Žádost o poskytnutí informací na základě zákona č. 106/1999 Sb. o svobodném přístupu k informacím
Ministr zdravotnictví prof. MUDr. Vlastimil Válek, CSc., MBA, EBIR na dotazy zaslané dne 20.11.2022 v žádosti o poskytnutí informací na základě zákona č. 106/1999 Sb. o svobodném přístupu k informacím:
- Uveďte, prosím, vědeckou práci, včetně konkrétních citací z ní, která pomocí vědecké metody jednoznačně prokázala existenci viru HIV.
- Uveďte vědeckou práci, včetně konkrétních citací z ní, která pomocí vědecké metody jednoznačně prokázala, že virus HIV způsobuje onemocnění AIDS.
- Uveďte vědecké práce, včetně konkrétních citací z nich, které pomocí vědecké metody jednoznačně prokázaly, že virus HIV se přenáší a) sexuálním kontaktem s infekční osobou, b) sdílením injekčních jehel a roztoků u injekčních uživatelů drog a c) vertikálním přenosem z matky na dítě.
- Uveďte vědeckou práci, včetně konkrétních citací z ní, která pomocí vědecké metody jednoznačně prokázala existenci viru hepatitidy B.
- Uveďte vědeckou práci, včetně konkrétních citací z ní, která pomocí vědecké metody jednoznačně prokázala, že virus hepatitidy B je původcem hepatitidy typu B.
- Uveďte vědeckou práci, včetně konkrétních citací z ní, která pomocí vědecké metody jednoznačně prokázala, že virus hepatitidy B se přenáší kontaktem s krví nebo jinými tělesnými tekutinami infikované osoby.
- Uveďte vědeckou práci, včetně konkrétních citací z ní, která pomocí vědecké metody jednoznačně prokázala existenci viru hepatitidy C.
- Uveďte vědeckou práci, včetně konkrétních citací z ní, která pomocí vědecké metody jednoznačně prokázala, že virus hepatitidy C je původcem hepatitidy typu C.
- Uveďte vědeckou práci, včetně konkrétních citací z ní, která pomocí vědecké metody jednoznačně prokázala, že virus hepatitidy C se přenáší kontaktem vlastní krve s krví nakaženou.“
v rozhodnutí z 21.12.2022 (č. j.: MZDR 34269/2022-11/MIN/KAN) uvedl:
„Pokud se žadatel dotazoval na vědeckou práci, která prokazuje existenci viru HIV, a to, že způsobuje onemocnění AIDS, odkázalo ministerstvo na https://www.ncbi.nlm.nih.gov/pmc/articles/PMC3234451/. Již v jeho úvodu se hovoří zcela jednoznačně o tom, že AIDS je způsobeno dvěma lentiviry HIV 1 a HIV 2 (viz „Acquired immunodeficiency syndrome (AIDS) of humans is caused by two lentiviruses, human immunodeficiency viruses types 1 and 2 (HIV-1 and HIV-2)“. Totéž plyne i z druhého odkazu https://www.microbiologyresearch.org/content/journal/jgv/10.1099/0022-1317-83-6-1253, kde je výslovně uvedeno, že AIDS je důsledkem infekce virem HIV (viz „AIDS, resulting from HIV-1 infection“).
Pokud jde o práci, ze které plyne, že se virus HIV přenáší sexuálním kontaktem s infekční osobou apod., odkázalo ministerstvo mj. na https://www.ncbi.nlm.nih.gov/pmc/articles/PMC3234451/, kde je opět hned v úvodu textu uvedeno, že se HIV-1 přenáší mj. sexuální cestou (viz „HIV-1 spreads by sexual, percutaneous, and perinatal routes“).
Pokud jde o hepatitidu B, resp. virus hepatitidy B a způsob jeho přenosu, odkázalo ministerstvo na Epidemiology and prevention of hepatitis B virus infection – PMC (nih.gov), ze kterého zcela jasně vyplývá nejen existence předmětného viru (s jeho velmi detailním popisem na molekulární úrovni, fakt, že virus hepatitidy B je původcem hepatitidy B, ale i fakt, že se virus přenáší např. kontaktem s krví (viz např. „HBV is a 42-nm DNA virus in the family Hepadnaviridae. The virus has a partially double-stranded DNA with core antigen surrounded by a Shell containing surface antigen (HbsAg).3 HBV contains numerous antigenic components, including HBsAg, HBcAg, and hepatitis B e antigen (HBeAg) (…)HBV infection is the most common cause of chronic liver diseases (…) HBV is infected by parenteral routě through blood or body fluids (…) Perinatal transmission is an important cause of hepatitis B virus (HBV) transmission.“).
Obdobně je tomu i u dalších dotazů žadatele na hepatitidu C, resp. virus hepatitidy C a způsob jeho přenosu.“
A dále:
„Závěrem však musím konstatovat, že žádost žadatele jako celek, dotazující se na informace, jež jsou nejen v lékařské vědě, ale v zásadě všeobecně charakteru notoriet, nadto žadatele disponujícího medicínským vzděláním (byť veterinárního zaměření), považuji přinejmenším za pozoruhodnou, tím spíše za situace, kdy z jeho stížnosti ze dne 5.12.2022 plyne, že žadatel patrně zcela seriózně o existenci předmětných patogenů a jejích kauzální souvislosti s předmětnými chorobami pochybuje.“
- 1) Odpověď ministra zdravotnictví prof. MUDr. Vlastimila Válka, CSc., MBA, EBIR „Pokud se žadatel dotazoval na vědeckou práci, která prokazuje existenci viru HIV, a to, že způsobuje onemocnění AIDS, odkázalo ministerstvo na https://www.ncbi.nlm.nih.gov/pmc/articles/PMC3234451/. Již v jeho úvodu se hovoří zcela jednoznačně o tom, že AIDS je způsobeno dvěma lentiviry HIV 1 a HIV 2 (viz „Acquired immunodeficiency syndrome (AIDS) of humans is caused by two lentiviruses, human immunodeficiency viruses types 1 and 2 (HIV-1 and HIV-2)“. Totéž plyne i z druhého odkazu https://www.microbiologyresearch.org/content/journal/jgv/10.1099/0022-1317-83-6-1253, kde je výslovně uvedeno, že AIDS je důsledkem infekce virem HIV (viz „AIDS, resulting from HIV-1 infection“).“:
- a) byla myšlena vážně a ministr zdravotnictví považuje výše uvedená tvrzení z článků z roku 2011 a 2002, které obsahují pouze souhrnné informace o viru HIV a AIDS, za vědecké důkazy existence viru HIV a jeho kauzality k onemocnění AIDS?
- b) nebyla myšlena vážně.
- 2) Odpověď ministra zdravotnictví prof. MUDr. Vlastimila Válka, CSc., MBA, EBIR „Pokud jde o hepatitidu B, resp. virus hepatitidy B a způsob jeho přenosu, odkázalo ministerstvo na Epidemiology and prevention of hepatitis B virus infection – PMC (nih.gov), ze kterého zcela jasně vyplývá nejen existence předmětného viru (s jeho velmi detailním popisem na molekulární úrovni, fakt, že virus hepatitidy B je původcem hepatitidy B, ale i fakt, že se virus přenáší např. kontaktem s krví (viz např. „HBV is a 42-nm DNA virus in the family Hepadnaviridae. The virus has a partially double-stranded DNA with core antigen surrounded by a Shell containing surface antigen (HbsAg).3 HBV contains numerous antigenic components, including HBsAg, HBcAg, and hepatitis B e antigen (HBeAg) (…)HBV infection is the most common cause of chronic liver diseases (…) HBV is infected by parenteral routě through blood or body fluids (…) Perinatal transmission is an important cause of hepatitis B virus (HBV) transmission.“).“:
- a) byla myšlena vážně a ministr zdravotnictví považuje výše uvedená tvrzení z článku z roku 2011, který obsahuje pouze souhrnné informace o viru hepatitidy B, za vědecké důkazy existence viru hepatitidy B a jeho kauzality k hepatitidě B?
- b) nebyla myšlena vážně.
- 3) Za objevitele viru HIV je považován Luc Montagnier a kol., případně Robert Gallo a kol., který údajně prokázal kauzalitu viru HIV k onemocnění AIDS, přestože v žádné z jejich vědeckých prací nejsou tyto důkazy obsaženy. Odborníci na tento problém nedostatku důkazů poukazují již od samého počátku vzniku hypotézy HIV/AIDS.
