.
K šíření virů ptačí chřipky z nakažené osoby na blízký kontakt došlo v minulosti v jiných zemích jen zřídka, a pokud k němu došlo, bylo omezené a netrvalo dlouho a nerozšířilo se mimo blízké kontakty.“
Vidíme tedy, že je jen otázkou času, kdy se ti, kteří mají z epidemie ptačí chřipky u lidí prospěch, rozhodnou tento narativ prosadit. Stačí hromadné testování pomocí PCR a tvrzení, že stejné příznaky onemocnění, které každoročně vidíme u „Covidu“, chřipky, RSV atd., jsou nyní příznaky „viru“ H5N1. Vyžaduje to jen změnu obchodní značky a dobře zorganizovanou kampaň strachu ze strany mainstreamových médií, aby se vystrašení lidé opět postavili do fronty na další experimentální injekci, která se blíží:
Moderna oznámila úspěšné testování vakcíny proti ptačí chřipce
„Společnost Moderna tento týden oznámila úspěšné výsledky 1. fáze klinických zkoušek této mRNA-1440 vakcíny proti chřipce. Vakcína je určena k boji proti viru chřipky H10N8, kmenu ptačí chřipky, který se začal běžně objevovat v roce 2014. V této dvojitě zaslepené studii společnost Moderna oznámila, že pouze u tří účastníků studie (z jednatřiceti) se projevily nežádoucí vedlejší účinky, které byly mírné a reverzibilní. Společnost poznamenala, že tato studie ukazuje pozitivní výsledky při použití technologie mRNA vakcíny, která stimuluje produkci buněk a expresi virových antigenních proteinů.“
Moderna Announces Successful Bird Flu Vaccine Trial – Q1 Productions
Tyto toxické injekce nejsou určeny jen lidem, ale i zvířatům, čímž vyvolávají onemocnění u ptáků a kontaminaci potravin:
USA budou testovat vakcínu na drůbeži, protože počet úmrtí na ptačí chřipku stoupá
„Bidenova administrativa bude testovat vakcínu, která by mohla být podána drůbeži, aby se zabránilo současné epidemii ptačí chřipky, která zabila asi 58 milionů ptáků, většinou v komerčních chovech drůbeže.
Jednalo by se o první vakcínu podávanou drůbeži na ochranu proti ptačí chřipce po mnoha letech. Drůbež je již očkována proti nemocem, jako je infekční bronchitida, a očkování bylo povoleno v případě výskytu minulých ohnisek.“
Hrozba ptačí chřipky žene svět k vakcínám, kterým se kdysi vyhýbal
„V rámci celoevropské strategie provádí Francie testy vakcín pro kachny, které jsou vůči viru velmi vnímavé a zůstávají po mnoho dní bez příznaků, což zvyšuje riziko přenosu na další chovy.
Nizozemsko testuje vakcíny na nosnicích, Itálie provádí totéž na krůtách a Maďarsko na pekingských kachnách, přičemž výsledky zkoušek v EU se očekávají v následujících měsících.
Francouzská společnost Ceva Animal Health, která je spolu s německou společností Boehringher Ingelheim jednou z hlavních společností vyvíjejících vakcíny proti ptačí chřipce, uvedla, že první výsledky jsou ‚velmi slibné‘, zejména díky výraznému snížení vylučování viru nakaženými ptáky.
Společnost Ceva uvedla, že ve vakcínách pro drůbež poprvé používá technologii mRNA, která se používá v některých vakcínách proti onemocnění COVID.
Celosvětový trh s vakcínami proti ptačí chřipce by měl činit přibližně 800 milionů až 1 miliardu dávek ročně, s výjimkou Číny, uvedl Sylvain Comte, ředitel marketingu společnosti Ceva pro drůbež.
