Je asymptomatický a presymptomatický přenos hoax?

Eva Mertlíková

4. 2. 2021

Překlad

Zdroj

Žádost o poskytnutí informací na základě zákona č. 106/1999 Sb. o svobodném přístupu k informacím

Obracím se na Vás s žádostí o poskytnutí přesné citace vědecké publikace, která vědeckym, tzn. ověřitelnym a opakovatelnym zpusobem dokládá:

1) kdy a kým byl při detekci „de novo“ virus SARS-CoV-2 řádně izolován, tzn. že virové částice byly purifikovány a izolovány pomocí centrifugace s hustotním gradientem. Důkaz, že k takové izolaci došlo, byl doložen fotografií koncentrovaných izolovaných virových částic. Z takto izolovaných částic byla vyextrahována molekula RNA, gelovou elektroforézou změřena její velikost a sekvenováním standardně dlouhých sekvencí sestaven její řetězec. Proteiny izolovaných virových částic byly biochemicky analyzovány.

2) u takto doloženého viru SARS-CoV-2 byla prokázána příčinná souvislost k onemocnění COVID-19, a je tedy oprávněné považovat jej za původce tohoto onemocnění.

3) u virových onemocnění s velkým potenciálem šíření je možný přenos infekce 1-2 dny před vypuknutím prvních příznaků (plané neštovice), od konce inkubační doby (zarděnky), či s objevením se prvních nespecifických příznaků (spalničky, příušnice).

4) při nosičství přetrvává na sliznici, na kůži nebo v organismu hostitele infekční agens, které se dočasně, periodicky nebo trvale vylučuje do okolního prostředí. Hostitel nejeví známky nemoci, agens je však schopno vyvolat onemocnění u jiných osob.

Odůvodnění:

Vysvětlení k výše uvedeným dotazům je uvedeno v části II. tohoto odůvodnění.

V části I. je reakce na odpověď SZÚ na žádost o poskytnutí informací na základě zákona č. 106/1999 Sb. ze dne 18.1.202

V odkazu SZÚ na stránky ECDC https://www.ecdc.europa.eu/en/covid-19/latest-evidence/transmission se uvádí:

„Přenos COVID-19

Aktuálně dostupné důkazy naznačují, že COVID-19 může být přenášen z člověka na člověka několika různými způsoby. V přehledové studii publikované La Rosou a kol. [1] je primárním způsobem přenosu lidských koronavirů kontakt mezi lidmi prostřednictvím kapének z dýchacích cest generovaných dýcháním, kýcháním, kašláním atd., jakož i kontakt (přímý kontakt s infikovaným subjektem nebo nepřímý kontakt prostřednictvím přenosu viru rukama z kontaminovaných předmětů do úst, nosu nebo očí). Infekcí se rozumí hlavně přenos prostřednictvím velkých kapének z dýchacích cest obsahujících virus SARS-CoV-2. Přenos prostřednictvím aerosolů byl také implikován, ale relativní role velkých kapének a aerosolů je stále nejasná. Nepřímý přenos prostřednictvím předmětů, které byly kontaminovány respiračními sekrety, je považován za možný, i když přenos prostřednictvím kontaminovaných předmětů dosud nebyl zdokumentován. (zvýraznění doplněno)

Důkazy o přenosu SARS-CoV-2 jsou k dispozici z nedávné zvířecí studie na fretkách, které jsou považovány za vhodné zvířecí modely pro lidské respirační infekce, která hodnotila přenos v experimentálním prostředí [2]. Zjištění naznačují, že mezi zvířaty dochází k přímému přenosu a virus může být vylučován několika cestami s rychlým přenosem na naivní hostitele v těsném kontaktu s infikovanými hostiteli. Důkazy o přenosu vzduchem jsou považovány za méně spolehlivé než důkazy o přenosu přímým kontaktem mezi infikovanými zvířaty a naivními zvířaty. (zvýraznění doplněno)

Z použitých výrazů v textu (zvýraznění doplněno) jako naznačují, může být, nejasná, považován za možný, nebyl zdokumentován a méně spolehlivé vyplývá, že se jedná o ničím nepodložené domněnky a teorie.