- Na základě jakých vědeckých důkazů tedy považuje ministr zdravotnictví prof. MUDr. Vlastimil Válek, CSc., MBA, EBIR dosud neprokázanou hypotézu HIV/AIDS za notorietu? Uveďte, prosím, důkazy pro hypotézu HIV/AIDS v podobě původních vědeckých prací obsahujících primární zdroje, včetně konkrétních citací z nich, a ne důkazně bezcenné články jako ve výše uvedených případech.
- 4) Na základě jakých vědeckých důkazů považuje ministr zdravotnictví prof. MUDr. Vlastimil Válek, CSc., MBA, EBIR hypotézu, podle které je virus hepatitidy B původcem hepatitidy B, za notorietu? Uveďte, prosím, důkazy pro tuto hypotézu v podobě původních vědeckých prací obsahujících primární zdroje, včetně konkrétních citací z nich, a ne důkazně bezcenné články jako ve výše uvedených případech.
Děkuji
MVDr. Eva Mertlíková
zadost-o-poskytnuti-informaci-mz-hiv-viry-hepatitidy-b-a-c-web.pdf (resetheus.org)
ROZHODNUTÍ
Ministerstvo zdravotnictví, jakožto správní úřad příslušný podle ustanovení § 2 odst. 1 zákona č. 106/1999 Sb., o svobodném přístupu k informacím, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon č. 106/1999 Sb.“), rozhodlo o žádosti o poskytnutí informace podle zákona č. 106/1999 Sb., v souladu s § 68 zákona č. 500/2004 Sb., správní řád, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „správní řád“), ve spojení s § 20 odst. 4 písm. a) zákona č. 106/1999 Sb., takto:
I.
Žádost MVDr. Evy Mertlíkové (dále jen „žadatel“) ze dne 26. 12. 2022 podle zákona č. 106/1999 Sb., se v rozsahu, v němž bylo požadováno sdělení, „Na základě jakých vědeckých důkazů tedy považuje ministr zdravotnictví prof. MUDr. Vlastimil Válek, CSc., MBA, EBIR dosud neprokázanou hypotézu HIV/AIDS za notorietu?“ a dále sdělení „Na základě jakých vědeckých důkazů považuje ministr zdravotnictví prof. MUDr. Vlastimil Válek, CSc., MBA, EBIR hypotézu, podle které je virus hepatitidy B původcem hepatitidy B, za notorietu?“
dle ustanovení § 15 odst. 1 ve spojení s ustanovením § 2 odst. 4 zákona č. 106/1999 Sb.
částečně odmítá.
II.
Žádost MVDr. Evy Mertlíkové (dále jen „žadatel“) ze dne 26. 12. 2022 podle zákona č. 106/1999 Sb., se v rozsahu, v němuž byly požadovány „důkazy pro hypotézu HIV/AIDS v podobě původních vědeckých prací obsahujících primární zdroje, včetně konkrétních citací z nich, a ne důkazně bezcenné články jako ve výše uvedených případech.“ a dále „důkazy pro tuto hypotézu v podobě původních vědeckých prací obsahujících primární zdroje, včetně konkrétních citací z nich, a ne důkazně bezcenné články jako ve výše uvedených případech.“
dle ustanovení § 15 odst. 1 ve spojení s ustanovením § 3 odst. 3 zákona č. 106/1999 Sb.
částečně odmítá.
Odůvodnění
Výrok I.
Ministerstvo žádost o informace posoudilo a dospělo k závěru, že nezbývá, než ji částečně, tj. v rozsahu požadavku specifikovaného ve výroku I. tohoto správního rozhodnutí, odmítnout.
V tomto bodu žádosti požadoval žadatel sdělení, na základě, jakých vědeckých důkazů považuje ministr zdravotnictví dle žadatele dosud neprokázanou hypotézu HIV/AIDS potažmo (opět dle žadatele) hypotézu, podle které je virus hepatitidy B původcem hepatitidy B, za notorietu.
Je třeba konstatovat, že žádost o shora uvedené sdělení, resp. vysvětlení je svojí povahou dotazem na názor ministerstva, pročež je třeba rozhodnout o odmítnutí žádosti dle ustanovení § 15 odst. 1 ve spojení s ustanovením § 2 odst. 4 zákona č. 106/1999 Sb., podle kterého se povinnost poskytovat informace dotazů na názory, budoucí rozhodnutí a vytváření nových informací netýká.
Je zjevné, že se žadatel předmětným dotazem domáhá zdůvodnění a dovysvětlení stanoviska ministra zdravotnictví ve shora uvedené věci, konkrétně pak sdělení důvodů, a konkrétních důkazů, na jejichž základě považuje existenci viru HIV, vztahu mezi působením tohoto viru a rozvojem AIDS, a vztahu mezi působením viru hepatitidy B a rozvojem hepatitidy B, za notorietu, a tudíž se dotazuje na názor ministerstva ve smyslu ustanovení § 2 odst. 4 zákon č. 106/1999 Sb., podle kterého se však povinnost poskytovat informace netýká mimo jiné právě dotazů na názory povinného subjektu. Zákonná povinnost k poskytnutí informací se totiž dle ustálené judikatury Nejvyššího správního soudu (viz např. rozhodnutí NSS č. j. 10 As 117/2014) i odborné literatury nevztahuje na podávání dodatečných vysvětlení volby určitého postupu povinných subjektů v konkrétní věci.
Podobné dotazy kladené v režimu zákona č. 106/1999 Sb. je tudíž nutno dle komentářové literatury subsumovat rovněž pod dotaz na názor ve smyslu citovaného ustanovení § 2 odst. 4 zákona č. 106/1999 Sb. (viz např. Furek, A., Rothanzl, L., Jírovec. T.,: Zákon o svobodném přístupu k informacím, Komentář, C. H. BECK, 2016, str. 78): „Další typovou skupinou žádostí, které lze podřadit pod dotaz na názor, jsou žádosti požadující (do)vysvětlení postupů či stanovisek povinných subjektů. Takové žádosti jsou často podávány jako vyjádření nespokojenosti s jinou aktivitou povinného subjektu, typicky žádost o sdělení, z jakého důvodu povinný subjekt vydal konkrétní rozhodnutí, proč se v rámci určitého materiálu nezabýval též určitým v žádosti uvedeným problémem, z jakého důvodu nebyl určitým způsobem činný, apod.“
Jinak řečeno, nad rámec stanoviska ministra zdravotnictví, jenž se jasně vyjádřil, že shora uvedené považuje za fakt, není v žádném případě v režimu zákona č. 106/1999 Sb. povinností ministerstva spekulovat o konkrétních důkazech, na jejichž základě tento považuje natolik známou skutečnost jako vztah mezi HIV a AIDS, resp. virem hepatitidy typu B a hepatitidou typu B za notorietu. Lze snad konstatovat, že ministr zdravotnictví jakožto lékař vychází ze znalostí nabytých mj. studiem na lékařské fakultě a v rámci své profese. Tím spíše se jeví jako překvapivé, že žadatel mající rovněž vzdělání zdravotnického směru (soudě dle akademického titulu MVDr.) předmětnými informacemi zjevně nedisponuje.
Vzhledem ke shora uvedenému nezbylo než rozhodnout tak, jak je uvedeno ve výroku I. tohoto správního rozhodnutí.
Výrok II.
Žadatel dále požadoval „důkazy pro hypotézu HIV/AIDS v podobě původních vědeckých prací obsahujících primární zdroje, včetně konkrétních citací z nich, a ne důkazně bezcenné články jako ve výše uvedených případech.“ a dále „důkazy pro tuto hypotézu v podobě původních vědeckých prací obsahujících primární zdroje, včetně konkrétních citací z nich, a ne důkazně bezcenné články jako ve výše uvedených případech.“
Ministerstvo žádost posoudilo a dospělo k závěru, že ji nezbývá než odmítnout i v tomto rozsahu.
Ministerstvo se v rámci vyřizování žádosti obrátilo na svoje věcně příslušné útvary za účelem ověření, zda poptávané informace k dispozici má či nikoli, a dospělo ke skutkovému závěru, předmětnými důkazy v podobě původních vědeckých prací, resp. citacemi z nich (pochopitelně odlišnými od těch, které již žadateli poskytlo dopisem č. j.: MZDR 34269/2022-4/MIN/KAN ze dne 29. 11. 2022), nedisponuje.
