info@resetheus.org (+420) 222 745 574

Jaké důkazy pro původce ptačí chřipky má Státní veterinární ústav Praha?

Žádost o poskytnutí informací na základě zákona č. 106/1999 Sb. o svobodném přístupu k informacím

Státní veterinární ústav Praha provádí laboratorní vyšetření vzorků odebraných při výskytu ptačí chřipky H5N1 v ČR. Součástí Státního veterinárního ústavu Praha je Národní referenční laboratoř pro aviární influenzu a newcastelskou chorobu.

Uveďte, prosím, vědecké důkazy, ze kterých Státní veterinární ústav Praha a Národní referenční laboratoř pro aviární influenzu a newcastelskou chorobu vychází, pokud jde o existenci viru H5N1, jeho kauzalitu k ptačí chřipce a způsoby přenosu viru H5N1. Uveďte pouze primární informační prameny, tedy původní vědecké studie. Sekundární ani terciální informační prameny neuvádějte.

  1. Uveďte vědeckou práci, včetně konkrétních citací z ní, která pomocí vědecké metody prokázala, že původcem ptačí chřipky je virus H5N1.
  2. Uveďte vědeckou práci, včetně konkrétních citací z ní, která pomocí vědecké metody prokázala existenci viru H5N1.
  3. Uveďte vědeckou práci, včetně konkrétních citací z ní, která pomocí vědecké metody prokázala, že k přenosu viru H5N1 dochází perorální a aerogenní cestou.

Pozn.: Příklad třídění informačních zdrojů (pramenů):

Třídění pramenů

Rozlišujeme různé druhy informačních pramenů, které jsou tříděny podle různých hledisek. Nejzákladnější je dělení pramenů podle míry původnosti jejich obsahu. Dělíme je na primární, sekundární a terciální prameny.

  • Primární informační prameny – přináší původní, nové informace. Jsou to původní tvůrčí díla, umělecká nebo literární; původní zprávy o nějaké události nebo časovém období, které vznikly během události nebo v určitém časovém období. Obsahují fakta, nikoli různé interpretace. Primárními prameny jsou knihy, časopisy, noviny, písně, obrazy, sochy, publikované výsledky vědeckých studií, sborníky z konferencí…
  • Sekundární informační prameny – jsou to prameny, které informují o existenci primárních pramenů a odkazují na ně. Většinou mají formu seznamů utříděných podle určitých aspektů. Jsou nezbytné pro vyhledávání potřebných dokumentů a pro odbornou práci s informacemi. Mezi tento druh pramenů patří bibliografie, obsahová periodika, rejstříky, indexy a knihovní katalogy. Sekundárními prameny jsou i dokumenty, které vycházejí z primárních pramenů a které analyzují a interpretují původní informace. Mohou to být přehledové biografie, slovníky, encyklopedie, biografie, historiografie, recenze a literární kritiky, analýzy klinických studií nebo recenze shrnující výsledky studií a experimentů.
  • Terciální informační prameny – jsou nejméně běžné a obsahují informace o sekundárních pramenech. Příkladem jsou bibliografie bibliografií obsahující záznamy publikovaných bibliografií či databáze databází, které obsahují záznamy o existujících databázích.

Předem děkuji

MVDr. Eva Mertlíková

zadost-o-poskytnuti-informaci-svu-ptaci-chripka-web.pdf (resetheus.org)


Odpověď na žádost o poskytnutí informací dle zákona č. 106/1999 Sb., ve znění pozdějších předpisů

Dne 27. 1. 2023 obdržel Státní veterinární ústav Praha Vaši žádost o poskytnutí informací dle zákona č. 106/1999 Sb., ve znění pozdějších předpisů, kterou jste požádala o odpověď na 3 dotazy týkající se existence viru H5N1, jeho kauzalitu k ptačí chřipce a způsoby přenosu viru H5N1.