Odkaz č. 1 je na studii La Rosa G, Bonadonna L, Lucentini L, Kenmoe S, Suffredini E. Coronavirus in water environments: Occurrence, persistence and concentration methods – A scoping review. Water Research. 2020 2020/07/15/;179:115899

Jedná se o přehledovou studii prací, zkoumajících koronaviry ve vodním prostředí. Tato studie se přenosem koronavirů prostřednictvím kapének nebo aerosolů vůbec nezabývá. Citace

„Lidské koronaviry jsou respirační patogeny a jejich primárním způsobem přenosu je kontakt mezi lidmi prostřednictvím kapének z dýchacích cest generovaných dýcháním, kýcháním, kašláním atd., jakož i kontakt (přímý kontakt s infikovaným subjektem nebo nepřímý kontakt prostřednictvím přenosu viru rukama z kontaminovaných předmětů do úst, nosu nebo očí).“

je uvedena pouze jako obecná informace o koronavirech, se zaměřením této studie nesouvisí a studie tedy toto tvrzení vůbec neprokazuje.

Odkaz č. 2: Kim Y, Kim S, Kim S, Kim E, Park S, Yu K, et al. Infection and rapid transmission of sars-cov-2 in ferrets. Cell host & microbe. 2020.

Studie zkoumá v experimentálním prostředí přenos SARS-CoV-2 mezi skupinami fretek. Důkaz infekce je založen na detekci RNA pomocí RT-PCR, histopatologii a imunohistochemii. Jedinými klinickými příznaky, které se u fretek vyvinuly, byly zvýšená tělesná teplota, snížená aktivita a u infikovaných fretek (kterým byl vzorek aplikován intranazálně) ještě občasný kašel. U některých údajně nakažených fretek se neobjevily žádné příznaky. Není vyloučeno, že výše uvedené mírné, nespecifické klinické příznaky byly způsobeny samotným experimentem a opakovaným odběrem vzorků. Údaje o kontrolní skupině jsou nedostatečné.

Autoři zmiňují i práci Bao et al. (2020), která z klinických příznaků zaznamenala pouze úbytek hmotnosti u hACE2 transgenních myší; nebyly však pozorovány žádné další klinické příznaky, jako kašel nebo horečka.

Zmiňovaných 99 citací na stránkách ECDC se netýká jen asymptomatického a presymptomatického přenosu, ale většina odkazů se týká přenosu v různých komunitních prostředích.

V části Role asymptomatických a pre-symptomatických jedinců jsou uvedeny informace s následujícími odkazy:

Odkaz č. 3: Lavezzo E, Franchin E, Ciavarella C, Cuomo-Dannenburg G, Barzon L, Del Vecchio C, et al. Suppression of a SARS-CoV-2 outbreak in the Italian municipality of Vo‘. Nature. 2020 Jun 30

Tato studie byla analyzována v části III. odůvodnění k žádosti o poskytnutí informací podle zák. č. 106/1999 ze dne 18.1.2021., asymptomatický přenos neprokazuje a data z této studie poukazují na problém falešné pozitivity testů.

Odkaz č. 24: Ministry of Health, Labour and Welfare, Japan. Coronavirus disease 2019 (COVID- 19) situation within and outside the country [Internet]. Tokyo: Ministry of Health, Labour and Welfare.; 2020 [updated 10 March 2020]. https://www.mhlw.go.jp/stf/seisakunitsuite/bunya/newpage_00032.html

Jedná se o odkaz na tiskovou konferenci japonského Ministerstva zdravotnictví a vědeckým důkazem není.