Na tomto místě je vhodné akcentovat skutečnost, že dle ustanovení § 3 odst. 3 zákona č. 106/1999 Sb. se informací pro účely tohoto zákona rozumí jakýkoliv obsah nebo jeho část v jakékoliv podobě, zaznamenaný na jakémkoliv nosiči, zejména obsah písemného záznamu na listině, záznamu uloženého v elektronické podobě nebo záznamu zvukového, obrazového nebo audiovizuálního.
Ministerstvo za situace, kdy není vědeckou či badatelskou institucí zaměřenou na buněčnou biologii, infektologii či mikrobiologii, ovšem poptávanými informacemi nedisponuje, resp. nemá je objektivně zaznamenány a zachyceny na žádném nosiči ve smyslu ustanovení § 3 odst. 3 zákona č. 106/1999 Sb.
Povinností ministerstva přitom není taková data shromažďovat, resp. z žádných právních předpisů mu taková povinnost neplyne.
Lze tedy shrnout, že za situace, kdy požadované informace v dispoziční sféře ministerstva nejsou (aniž by byl opačný stav jeho povinností), je ministerstvo toho právního názoru, že mu nezbývá než žádost odmítnout z faktických důvodů spočívajících právě v neexistenci požadované informace.
Takový postup je zcela konformní s odbornou literaturou i konstantní judikaturou Nevyššího správního soudu ČR (viz např. FUREK, Adam, ROTHANZL, Lukáš. Zákon o svobodném přístupu k informacím: Komentář. Praha: Linde. 2010, str. 407: „Rozhodnutí o (částečném) odmítnutí žádosti by tedy mělo být vydáno vždy, pokud není žádost vyřízena poskytnutím informace (vč. odkazu na zveřejněnou informaci) nebo odložením žádosti, tedy nejen v případě aplikace důvodů podle § 7 – 11, ale též v případě neexistence požadované informace (…).“ Zcela shodně judikoval Nejvyšší správní soud ČR např. v rozhodnutí ve věci 2 As 71/2007 ze dne 2. dubna 2008: „Poskytnutí informace lze totiž odmítnout nejen z důvodů právních (…), nýbrž i z důvodů faktických, které v zákoně z pochopitelných důvodů vyjmenovány nejsou. Typickým faktickým důvodem neposkytnut informace přitom bude situace, kdy povinný subjekt požadovanou informaci nemá.“
Žadatel dále požadoval sdělení, zda byla konstatování ministra zdravotnictví v rozhodnutí č. j.: MZDR 34269/2022-11/MIN/KAN ze dne 21. 12. 2022 týkající se HIV a hepatitidy B míněna vážně či nikoli.
Jakkoli se naopak vnucuje otázka, nakolik jsou vůbec myšleny seriózně dotazy žadatele, je nutno na obě jeho až „kvízově“ formulované otázky reagovat pozitivně, tedy že konstatování ministra zdravotnictví byla myšlena zcela vážně.
Poučení
Proti tomuto rozhodnutí lze podat podle § 16 odst. 1 a ust. § 20 odst. 4 písm. b) zákona č. 106/1999 Sb. a § 152 odst. 1 správního řádu ve lhůtě 15 dnů ode dne oznámení rozhodnutí rozklad, a to podáním učiněným u Ministerstva zdravotnictví, Palackého nám. 4, 128 04 Praha 2. O rozkladu rozhoduje ministr zdravotnictví. Lhůta pro podání rozkladu počíná běžet dnem následujícím po dni doručení tohoto rozhodnutí.
Mgr. Daniela Kobilková
ředitelka odboru Kancelář ministra
priloha_1122523610_0_g2414587_002-web.pdf (resetheus.org)
Rozklad proti rozhodnutí Ministerstva zdravotnictví
Dne 26.12.2022 podala MVDr. Eva Mertlíková (dále jen „žadatelka“) žádost o poskytnutí informace podle zákona č. 106/1999 Sb., o svobodném přístupu k informacím, ve znění pozdějších předpisů.
Ministerstvo zdravotnictví (dále jen „MZ“) tuto žádost rozhodnutím ze dne 2.01.2023 (č. j.: MZDR 34269/2022-18/MIN/KAN) částečně odmítlo, konkrétně zodpovězení těchto dotazů č. 3 a 4:
- „3) Za objevitele viru HIV je považován Luc Montagnier a kol., případně Robert Gallo a kol., který údajně prokázal kauzalitu viru HIV k onemocnění AIDS, přestože v žádné z jejich vědeckých prací nejsou tyto důkazy obsaženy. Odborníci na tento problém nedostatku důkazů poukazují již od samého počátku vzniku hypotézy HIV/AIDS.
- Na základě jakých vědeckých důkazů tedy považuje ministr zdravotnictví prof. MUDr. Vlastimil Válek, CSc., MBA, EBIR dosud neprokázanou hypotézu HIV/AIDS za notorietu? Uveďte, prosím, důkazy pro hypotézu HIV/AIDS v podobě původních vědeckých prací obsahujících primární zdroje, včetně konkrétních citací z nich, a ne důkazně bezcenné články jako ve výše uvedených případech.
- 4) Na základě jakých vědeckých důkazů považuje ministr zdravotnictví prof. MUDr. Vlastimil Válek, CSc., MBA, EBIR hypotézu, podle které je virus hepatitidy B původcem hepatitidy B, za notorietu? Uveďte, prosím, důkazy pro tuto hypotézu v podobě původních vědeckých prací obsahujících primární zdroje, včetně konkrétních citací z nich, a ne důkazně bezcenné články jako ve výše uvedených případech.“
Odůvodnění rozkladu proti rozhodnutí Ministerstva zdravotnictví
Dne 20.11.2022 zaslala žadatelka na MZ žádost o poskytnutí informací na základě zákona č. 106/1999 Sb. o svobodném přístupu k informacím, mj. na tyto dotazy:
- „Uveďte, prosím, vědeckou práci, včetně konkrétních citací z ní, která pomocí vědecké metody jednoznačně prokázala existenci viru HIV.
- Uveďte vědeckou práci, včetně konkrétních citací z ní, která pomocí vědecké metody jednoznačně prokázala, že virus HIV způsobuje onemocnění AIDS.
- Uveďte vědecké práce, včetně konkrétních citací z nich, které pomocí vědecké metody jednoznačně prokázaly, že virus HIV se přenáší a) sexuálním kontaktem s infekční osobou, b) sdílením injekčních jehel a roztoků u injekčních uživatelů drog a c) vertikálním přenosem z matky na dítě.
- Uveďte vědeckou práci, včetně konkrétních citací z ní, která pomocí vědecké metody jednoznačně prokázala existenci viru hepatitidy B.
- Uveďte vědeckou práci, včetně konkrétních citací z ní, která pomocí vědecké metody jednoznačně prokázala, že virus hepatitidy B je původcem hepatitidy typu B.
- Uveďte vědeckou práci, včetně konkrétních citací z ní, která pomocí vědecké metody jednoznačně prokázala, že virus hepatitidy B se přenáší kontaktem s krví nebo jinými tělesnými tekutinami infikované osoby.“
MZ na tuto žádost odpovědělo zasláním odkazu na volně přístupnou vědeckou databázi PubMed a na několik článků obsahujících souhrnné informace, v nichž však žádné vědecké práce, včetně konkrétních citací z nich, které by pomocí vědecké metody jednoznačně prokázaly existenci viru HIV a viru hepatitidy B a C a jejich kauzalitu k daným onemocněním a způsoby přenosu, obsaženy nebyly.
Žadatelka na nezodpovězení dotazu ze strany MZ upozornila zasláním stížnosti na postup při vyřizování žádosti o informace podle zák. č. 106/1999 Sb.
Ministr zdravotnictví dne 21.12.2022 v reakci na tuto stížnost postup MZ na základě ust. § 16a odst. 6 písm. a) zákona č. 106/1999 Sb. potvrdil.
