Durbanskou deklaraci a problematiku HIV/AIDS zmínil v pořadu Galerie osobností ze dne 9.9.2023 jeden ze signatářů Durbanské deklarace, prof. RNDr. Jan Konvalinka, CSc. V reakci na dotaz, zda zažil nějakou osobní konfrontaci s někým, kdo byl skálopevně přesvědčený o tom, že je zástupcem pavědy (nebo něčeho obdobného), uvedl:

„Zažil jste nějakou osobní konfrontaci?

Mnoho, mnoho.

S někým, kdo byl skálopevně přesvědčený, že vy jste zástupce pavědy?

Je to ještě horší, nejen pavěda, je to i to zlo! Já jsem podle nich zástupce těch gaunerů, který se domluvili na tom, že si vymysleli viry, vymysleli si covid a vydělávají na tom. A to už je potom úplně osobní nenávist, to už není nesouhlas. Dneska ráno jsem, a dělám to dvakrát týdně, jsme podepisovali odpověď lidem, kteří jsou přesvědčeni, naprosto pevně tomu věří, že ne covid, ale že viry neexistují, žádné viry neexistují. A chtěli po nás jako po ústavu Akademie věd podle paragrafu 106, což je takový ten paragraf o veřejném přístupu k informacím, abychom jim podali informace o tom, že viry existují a způsobují v tomto případě, že HIV způsobuje AIDS. Já jsem podepsal tzv. Durbanskou deklaraci, kde upozorňujeme na to, že tohle je ten případ, aby tenkrát konkrétní jihoafrický prezident udělal opatření, aby se přestal šířit AIDS v Africe, protože tenkrát oni to opravdu popírali a ministr zdravotnictví Jihoafrické republiky argumentoval, že nejlepší ochrana proti AIDS je sprcha po sexu. A my jako vědci jsme upozorňovali, ne, to nebude fungovat, je tady virus, musíte zabránit šíření viru. Máme tady lidi, kteří nevěří tomu, že existují viry a způsobují chorobu, a využívají právní argumenty pro to, aby z vás vyrazili ty informace. My jim ty informace poskytujeme, oni nám vysvětlujou, lidé, kteří bohužel nemají vzdělání, aby téhle diskuze vůbec byli schopni, tak nám přečtenými argumenty vysvětlujou, že to není pravda.

Takže vás to zaměstnává? Ten boj tady s těmi popírači?

Nás to zaměstnává, ale to by tak nevadilo, ale vono jich pořád přibývá. Takže přes všechno, co děláme, přes všechny úspěchy vědy těch lidí přibývá, já opravdu velmi kriticky přemýšlím, kde my děláme chybu…“

Znění Durbanské deklarace a odpovědi dalších signatářů jsou uvedeny v předchozím článku Jaké důkazy pro hypotézu HIV/AIDS mají čeští signatáři Durbanské deklarace? – 1. část. Níže jsou uvedeny odpovědi Jana Konvalinky za Ústav organické chemie a biochemie AV ČR, v. v. i. (minimálně se na odpovědích podílel, vzhledem k tomu, že je pod nimi podepsán) a obdobné odpovědi za Přírodovědeckou fakultu Univerzity Karlovy.

Nejděsivější částí odpovědi „vědce“ a bývalého prorektora Univerzity Karlovy pro vědu a výzkum je ta část, ve které se místo uvedení vědeckých důkazů zcela vážně odvolává na vědecký konsensus, když tvrdí, že vědecké argumenty, které ve své odpovědi uvedl, „představují jednoznačný vědecký konsensus v této problematice“ a „žadatelka se svým dotazem zahrnujícím odborně neakceptovatelné názory pokouší rozporovat ověřené, v oboru ustálené a řádně publikované vědecké závěry“.

Jan Konvalinka přitom nejdříve argumentoval „tisíci ověřenými studiemi“ („V současné době existují tisíce ověřených studií, které dohromady podávají ucelený důkaz, že HIV je etiologické agens AIDS.“) a jako příklad poté stručně popsal důkazně zcela bezcenné a dávno vyvrácené argumenty ze 2 studií R. Galla a kol., kvůli kterým bylo dokonce zahájeno formální vyšetřování, a to „na základě podezřelých údajů v jedné ze čtyř zásadních studií, které Gallova laboratoř publikovala v časopise Science 4. května 1984“ a jelikož „se objevily rozdíly mezi tím, co bylo ve studii popsáno, a tím, co bylo provedeno.“ Návrh zprávy o formálním vyšetřování, který sepsal Úřad pro vědeckou integritu Národního institutu zdraví (OSI) např. uvedl, že Popovič (jeden ze spoluautorů studie, kterou Jan Konvalinka citoval) byl obviněn „z pochybení kvůli nepravdivým tvrzením a nepřesnostem“, které se ve studii objevily, a že Gallo jako vedoucí laboratoře „vytvořil a podporoval podmínky, které vedly ke vzniku zfalšovaných/vymyšlených údajů a zfalšovaných zpráv.“ (více podrobností dále v textu)

Mimochodem, vědeckým konsensem „argumentovala“ Univerzita Karlova už dříve v případě SARS-CoV-2/COVID-19 (viz MŮŽE BÝT KONSENSUS NAKAŽLIVÝ?)

Pojďme se tedy podívat, jak takové „poskytování informací“ a vědecká argumentace v podání Jana Konvalinky v praxi vypadá.

---

Žádost o poskytnutí informací na základě zákona č. 106/1999 Sb., o svobodném přístupu k informacím

V Durbanské deklaraci publikované v časopise Nature v roce 2000 se mj. uvádí: „Důkazy o tom, že AIDS je způsoben virem HIV-1 nebo HIV-2, jsou jasné, vyčerpávající a jednoznačné a splňují nejvyšší vědecké standardy.“

Durbanskou deklaraci podepsali i zaměstnanci Ústavu organické chemie a biochemie AV ČR, v. v. i. RNDr. Olga Hrušková-Heidingsfeldová, CSc., Ing. Iva Pichová, CSc. a prof. RNDr. Jiří Vondrášek, CSc.