Odkaz č. 25: Mizumoto K, Kagaya K, Zarebski A, Chowell G. Estimating the asymptomatic proportion of coronavirus disease 2019 (COVID-19) cases on board the Diamond Princess cruise ship, Yokohama, Japan, 2020. Eurosurveillance. 2020;25(10):2000180.

Autoři na začátku práce uvádějí: „V této studii jsme provedli statistickou modelovací analýzu k odhadu podílu asymptomatických jedinců mezi těmi, kteří měli pozitivní test na SARS-CoV-2…“ Asymptomatický přenos cílem práce vůbec nebyl.

Odkaz č. 26: Ki M. Epidemiologic characteristics of early cases with 2019 novel coronavirus (2019-nCoV) disease in Korea. Epidemiol Health. 2020;42(0):e2020007-0

Práce pouze uvádí, že mezi prvními 28 případy onemocnění v Koreji, způsobeného novým koronavirem, byly 3 případy asymptomatické, s pozitivním testem RT-PCR. Asymptomatický přenos nebyl prokázán.

Odkaz č. 27: European Centre for Disease Prevention and Control (ECDC). Personal protective equipment (PPE) needs in healthcare settings for the care of patients with suspected or confirmed novel coronavirus (2019-nCoV) [Internet]. Stockholm: ECDC; 2020. Available from: https://www.ecdc.europa.eu/sites/default/files/documents/novel-coronavirus-personal-protective- equipmentneeds-healthcare-settings.pdf

Dokument ECDC uvádí informace a doporučení ohledně osobních ochranných pomůcek.

Odkaz č. 28: Nishiura H, Kobayashi T, Miyama T, Suzuki A, Jung SM, Hayashi K, et al. Estimation of the asymptomatic ratio of novel coronavirus infections (COVID-19). International journal of infectious diseases : IJID : official publication of the International Society for Infectious Diseases. 2020 May;94:154-5

Autoři článku pouze navrhují způsob matematického výpočtu podílu asymptomatických případů.

Odkaz č. 29: Arons MM, Hatfield KM, Reddy SC, Kimball A, James A, Jacobs JR, et al. Presymptomatic SARS-CoV-2 Infections and Transmission in a Skilled Nursing Facility. New England Journal of Medicine. 2020;382(22):2081- 90.

Studie popisuje výskyt COVID-19 v zařízení s kvalifikovanou pečovatelskou službou, při kterém se u části obyvatel zařízení objevily příznaky připisované COVID-19, část zůstala asymptomatická a u 24 původně asymptomatických jedinců se během následujícího týdne objevily nespecifické příznaky horečky, kašle a malátnosti. Diagnóza COVID-19 byla stanovena jen na základě pozitivního testu RT-PCR. Závěrem práce bylo, že existuje možnost, že asymptomatičtí a presymptomatičtí pacienti mohli přispět k šíření nákazy. Žádný přenos však nebyl prokázán.

Odkaz č. 30: Lee S, Kim T, Lee E, Lee C, Kim H, Rhee H, et al. Clinical Course and Molecular Viral Shedding Among Asymptomatic and Symptomatic Patients With SARS-CoV-2 Infection in a Community Treatment Center in the Republic of Korea. JAMA Internal Medicine. 2020

Práce porovnává hodnoty Ct u testu RT-PCR a rizikem přenosu z asymptomatických jedinců se nezabývá. Na konci práce ještě poznamenávají, že „Je důležité poznamenat, že detekce virové RNA neznamená, že je přítomen infekční virus, schopný přenosu.“

Odkaz č. 31: Luo S-H, Liu W, Liu Z-J, Zheng X-Y, Hong C-X, Liu Z-R, et al. A confirmed asymptomatic carrier of 2019 novel coronavirus (SARS-CoV-2). Chinese Medical Journal. 9000;Publish Ahead of Print

Práce popisuje případ asymptomatické ženy, jejíž diagnóza COVID-19 byla stanovena jen na základě pozitivních testů RT-PCR. Autoři práce vyvodili cestu přenosu na základě epidemiologických informací. Prokázáno však nic nebylo.