Podle ust. § 16a odst. 6 písm. a) zákona č. 106/1999 Sb. „Nadřízený orgán při rozhodování o stížnosti podle odstavce 1 písm. a), b) nebo c) přezkoumá postup povinného subjektu a rozhodne tak, že a) postup povinného subjektu potvrdí“
V pravomoci ministra zdravotnictví podle ust. § 16a odst. 6 písm. a) zákona č. 106/1999 Sb. je pouze přezkoumání postupu povinného subjektu (zda byla žádost vyřízena v souladu se zákonem č. 106/1999 Sb.,) a jeho potvrzení. Nic víc. Ministr zdravotnictví prof. MUDr. Vlastimil Válek, CSc., MBA, EBIR, jako vedoucí ústředního správního úřadu, věcně příslušný podle § 178 odst. 2 zákona č. 500/2004 Sb., správní řád, ve znění pozdějších předpisů, ve spojení s § 16a odst. 4 a § 20 odst. 4 písm. d) zákona č. 106/1999 Sb., o svobodném přístupu k informacím, ve znění pozdějších předpisů, však v rozhodnutí ze dne 21.12.2022 (č. j.: MZDR 34269/2022-11/MIN/KAN), nad rámec svých pravomocí daných zákonem, uvedl navíc i svůj osobní názor a hodnocení:
„Závěrem však musím konstatovat, že žádost žadatele jako celek, dotazující se na informace, jež jsou nejen v lékařské vědě, ale v zásadě všeobecně charakteru notoriet, nadto žadatele disponujícího medicínským vzděláním (byť veterinárního zaměření), považuji přinejmenším za pozoruhodnou, tím spíše za situace, kdy z jeho stížnosti ze dne 5.12.2022 plyne, že žadatel patrně zcela seriózně o existenci předmětných patogenů a jejích kauzální souvislosti s předmětnými chorobami pochybuje.“
V úředním dokumentu tedy ministr zdravotnictví za prvé vyslovil svůj názor a hodnocení žádosti („žádost žadatele jako celek… považuji přinejmenším za pozoruhodnou“) a za druhé uvedl, že požadované informace jsou v zásadě charakteru notoriet („Závěrem však musím konstatovat, že žádost žadatele jako celek, dotazující se na informace, jež jsou nejen v lékařské vědě, ale v zásadě všeobecně charakteru notoriet,…“).
V reakci na tato vyjádření ministra zdravotnictví zaslala žadatelka dne 26.12.2022 žádost o poskytnutí informace podle zákona č. 106/1999 Sb., o svobodném přístupu k informacím, mj. s těmito dotazy:
- „3) Za objevitele viru HIV je považován Luc Montagnier a kol., případně Robert Gallo a kol., který údajně prokázal kauzalitu viru HIV k onemocnění AIDS, přestože v žádné z jejich vědeckých prací nejsou tyto důkazy obsaženy. Odborníci na tento problém nedostatku důkazů poukazují již od samého počátku vzniku hypotézy HIV/AIDS.
- Na základě jakých vědeckých důkazů tedy považuje ministr zdravotnictví prof. MUDr. Vlastimil Válek, CSc., MBA, EBIR dosud neprokázanou hypotézu HIV/AIDS za notorietu? Uveďte, prosím, důkazy pro hypotézu HIV/AIDS v podobě původních vědeckých prací obsahujících primární zdroje, včetně konkrétních citací z nich, a ne důkazně bezcenné články jako ve výše uvedených případech.
- 4) Na základě jakých vědeckých důkazů považuje ministr zdravotnictví prof. MUDr. Vlastimil Válek, CSc., MBA, EBIR hypotézu, podle které je virus hepatitidy B původcem hepatitidy B, za notorietu? Uveďte, prosím, důkazy pro tuto hypotézu v podobě původních vědeckých prací obsahujících primární zdroje, včetně konkrétních citací z nich, a ne důkazně bezcenné články jako ve výše uvedených případech.“
Oba dotazy směřovaly na ministra zdravotnictví prof. MUDr. Vlastimila Válka, CSc., MBA, EBIR a žadatelka v nich požadovala uvedení vědeckých důkazů, na základě kterých označil ministr zdravotnictví v úředním dokumentu (č. j.: MZDR 34269/2022-11/MIN/KAN) dosud neprokázanou hypotézu HIV/AIDS za notorietu a hypotézu, podle které je virus hepatitidy B původcem hepatitidy B, za notorietu, a to důkazů v podobě původních vědeckých prací obsahujících primární zdroje, včetně konkrétních citací z nich, a ne v podobě důkazně bezcenných článků, jak se stalo v případě dřívějších odpovědí MZ. Z dotazů je zřejmé, že se žadatelka neptala na názor ministra zdravotnictví nebo MZ, jak se snaží tvrdit MZ, ale na uvedení vědeckých důkazů prokazujících tvrzení ministra zdravotnictví.
MZ však z nepochopitelného důvodu tyto dotazy, které jsou v žádosti jednoznačně formulované jako celek, rozdělilo na 2 části a ke každé uvedlo odlišné odůvodnění, viz:
I.
„Žádost… „Na základě jakých vědeckých důkazů tedy považuje ministr zdravotnictví prof. MUDr. Vlastimil Válek, CSc., MBA, EBIR dosud neprokázanou hypotézu HIV/AIDS za notorietu?“ a dále sdělení „Na základě jakých vědeckých důkazů považuje ministr zdravotnictví prof. MUDr. Vlastimil Válek, CSc., MBA, EBIR hypotézu, podle které je virus hepatitidy B původcem hepatitidy B, za notorietu?“
dle ustanovení § 15 odst. 1 ve spojení s ustanovením § 2 odst. 4 zákona č. 106/1999 Sb.
částečně odmítá.“
II.
„Žádost… se v rozsahu, v němž byly požadovány „důkazy pro hypotézu HIV/AIDS v podobě původních vědeckých prací obsahujících primární zdroje, včetně konkrétních citací z nich, a ne důkazně bezcenné články jako ve výše uvedených případech.“ a dále „důkazy pro tuto hypotézu v podobě původních vědeckých prací obsahujících primární zdroje, včetně konkrétních citací z nich, a ne důkazně bezcenné články jako ve výše uvedených případech.“
dle ustanovení § 15 odst. 1 ve spojení s ustanovením § 3 odst. 3 zákona č. 106/1999 Sb.
částečně odmítá.“
V odůvodnění části I. se MZ odvolává na ust. § 2 odst. 4 zákona č. 106/1999 Sb., které zní: „Povinnost poskytovat informace se netýká dotazů na názory, budoucí rozhodnutí a vytváření nových informací.“
V odůvodnění části II. se MZ odvolává na ust. § 3 odst. 3 zákona č. 106/1999 Sb., které zní: „Informací se pro účely tohoto zákona rozumí jakýkoliv obsah nebo jeho část v jakékoliv podobě, zaznamenaný na jakémkoliv nosiči, zejména obsah písemného záznamu na listině, záznamu uloženého v elektronické podobě nebo záznamu zvukového, obrazového nebo audiovizuálního.“
Žadatelka ve svých 2 dotazech (v dotaze č. 3 a 4) zcela jasně požadovala uvedení vědeckých důkazů, na základě kterých ministr zdravotnictví v úředním dokumentu tvrdí, že zmiňované hypotézy jsou notorietou. To je velmi závažné tvrzení, zvláště v oblasti vědy a medicíny, ve kterých musí být každé tvrzení podpořeno vědeckými důkazy a musí být ověřitelné. Z tohoto důvodu žadatelka ve svých dotazech jasně uvedla, aby ministr zdravotnictví tyto důkazy uvedl v podobě původních vědeckých prací obsahujících primární zdroje, a ne důkazně bezcenné články. Žadatelka se v žádném případě neptala na názor ministra zdravotnictví.
MZ si tedy zcela svévolně upravilo znění zaslaných 2 dotazů (dotazu č. 3 a 4) a rozdělilo je na 2 části, čímž vytvořilo zdání, že se žadatelka dotazovala zvlášť ministra zdravotnictví (toto MZ označilo jako dotazování se na názor) a zvlášť na vědecké důkazy, kterými disponuje MZ.
Ve výrokové části č. I. rozhodnutí o částečném odmítnutí žádosti ze dne 2.01.2023 MZ uvedlo:
„Je třeba konstatovat, že žádost o shora uvedené sdělení, resp. vysvětlení je svojí povahou dotazem na názor ministerstva, pročež je třeba rozhodnout o odmítnutí žádosti dle ustanovení § 15 odst. 1 ve spojení s ustanovením § 2 odst. 4 zákona č. 106/1999 Sb., podle kterého se povinnost poskytovat informace dotazů na názory, budoucí rozhodnutí a vytváření nových informací netýká.