Přestože riziko ptačí chřipky pro člověka zůstává nízké a nikdy se nevyskytly případy přenosu z člověka na člověka, země se musí připravit na jakoukoli změnu současného stavu, uvedla minulý týden Světová zdravotnická organizace.“
Pro každého by mělo být alarmující, k čemu během této války proti ptákům dochází, ať už věří na „viry“, nebo chápe, že tyto fiktivní entity neexistují. Miliony kuřat jsou nelidsky vybíjeny na základě podvodných molekulárních testů. Tyto testy nebyly nikdy kalibrovány ani validovány na žádný purifikovaný a izolovaný „virus“ H5N1, protože ten neexistuje. Tuto skutečnost si můžeme potvrdit přečtením původních studií, které měly prokázat izolaci těchto „virů“ a které tak neučinily, a také tím, že se obrátíme na skvělou práci Christine Massey. Díky mistrnému využití žádostí o svobodný přístup k informacím Christine získala potvrzení od CDC, od Kanadské agentury pro veřejné zdraví a od Thomase Piggotta (zdravotnického úředníka v Peterborough Public Health), že nikde neexistuje žádný důkaz o existenci jakéhokoli purifikovaného a izolovaného „viru“ ptačí chřipky. Jednoduše neexistuje:
5. května 2022:
„Americké Centrum pro kontrolu a prevenci nemocí (CDC) a Agentura pro registr toxických látek a nemocí potvrdily, že při prohledávání jejich záznamů se nepodařilo najít žádný, který by popisoval, že někdo na Zemi našel údajný ‚virus ptačí chřipky‘ v tělních tekutinách jakéhokoli nemocného hostitele (zvířete nebo člověka) a purifikoval ho… což je nezbytné kvůli tomu, aby ‚virus‘ bylo možné sekvenovat, charakterizovat a studovat pomocí kontrolovaných experimentů:
https://www.fluoridefreepeel.ca/wp-content/uploads/2022/05/CDC-avian-influenza-PACKAGE-redacted.pdf
20. května 2022:
„Kanadská agentura pro veřejné zdraví potvrdila, že nemá žádný záznam o tom, že by kdokoli, kdekoli a kdykoli nalezl a purifikoval jakýkoli údajný ‚virus ptačí chřipky‘ v tělesné tekutině/tkáni/exkrementu jakéhokoli nemocného ‚hostitele‘ na planetě (aby ‚virus‘ bylo možné sekvenovat, charakterizovat a studovat pomocí kontrolovaných experimentů).
Je šílené, že virologové trvají na tom, že 1) ‚viry‘ jsou v hostitelích navzdory jejich naprosté neschopnosti je tam najít, 2) je nutné je ‚pěstovat‘ v nehostitelských buňkách (jako by tam ‚viry‘ rostly lépe než by údajně rostly v nemocném hostiteli) a 3) předstírají, že smíchání složitých látek dohromady se rovná purifikaci.“https://www.fluoridefreepeel.ca/wp-content/uploads/2022/05/PHAC-avian-influenza-PACKAGE-redacted.pdf
11. dubna 2022:
„Thomas Piggott, který působí jako lékařský úředník v Peterborough Public Health (Ontario, Kanada), nemá žádné vědecké studie, které by ho přesvědčily o tom, že údajný ‚virus ptačí chřipky‘ vůbec existuje…. a nemá žádný záznam o tom, že by ‚virus‘ byl někdy purifikován z jakéhokoli údajného hostitele kdekoli na Zemi (což by byl nezbytný krok k prokázání, že údajný virus skutečně existuje)… a nemá ani kopii testovacího protokolu, který byl zaveden pro ‚potvrzení případů‘.
Musíme si tedy položit otázku, proč se zaměřujeme na imaginární „virus“ a groteskně ničíme životy nevinných ptáků, když existují mnohem věrohodnější vysvětlení pro jakoukoli vnímanou nemoc? Proč dovolujeme, aby podvodné genetické testy určovaly, zda je zvíře nemocné, či nikoli? Proč se předpokládá, že každý pták je nakažený, a proto musí být utracen? Tento přístup spálené země v případě ptačí chřipky, který se používá k potlačení imaginárního „viru“, je podobný opatřením při „COVID-19“, která v posledních třech letech zničila mnoho lidských životů.