Obracím se na Vás s následujícím dotazem:

• Uveďte, prosím, z jakých jasných, vyčerpávajících a jednoznačných důkazů o tom, že AIDS je způsoben virem HIV, které splňují nejvyšší vědecké standardy, vycházeli při podpisu Durbanské deklarace zaměstnanci Ústavu organické chemie a biochemie AV ČR, v. v. i. RNDr. Olga Hrušková-Heidingsfeldová, CSc., Ing. Iva Pichová, CSc. a prof. RNDr. Jiří Vondrášek, CSc.

Předem děkuji

MVDr. Eva Mertlíková

https://drive.google.com/file/d/15yB2zLSEX14E7gLpEA6zP2Mfo44Cylzy/view?usp=sharing

---

---

Žádost o poskytnutí informací na základě zákona č. 106/1999 Sb., o svobodném přístupu k informacím

Dne 25.7.2023 zaslala MVDr. Eva Mertlíková (dále jen „žadatelka“) povinnému subjektu, ÚOCHB AV ČR, v. v. i., žádost o poskytnutí informací na základě zákona č. 106/1999 Sb., o svobodném přístupu k informacím, tohoto znění:

„V Durbanské deklaraci publikované v časopise Nature v roce 2000 se mj. uvádí: „Důkazy o tom, že AIDS je způsoben virem HIV-1 nebo HIV-2, jsou jasné, vyčerpávající a jednoznačné a splňují nejvyšší vědecké standardy.“

Durbanskou deklaraci podepsali i zaměstnanci Ústavu organické chemie a biochemie AV ČR, v. v. i. RNDr. Olga Hrušková-Heidingsfeldová, CSc., Ing. Iva Pichová, CSc. a prof. RNDr. Jiří Vondrášek, CSc.

Obracím se na Vás s následujícím dotazem:

• Uveďte, prosím, z jakých jasných, vyčerpávajících a jednoznačných důkazů o tom, že AIDS je způsoben virem HIV, které splňují nejvyšší vědecké standardy, vycházeli při podpisu Durbanské deklarace zaměstnanci Ústavu organické chemie a biochemie AV ČR, v. v. i. RNDr. Olga Hrušková-Heidingsfeldová, CSc., Ing. Iva Pichová, CSc. a prof. RNDr. Jiří Vondrášek, CSc.“

Povinný subjekt žádost odmítl s tímto odůvodněním: „Žádost o poskytnutí informace směřuje k poskytnutí odborného názoru, přičemž § 2 odst. 4 zákona výslovně uvádí, že povinnost poskytovat informace se netýká dotazů na názory. Povinný proto žádost odmítl.“

Povinný subjekt dále uvedl:

„Povinný nad rámec své zákonné povinnosti uvádí, že v současné době existují tisíce ověřených studií, které dohromady podávají ucelený důkaz, že HIV je etiologické agens AIDS. Například v práci Gallo et al. uveřejněné v časopisu Science v roce 1984¹ bylo ukázáno, že virus HIV (v té době označen jako HTLV-III) byl izolován ze 48 pacientů s AIDS nebo v ohrožení AIDS ze 119 lidí celkem, ale žádný HIV nebyl izolován ze 115 klinicky normálních lidí. Přehledně o tom vypovídá tabulka 1 v tomto článku na straně 502, kde je popsán metodický postup¹.“

Tabulka 1, uvedená ve studii R. Galla a kol. „Frequent Detection and Isolation of Cytopathic Retroviruses (HTLV-III) from Patients with AIDS and at Risk for AIDS“ z roku 1984 sice navozuje dojem, že virus HIV (HTLV-III) byl „izolován“ od pacientů s AIDS a pre-AIDS, avšak o řádnou izolaci a purifikaci HIV se nejednalo ani zdaleka. Izolace je definována jako oddělení objektu (HIV) od všeho ostatního, a ne jako detekce některých jevů, které jsou mu přisuzovány (aktivita reverzní transkriptázy, reakce antigen-protilátka) nebo které jsou mu podobné (retrovirové částice). Takové jevy lze použít pouze k detekci, nikoli k izolaci, a to pouze tehdy, pokud se nejprve prokáže, že každý z nich je pro daný virus specifický, a to za použití jediného platného zlatého standardu, samotného HIV, tedy „izolace HIV“. Také v dřívější studii „Isolation of a T-Lymphotropic Retroviruses from a Patient at Risk for Acquired Immune Deficiency Syndrome (AIDS)“ L. Montagniera, F. Barré-Sinoussi a kol., kteří jsou považováni za objevitele HIV, byly uvedeny stejné experimentální postupy a zjištění jako ty, které popsali Gallo a kol. Přitom v té době již existovaly důkazy o tom, že reverzní transkriptáza, reakce antigen-protilátka a zobrazení částic elektronovým mikroskopem nejsou pro retroviry specifické.