Je zjevné, že se žadatel předmětným dotazem domáhá zdůvodnění a dovysvětlení stanoviska ministra zdravotnictví ve shora uvedené věci, konkrétně pak sdělení důvodů, a konkrétních důkazů, na jejichž základě považuje existenci viru HIV, vztahu mezi působením tohoto viru a rozvojem AIDS, a vztahu mezi působením viru hepatitidy B a rozvojem hepatitidy B, za notorietu, a tudíž se dotazuje na názor ministerstva ve smyslu ustanovení § 2 odst. 4 zákon č. 106/1999 Sb., podle kterého se však povinnost poskytovat informace netýká mimo jiné právě dotazů na názory povinného subjektu. Zákonná povinnost k poskytnutí informací se totiž dle ustálené judikatury Nejvyššího správního soudu (viz např. rozhodnutí NSS č. j. 10 As 117/2014) i odborné literatury nevztahuje na podávání dodatečných vysvětlení volby určitého postupu povinných subjektů v konkrétní věci.“
„Jinak řečeno, nad rámec stanoviska ministra zdravotnictví, jenž se jasně vyjádřil, že shora uvedené považuje za fakt, není v žádném případě v režimu zákona č. 106/1999 Sb. povinností ministerstva spekulovat o konkrétních důkazech, na jejichž základě tento považuje natolik známou skutečnost jako vztah mezi HIV a AIDS, resp. virem hepatitidy typu B a hepatitidou typu B za notorietu. Lze snad konstatovat, že ministr zdravotnictví jakožto lékař vychází ze znalostí nabytých mj. studiem na lékařské fakultě a v rámci své profese. Tím spíše se jeví jako překvapivé, že žadatel mající rovněž vzdělání zdravotnického směru (soudě dle akademického titulu MVDr.) předmětnými informacemi zjevně nedisponuje.“
Žadatelka musí znovu připomenout skutečnost, že v pravomoci ministra zdravotnictví podle ust. § 16a odst. 6 písm. a) zákona č. 106/1999 Sb. je pouze přezkoumání postupu povinného subjektu (zda byla žádost vyřízena v souladu se zákonem č. 106/1999 Sb., nebo nebyla) a jeho potvrzení. To ministr zdravotnictví udělal, když postup MZ potvrdil, tzn. potvrdil, že MZ vyřídilo žádost v souladu se zákonem č. 106/1999 Sb. Žadatelka toto rozhodnutí respektovala a tato záležitost mohla být tímto vyřízena.
Avšak ministr zdravotnictví, nad rámec svých pravomocí daných zákonem, z vlastní iniciativy uvedl v úředním dokumentu (č. j.: MZDR 34269/2022-11/MIN/KAN) svůj osobní názor na danou problematiku (viz „Závěrem však musím konstatovat, že žádost žadatele jako celek, dotazující se na informace, jež jsou nejen v lékařské vědě, ale v zásadě všeobecně charakteru notoriet,…“).
To, že ministr zdravotnictví a profesí lékař, je vůbec schopen hypotézu o původcích konkrétních onemocnění nazvat notorietou, je velmi závažnou skutečností. „Notorietou“ (z lat. notorius, známý) je obecně označována skutečnost, kterou není třeba dokazovat, neboť se pokládá za všeobecně známou. Typickou notorietou je například řazení dnů v kalendáři, nebo způsob počítání (není třeba dokazovat, že 1 + 1 = 2). Oproti tomu je ke stanovení infekčního agens, jakožto původce konkrétního onemocnění, nutné na začátku vždy provést konkrétní kroky podle vědecké metody, které jednoznačně prokáží existenci infekčního agens a jeho kauzalitu ke konkrétnímu onemocnění. A na tyto vědecké důkazy se žadatelka dotazovala.
To, že MZ ani ministr zdravotnictví, vzděláním lékař, nejsou schopni tyto vědecké důkazy vůbec uvést, je pro veřejnost velmi znepokojivé. Navíc pracovníci MZ ani ministr zdravotnictví si tyto vědecké důkazy zřejmě nikdy neprověřovali a ani nevidí důvod, proč si je vůbec zjišťovat, když se podle slov ministra zdravotnictví jedná o notorietu (tedy o skutečnost, kterou není třeba dokazovat). Přitom právě v případě hypotézy HIV/AIDS je všeobecně známo, že za objevitele viru HIV jsou považováni Luc Montagnier a kol. (kteří za tento údajný objev viru HIV obdrželi v roce 2008 Nobelovu cenu za fyziologii a lékařství), případně Robert Gallo a kol., kteří údajně prokázali, že virus HIV je příčinou AIDS. Dalo by se proto očekávat, že jako důkazy existence viru HIV a jeho kauzality k onemocnění AIDS, na které se žadatelka MZ dotazovala, zašle MZ vědecké práce Luca Montagniera a kol. a Roberta Galla a kol., které by požadované důkazy měly obsahovat. MZ však místo toho zaslalo žadatelce pouze odkaz na volně přístupnou vědeckou databázi PubMed (stejně tak mohlo MZ zaslat odkaz na internetové vyhledávače jako např. vyhledávač Google apod. a vyšlo by to nastejno) a na několik článků obsahujících souhrnné informace, v nichž však žádné vědecké práce, které by pomocí vědecké metody jednoznačně prokázaly existenci viru HIV a jeho kauzality k AIDS obsaženy nebyly. Obdobná situace nastala i v případě virů hepatitidy B a C.
Dalším pozoruhodným a znepokojivým faktem tedy je, že MZ a ministr zdravotnictví, profesí lékař, si pod vědeckými důkazy představují uvedení odkazu na PubMed nebo odkazy na články se souhrnnými informacemi publikované např. v případě viru HIV více jak 20 let po údajném objevu viru HIV.
Žadatelka se ve své žádosti z 26.12.2022 tedy nedomáhala zdůvodnění a dovysvětlení stanoviska ministra zdravotnictví na jeho rozhodnutí z 21.12.2022, kterým postup MZ na základě ust. § 16a odst. 6 písm. a) zákona č. 106/1999 Sb. přezkoumal a potvrdil, což byla v tomto případě jediná pravomoc daná ministru zdravotnictví zákonem.
Pokud však ministr zdravotnictví má v úředním dokumentu potřebu uvádět své vlastní názory a pokud nějakou záležitost označí za notorietu, což je ve vědě a medicíně velmi závažné tvrzení, pak by měl být schopen svá tvrzení doložit. Ve výše uvedených dotazech č. 3 a 4, které žadatelka zaslala v nové žádosti o poskytnutí informací na základě zák. č. 106/1999 Sb. dne 26.12.2022, žadatelka požadovala uvedení vědeckých důkazů, na základě kterých ministr zdravotnictví v úředním dokumentu vyslovuje svá tvrzení, která jsou charakteru osobního názoru.
Dotazy č. 3 a 4 zaslané v žádosti ze dne 26.12.2022 evidentně nesouvisí se způsobem, jakým dne 21.12.2022 ministr zdravotnictví rozhodl o stížnosti zaslané žadatelkou. Žadatelka se tedy nedomáhala zdůvodnění a dovysvětlení způsobu, jakým ministr zdravotnictví o stížnosti rozhodl, a nejedná se tedy o dotaz na názor MZ, jak se MZ snaží tvrdit.
Ministr zdravotnictví si v rozhodnutí ze dne 21.12.2022, tedy v úředním dokumentu, dále neodpustil zaslanou žádost hodnotit:
„Závěrem však musím konstatovat, že žádost žadatele jako celek, dotazující se na informace, jež jsou nejen v lékařské vědě, ale v zásadě všeobecně charakteru notoriet, nadto žadatele disponujícího medicínským vzděláním (byť veterinárního zaměření), považuji přinejmenším za pozoruhodnou, tím spíše za situace, kdy z jeho stížnosti ze dne 5.12.2022 plyne, že žadatel patrně zcela seriózně o existenci předmětných patogenů a jejích kauzální souvislosti s předmětnými chorobami pochybuje.“
Podobně měla potřebu se k zaslané žádosti osobně vyjádřit také Mgr. Daniela Kobilková, ředitelka odboru kanceláře ministra (soudě podle toho, že je pod rozhodnutím ze dne 2.01.2023 podepsána):
„Jinak řečeno, nad rámec stanoviska ministra zdravotnictví, jenž se jasně vyjádřil, že shora uvedené považuje za fakt, není v žádném případě v režimu zákona č. 106/1999 Sb. povinností ministerstva spekulovat o konkrétních důkazech, na jejichž základě tento považuje natolik známou skutečnost jako vztah mezi HIV a AIDS, resp. virem hepatitidy typu B a hepatitidou typu B za notorietu. Lze snad konstatovat, že ministr zdravotnictví jakožto lékař vychází ze znalostí nabytých mj. studiem na lékařské fakultě a v rámci své profese. Tím spíše se jeví jako překvapivé, že žadatel mající rovněž vzdělání zdravotnického směru (soudě dle akademického titulu MVDr.) předmětnými informacemi zjevně nedisponuje.“
Její vyjádření je pozoruhodné za prvé proto, že jej uvedla, aniž by k tomu měla ze zákona jakoukoli pravomoc, a za druhé proto, že jako absolventka Fakulty tělesné výchovy a sportu, oboru léčebná rehabilitace (podle údajů uvedených v jejím životopise na stránkách MZ) se zřejmě cítí být oprávněna posuzovat, jakými odbornými informacemi žadatelka (která na rozdíl od Mgr. Kobilkové lékařské vzdělání má) disponuje.