K Vaši žádosti Vám sdělujeme následující:

V posledním desetiletí bylo každoročně publikováno několik stovek prací týkajících se tématu H5N1 a ptačí chřipky. Veřejně přístupná databáze PubMed obsahuje po zadání hesla H5N1 přes 8500 odkazů (abstraktů nebo článků) a z této databáze v zásadě také vychází SVÚ Praha, resp. NRL. SVÚ Praha provádí primárně veterinární laboratorní diagnostiku a při své činnosti využívá vědecké poznatky, zejména informace týkající se metod diagnostiky nemocí zvířat a detekce patogenů. SVÚ Praha ale neprovozuje rešeršní, knihovnickou ani překladatelskou činnost. S ohledem na tuto skutečnost a s přihlédnutím k obecné povaze Vašeho dotazu, kde požadujete primární informační pramen, resp. původní vědeckou studii, Vám v příloze zasíláme kopii jednoho vědeckého článku, který se zabývá všemi dotazovanými aspekty a splňuje kritéria uvedená ve Vaší žádosti.

priloha_1141195188_0_odpoved-na-zadost-o-poskytnuti-informaci-dle-zak.-c.106-1999-sb.-ve-zneni-pozdejsich-predpisu-web.pdf (resetheus.org)


Žádost o poskytnutí informací na základě zákona č. 106/1999 Sb. o svobodném přístupu k informacím

Dne 27.01.2023 podala MVDr. Eva Mertlíková (dále jen „žadatelka“) žádost o poskytnutí informace podle zákona č. 106/1999 Sb., o svobodném přístupu k informacím, ve znění pozdějších předpisů. Žadatelka požadovala po Státním veterinárním ústavu Praha poskytnutí odpovědí na následující dotazy:

„Státní veterinární ústav Praha provádí laboratorní vyšetření vzorků odebraných při výskytu ptačí chřipky H5N1 v ČR. Součástí Státního veterinárního ústavu Praha je Národní referenční laboratoř pro aviární influenzu a newcastelskou chorobu.

Uveďte, prosím, vědecké důkazy, ze kterých Státní veterinární ústav Praha a Národní referenční laboratoř pro aviární influenzu a newcastelskou chorobu vychází, pokud jde o existenci viru H5N1, jeho kauzalitu k ptačí chřipce a způsoby přenosu viru H5N1. Uveďte pouze primární informační prameny, tedy původní vědecké studie. Sekundární ani terciální informační prameny neuvádějte.

  1. Uveďte vědeckou práci, včetně konkrétních citací z ní, která pomocí vědecké metody prokázala, že původcem ptačí chřipky je virus H5N1.
  2. Uveďte vědeckou práci, včetně konkrétních citací z ní, která pomocí vědecké metody prokázala existenci viru H5N1.
  3. Uveďte vědeckou práci, včetně konkrétních citací z ní, která pomocí vědecké metody prokázala, že k přenosu viru H5N1 dochází perorální a aerogenní cestou.“

Státní veterinární ústav Praha v odpovědi na žádost o poskytnutí informací dle zákona č. 106/1999 Sb., ve znění pozdějších předpisů, ze dne 8.02.2023 (č.j.: SVUPr/120/2023) mj. uvedl:

K Vaši žádosti Vám sdělujeme následující: V posledním desetiletí bylo každoročně publikováno několik stovek prací týkajících se tématu H5N1 a ptačí chřipky. Veřejně přístupná databáze PubMed obsahuje po zadání hesla H5N1 přes 8500 odkazů (abstraktů nebo článků) a z této databáze v zásadě také vychází SVÚ Praha, resp. NRL. SVÚ Praha provádí primárně veterinární laboratorní diagnostiku a při své činnosti využívá vědecké poznatky, zejména informace týkající se metod diagnostiky nemocí zvířat a detekce patogenů. SVÚ Praha ale neprovozuje rešeršní, knihovnickou ani překladatelskou činnost. S ohledem na tuto skutečnost a s přihlédnutím k obecné povaze Vašeho dotazu, kde požadujete primární informační pramen, resp. původní vědeckou studii, Vám v příloze zasíláme kopii jednoho vědeckého článku, který se zabývá všemi dotazovanými aspekty a splňuje kritéria uvedená ve Vaší žádosti.“

SVÚ Praha zaslal v příloze kopii studie „Shortridge KF, Zhou NN, Guan Y, Gao P, Ito T, Kawaoka Y, Kodihalli S, Krauss S, Markwell D, Murti KG, Norwood M, Senne D, Sims L, Takada A, Webster RG. Characterization of avian H5N1 influenza viruses from poultry in Hong Kong. Virology. 1998 Dec 20;252(2):331-42. doi: 10.1006/viro.1998.9488. PMID: 9878612“.