V tabulce 1 se uvádí: „Za pozitivní byly považovány vzorky vykazující více než jednu z následujících charakteristik: opakovaná detekce aktivity reverzní transkriptázy závislé na Mg²⁺ v tekutinách supernatantu; virus pozorovaný elektronovou mikroskopií; intracelulární exprese antigenů souvisejících s virem zjištěná pomocí protilátek od séropozitivních dárců nebo pomocí králičího antiséra proti viru HTLV-III; nebo přenos částic (detekovaných pomocí testů na reverzní transkriptázu nebo elektronmikroskopickým pozorováním) na lidské T-lymfocyty z pupečníkové krve, kostní dřeně nebo periferní krve.“

Ani u jednoho vzorku nebyla provedena izolace a purifikace HIV. Místo toho byla údajná pozitivita vzorků určena na základě výše uvedených nespecifických kritérií (aktivita reverzní transkriptázy, elektronová mikroskopie nebo reakce antigen-protilátka), a proto jsou takové výsledky zcela bezcenné a nedají se z nich vyvozovat žádné závěry. Kromě toho, ze 119 vzorků s AIDS nebo v ohrožení AIDS bylo pozitivních pouze 48/119 (40%) vzorků, přičemž nejnižší pozitivita vzorků byla zjištěna u kategorií zjevně nemocných pacientů: AIDS u mladistvých (37,5% pozitivita), AIDS u dospělých s Kaposiho sarkomem (30,2% pozitivita), AIDS u dospělých s oportunními infekcemi (47,6% pozitivita). Navíc z textu celé studie nikde nevyplývá, že by vyšetření vzorků bylo zaslepené.

Reverzní transkriptáza byla objevena v roce 1970 u částic retrovirů H. Teminem, S. Mizutanim a nezávisle na nich D. Baltimorem. Samotný H. Temin však již nedlouho poté objevil, že reverzní transkriptáza není pro retroviry specifická a aktivitu reverzní transkriptázy lze zjistit také u normálních, neinfikovaných buněk – viz např. studie:

• Kang CY, Temin HM. Endogenous RNA-directed DNA polymerase activity in uninfected chicken embryos. Proc Natl Acad Sci U S A. 1972 Jun;69(6):1550-4. doi: 10.1073/pnas.69.6.1550. PMID: 4338597; PMCID: PMC426746.
• Coffin JM, Temin HM. Ribonuclease-sensitive deoxyribonucleic acid polymerase activity in uninfected rat cells and rat cells infected with Rous sarcoma virus. J Virol. 1971 Nov;8(5):630-42. doi: 10.1128/JVI.8.5.630-642.1971. PMID: 4332135; PMCID: PMC376240.
• Temin HM. The cellular and molecular biology of RNA tumor viruses, especially avian leukosis-sarcoma viruses, and their relatives. Adv Cancer Res. 1974;19(0):47-104. doi: 10.1016/s0065-230x(08)60052-4. PMID: 4137243.

Toho, že reverzní transkriptáza (RNA-dependentní DNA-polymeráza) není pro retroviry specifická, si byli již v roce 1972 vědomi také F. Barré-Sinoussi a J. C. Chermann, spoluautoři (spolu s L. Montagnierem) již zmiňované studie „Isolation of a T-Lymphotropic Retroviruses from a Patient at Risk for Acquired Immune Deficiency Syndrome (AIDS)“. F. Barré-Sinoussi a J. C. Chermann se v roce 1972 zúčastnili setkání v Pasteurově ústavu. V dokumentu z tohoto setkání se mj. uvádí:

„Since oncogenic viruses have recently been found to contain RNA dependant DNA polymerase (10), we decided to test every other fraction of the gradient for this enzyme aktivity.“

„This enzymatic activity can be explained by the presence of some virus particles in these regions [sucrose density bands other than 1.16 g/ml], and since similar polymerase activity has been found in normal cells, may be mainly ascribed to the cellular enzyme.”

Skutečnosti, že reverzní transkriptáza se vyskytuje i u normálních, neinfikovaných buněk, si v té době byl vědom i Robert Gallo, který v roce 1973 uvedl: „Many laboratories subsequently reported the detection of reverse transcriptase in extracts from normal cells.” (Sarngadharan MG, Allaudeen HS, Gallo RC. Reverse transcriptase of RNA tumor viruses and animal cells. Methods in cancer research, 1976:3-47.).

Dále např. H. Varmus, nositel Nobelovy ceny za fyziologii a lékařství za objev buněčného původu retrovirálních onkogenů, ve své práci v časopise Science (Varmus H. Retroviruses. Science 1988;Vol 240, Issue 4858: pp. 1427-1435. doi: 10.1126/science.3287617) uvedl: „Although reverse transcription was first encountered in the retrovirus life cycle, it is hardly unique to retroviruses (20); it is now recognized as a widespread phenomenon in eukaryotic cells and viruses (13-15).“

Povinný subjekt dále uvedl:

„Virus byl opět detekován také transmisní elektronovou mikroskopií, jak je zobrazeno na obr. 2 (viz strana 501)¹.“

Ani tento snímek z elektronového mikroskopu žádným důkazem HIV není, protože virové částice se na snímcích z elektronového mikroskopu na základě morfologie spolehlivě určit nedají, vzhledem k možné morfologické podobnosti s ostatními částicemi, včetně částic nevirového původu. Částice podobné retrovirům se vyskytují i v kulturách, které retroviry infikovány nejsou, včetně buněčných kultur používaných pro „izolaci HIV“.

Např. ve studii (O’Hara CJ, Groopman JE, Federman M. The ultrastructural and immunohistochemical demonstration of viral particles in lymph nodes from human immunodeficiency virus-related and non-human immunodeficiency virus-related lymphadenopathy syndromes. Hum Pathol. 1988 May;19(5):545-9. doi: 10.1016/s0046-8177(88)80202-8. PMID: 3371979.), v níž bylo provedeno slepé vyšetření kontrol a testovaného materiálu, byly částice přisuzované viru HIV nalezeny u 90% (18/20) pacientů s přetrvávající generalizovanou lymfadenopatií a u 87% (13/15) pacientů s lymfadenopatiemi, které nebyly způsobeny virem HIV, což vedlo autory k závěru: „Přítomnost těchto částic sama o sobě neindikuje infekci virem HIV.“

Dále bylo zjištěno, že u mnoha živočišných buněk, které nebyly nikdy záměrně infikovány a které jsou zjevně normální, lze indukovat produkci částic, které se ve všech fyzikálních a chemických vlastnostech podobají retrovirům (Bader JP. Reproduction of RNA Tumor Viruses. In: Fraenkel-Conrat H, Wagner RR, eds. Comprehensive Virology Vol. 4. New York: Plenum Press, 1975:253-331.; případně: Wilson CA, Wong S, Muller J, Davidson CE, Rose TM, Burd P. Type C retrovirus released from porcine primary peripheral blood mononuclear cells infects human cells. J Virol. 1998 Apr;72(4):3082-7. doi: 10.1128/JVI.72.4.3082-3087.1998. PMID: 9525633; PMCID: PMC109758.).