Celá situace je o to pozoruhodnější, že MZ ani ministr zdravotnictví prof. MUDr. Vlastimil Válek, CSc., MBA, EBIR, profesí lékař, nebyli schopni uvést jediný řádný vědecký důkaz existence viru HIV a jeho kauzality k AIDS (pokud se pro zjednodušení budeme bavit pouze o hypotéze HIV/AIDS, ale obdobné platí i v případě virů hepatitidy B a C) a za vědecké důkazy evidentně zcela vážně považují pouze citace obecných tvrzení uvedených v článcích obsahujících pouze souhrnné informace, avšak žádné vědecké důkazy. Ministr zdravotnictví navíc zcela vážně tvrdí, že zmiňované hypotézy jsou podle něj notorietou, tedy skutečností, kterou není třeba dokazovat.
MZ ve výrokové části č. II. rozhodnutí o částečném odmítnutí žádosti ze dne 2.01.2023 dále uvedlo:
„Ministerstvo se v rámci vyřizování žádosti obrátilo na svoje věcně příslušné útvary za účelem ověření, zda poptávané informace k dispozici má či nikoli, a dospělo ke skutkovému závěru, předmětnými důkazy v podobě původních vědeckých prací, resp. citacemi z nich (pochopitelně odlišnými od těch, které již žadateli poskytlo dopisem č. j.: MZDR 34269/2022- 4/MIN/KAN ze dne 29. 11. 2022), nedisponuje.
Na tomto místě je vhodné akcentovat skutečnost, že dle ustanovení § 3 odst. 3 zákona č. 106/1999 Sb. se informací pro účely tohoto zákona rozumí jakýkoliv obsah nebo jeho část v jakékoliv podobě, zaznamenaný na jakémkoliv nosiči, zejména obsah písemného záznamu na listině, záznamu uloženého v elektronické podobě nebo záznamu zvukového, obrazového nebo audiovizuálního.
Ministerstvo za situace, kdy není vědeckou či badatelskou institucí zaměřenou na buněčnou biologii, infektologii či mikrobiologii, ovšem poptávanými informacemi nedisponuje, resp. nemá je objektivně zaznamenány a zachyceny na žádném nosiči ve smyslu ustanovení § 3 odst. 3 zákona č. 106/1999 Sb.“
MZ tedy zcela otevřeně přiznává, že poptávanými informacemi nedisponuje, resp. nemá je objektivně zaznamenány a zachyceny na žádném nosiči ve smyslu ustanovení § 3 odst. 3 zákona č. 106/1999 Sb.
Přesto MZ např. v dokumentu MZ Národní program řešení problematiky HIV/AIDS v ČR na období 2018 – 2022 uvádí tvrzení „HIV napadá imunitní systém a způsobuje závažné onemocnění s dlouhou inkubační dobou (AIDS). V ČR se infekce HIV primárně přenáší sexuálním kontaktem s infekční osobou, přenos je možný i sdílením injekčních jehel a roztoků u injekčních uživatelů drog a ve výjimečných případech i vertikálním přenosem z matky na dítě.“ jako fakt.
Z jakých zdrojů informací tedy MZ vychází? MZ i ministr zdravotnictví na jedné straně běžně prezentují svá tvrzení jako fakt (dále např.: „Jinak řečeno, nad rámec stanoviska ministra zdravotnictví, jenž se jasně vyjádřil, že shora uvedené považuje za fakt, není v žádném případě v režimu zákona č. 106/1999 Sb. povinností ministerstva spekulovat o konkrétních důkazech, na jejichž základě tento považuje natolik známou skutečnost jako vztah mezi HIV a AIDS, resp. virem hepatitidy typu B a hepatitidou typu B za notorietu.“), ale na druhou stranu je nejsou schopni vůbec důkazně doložit, a to ani poté, co podle vyjádření MZ: „Ministerstvo se v rámci vyřizování žádosti obrátilo na svoje věcně příslušné útvary za účelem ověření, zda poptávané informace k dispozici má či nikoli, a dospělo ke skutkovému závěru, předmětnými důkazy v podobě původních vědeckých prací, resp. citacemi z nich (pochopitelně odlišnými od těch, které již žadateli poskytlo dopisem č. j.: MZDR 34269/2022- 4/MIN/KAN ze dne 29. 11. 2022), nedisponuje.“
Odborným ústavem spadajícím pod MZ je přitom Státní zdravotní ústav, jehož součástí jsou mj. i Centrum epidemiologie a mikrobiologie (jehož součástí jsou Národní referenční laboratoř pro HIV/AIDS a Národní referenční laboratoř pro virové hepatitidy) a Středisko vědeckých informací apod.
Vědecké důkazy není schopen předložit ani ministr zdravotnictví, přestože MZ uvedlo: „Lze snad konstatovat, že ministr zdravotnictví jakožto lékař vychází ze znalostí nabytých mj. studiem na lékařské fakultě a v rámci své profese.“
Znamená to tedy, že ani jeden z odborníků z výše uvedených útvarů nedisponuje vědeckými důkazy pro hypotézu HIV/AIDS a pro hypotézu, podle které je virus hepatitidy B původcem hepatitidy B, v podobě původních vědeckých prací obsahujících primární zdroje?
V této souvislosti je naprosto nevhodným také komentář Mgr. Daniely Kobilkové: „Tím spíše se jeví jako překvapivé, že žadatel mající rovněž vzdělání zdravotnického směru (soudě dle akademického titulu MVDr.) předmětnými informacemi zjevně nedisponuje.“
Za prvé jí podobné osobní komentáře v úředních dokumentech ze zákona vůbec nepřísluší a za druhé je nepochopitelné, na základě čeho k takovému závěru došla?
Např. ve stížnosti na postup MZ při vyřizování žádosti o informace podle zák. č. 106/1999 Sb., zaslané 5.12.2022, žadatelka v reakci na článek Origins of HIV and the AIDS Pandemic z roku 2011, který MZ považuje za důkaz, uvedla:
„Odkaz Barre-Sinoussi et al. 1983 je na studii Isolation of a T-Lymphotropic Retrovirus from a Patient at Risk for Acquired Immune Deficiency Syndrome (AIDS) v časopise Science z 20. května 1983 jejímiž autory jsou mj. Luc Montagnier a Francoise Barré-Sinoussi, kteří obdrželi v roce 2008 Nobelovu cenu za fyziologii a lékařství za objev viru HIV.
Tato studie však řádné vědecké důkazy existence viru HIV neobsahuje. Podrobný rozbor této studie, uvádějící argumenty proti údajným důkazům Luca Montagniera a kol. jsou uvedeny např. v dokumentech A critique of the Montagnier evidence for the HIV/AIDS hypothesis a A CRITICAL ANALYSIS OF MONTAGNIER’S 1983 „SEMINAL“ PAPER.
Z výroků samotného Luca Montagniera v rozhovoru z roku 1997 je zřejmé, že důkazy pro virus HIV jsou pouze nepřímé (jako např. detekce reverzní transkriptázy, která však není pro retroviry specifická, dále nález protilátek proti viru HIV, které nejsou specifické pro virus HIV atd.), nebyla provedena izolace a purifikace viru HIV, není jisté, zda částice na snímcích z elektronového mikroskopu jsou částicemi retroviru, zda se jedná o původce onemocnění AIDS atd.
Odkaz Gallo et al. 1984 je na studii Frequent Detection and Isolation of Cytopathic Retroviruses (HTLV-III) from Patients with AIDS and at Risk for AIDS v časopise Science ze 4. května 1984. Jedním z autorů této studie je Robert C. Gallo, který údajně prokázal, že virus HIV je původcem AIDS.