Odkaz č. 32: Cereda D, Tirani M, Rovida F, Demicheli V, Ajelli M, Poletti P, et al. The early phase of the COVID-19 outbreak in Lombardy, Italy [Internet]. 2020 [updated 20 March 2020]. Available from: https://arxiv.org/abs/2003.09320v1.

Práce se asymptomatickým ani presymptomatickým přenosem vůbec nezabývá.

Odkaz č. 33: Byambasuren O, Cardona M, Bell K, Clark J, McLaws M-L, Glasziou P. Estimating the extent of true asymptomatic COVID-19 and its potential for community transmission: systematic review and meta-analysis. medRxiv. 2020

Tato metaanalýza byla již okomentována v části III. a zmíněna v části IV. odůvodnění k žádosti o poskytnutí informací podle zák. č. 106/1999 ze dne 18.1.2021. Znovu je zmíněna v části III. odůvodnění této žádosti.

Odkaz č. 34: Koh WC, Naing L, Rosledzana MA, Alikhan MF, Chaw L, Griffith M, et al. What do we know about SARSCoV-2 transmission? A systematic review and meta-analysis of the secondary attack rate, serial interval, and asymptomatic infection. medRxiv. 2020:2020.05.21.20108746.

Tato metaanalýza je uvedena v části III. odůvodnění k žádosti o poskytnutí informací podle zák. č. 106/1999 ze dne 18.1.2021.

Odkaz č. 35: Hoehl S, Rabenau H, Berger A, Kortenbusch M, Cinatl J, Bojkova D, et al. Evidence of SARS-CoV-2 Infection in Returning Travelers from Wuhan, China. New England Journal of Medicine. 2020.

Práce popisuje 126 cestujících letu z Wu-chanu do Německa. Z nich bylo 115 cestujících bez příznaků, z nich 2 měli pozitivní test RT-PCR. 1 cestující bez příznaků testování odmítl. 7 cestujících mělo příznaky údajného COVID-19, ale negativní test RT-PCR. Zbývající 4 případy měly negativní testy RT-PCR a není jednoznačně uvedeno, zda měly příznaky. Žádný přenos nebyl prokázán a ani to nebylo cílem této práce.

Odkaz č. 36: Pan X, Chen D, Xia Y, Wu X, Li T, Ou X, et al. Asymptomatic cases in a family cluster with SARS-CoV-2 infection. The Lancet Infectious Diseases. 2020.

Práce je uvedena v části II. odůvodnění k žádosti o poskytnutí informací podle zák. č. 106/1999 ze dne 18.1.2021.

Odkaz č. 37: Dong Y, Mo X, Hu Y, Qi X, Jiang F, Jiang Z, et al. Epidemiology of COVID-19 Among Children in China. Pediatrics. 2020 Jun;145(6).

Studie sledovala 2135 pediatrických pacientů s COVID-19, z nichž 65,9% případů bylo podezřelých a 34,1% případů laboratorně potvrzených. Kritérii pro potvrzené případy byly pozitivní test RT-PCR nebo genetické sekvenování vzorků z dýchacích cest nebo krve, které byly vysoce homologní s 2019-nCoV. Z celkového počtu případů bylo 4,4% bez příznaků. Studie se asymptomatickým přenosem vůbec nezabývala.

Odkaz č. 38: Streng A, Hartmann K, Armann J, Berner R, Liese JG. [COVID-19 in hospitalized children and adolescents]. Monatsschrift Kinderheilkunde : Organ der Deutschen Gesellschaft fur Kinderheilkunde. 2020 Apr 21:1-12.

Studie se asymptomatickým přenosem nezabývá.