Ze snímků z elektronového mikroskopu je navíc evidentní, že nezobrazují izolované a purifikované částice HIV. Za zmínku jistě stojí, že stejný problém se objevil i v případě studie „Isolation of a T-Lymphotropic Retroviruses from a Patient at Risk for Acquired Immune Deficiency Syndrome (AIDS)“ L. Montagniera, F. Barré-Sinoussi a kol., údajných objevitelů HIV. Luc Montagnier v rozhovoru z roku 1997 na dotaz proč byly ve studii zveřejněny elektronmikroskopické snímky údajného HIV pocházejícího z kultury, a ne z purifikovaného materiálu o hustotě 1,16 g/ml (což by měla být hustota retrovirových částic), odpověděl, že produkce viru byla tak malá, že nebylo možné zjistit, co by mohlo být v koncentrátu viru v gradientu. Nebyl k dispozici dostatek virů. Po virových částicích prý pátrali, nejdříve ve tkáních a v biopsii. Viděli sice nějaké částice, ty ale neměly morfologii typickou pro retroviry. Byly odlišné. První částice ke zhotovení snímků se jim podařilo nalézt až po obrovském úsilí trvajícím mnoho hodin. (Luc Montagnier: „There was so little production of virus it was impossible to see what might be in a concentrate of virus in the gradient. There was not enough virus to do that. Of course one looked for it, one looked for it in the tissues at the start, likewise in the biopsie… We saw some particles but they did not have the morphology typical of retroviruses. They were very different. Relatively different. So with the culture it took many hours to find the first pictures. It was a Roman effort! It’s easy to criticise after the event. What we did not have, and I have always recognised it, was that it was truly the cause of aids.“)

Charles Dauguet, odborník na elektronovou mikroskopii z Pasteurova institutu a jeden ze spoluautorů studie „Isolation of a T-Lymphotropic Retrovirus from a Patient at Risk for Acquired Immune Deficiency Syndrome (AIDS)“ v rozhovoru z roku 2005 na dotaz, jak dlouho hledal v materiálu z „purifikovaného“ gradientu, než našel první snímky viru, odpověděl, že na gradientech purifikovaného viru nejprve pracoval 15 dní. Na dotaz, zda našel virové částice, Dauguet odpověděl, že v purifikovaném viru virové částice nikdy neviděli. To, co viděli po celou dobu, byly buněčné fragmenty (debris), avšak žádné virové částice. (Dauguet: „I first worked on gradients of purified virus for 15 days.“ „We have never seen virus particles in the purified virus. What we have seen all the time was cellular debris, no virus particles.“)

Povinný subjekt dále uvedl:

„Podobně byla ukázána izolace HIV (v té době ještě uváděný jako nový lidský T-lymfotropní retrovirus (HTLV-III) u pěti pacientů s AIDS a pre-AIDS se současně prokázanou reverzní transkriptázovou aktivitou, prokázanými virus-pozitivní buňkami pomocí imunofluorescence a elektronovým mikroskopem, kde byla prokázána přítomnost viru (viz tabulka 2 na straně 499 a obrázek 1b na straně 498)².“

s uvedením odkazu na studii „Popovic, M., Sarngadharan, M. G., Read, E. & Gallo, R. C. Detection, Isolation, and Continous Production of Cytophatic Retroviruses (HTLV-III) from Patients with AIDS and Pre-AIDS. Science 224, 497-500 (1984).“

V textu této studie se uvádí: „HTLV-III byl izolován od čtyř pacientů metodou kokultivace a od jednoho pacienta bezbuněčnou infekcí těchto klonů T-buněk (tabulka 2). Přenos byl sledován pomocí aktivity reverzní transkriptázy, pomocí elektronové mikroskopie a exprese virového proteinu. Když byly takto infikované buňky H4 fixovány acetonem a testovány pomocí králičího antiséra proti HTLV-III a pomocí séra od pacienta E.T., procento pozitivních buněk se pohybovalo mezi 5 a 80 procenty.“

Přestože je tabulka 2 označena jako „Izolace HTLV-III od pacientů s AIDS a pre-AIDS.“, tak řádná izolace a purifikace HTLV-III nebyla ani v tomto případě provedena. Za důkazy přenosu HTLV-III byly opět považovány nespecifické metody, jako měření aktivity reverzní transkriptázy, elektronová mikroskopie a reakce antigen-protilátka.

Navíc „pozitivita“ těchto 5 vzorků nebyla vůbec průkazná. Naměřené hodnoty aktivity reverzní transkriptázy, uvedené v tabulce 2, u těchto 5 vzorků jsou: 0.25; 6.3; 0.24; 0.13 a 3.2 x10⁴ cpm. Radioaktivita pozadí, tj. radioaktivita v případě neinfikovaných vzorků, přitom může být až 0,4 x10⁴ cpm (Lee MH, Sano K, Morales FE, et al. Sensitive Reverse Transcriptase Assay to Detect and Quantitate Human Immimodeficiency Virus. J Clin Microb 1987;25:1717-1721.) Z 5 vzorků byly tedy na aktivitu reverzní transkriptázy pozitivní pouze 2 vzorky. Elektronová mikroskopie byla provedena jen u 3 vzorků z 5. Podíl pozitivních buněk po reakci s králičím antisérem byl v průměru pouhých 53%, a v případě reakce vzorků se sérem od pacienta E.T. dokonce jen 19% (přičemž z 5 vzorků byly vyšetřeny jen 3 vzorky). Zásadním problémem u reakcí antigen-protilátka u studií R. Galla a kol., L. Montagniera a kol., ale i studií všech ostatních autorů, je to, že ani v jedné z nich nebyla provedena izolace a purifikace HIV. Vytvořit spolehlivé testy na bázi protilátek bez tohoto kroku není možné a uvedené výsledky jsou tak zcela bezcenné.