Odkaz Popovic et al. 1984 je na studii Detection, isolation, and continuous production of cytopathic retroviruses (HTLV-III) from patients with AIDS and pre-AIDS v časopise Science z 4. května 1984, jejímž spoluautorem je opět Robert C. Gallo.
Ani jedna z těchto dvou studií žádný důkaz existence, kauzality ani přenosu viru HIV (dřívější název HTLV-III) nepřináší. Stejně tak ani další studie Isolation of Human T-Cell Leukemia Virus in Acquired Immune Deficiency Syndrome (AIDS) v časopise Science z 20. května 1983, jejímž spoluautorem je opět Robert C. Gallo.
Robert C. Gallo ani v jedné studii důkazy pro hypotézu, podle které virus HIV způsobuje AIDS, nepředložil (podrobný rozbor jeho studií je uveden např. v dokumentu Has Gallo proven the role of HIV in AIDS?). Přesto bylo 23. dubna 1984 na tiskové konferenci za účasti Roberta C. Galla oznámeno: „Byla nalezena pravděpodobná příčina AIDS.“ Důkazy, které by prokazovaly, že příčinou AIDS je virus HIV, však do dnešního dne nebyly předloženy.“
V porovnání s tím MZ a ministr zdravotnictví, na základě vyjádření ministra zdravotnictví v rozhodnutí ze dne 21.12.2022, patrně zcela vážně považují za vědecký důkaz existence viru HIV a jeho kauzality k AIDS toto tvrzení ze stejného článku Origins of HIV and the AIDS Pandemic z roku 2011: „Acquired immunodeficiency syndrome (AIDS) of humans is caused by two lentiviruses, human immunodeficiency viruses types 1 and 2 (HIV-1 and HIV-2).“
Opravdu má Mgr. Daniela Kobilková na základě výše uvedených výroků žadatelky pocit, že: „Tím spíše se jeví jako překvapivé, že žadatel mající rovněž vzdělání zdravotnického směru (soudě dle akademického titulu MVDr.) předmětnými informacemi zjevně nedisponuje.“?
Z výroků a dotazů žadatelky zaslaných v rámci zák. č. 106/1999 Sb. je přitom zcela evidentní, že žadatelka má uvedené studie L. Montagniera a kol. a R. Galla a kol. prostudované a na základě informací v nich uvedených a dále z výroků samotných údajných objevitelů viru HIV a dalších zdrojů informací došla k jednoznačnému závěru, že v těchto studiích žádné vědecké důkazy viru HIV a jeho kauzality k AIDS nejsou. Stejně jako nejsou uvedeny ani v dalších vědeckých pracích. Ke stejnému závěru došli i odborníci, kteří se tímto problémem rovněž detailně zabývali a kteří přezkoumání hypotézy HIV/AIDS požadují.
Naopak je překvapivé, že MZ a ministr zdravotnictví prezentují hypotézu HIV/AIDS jako fakt, a ministr zdravotnictví ji dokonce nazývá notorietou, aniž by byli schopni vědecké důkazy pro tuto hypotézu předložit.
S ohledem na výše uvedené žadatelka žádá, aby ministr zdravotnictví zrušil rozhodnutí MZ ze dne 2. ledna 2023 (č. j.: MZDR 34269/2022-18/MIN/KAN) a současně rozhodnutím přikázal povinnému subjektu požadovanou informaci na dotazy č. 3 a 4 žadatelce poskytnout, resp. aby v tomto případě informace poskytl přímo ministr zdravotnictví, vzhledem k tomu, že jsou mířeny pouze na něj a požadují uvedení vědeckých důkazů pro tvrzení ministra zdravotnictví, která z vlastní iniciativy uvedl v úředním dokumentu.
Děkuji
MVDr. Eva Mertlíková
rozklad-mz-hiv-viry-hepatitidy-b-a-c-web.pdf (resetheus.org)
ROZHODNUTÍ
Ministr zdravotnictví, jakožto vedoucí ústředního správního úřadu, věcně příslušný podle § 152 odst. 2 zákona c. 500/2004 Sb., správní řád, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „správní řád“), ve spojeni s § 16 odst. 3 a § 20 odst. 4 písm. b) zákona č. 106/1999 Sb., o svobodném přístupu k informacím, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „informační zákon“), rozhodl v řízení o rozkladu vedeném podle správního řádu takto:
Rozklad podaný dne 6. ledna 2023 paní MVDr. Evy Mertlíkové (dále jen „žadatelka“), proti rozhodnutí Ministerstva zdravotnictví ze dne 2. ledna 2023, č. j. MZDR 34269/2022-18/MIN/KAN (dále také jen „napadené rozhodnutí“), kterým byla odmítnuta žádost žadatelky o informace ze dne 26. prosince 2022 v rozsahu, v němž bylo požadováno sdělení, „Na základě jakých vědeckých důkazů tedy považuje ministr zdravotnictví prof. MUDr. Vlastimil Válek, CSc., MBA, EBIR dosud neprokázanou hypotézu HIV/AIDS za notorietu?“ a dále sdělení „Na základě jakých vědeckých důkazů považuje ministr zdravotnictví prof. MUDr. Vlastimil Válek, CSc., MBA, EBIR hypotézu, podle které je virus hepatitidy B původcem hepatitidy B, za notorietu?“ dle § 15 odst. 1 ve spojení s § 2 odst. 4 informačního zákona a v rozsahu v němž byly požadovány „důkazy pro hypotézu HIV/AIDS v podobě původních vědeckých prací obsahujících primární zdroje, včetně konkrétních citaci z nich, a ne důkazně bezcenné články jako ve výše uvedených případech.“ a dále „důkazy pro tuto hypotézu v podobě původních vědeckých prací obsahujících primární zdroje, včetně konkrétních citací z nich, a ne důkazně bezcenné články jako ve výše uvedených případech.“ dle § 15 odst. 1 ve spojení s § 3 odst. 3 zákona č. 106/1999 Sb. (dále jen „rozklad“), se podle § 152 odst 6 písm. b) správního řádu
zamítá
Odůvodnění:
I.
Dne 20. listopadu 2022 se žadatelka obrátila na Ministerstvo zdravotnictví (dále jen „ministerstvo“) se žádostí podanou informačního zákona o poskytnutí následujících informací:
- Uveďte, prosím, vědeckou práci, včetně konkrétních citací z ní, která pomocí vědecké metody jednoznačně prokázala existenci viru HIV.
- Uveďte vědeckou práci, včetně konkrétních citací z ní, která pomocí vědecké metody jednoznačně prokázala, že virus HIV způsobuje onemocnění AIDS.
- Uveďte vědecké práce, včetně konkrétních citací z nich, které pomocí vědecké metody jednoznačně prokázaly, že virus HIV se přenáší a) sexuálním kontaktem s infekční osobou, b) sdílením injekčních jehel a roztoků u injekčních uživatelů drog a c) vertikálním přenosem z matky na dítě.
- Uveďte vědeckou práci, včetně konkrétních citací z ní, která pomocí vědecké metody jednoznačně prokázala existenci viru hepatitidy B.
- Uveďte vědeckou práci, včetně konkrétních citací z ní, která pomocí vědecké metody jednoznačně prokázala, že virus hepatitidy B je původcem hepatitidy typu B.
- Uveďte vědeckou práci, včetně konkrétních citací z ní, která pomocí vědecké metody jednoznačně prokázala, že virus hepatitidy B se přenáší kontaktem s krví nebo jinými tělesnými tekutinami infikované osoby.
- Uveďte vědeckou práci, včetně konkrétních citací z ní, která pomocí vědecké metody jednoznačně prokázala existenci viru hepatitidy C.
- Uveďte vědeckou práci, včetně konkrétních citací z ní, která pomocí vědecké metody jednoznačně prokázala, že virus hepatitidy C je původcem hepatitidy typu C.
- Uveďte vědeckou práci, včetně konkrétních citací z ní, která pomocí vědecké metody jednoznačně prokázala, že virus hepatitidy C se přenáší kontaktem vlastní krve s krví nakaženou.
- Uveďte vědeckou práci, včetně konkrétních citací z ní, která pomocí vědecké metody jednoznačně prokázala, že původcem syfilis je Treponema pallidum.
- Uveďte vědecké práce, včetně konkrétních citací z nich, které pomocí vědecké metody jednoznačně prokázaly, že Treponema pallidum se přenáší na další osoby a) pohlavním stykem, b) vertikálním přenosem z matky na dítě a c) kontaminovanými předměty.