I když se může zdát přitažené za vlasy, že by lidé byli vybíjeni na základě výsledků molekulárního testu, není příliš těžké pochopit, jak nám neviditelná „hrozba“ může převrátit a zničit naše životy. Už jsme zažili nucené lockdowny, karanténu a povinné nošení obličejových masek. Viděli jsme nedobrovolné testování a nemyslitelné zacházení s našimi seniory žijícími v domovech důchodců, kterým v mnoha případech vynucená opatření pomohla k předčasné smrti. Ti, kteří byli posláni do nemocnic, byli otráveni k smrti remdesivirem a dalšími toxickými léky a/nebo jim byly poničeny plíce, když byli napojeni na invazivní ventilátory. Mnozí si vzali život kvůli strachu a ekonomickým potížím, kvůli omezením, která na ně byla uvalena. Lidé sice nebyli zplynováni v halách, ale během této „pandemie“ byli různými způsoby „vybíjeni“, aniž by si to veřejnost vůbec uvědomovala.
Viděli jsme také, jak snadno se lidé nechají ovlivnit k provádění nevýslovných činů na základě rozkazů, které jim dali ti nahoře. Stejně jako farmáři bezmyšlenkovitě zabíjejí miliony nevinných ptáků a ubližují si přitom na základě pokynů Ministerstva zemědělství Spojených států, tak policisté brutálně napadali ty, kteří se nechtěli podřídit jen na základě vydání nezákonných mandátů. Stejně jako se farmáři obrátili proti svým vlastním zvířatům, viděli jsme, jak se naši vlastní sousedé obrátili proti těm, kteří se postavili na odpor, a to vše ve jménu strachu z neviditelného nepřítele. Bylo nám vyhrožováno, že pokud se nepodřídíme, ztratíme přístup do obchodů, restaurací, zaměstnání, k zábavě atd. Za jak dlouho budeme odříznuti od přístupu k našim financím, pokud se rozhodneme vzdorovat drakonickým opatřením během budoucí epidemie? Co jim brání v tom, aby si vynutili masové testování, jako tomu bylo v Číně? Co zabrání těm, kteří jsou u moci, aby pod záminkou ochrany zbytku obyvatelstva vyžadovali užívání toxických léků, invazivní lékařské zákroky a nucené očkování?
Tato válka proti ptákům se nás dotýká mnoha způsoby. Podporuje lež o „virech“ a umožňuje ospravedlnit naprosto šílená opatření, která se používají na naši ochranu před neviditelným nepřítelem. Tato opatření se stupňují alarmujícím tempem, a proto musíme tuto válku ukončit a zabránit tomu, aby se toto šílenství ještě více vymklo kontrole. Pokud dovolíme, aby toto vybíjení pokračovalo bez odporu, ztratíme nakonec ještě víc než jen svá práva. Ztratíme svou lidskost.
DOPORUČENÁ ČETBA/VIDEO OHLEDNĚ PTAČÍ CHŘIPKY:
- V roce 2005 napsali výzkumník David Crowe a autor knihy Virová Mánie Torsten Engelbrecht článek, v němž poukázali na problémy s „pandemií“ ptačí chřipky v roce 2005. Vřele doporučuji si jej přečíst: https://www.ncbi.nlm.nih.gov/pmc/articles/PMC7173052/ (Pozn. překl.: tento článek, spolu s některými pasážemi ohledně ptačí chřipky z knihy Virová mánie jsme již zveřejnili v článku Existují důkazy pro existenci viru H5N1?)
- Dr. Sam Bailey natočila vynikající video Taking Away Your Chickens o fiasku ptačí chřipky, v němž také rozebrala zjištění D. Crowea a T. Engelbrechta.
- Dawn Lester se v Dawn’s Writings o ptačí chřipce zmínila v článku It’s all getting so ridiculous! – Part One o nedávných pokusech vyvolat hysterii.
vdaka za zname fakty o viroch.
myslim ze medzi hlavne perimetre vtacej chripky je ja likvidacia konkurencie v produkcii hydinoveho masa a vajec, hlavne vo vychodnej europe