Ze snímku z elektronového mikroskopu na obrázku 1b je evidentní, že se opět nejedná o snímek izolovaných a purifikovaných částic, ale o snímek buněk s údajnými extracelulárními částicemi viru. To, že se jedná o částice viru, je pouze tvrzení autorů studie, které však nijak neprokázali.

Tvrzení R. Galla v uvedených studiích je navíc nutno brát s velkou obezřetností, vzhledem k níže uvedeným zjištěním:

Pasteurův institut v roce 1985 tvrdil, že Gallo si při vývoji krevního testu virus LAV (HIV) přisvojil. Následný konflikt, který se dostal až před americké soudy, byl nakonec urovnán dohodou, kterou v roce 1987 podepsali Gallo, Montagnier, americký prezident Reagan a francouzský premiér Chirac. Gallo a Montagnier byli podle této dohody prohlášeni za spoluobjevitele HIV. Tento konflikt nicméně přitáhl pozornost investigativního novináře Johna Crewdsona a amerického senátora Johna Dingella. V listopadu 1989 zveřejnil Crewdson v novinách Chicago Tribune obsáhlý článek „s obviněním, že Robert C. Gallo ukradl francouzským vědcům virus, o kterém zjistil, že je příčinou AIDS.“ (Culliton BJ. Gallo inquiry takes puzzling new turn. Science. 1990 Oct 12;250(4978):202-3. doi: 10.1126/science.2218520. PMID: 2218520.)

To vedlo k internímu vyšetřování obvinění ze strany Národního institutu zdraví (NIH) s tím, že na činnost interní komise dohlížela externí komise složená z odborníků, ale nezainteresovaných osob (vedená biochemikem Fredericem Richardsem z Yale University). (Culliton BJ. Inside the Gallo probe. Science. 1990 Jun 22;248(4962):1494-8. doi: 10.1126/science.2193398. PMID: 2193398.)

Po tomto šetření, které bylo zaměřené na zjišťování faktů, Richardsova komise trvala na formálním vyšetřování, a to „na základě podezřelých údajů v jedné ze čtyř zásadních studií, které Gallova laboratoř publikovala v časopise Science 4. května 1984.“ (Hamilton DP. What Next in the Gallo Case?. Science. 1991 Nov 15;Vol 254, Issue 5034. pp. 944-945. DOI: 10.1126/science.1948080) V této studii, která byla první ze série čtyř studií, jejímž hlavním autorem byl Mikuláš Popovič, „se objevily rozdíly mezi tím, co bylo ve studii popsáno, a tím, co bylo provedeno.“ Návrh zprávy o formálním vyšetřování, který sepsal Úřad pro vědeckou integritu Národního institutu zdraví (OSI), byl zveřejněn v září 1991. Návrh zprávy uváděl, že Popovič byl obviněn „z pochybení kvůli nepravdivým tvrzením a nepřesnostem“, které se ve studii objevily, a že Gallo jako vedoucí laboratoře „vytvořil a podporoval podmínky, které vedly ke vzniku zfalšovaných/vymyšlených údajů a zfalšovaných zpráv.“ Gallovo jednání však nebylo považováno za jednání „naplňující formální definici pochybení“. (Palca J. Draft of Gallo report sees the light of day. Science. 1991 Sep 20;253(5026):1347-8. doi: 10.1126/science.1896841. PMID: 1896841.)

Konečný návrh zprávy OSI, dokončený v lednu 1992, byl okamžitě kritizován Richardsovým týmem i senátorem Dingellem. To vedlo k přezkoumání zprávy OSI Úřadem pro integritu výzkumu (ORI), který shledal Galla vinným z vědeckého pochybení. Nicméně toto vědecké pochybení prý nepopírá hlavní zjištění studie v časopise Science z roku 1984. (Cohen J. HHS: Gallo guilty of misconduct. Science. 1993 Jan 8;259(5092):168-70. doi: 10.1126/science.8380653. PMID: 8380653.) Jinými slovy, navzdory výše uvedeným závěrům je v současné době stále přijímáno tvrzení, že R. Gallo a kol. prokázali, že HIV je příčinou AIDS.

Žadatelka povinnému subjektu pro informaci přikládá odkazy na některé z dokumentů, které studie R. Galla a kol. a L. Montagniera a kol. a jejich tvrzení o HIV/AIDS jednoznačně vyvrátily:

Has Gallo proven the role of HIV in AIDS? (překlad do češtiny: Prokázal Robert Gallo roli HIV při vzniku AIDS?)

A CRITICAL ANALYSIS OF MONTAGNIER’S 1983 „SEMINAL“ PAPER

A critique of the Montagnier evidence for the HIV/AIDS hypothesis (překlad do češtiny: Kritika Montagnierových důkazů pro hypotézu HIV/AIDS)

IS HIV THE CAUSE OF AIDS? (překlad do češtiny: Je virus HIV příčinou AIDS?)