Odkaz č. 39: Heald-Sargent T, Muller WJ, Zheng X, Rippe J, Patel AB, Kociolek LK. Age-Related Differences in Nasopharyngeal Severe Acute Respiratory Syndrome Coronavirus 2 (SARS-CoV-2) Levels in Patients With Mild to Moderate Coronavirus Disease 2019 (COVID-19). JAMA Pediatrics. 2020

Studie se asymptomatickým přenosem nezabývá.

Odkaz č. 40: Zhang L, Peres TG, Silva MVF, Camargos P. What we know so far about Coronavirus Disease 2019 in children: A meta-analysis of 551 laboratory-confirmed cases. Pediatric pulmonology. 2020 Aug;55(8):2115-27.

Metaanalýza se asymptomatickým přenosem nezabývá.

Odkaz č. 41: Götzinger F, Santiago-García B, Noguera-Julián A, Lanaspa M, Lancella L, Calò Carducci FI, et al. COVID- 19 in children and adolescents in Europe: a multinational, multicentre cohort study. The Lancet Child & Adolescent Health. 2020.

Studie se asymptomatickým přenosem nezabývá.

Odkaz č. 42: Zou L, Ruan F, Huang M, Liang L, Huang H, Hong Z, et al. SARS-CoV-2 Viral Load in Upper Respiratory Specimens of Infected Patients. New England Journal of Medicine. 2020.

Studie se asymptomatickým přenosem nezabývá.

Dále se v článku ECDC uvádí (zvýraznění doplněno):

„Asymptomatický přenos (tj. když infektor nemá v průběhu onemocnění žádné příznaky) je obtížné kvantifikovat. Dostupné údaje, odvozené hlavně z observačních studií, se liší kvalitou a zdá se, že jsou náchylné k „publication bias“ (publikačnímu zkreslení, upřednostňování publikací) [34,43]. Studie matematického modelování (nerecenzované) naznačují, že asymptomatičtí jedinci mohou být hlavním určujícím faktorem růstu pandemie COVID-19 [44,45].

Byl zaznamenán presymptomatický přenos (tj. když se u infektora rozvinou příznaky po přenosu viru na jinou osobu) [29,46,47]. Ke kontaktu sekundárních případů došlo 1–3 dny předtím, než se u pacienta, který byl zdrojem, rozvinuly příznaky [47]. Z modelování bylo odvozeno, že za přítomnosti kontrolních opatření přispěl presymptomatický přenos v Singapuru a Číně k 48% až 62% přenosů [48]. Presymptomatický přenos byl považován za pravděpodobný na základě toho, že sériový interval COVID-19 (4,0 až 4,6 dny) byl kratší než průměrná inkubační doba (5 dnů) [49].

Hlavní nejistoty přetrvávají, pokud jde o dopad presymptomatického přenosu na celkovou dynamiku přenosu pandemie, která je založena hlavně na omezených důkazech o přenosu z asymptomatických případů z případových studií a modelování.“

Odkaz je okomentován výše, v části týkající se asymptomatického přenosu. Žádný přenos COVID- 19 od asymptomatických ani presymptomatických případů prokázán nebyl. Na tuto studii, jako na důkaz presymptomatického přenosu, se odkazuje i Ministerstvo zdravotnictví ve svém mimořádném opatření.

Odkaz č. 46: Böhmer MM, Buchholz U, Corman VM, Hoch M, Katz K, Marosevic DV, et al. Investigation of a COVID-19 outbreak in Germany resulting from a single travel-associated primary case: a case series. The Lancet Infectious Diseases. 2020 2020/05/15/

Tato studie obsahuje četné nesrovnalosti a je podrobně rozebrána v části IV. odůvodnění k žádosti o poskytnutí informací podle zák. č. 106/1999 ze dne 18.1.2021.

Odkaz č. 47: Wei WE, Li Z, Chiew CJ, Yong SE, Toh MP, VJ. L. Presymptomatic Transmission of SARS-CoV-2 — Singapore, January 23–March 16, 2020. ePub: 1 April 2020. MMWR Morb Mortal Wkly Rep. 2020.