Zaslaná studie bohužel požadované vědecké důkazy neobsahuje a kritéria uvedená v žádosti nesplňuje. SVÚ Praha uvedl, že neprovozuje rešeršní, knihovnickou ani překladatelskou činnost. Žadatelka takovou činnost po SVÚ Praha ani nežádala. Požadovala pouze uvedení vědeckých prací, ze kterých SVÚ Praha, resp. NRL vychází, pokud jde o existenci viru H5N1, jeho kauzalitu k ptačí chřipce a způsoby přenosu viru H5N1. Požadavek na uvedení konkrétních citací byl uveden záměrně z toho důvodu, aby bylo zřejmé, které konkrétní postupy a výsledky popsané v zaslané studii SVÚ Praha, resp. NRL považuje za vědecké důkazy.

SVÚ Praha uvedl, že „provádí primárně veterinární laboratorní diagnostiku a při své činnosti využívá vědecké poznatky, zejména informace týkající se metod diagnostiky nemocí zvířat a detekce patogenů.“ SVÚ Praha na webových stránkách Národní referenční laboratoře pro aviární influenzu a newcastelskou chorobu uvádí: Laboratoř úzce spolupracuje se Státní veterinární správou České republiky, podílí se na identifikaci nákazových ohnisek a jejich následném zdolávání. Metodicky koordinuje činnost laboratoří SVÚ Jihlava a SVÚ Olomouc a konfirmuje výsledky pozitivních nálezů.“ A dále: „Kromě základní laboratorní analýzy se NRL věnuje vývoji a validaci molekulárně genetických detekčních metod, včetně implementace nových diagnostických postupů.“

Vzhledem k výše uvedenému, vzhledem k odborné specializaci na „detekci patogenů“ (v tomto případě viru H5N1) a úzké spolupráci se SVS ČR při identifikaci a zdolávání nákazových ohnisek, kdy SVS ČR jedná na základě výsledků laboratorních vyšetření provedených právě SVÚ Praha, resp. NRL, by se dalo očekávat, že odborníci SVÚ Praha, resp. NRL pouze nekriticky neprovádějí předepsané diagnostické postupy, ale při detekci patogenů a práci s nimi vycházejí také z odborných znalostí získaných vlastním studiem publikované vědecké literatury, která se detekovanými patogeny zabývá (v tomto případě virem H5N1, jeho patogenitou a způsoby přenosu).

Veřejně přístupná databáze PubMed sice „obsahuje po zadání hesla H5N1 přes 8500 odkazů (abstraktů nebo článků)“, to však ještě zdaleka neznamená, že jsou tyto vědecké práce kvalitní a po důkazní stránce průkazné, vzhledem k obrovské krizi reprodukovatelnosti ve vědě, kdy odborníci již dlouhodobě poukazují na to, že většina publikovaných vědeckých prací je nekvalitní a chybná. Příkladem takové důkazně bezcenné práce je právě studie, kterou žadatelce zaslal SVÚ Praha. Tohoto problému by si u zaslané studie SVÚ Praha zajisté všiml právě díky tomu, že by se alespoň pokusil konkrétní citace, obsahující požadované vědecké důkazy, uvést.

Studie, kterou SVÚ Praha zaslal, sice provedla řadu experimentů a vyšetření, na základě kterých autoři studie vyvodili řadu závěrů, avšak metodika žádného z těchto experimentů není ve studii řádně popsána. V takovém případě není možné provedené experimenty kriticky posoudit a ověřit. Nejzávažnějším nedostatkem této studie je ovšem to, že experimenty nebyly provedeny podle vědecké metody (což byl požadavek uvedený ve znění dotazů žadatelky), tedy že např. nebyly zaslepeny a nebyl proveden ani jeden kontrolní experiment, tzn. že kontrolní skupině zvířat nebyl aplikován vzorek, který by postrádal jednu nezávislou proměnnou, kterou je v tomto případě virus H5N1. Provedení kontrolních experimentů by zaručilo, že příčinou „pozitivních“ výsledků nebyly další složky obsažené v aplikovaném vzorku (tzn. další složky kromě viru H5N1) nebo samotný způsob provedení těchto experimentů, jako např. v tomto případě: „Three-week-old specific pathogen-free (SPF) chickens were inoculated with 1.5 ml virus by intravenous injection or with 0.1 ml into the nares.“ V tomto případě byl příčinou úhynů kuřat spíše způsob provedení „experimentu“ než virus H5N1.