Povinný subjekt dále uvedl:

„Výše uvedené jsou jen nejdůležitější výňatky z citovaných prací, pro úplnost je nutné přečíst celé citované články, které jsou dostupné například skrze Národní technickou knihovnu.“

Žadatelka má citované články velmi detailně prostudované, stejně jako studii „Isolation of a T-Lymphotropic Retroviruses from a Patient at Risk for Acquired Immune Deficiency Syndrome (AIDS)“ L. Montagniera, F. Barré-Sinoussi a kol., ale ani v jedné z těchto studiíí, stejně jako ve studiích dalších autorů, bohužel žádné důkazy HIV jako původce AIDS, a dokonce ani žádné důkazy existence HIV, nenašla. Ke stejnému závěru o neexistenci těchto důkazů dospěli také odborníci po celém světě. Např. na webových stránkách skupiny Rethinking AIDS je uveden seznam více než 1000 odborníků plus dalších téměř 2000 osob zpochybňujících hypotézu HIV/AIDS a požadujících její vědecké přezkoumání. Poslední aktualizace tohoto seznamu byla provedena v prosinci 2012. V dnešní době, po více než 10 letech, by byl tento seznam zajisté několikanásobně delší.

Žadatelka by také poznamenala, že tyto a další vědecké studie jsou již v dnešní době běžně přístupné na internetu a nemusí se tedy shánět např. skrze Národní technickou knihovnu.

Povinný subjekt v poučení uvedl:

„Proti odmítnutí žádosti lze v souladu s § 16 odst. 1 zákona podat odvolání, a to ve lhůtě 15 dnů od doručení tohoto rozhodnutí. Odvolání se podává u povinného subjektu. O odvolání rozhoduje nadřízený orgán, kterým je Úřad pro ochranu osobních údajů.“

Povinný subjekt žádost o poskytnutí informací zaslanou žadatelkou dne 25.7.2023 sice odmítl, ale vzápětí informaci „nad rámec své zákonné povinnosti“ poskytl. Poskytnutím informace (přestože informace, které povinný subjekt uvedl, žádné vědecké důkazy o HIV jakožto původci AIDS neobsahují) tak znemožnil žadatelce podat odvolání proti jeho rozhodnutí o odmítnutí žádosti.

Povinný subjekt uvedl, že důvodem pro odmítnutí žádosti bylo to, že „žádost o poskytnutí informace směřuje k poskytnutí odborného názoru, přičemž § 2 odst. 4 zákona výslovně uvádí, že povinnost poskytovat informace se netýká dotazů na názory.“ Žadatelka se přitom na názor povinného subjektu na danou problematiku vůbec neptala. Jmenovaní zaměstnanci Ústavu organické chemie a biochemie AV ČR, v. v. i. podpisem Durbanské deklarace svůj názor ohledně HIV jako původce AIDS již jasně vyjádřili. Ze žádosti je přitom evidentní, že žadatelka požadovala uvedení vědeckých důkazů, z jakých při podpisu Durbanské deklarace jmenovaní zaměstnanci vycházeli.

Dále není zřejmé, z jakého důvodu povinný subjekt „nad rámec své zákonné povinnosti“ uvedl výše uvedené informace ze studií „Frequent Detection and Isolation of Cytopathic Retroviruses (HTLV-III) from Patients with AIDS and at Risk for AIDS“ a „Detection, Isolation, and Continous Production of Cytophatic Retroviruses (HTLV-III) from Patients with AIDS and Pre-AIDS“ R. Galla a kol., když ani jedna z nich důkazy pro hypotézu HIV jako původce AIDS neobsahuje.

Vzhledem k výše uvedeným problémům v odpovědi povinného subjektu tedy žadatelka svoji žádost o poskytnutí informací na základě zák. č. 106/1999 Sb. ještě jednou zopakuje a doufá, že ji povinný subjekt řádně vyřídí:

V Durbanské deklaraci publikované v časopise Nature v roce 2000 se mj. uvádí: „Důkazy o tom, že AIDS je způsoben virem HIV-1 nebo HIV-2, jsou jasné, vyčerpávající a jednoznačné a splňují nejvyšší vědecké standardy.“

Durbanskou deklaraci podepsali i zaměstnanci Ústavu organické chemie a biochemie AV ČR, v. v. i. RNDr. Olga Hrušková-Heidingsfeldová, CSc., Ing. Iva Pichová, CSc. a prof. RNDr. Jiří Vondrášek, CSc.

Obracím se na Vás s následujícím dotazem:

• Uveďte, prosím, z jakých jasných, vyčerpávajících a jednoznačných důkazů o tom, že AIDS je způsoben virem HIV, které splňují nejvyšší vědecké standardy, vycházeli při podpisu Durbanské deklarace zaměstnanci Ústavu organické chemie a biochemie AV ČR, v. v. i. RNDr. Olga Hrušková-Heidingsfeldová, CSc., Ing. Iva Pichová, CSc. a prof. RNDr. Jiří Vondrášek, CSc.

Předem děkuji

MVDr. Eva Mertlíková

https://drive.google.com/file/d/1ZtrwWDaR3MglTrAnbofFlvpmaVMVthcH/view?usp=sharing

---

---

Žádost o poskytnutí informací na základě zákona č. 106/1999 Sb., o svobodném přístupu k informacím

Dne 2.8.2023 zaslala MVDr. Eva Mertlíková (dále jen „žadatelka“) povinnému subjektu, ÚOCHB AV ČR, v. v. i. (dále jen „povinný subjekt“), žádost o poskytnutí informací na základě zákona č. 106/1999 Sb., o svobodném přístupu k informacím (dále jen „zákon“), tohoto znění:

• Uveďte, prosím, z jakých jasných, vyčerpávajících a jednoznačných důkazů o tom, že AIDS je způsoben virem HIV, které splňují nejvyšší vědecké standardy, vycházeli při podpisu Durbanské deklarace zaměstnanci Ústavu organické chemie a biochemie AV ČR, v. v. i. RNDr. Olga Hrušková-Heidingsfeldová, CSc., Ing. Iva Pichová, CSc. a prof. RNDr. Jiří Vondrášek, CSc.“

Povinný subjekt žádost odmítl na základě ust. § 2 odst. 4 zákona, jelikož dotazy žadatelky se podle povinného subjektu týkají názoru povinného subjektu, resp. jeho zaměstnanců. Svůj názor na danou věc a radu ohledně dalšího postupu žadatelky však povinný subjekt neopomněl uvést v odůvodnění odmítnutí žádosti:

„Povinný konstatuje, že vědecké argumenty, které ve své odpovědi ze dne 26.7.2023 uvedl, představují jednoznačný vědecký konsensus v této věci, přičemž z žádosti žadatelky ze dne 2.8.2023 je zjevné, že žadatelce chybí kvalifikace pro plné pochopení etablované problematiky. Domnívá-li se žadatelka, že potřebnou kvalifikací disponuje, může se obrátit se svými závěry na odborné publikace a vést odbornou polemiku odpovídající vědeckým kritériím v oboru, nikoli zneužíváním zákona.“

Vzhledem k tomu, že Durbanská deklarace byla reakcí na lékaře a vědce, kteří již od počátku hypotézy HIV/AIDS poukazují na to, že není vědecky prokázaná, a požadují proto její přehodnocení, se dá opravdu jen těžko mluvit o „jednoznačném vědeckém konsensu v této věci“. Navíc odvolávat se na konsensus v případě určitého onemocnění a jeho údajného původce, namísto uvedení konkrétních vědeckých důkazů pro takové tvrzení, je opravdu neuvěřitelné a nevědecké.

Dosavadní odpovědi povinného subjektu by se daly shrnout tak, že povinný subjekt žádost ze dne 25.7.2023 sice odmítl, ale zároveň informaci „nad rámec své zákonné povinnosti“ poskytl, přičemž jako příklad z „tisíců ověřených studií, které dohromady podávají ucelený důkaz, že HIV je etiologické agens AIDS,“ citoval ze 2 studií, které však ve skutečnosti žádné takové důkazy neobsahují. V další odpovědi se povinný subjekt odvolal na vědecký konsensus a chybějící kvalifikaci žadatelky, přičemž důvod pro své tvrzení nijak nevysvětlil. Vzhledem k tomu, že povinný subjekt místo vědeckých důkazů pro tvrzení, že HIV je etiologické agens AIDS, pouze citoval ze 2 důkazně bezcenných studií, není zřejmé, z jakého důvodu takovou odpověď uvedl a na základě čeho kvalifikaci pro plné pochopení etablované problematiky prokázal samotný povinný subjekt.

Povinný subjekt dále žadatelce doporučil, aby se se svými závěry obrátila na „odborné publikace“. Žadatelka nevidí důvod, proč se obracet na „odborné publikace“, když cílem její žádosti bylo zjistit, na základě jakých vědeckých důkazů uvedení zaměstnanci ÚOCHB AV ČR, v. v. i. Durbanskou deklaraci podepsali. Žadatelka přitom RNDr. Olgu Hruškovou-Heidingsfeldovou, CSc., Ing. Ivu Pichovou, CSc., prof. RNDr. Jiřího Vondráška, CSc, ale i prof. RNDr. Jana Konvalinku, CSc. ohledně Durbanské deklarace nejprve kontaktovala prostřednictvím e-mailu, ale kromě RNDr. Olgy Hruškové-Heidingsfeldové, CSc. jí nikdo neodpověděl. Až poté se tedy obrátila na povinný subjekt, jako jejich zaměstnavatele, prostřednictvím žádosti o poskytnutí informací na základě zákona č. 106/1999 Sb., o svobodném přístupu k informacím.

Odmítnutí žádosti o poskytnutí informací, citace 2 důkazně bezcenných studií a mlčení ze strany výše uvedených signatářů Durbanské deklarace jsou opravdu zvláštní vzhledem k tomu, že Durbanská deklarace měla být (podle vyjádření RNDr. Marie Brůčkové, CSc. ve Zprávách CEM (SZÚ, Praha) 2000; 9(7): 283-284.) „stručnou, jasnou a srozumitelnou reakcí na znovu se vynořující názory skupiny ‚AIDS disidentů‘, kteří popírají virus HIV jako vyvolavatele onemocnění AIDS a AIDS jako infekční, přenosné onemocnění.“ Pro signatáře Durbanské deklarace by uvedení vědeckých důkazů zajisté neměl být problém a měli by tak příležitost tvrzení „AIDS disidentů“ o chybějících vědeckých důkazech argumentačně vyvrátit. To mělo být také hlavním cílem Durbanské deklarace, který se však ve skutečnosti nepodařilo naplnit vzhledem k tomu, že v samotné Durbanské deklaraci nejsou pro tvrzení „Důkazy o tom, že AIDS je způsoben virem HIV-1 nebo HIV-2, jsou jasné, vyčerpávající a jednoznačné a splňují nejvyšší vědecké standardy.“ uvedeny, kromě důkazně velmi slabých studií a komentářů, žádné vědecké důkazy. Uvedením vědeckých důkazů by povinný subjekt měl navíc příležitost ukázat svoji kvalifikaci pro plné pochopení etablované problematiky.

Uveďte, která z možností a), nebo b) je platná:

1. RNDr. Olga Hrušková-Heidingsfeldová, CSc., Ing. Iva Pichová, CSc., prof. RNDr. Jiří Vondrášek, CSc. a prof. RNDr. Jan Konvalinka, CSc. Durbanskou deklaraci podepsali, přestože nejsou schopni uvést ani jeden vědecký důkaz pro tvrzení, že AIDS je způsoben virem HIV.
2. RNDr. Olga Hrušková-Heidingsfeldová, CSc., Ing. Iva Pichová, CSc., prof. RNDr. Jiří Vondrášek, CSc. a prof. RNDr. Jan Konvalinka, CSc. Durbanskou deklaraci podepsali a pro tvrzení, že AIDS je způsoben virem HIV, jsou schopni uvést konkrétní vědecké důkazy. V takovém případě tyto vědecké důkazy uveďte.