Ministerstvo na žádost reagovalo dopisem č. j.: MZDR 34269/2022-4/MIN/KAN ze dne 29. listopadu 2022, v němž žadatelce prezentovalo následující hypertextové odkazy na volně přístupné vědecké databáze: 1. PubMed (nih.gov) 2. Human immunodeficiency virus type 2 | Microbiology Society (microbiologyresearch.org) 3. Origins of HIV and the AIDS Pandemic – PMC (nih.gov) 4. The evolution of HIV-1 and the origin of AIDS – PMC (nih.gov) 5. Epidemiology and prevention of hepatitis B virus infection – PMC (nih.gov) 6. Diagnostika a léčba chronické hepatitidy B (infektologie.cz) 7. Doporučený postup diagnostiky a léčby infekce virem hepatitidy B (infektologie.cz) 8. doporuceny-postup-chs-hbv-2017.pdf (ces-Str. hep.cz) 9. Hepatitis C Virus Diagnosis and the Holy Grail – ScienceDirect 10. The remarkable history of the hepatitis C virus | Genes & Immunity (nature.com)
Dne 5. prosince 2022 byla doručena ministerstvu písemnost žadatelky, označená jako stížnost, ze které plyne, že se žadatelka s vyřízením své žádosti ze dne 20. listopadu 2022 prostřednictvím dopisu ministerstva ze dne 29. listopadu 2022 neztotožňuje s tím, že požadované informace v předmětných textech, na které ministerstvo odkázalo, obsaženy nejsou.
Rozhodnutím ministra zdravotnictví č. j.: MZDR 34269/2022-11/MIN/KAN ze dne 21. prosince 2022 byl postup, jímž ministerstvo vyřídilo body 1) – 9) žádosti ze dne 20. listopadu 2022, podle § 16a odst. 6 písm. a) infomačního zákona potvrzen. Pokud jde o body 10) a 11) žádosti ze dne 20. listopadu 2022, uložil ministr zdravotnictví ministerstvu, aby žádost do 15 dnů ode dne doručení tohoto rozhodnutí vyřídilo.
V reakci na předmětné rozhodnutí ministra zdravotnictví podala žadatelka další žádost ze dne 26. prosince 2022, v níž požaduje sdělení, „na základě jakých vědeckých důkazů tedy považuje ministr zdravotnictví prof. MUDr. Vlastimil Válek, CSc., MBA, EBIR dosud neprokázanou hypotézu HIV/AIDS za notorietu?“ a dále „Na základě jakých vědeckých důkazů považuje ministr zdravotnictví prof. MUDr. Vlastimil Válek, CSc., MBA, EBIR hypotézu, podle které je virus hepatitidy B původcem hepatitidy B, za notorietu?.“ Současně požaduje „důkazy pro hypotézu HIV/AIDS v podobě původních vědeckých prací obsahujících primární zdroje, včetně konkrétních citací z nich, a ne důkazně bezcenné články jako ve výše uvedených případech.“ a dále „důkazy pro tuto hypotézu v podobě původních vědeckých prací obsahujících primární zdroje, včetně konkrétních citací z nich, a ne důkazně bezcenné články jako ve výše uvedených případech.“
Ministerstvo dne 2. ledna 2023 vydalo rozhodnutí o částečném odmítnutí žádosti o informace s tím, že se v případě žádosti o vědecké důkazy, na jejichž základě považuje ministr zdravotnictví za notorietu dosud neprokázané hypotézy, jedná o dotazy na názor povinného subjektu, přičemž dle § 2 odst. 4 informačního zákona se povinnost poskytovat informace netýká dotazů na názory, a v případě žádosti o důkazy pro tyto hypotézy v podobě původních vědeckých prací se jedná o informace, kterými ministerstvo nedisponuje, resp. nemá je objektivně zaznamenány a zachyceny na žádném nosiči ve smyslu § 3 odst. 3 informačního zákona. Povinností ministerstva přitom není taková data shromažďovat, resp. z žádných právních předpisů mu taková povinnost neplyne.
Žadatelka dne 6. ledna 2023 doručila ministerstvu včasný rozklad proti rozhodnutí.
II.
Po přezkoumání napadeného rozhodnutí v souladu s § 89 odst. 2 správního řádu jsem dospěl k následujícím skutkovým a právním závěrům.
Žadatelka namítá následující:
Žadatelka namítá, že ministerstvo její dotazy, které jsou v žádosti jednoznačně formulované jako celek, rozdělilo z nepochopitelného důvodu na 2 části a ke každé uvedlo odlišné odůvodnění. Ministerstvo si tak mělo svévolně upravit znění zaslaných 2 dotazů (dotazu č. 3 a 4) a rozdělit je na 2 části, čímž vytvořilo zdání, že se žadatelka dotazovala zvlášť ministra zdravotnictví a zvlášť na vědecké důkazy, kterými ministerstvo disponuje.
Žadatelka dále uvádí obsáhlé námitky, jimiž v podstatě projevuje nesouhlas s tím, že se jedná o dotazy na názor, a klade si otázku, jak může ministerstvo např. v dokumentu Národní program řešení problematiky HIV/AIDS v ČR na období 2018 – 2022 uvádět určitá tvrzení jako fakt, když zcela otevřeně přiznává, že poptávanými informacemi (důkazy pro tato tvrzení) nedisponuje, resp. nemá je objektivně zaznamenány a zachyceny na žádném nosiči ve smyslu § 3 odst. 3 informačního zákona.
K námitkám žadatelky uvádím následující:
Rozdělení žadatelkou položených dotazů na dvě části a jejich odmítnutí na základě různých důvodů nebylo projevem svévole ministerstva. Pro žádost a její vyřízení není podstatné, jak žadatelka strukturovala v textu žádosti své dotazy.
Povinný subjekt může jednotlivé požadované informace rozdělit tak, jak je k zodpovězení žádosti třeba. Takto může být žádost rozdělena například i v případech, kdy část žádosti o informace vyhovět lze a některé informace povinný subjekt ze zákonných důvodů nemůže poskytnout.
Pokud při vyřizování žádosti povinný subjekt dospěje k závěru, že je třeba žádost o informace odmítnout z různých zákonných důvodů, pak je nezbytné toto ve výrokové části zohlednit. Ministerstvo tak postupovalo v souladu se zákonem, když část žádosti o informace vyhodnotilo jako dotaz na názor, zatímco jinou část žádosti o informace vyhodnotilo jako žádost o informace, které nejsou žádným způsobem zaznamenány a tuto skutečnost pak promítlo do výroku napadeného rozhodnutí, kde žádost o informace odmítlo dvěma výroky z odlišných důvodů.
Lze se přitom ztotožnit s hodnocením ministerstva, že se v daném případě jednalo o dotaz na názor, resp. že požadované informace nemá ministerstvo k dispozici. Podaná žádost míří zcela mimo smysl a účel informačního zákona. Judikaturou správních soudů bylo dovozeno, že informační zákon neslouží pro případy, kdy žadatel usiluje o to, aby s ním povinný subjekt vedl dialog a vysvětloval či obhajoval konkrétní postupy, a na tyto případy pamatuje právě § 2 odst. 4 ve spojení s § 3 odst. 3 informačního zákona (srov. např. rozsudek Městského soudu v Praze ze dne 2. července 2014, č.j. 5 A 67/2010-45).
Žadatelka neuvádí žádné konkrétní námitky, které by odůvodňovaly změnu nebo zrušení napadeného rozhodnutí.
Námitky žadatelky jsem shledal nedůvodnými.
Na základě výše uvedených skutečností jsem rozhodl tak, jak je uvedeno ve výroku tohoto rozhodnutí.
Poučení:
Proti tomuto rozhodnutí se nelze podle § 91 odst. 1 v návaznosti na § 152 odst. 5 správního řádu dále odvolat nebo podat rozklad.
Vlastimil VÁLEK
místopředseda vlády a ministr zdravotnictví
00206BE9F2ED230127141445 (resetheus.org)
Je obdivuhodné, kolik ti zdravotní úřadi dovedou vyprodukovat keců, aby se vyhnuli jednoduché odpovědi, kterou by mohlo představovat jen jedno slovo. Nevíme.
no to sa ale nesmie, to by potom vyzerali ako uplni debili…hoci aj bez toho debili su
Protoze by se pak danovi poplatnici pravem zajimali o to, kolik tito neschopni grazlove vlastne berou z nasich kapes penez.