Studie uvádí 7 klastrů případů, ve kterých pravděpodobně (výraz, který použili autoři práce) došlo k presymptomatickému přenosu. Pro takové tvrzení však není uveden ani jeden důkaz. Na tuto studii, jako na důkaz presymptomatického přenosu, se odkazuje i Ministerstvo zdravotnictví ve svém mimořádném opatření.

Odkaz č. 48: Ganyani T, Kremer C, Chen D, Torneri A, Faes C, Wallinga J, et al. Estimating the generation interval for coronavirus disease (COVID-19) based on symptom onset data, March 2020. Euro Surveill. 2020 Apr;25(17):2020.03.05.20031815.

Jedná se pouze o matematický model přenosu.

Odkaz č. 49: Nishiura H, Linton NM, Akhmetzhanov AR. Serial interval of novel coronavirus (COVID-19) infections. International Journal of Infectious Diseases. 2020 2020/03/04/.

Autoři na základě toho, že odhad (výraz použitý autory práce) středního sériového intervalu (median serial interval) je kratší než inkubační doba, došli k závěru, že je pravděpodobné, že došlo k presymptomatickému přenosu.

II.

Z výše uvedených informací a vědeckých prací vyplývá, že neexistuje jediný důkaz toho, že byl SARS-CoV-2 prokazatelně přenesen z tzv. asymptomatického nebo presymptomatického případu na další osobu, u které by vyvolal onemocnění COVID-19. Všechny uvedené studie pouze popisují případy zdravých lidí, jejichž pozitivita byla určena na základě testu RT-PCR (případně jiného testu) – tzv. asymptomatických případů. Pokud se u některých z nich později objevily příznaky tzv. COVID-19, byly označeny jako případy presymptomatické.

Problémem je to, že příznaky tzv. COVID-19 jsou velmi nespecifické a jsou jen souborem různých běžně se vyskytujících symptomů. Nejčastějšími klinickými příznaky tzv. případů COVID-19 v uvedených studiích jsou jen zvýšená teplota, kašel, malátnost apod., které jsou neodlišitelné od příznaků dalších běžných onemocnění. Zjištění skutečné diagnózy těchto lidí nikdo neprovedl. Místo toho byli nemocní i zdraví lidé testováni pomocí RT-PCR a pozitivní výsledek automaticky znamenal diagnózu COVID-19. Toto se bohužel děje dennodenně po celém světě, přestože se na to již dlouhodobě upozorňuje.

Sami výrobci v návodech na použití testů RT-PCR uvádějí, že detekce virové RNA nemusí znamenat přítomnost infekčního viru nebo skutečnost, že SARS-CoV-2 je původcem klinických příznaků. Dále že RNA může přetrvávat i poté, co virus již není životaschopný. Uvádějí i to, že ke stanovení stavu infekce pacienta je nutná klinická korelace s anamnézou pacienta a dalšími diagnostickými informacemi. Na to konečně upozorňuje i Světová zdravotnická organizace ve svém oznámení č. 2020/05.

Testy obecně vykazují určité procento falešně pozitivních výsledků, tzn. že testy nesprávně označí určité procento zdravých lidí jako „pozitivní“. Vzhledem k obrovskému počtu provedených testů na COVID-19 je počet takto nesprávně diagnostikovaných lidí značný. Jak je možné, že odborníci falešnou pozitivitu v souvislosti s testy na COVID-19 vůbec nezmiňují, a místo toho děsí občany ničím nepodloženou teorií o asymptomatickém a presymptomatickém přenosu?