Výsledky experimentů byly v řadě případů rozporuplné a neprůkazné (např. přenos viru aerosolem se nepodařilo prokázat), použité metody byly nespecifické a potenciálně produkující falešně pozitivní výsledky (testy na bázi protilátek, PCR,…), a závěry takové studie jsou proto velmi problematické.

Vzhledem k tomu, že studie, kterou SVÚ Praha zaslal, požadované vědecké důkazy neobsahuje a kritéria uvedená v žádosti nesplňuje, musí žadatelka SVÚ Praha, resp. NRL znovu požádat o zodpovězení výše uvedených 3 dotazů ohledně existence viru H5N1, jeho kauzality k ptačí chřipce a různým způsobům přenosu H5N1.

Předem děkuji

MVDr. Eva Mertlíková

zadost-o-poskytnuti-informaci-svu-ptaci-chripka-2-web.pdf (resetheus.org)


Odpověď na žádost o poskytnutí informací dle zákona č. 106/1999 Sb., ve znění pozdějších předpisů

Dne 13. 2. 2023 obdržel Státní veterinární ústav Praha Vaši žádost o poskytnutí informací dle zákona č. 106/1999 Sb., ve znění pozdějších předpisů, kterou jste opakovaně žádala o odpověď na dotazy týkající se H5N1.

Zasláním článku a odkázáním na výsledky vyhledávání ve veřejně přístupné databázi PubMed splnila Národní referenční laboratoř SVÚ Praha svoji povinnost odpovědět na daný dotaz dožadující se konkrétních vědeckých zdrojů. Národní referenční laboratoř tuto databázi nevede, není tudíž zodpovědná za kvalitu vědeckých prací v databázi nalezených, a rovněž není povinna se vyjadřovat k negativnímu názoru žadatelky na dané vědecké práce.

S pozdravem

MVDr. Kamil Sedlák, Ph.D.

ředitel SVÚ Praha

priloha_1147700370_0_odpoved-na-zadost-o-poskytnuti-informaci-dle-zakona-c.106-1999sb.-ve-zneni-pozdejsich-predpisu-web.pdf (resetheus.org)


Reakce na odpověď SVÚ Praha ohledně vyřízení žádosti o poskytnutí informací podle zák. č. 106/1999 Sb. o svobodném přístupu k informacím

SVÚ Praha zaslal dne 22.02.2023 (SVUPr/194/2023) „odpověď na žádost o poskytnutí informací dle zákona č. 106/1999 Sb., ve znění pozdějších předpisů“ tohoto znění:

„Zasláním článku a odkázáním na výsledky vyhledávání ve veřejně přístupné databázi PubMed splnila Národní referenční laboratoř SVÚ Praha svoji povinnost odpovědět na daný dotaz dožadující se konkrétních vědeckých zdrojů. Národní referenční laboratoř tuto databázi nevede, není tudíž zodpovědná za kvalitu vědeckých prací v databázi nalezených, a rovněž není povinna se vyjadřovat k negativnímu názoru žadatelky na dané vědecké práce.“

Žadatelka děkuje SVÚ Praha za zaslání odpovědi, pod kterou je podepsán a kterou vyřizuje MVDr. Kamil Sedlák, Ph.D., ředitel SVÚ Praha. Ráda by však připomněla, že např. ust. § 15 zák. č. 106/1999 Sb. o svobodném přístupu k informacím, uvádí:

§ 15

Rozhodnutí o odmítnutí žádosti

(1) Pokud povinný subjekt žádosti, byť i jen zčásti, nevyhoví, vydá ve lhůtě pro vyřízení žádosti rozhodnutí o odmítnutí žádosti, popřípadě o odmítnutí části žádosti (dále jen „rozhodnutí o odmítnutí žádosti“), s výjimkou případů, kdy se žádost odloží.“

V případě, že povinný subjekt žádosti nevyhoví, měl by vydat rozhodnutí s odůvodněním podle ust. § 15 zák. č. 106/1999 Sb. o svobodném přístupu k informacím, a ne pouze zaslat „odpověď na žádost o poskytnutí informací dle zákona č. 106/1999 Sb., ve znění pozdějších předpisů“.