Předem děkuji

MVDr. Eva Mertlíková

https://drive.google.com/file/d/1jvBo_fM4XCcSoubrWl87L_jZntV-7LZE/view?usp=sharing

---

---

Žádost o poskytnutí informací na základě zákona č. 106/1999 Sb., o svobodném přístupu k informacím

V Durbanské deklaraci publikované v časopise Nature v roce 2000 se mj. uvádí: „Důkazy o tom, že AIDS je způsoben virem HIV-1 nebo HIV-2, jsou jasné, vyčerpávající a jednoznačné a splňují nejvyšší vědecké standardy.“

Durbanskou deklaraci podepsal i zaměstnanec Univerzity Karlovy prof. RNDr. Jan Konvalinka, CSc.

Obracím se na Vás s následujícím dotazem:

• Uveďte, prosím, z jakých jasných, vyčerpávajících a jednoznačných důkazů o tom, že AIDS je způsoben virem HIV, které splňují nejvyšší vědecké standardy, vycházel při podpisu Durbanské deklarace zaměstnanec Univerzity Karlovy prof. RNDr. Jan Konvalinka, CSc.

Předem děkuji

MVDr. Eva Mertlíková

https://drive.google.com/file/d/1HYarAy-rRs1WeNECxCxu5G59CnK-1oe1/view?usp=sharing

---

---

Žádost o poskytnutí informací na základě zákona č. 106/1999 Sb., o svobodném přístupu k informacím

Dne 24.7.2023 zaslala MVDr. Eva Mertlíková (dále jen „žadatelka“) povinnému subjektu žádost o poskytnutí informací na základě zákona č. 106/1999 Sb., o svobodném přístupu k informacím (dále jen „zákon“), s tímto dotazem:

„Uveďte, prosím, z jakých jasných, vyčerpávajících a jednoznačných důkazů o tom, že AIDS je způsoben virem HIV, které splňují nejvyšší vědecké standardy, vycházel při podpisu Durbanské deklarace zaměstnanec Univerzity Karlovy prof. RNDr. Jan Konvalinka, CSc.“

Povinný subjekt žádost dne 15.8.2023 na základě ust. § 2 odst. 4 zákona odmítl, jelikož podle názoru povinného subjektu se povinnost poskytnutí informací dle tohoto zákona netýká dotazů na názory, tj. ani na názory vědecké. Žadatelka se přitom na názor na danou problematiku vůbec neptala. Prof. RNDr. Jan Konvalinka, CSc. podpisem Durbanské deklarace svůj názor ohledně HIV jako původce AIDS již jasně vyjádřil a ze žádosti je evidentní, že žadatelka požadovala uvedení vědeckých důkazů, z jakých při podpisu Durbanské deklarace vycházel.

Navíc tím, že povinný subjekt žádost žadatelky sice odmítl, ale vzápětí nad rámec své zákonné povinnosti odpověď (i když bez požadovaných vědeckých důkazů) poskytl, znemožnil tak žadatelce podat odvolání proti jeho rozhodnutí o odmítnutí žádosti.

Povinný subjekt nad rámec své zákonné povinnosti odpověď s požadovanými informacemi poskytl, přičemž se jednalo o totožné informace, které byly žadatelce poskytnuty již dříve prostřednictvím odpovědi jiného povinného subjektu, Ústavu organické chemie a biochemie Akademie věd České republiky, v. v. i., jehož je prof. RNDr. Jan Konvalinka, CSc. (kterého se předmětná žádost týká) ředitelem, kdy povinný subjekt uvedl citace z těchto 2 studií:

1. Gallo, R. C. et al. Frequent Detection and Isolation of Cytopathic Retroviruses (HTLV-III) from Patients with AIDS and at Risk for AIDS. Science 224, 500-502 (1984).
2. Popovic, M., Sarngadharan, M. G., Read, E. & Gallo, R. C. Detection, Isolation, and Continous Production of Cytophatic Retroviruses (HTLV-III) from Patients with AIDS and Pre-AIDS. Science 224, 497-500 (1984).

Ani jedna ze studií však požadované vědecké důkazy neobsahuje, jelikož všechny údajné důkazy jsou pro virus HIV nespecifické (aktivita reverzní transkriptázy, reakce antigen-protilátka, snímky údajného viru z elektronového mikroskopu), a mohou se vyskytovat dokonce i u normálních, zdravých organismů. Podrobné vyjádření k oběma studiím, včetně několika vědeckých prací, které údajné důkazy uvedené v těchto 2 studiích jednoznačně vyvrátily, uvedla žadatelka již v odpovědi Ústavu organické chemie a biochemie Akademie věd České republiky, v. v. i. Není tedy jasné, z jakého důvodu prof. RNDr. Jan Konvalinka, CSc. znovu argumentoval těmito 2 důkazně bezcennými studiemi.

• Prof. RNDr. Jan Konvalinka, CSc. je zřejmě přesvědčen o tom, že uvedené studie „Frequent Detection and Isolation of Cytopathic Retroviruses (HTLV-III) from Patients with AIDS and at Risk for AIDS“ a „Detection, Isolation, and Continous Production of Cytophatic Retroviruses (HTLV-III) from Patients with AIDS and Pre-AIDS“ vědecké důkazy pro tvrzení, že AIDS je způsoben virem HIV, obsahují. Uveďte proto konkrétní vědecké důkazy, které jednoznačně prokázaly, že původcem AIDS je právě virus HIV. Nespecifické důkazy typu detekce aktivity reverzní transkriptázy, reakce antigen-protilátka a snímky údajného viru z elektronového mikroskopu už znovu neuvádějte, protože takové nálezy nejsou pro HIV specifické a vyskytují se i u normálních, zdravých organismů.

Předem děkuji

MVDr. Eva Mertlíková

https://drive.google.com/file/d/1nR-2-AsiaVIP7RLWuvXsRd1FTIhdk9sv/view?usp=sharing

---

---