Největším problémem je však to, že SARS-CoV-2 dosud nebyl purifikován a izolován a nebyla ani prokázána jeho příčinná souvislost s COVID-19. Bez izolovaného SARS-CoV-2 není možné vytvořit ani žádný test na něj, a proto jsou všechny výsledky falešně pozitivní. To, že důkaz purifikace a izolace SARS-CoV-2 nemají, přiznalo Ministerstvo zdravotnictví ČR a desítky dalších institucí v zahraničí, včetně těch, které veřejně tvrdily, že virus izolovaly. Z odpovědi SZÚ

„…vědomostí o novém koronaviru SARS-CoV-2 (jehož existence byla nezpochybnitelně prokázána),…“ a „Vzhledem k tomu, že onemocnění virem SARS-CoV-2 je prokazatelně infekčním onemocněním,…“

se zdá, že takový důkaz přece jen existuje, a proto musím SZÚ položit otázky č. 1 a 2. „Prosím o uvedení přesnych citací vědeckych publikací, které vědeckym, tzn. ověřitelnym a opakovatelnym zpusobem tato tvrzení dokládají.“

Vědecké práce, popisující údajnou izolaci viru SARS-CoV-2, žádnou izolaci ve skutečnosti neprovedly. Autoři těchto prací pouze odebrali vzorky (nejčastěji z bronchoalveolární laváže nebo nasopharyngeálního výtěru) z případů atypické pneumonie, ty pasážovali na buněčných kulturách a vznik cytopatického efektu považovali za důkaz přítomnosti SARS-CoV-2. Tento postup nazývají izolací viru. Za důkaz, že opravdu pracují se SARS-CoV-2, vědci považují pozitivní výsledek RT- PCR a sekvenování genomu.

Ale pro vytvoření testů RT-PCR a sekvenování celého genomu SARS- CoV-2 bylo nutné nejprve tento nový virus purifikovat a izolovat. Jen tak mohou mít vědci jistotu, že analyzují a pracují pouze se SARS-CoV-2, a ne s příměsí obrovského množství dalšího genetického materiálu pocházejícího ze směsných vzorků, odebraných z plic nebo nosohltanu. Pro sekvenování genomu nového viru musí vědci nejdříve znát genomy všech dalších mikroorganismů, přítomných v době odběru na sliznici. Stejně tak musí vyloučit vliv genetického materiálu, pocházejícícho z hostitele. To však, v případě člověka jako hostitele, opět není možné, protože lidský genom dosud nebyl celý zmapován.

Sekvenování genomu SARS-CoV-2 přímo z klinického materiálu je tedy naprosto absurdní. Takto analyzované vzorky obsahují různé směsi genetického materiálu z různých organismů, a proto jejich sekvenováním vznikají různé genomy SARS-CoV-2, které jsou pak označovány jako „mutace“. Takových „mutací“ už je v současnosti několik set tisíc.

Jako odborníci víte, že při sekvenování genomu SARS-CoV-2 je genom poskládán z velkého množství krátkých řetězců RNA, pocházejících ze směsných vzorků, obsahujících genetický materiál z mnoha organismů. Chybějící místa při sestavování konečného genomu jsou potom doplněna počítačovým programem. Se skutečným genomem nového organismu to nemá nic společného. Opravdu si vědci tuto absurditu neuvědomují, nebo se dopouští vědeckého podvodu vědomě?

Argument, že

„z těchto pozorování v uvedených článcích nelze jednoznačně přenos viru SARS- CoV-2 asymptomatickými osobami vyloučit, proto je z epidemiologického hlediska nezbytné s touto možností počítat.“

znamená, že z důvodu pozorování v uvedených článcích (kdokoli si je přečte, musí uznat, že vůbec nic nedokazují a většinou jsou velmi pochybné kvality) budeme muset s touto údajnou možností asymptomatického a presymptomatického přenosu počítat už navždy, a proto ani nemůže nikdy dojít k uvolnění dosavadních restriktivních opatření. Tato teorie není ani po roce údajné pandemie podložena žádnými důkazy a zdá se, že se nikdo o její prokázání ani nesnažil.