Z odpovědi MVDr. Kamila Sedláka, Ph.D. není zřejmé, zda MVDr. Kamil Sedlák, Ph.D. takto sdělil svůj osobní názor a rozhodnutí o odmítnutí žádosti s odůvodněním teprve zašle, nebo zda takto pouze sdělil svůj osobní názor a rozhodnutí o odmítnutí žádosti s odůvodněním již v řádném termínu nezašle?

Účelem poskytování informací podle zák. č. 106/1999 Sb. o svobodném přístupu k informacím, zajisté není odkazování žadatelů na vyhledávání ve veřejně přístupné databázi PubMed, která podle SVÚ Praha „obsahuje po zadání hesla H5N1 přes 8500 odkazů (abstraktů nebo článků)“ ani zaslání důkazně bezcenné studie, která ani jeden ze zaslaných dotazů nezodpověděla.

S komentářem MVDr. Kamila Sedláka, Ph.D. „Národní referenční laboratoř tuto databázi nevede, není tudíž zodpovědná za kvalitu vědeckých prací v databázi nalezených, a rovněž není povinna se vyjadřovat k negativnímu názoru žadatelky na dané vědecké práce.“ žadatelka zajisté souhlasí a nikdy ani nenaznačovala, že by NRL databázi vedla a byla zodpovědná za kvalitu vědeckých prací v ní nalezených. Pokud však SVÚ Praha, resp. NRL jako odpověď na konkrétní dotazy zaslala jen jednu velmi nekvalitní a důkazně bezcennou studii, která nezodpověděla ani jeden dotaz, pak takový postup SVÚ Praha, resp. NRL poukazuje na kvalitu práce a ověřování si informací ze strany jejich odborníků.

V případě, že SVÚ Praha, resp. NRL nezašle v řádném termínu (tedy do 28.02.2023) rozhodnutí o odmítnutí žádosti nebo jiné rozhodnutí, nebude již žadatelka, z důvodu zjednodušení postupu pro obě strany, podávat stížnost na postup SVÚ Praha při vyřizování žádosti o informace a tuto odpověď MVDr. Kamila Sedláka, Ph.D. ze dne 22.02.2023 bude tedy považovat za konečnou odpověď ze strany SVÚ Praha, resp. Národní referenční laboratoře pro aviární influenzu a newcastelskou chorobu, tzn. že zaslání jedné důkazně bezcenné studie považují za uvedení vědeckých důkazů existence viru H5N1, jeho kauzality k ptačí chřipce a způsobů přenosu H5N1.

S pozdravem

MVDr. Eva Mertlíková

reakce-na-odpoved-svu-praha-ptaci-chripka-web.pdf (resetheus.org)


1 komentář u „Jaké důkazy pro původce ptačí chřipky má Státní veterinární ústav Praha?“

  1. „Ptačí chřipka“ je samozřejmě podvod, stejně jako údajný covid. V případě té takzvané ptačí chřipky jde evidentně o ekonomický nástroj, namířený proti lidem. Nesmyslným masovým likvidováním chovů drůbeže se dosáhne buď konkurenční výhody pro někoho, kdo si to zařídil, nebo celkového zdražení jedné z důležitých potravin. Ty takzvaně odborné instituce jen tupě plní zadání, aniž by projevily sebemenší odborný zájem o to, co vlastně dělají. To nejsou žádní vědci, i když si tak někteří říkají a honosí se akademickými tituly. Jsou to jen úředníci.
    Jenže oficiální „propagace“ a uznání existence té takzvané ptačí chřipky představuje ještě větší nebezpečí, protože se objevují zprávy, že zločinecká organizace WHO se chystá spustit další celosvětovou pandémii, v tomto případě údajně zmutovaného viru ptačí chřipky, který je prý ještě nebezpečnější než covid. Ti darebáci se nepochybně budou snažit „napravit“ to, že se jim ještě nepodařilo napíchat ty jedovaté „vakcíny“ do každého člověka. Vzhledem k tomu, že většina lidí nepochopila, že covid byl podvod, tak jim na to nepochybně skočí. Radši nemyslet na to, co nás ještě čeká….

    Odpovědět

Napsat komentář

Pin It on Pinterest

Share This