Pokud je možnost presymptomatického přenosu SARS-CoV-2 odůvodňována tímto argumentem:

„Vzhledem k tomu, že u jiných virových onemocnění s velkým potenciálem šíření je možný přenos infekce 1-2 dny před vypuknutím prvních příznaků (plané neštovice), od konce inkubační doby (zarděnky), či s objevením se prvních nespecifických příznaků (spalničky, příušnice), je nutné s touto možností počítat i u nového, neznámého viru.“

tak mi nezbývá, než se zeptat na důkazy, které tato tvrzení prokazují – viz dotaz č. 3. Nejedná se o nová onemocnění, a proto by důkazů mělo být mnoho. Stejně tak by neměl být problém doložit toto tvrzení:

„Nosičství označuje podobný stav, zdůrazňuje však nebezpečnost této situace pro osoby žijící v okolí postiženého jedince. Při nosičství přetrvává na sliznici, na kůži nebo v organismu hostitele infekční agens, které se dočasně, periodicky nebo trvale vylučuje do okolního prostředí. Hostitel nejeví známky nemoci, agens je však schopno vyvolat onemocnění u jiných osob.“

– viz dotaz č. 4. Prosím o uvedení konkrétních citací z vědeckých prací, které tato tvrzení vědecky ověřitelným způsobem jednoznačně, na statisticky významném počtu případů, prokazují.

Váš komentář „Tazatelka jistě nepopírá přenos pre-symptomatický.“ je jen Vaší domněnkou. Můj dotaz se týkal jen přenosu asymptomatického, což ale neznamená, že nějaké důkazy pro presymptomatický přenos SARS-CoV-2 existují. Snaha o hledání důkazů pro určitá tvrzení by neměla být nazývána „popíráním“.

III.

Ke studii Byambasuren O, Cardona M, Bell K, Clark J, McLaws M-L, Glasziou P. Estimating the extent of true asymptomatic COVID-19 and its potential for community transmission: systematic review and meta-analysis. medRxiv. 2020

SZÚ uvádí:

„… podle odhadů metaanalytické studie je prevalence asymptomatických případů COVID-19 nižší než u mnoha publikovaných studií, ale stále značná.“

Autoři přiznávají, že se jedná pouze o odhady. Z 998 zkoumaných prací použili pouze 9 studií. Ostatní vyřadili z důvodu nesplnění požadovaných kritérií, mezi nimi i několik studií často publikovaných. I tato metaanalýza má, podle autorů, řadu omezení, jako např. to, že design a hlášení většiny studií mělo řadu závažných nedostatků, které mohly ovlivnit jejich zařazení do metaanalýzy nebo odhady autorů. Mezi tyto deficity patří špatné vykazování rámce vzorku, testování a kontrola příznaků a následné procesy.

Dalším důležitým omezením bylo špatné hlášení symptomů, které bylo často jednoduše rozděleno na symptomatické versus asymptomatické, bez jasných definic a podrobností o možných mírných symptomech. Zahrnuté studie neuvádějí dostatečné údaje pro zkoumání vlivu věku a souvisejících komorbidit na míru asymptomatických případů. Autoři sami uvádí, že falešně pozitivní výsledky, které se mohou vyskytnout v prostředí s nízkou prevalencí, by znamenaly, že skutečná prevalence asymptomatických případů byla nižší než odhady autorů.

Ze zkoumaných studií uváděly asymptomatický přenos pouze 2 studie:

1) Studie Chaw et al Analysis of SARS-CoV-2 transmission in different settings, among cases and close contacts from the Tablighi cluster in Brunei Darussalam

Přenos z asymptomatických ani presymptomatických případů nebyl prokázán. Pozn.: nejčastějšími příznaky případů údajného COVID-19 byly opět nespecifické příznaky jako horečka, kašel a bolest v krku.

2) Studie Luo et al Modes of contact and risk of transmission in COVID-19 among close contacts

Přenos z asymptomatických ani presymptomatických případů nebyl prokázán.